icon
avatar
pr_clanek
15. říj 2018
604 

Okradl mě doktor, rozbila jsem laboratorní chladič. Jak se kvůli kapesnému vymlouvají Vaše děti?

Když jde o pravidelný příspěvek do prasátka, dokáží být naše ratolesti pěkně vykutálené. Dokazuje to průzkum agentury STEM/MARK pro Gusto Kartu: rodiče se tam kromě odpovědí na otázky ohledně kapesného svěřili i s nezapomenutelnými výmluvami, se kterými si jejich děti přišly pro korunu navíc. Některé Vám můžou být velmi dobře známé, jiné uvidíte zaručeně poprvé. 

Průzkum se přitom neptal na nejpozoruhodnější vytáčky jen rodičů, zaměřil se přímo „na zdroj“, v tomto případě mladistvé ve věku 15 – 20 let. Více než polovina z nich se k tomu navíc přiznala, že někdy neřekla pravdu o tom, za co své kapesné utrácí – a rozhodně se nebojí zapojit svou kreativitu.

Od klasických hlášek typu „Máme výletový týden a každý den potřebujeme kapesné“ se dostaneme k „potřebným penězům na barvy k vymalování třídy“. Uniknout podezření by ale neměla ani přehnaná péče o zdravý životní styl, jedna z respondentek se přiznala k výmluvě „Jídlo z jídelny je nezdravé, chtěla bych si koupit svoje“. Mezi ty největší perličky ale bezesporu můžeme zařadit hlášku „Rozbila jsem ve škole laboratorní chladič“ nebo výhružku předčasným prarodičovstvím: „Jestli nechceš být děda, musíš mi dát peníze na kondomy“.

 „Kontrolovat své děti ostřížím zrakem a chtít po nich denní hlášení o tom, kolik peněz a za co utratily je samozřejmě nesmysl. Je ale pravda, že co se financí týče, obezřetnost není nikdy na škodu – a to jak kvůli bezpečí dětí, tak z výchovného hlediska,“ míní Lukáš Malík, marketingový manažer Gusto Karty.„Ať už jde o platbu hotovostí nebo platební kartou, nikdy nemůžeme mít jistotu, co si dítě koupí a jak jednoduše může během mžiku utratit všechny peníze,“ dodává. Řešením by tak mohlo být kapesné posílat na kartu, která dovolí dětem a mladistvým kupovat jídlo, případně s ní zaplatit ve sportovních areálech nebo třeba akvaparcích. Útrata za zbytečné hračky, elektroniku nebo alkohol a cigarety by byla bezpečně mimo hru. Přesně to chce nabídnout Gusto Karta se svým Bezpečným kapesným.

„Rodiče tak na jednu stranu budou mít jistotu, že děti neutrácí za zbytečnosti – případně za něco, z čeho by nebyli úplně nadšení. Zároveň budou mít přehled, za co peníze utrácí,“ vysvětluje Malík.

Že obavy rodičů nejsou úplně liché koneckonců průzkum mezi mladistvými dokazuje. I když nejvíc utratí za jídlo, 37 % mladých mezi patnáctým a dvacátým rokem utratí až čtvrtinu z kapesného za alkohol, cigarety a dokonce další látky, o kterých radši nevědět.

„Je jasné, že mladé dospělé asi jen těžko můžeme odstřihnout od volnočasových aktivit s přáteli a udělat z nich asociály, které rodiče v osmnácti nepustí na pivo. V této věkové kategorii je proto nejvhodnější kombinace Bezpečného kapesného a hotovosti – na jednu stranu zamezí vysokým útratám, na druhou poskytnou dostatek nejen finanční svobody,“ tvrdí Malík.

Kromě dětí se v průzkumu o pečlivě připravené výmluvy podělili i rodiče. Zatímco někteří se na to snaží jít přes city („kamarád nedostal kapesné, chci mu půjčit“ nebo „ostatní dostávají víc peněz!“), další to zkouší přes vzdělávání („potřebuji počítačovou hru, abych se zlepšil v angličtině“).

Mezi jednoznačné klenoty z průzkumu ale bezesporu patří výmluva „doktor mě okradl o stovku!“ nebo dokonce názor dítěte, že by mělo dostat „peníze za spánek“.

Za kapesné do hospody: alkohol a cigarety si za něj kupuje 40 % mladistvých. Dětem ročně dáme bezmála tři miliardy

Říkáte si, že občas nějaké to pivo zase není takové tragédie? Podle průzkumu STEM/MARK lze odhadnout celkové výdaje na kapesné v ČR zhruba na 2,9 miliardy korun ročně, jen na nežádoucí výdaje jako je alkohol nebo tabákové výrobky tak padne minimálně 600 milionů za rok.

Každý druhý rodič měl podle průzkumu pocit, že se s kapesným děje něco nekalého a děti s mladistvými to obratem potvrzují: až 56 procent doma neříká pravdu o tom, na co kapesné užilo. Rodiče se většinou bojí, že děti peníze utratí za zbytečnosti (přes 49 procent), 24 procent vnímá jako hrozbu i útratu za alkohol a cigarety. Ani tady přitom jejich obavy nejsou liché – až čtvrtinu svého kapesného za cigarety nebo alkohol utratí 38 procent mladistvých mezi 15 až 20 lety.

„Samozřejmě platí, že každá věková skupina má své specifické potřeby. U mladších dětí se většinou bavíme o drobných na svačiny případně další záliby, u starších už se ale můžeme bavit o kapesném jako o penězích, které by měly sloužit částečně na živobytí. Asi pro žádného rodiče není příjemné řešit situaci, kdy dítě na intru nebo koleji peníze během prvního týdne propije v hospodě,“ vysvětluje Malík. „Díky Bezpečnému kapesnému a Gusto Kartě mají rodiče naprostý přehled o tom, jaké výdaje jsou u dítěte nejvyšší, a zároveň mají jistotu, že s kartou určitě nezaplatí za alkohol nebo další věci, které neschvalují.“

Kapesné i pro prarodiče?

Spousta rodin z generace tzv. „Husákových dětí“ se dnes nachází v situaci, které se říká sandwichová generace. Starají se o děti, ale také o své starší rodiče, kteří jsou již v penzi. I jim by střední generace ráda přispěla a zlepšila tak jejich finanční situaci, ale často se setkávají s odmítnutím, případně každou obálkou s hotovostí zraňují důstojnost svých rodičů. I pro tento případ lze Bezpečné kapesné od Gusto Karty použít. Může fungovat jako příspěvek pro rodiče na běžné nákupy nebo na občasný příjemný večer s divadlem, večeří a procházkou. A nebo jako příspěvek na lékárnu, kam spousta penzistů musí stále častěji…

O Gusto Kartě

Gusto Karta je elektronická stravenka, která nahrazuje papírové stravenkové kupony za praktičtější platební kartu. Stojí za ní přední investiční skupina Arca Capital. Pochází tedy z československého prostředí. Platit s ní lze na více než 3.000 obchodních místech po celé České republice.

Parametry výzkumu:

Výzkumů agentury STEM/MARK uskutečněných prostřednictvím online dotazování – CAWI (Český národní panel) se zúčastnilo 310 rodičů dětí od 10 do 18 let, kteří svým dětem dávají kapesné a 210 mladistvých ve věku od 15 do 20 let, kteří dostávají nebo dostávali kapesné. Výzkum je reprezentativní podle pohlaví, věku, vzdělání (u rodičů), velikosti místa bydliště a kraje.

Sběr dat probíhal na konci září 2018.