Kdyz se tak podivam 4 roky a neco dozadu... Jak jsem priletela do Anglie, neumela anglicky a vubec netusila co me ceka..... Kdyby mi nekdo rekl ze se za par let se vdam v Africe za Africana a o dalsi 2 roky budeme cekat miminko asi bych se tomu vysmala...

Ale ted jsem ten nejstastnejsi clovek na svete!!!!

Mojeho manzilka jsem poznala v hotelu, (kde jsme oba pracovali) byli jen dobri kamaradi a vetsinou kdyz nebylo co delat tak jsme sedeli v jidelne pro zamestnance a on me ucil anglicky a ja ho na oplatku cesky. Byl sladky jak se snazil, aby jeho cestina vyznela tak jako moje 🙂 dokazali jsme se bavit o vsem a o vsech...bylo to jako by jsme se znali cely zivot. Takhle to trvalo asi necely rok...

Po me dovolene v Cesku jsme se vratila do prace, a zjistila ze Godfrey si nasel jinou praci . Zacalo mi byt po nem smutno, uz to nebyla takova sranda. Nemela jsem se s kym tak zasmat a povykladat. Tehdy jsem zacala zjistovat, ze ho mam rada vic nez jsem si kdy myslela. A tak jsem to vzala do svych rukou. Jsem se mu ozvala asi 3 tydny pred Vanocemi.

Zasli jsme si do kina, na veceri atd.... A po Novem roce jsme uz bydleli spolu...

Pak uz to slo raz na raz... 31. brezna jsme odleteli na dovolenou do Afriky a 2. Dubna 2008 jsme se vzali. Ja mela moznost poznat jeho rodinu a taky tu krasnou teplou zemi.....