Nemám ráda Silvestr.
Nebaví mě slavit. Nerada popíjím. Nechutnají mi chlebíčky. A nedávám si předsevzetí. Nikdy.
Ale plánuju. Přepisuju si všechny svátky a narozeniny do nového diáře. Rozvrhuju plány a povinnosti. Představuju si, co mě v novém roce čeká. Teď, s mým absolutně neplánovacím mužem a dětmi, o dost míň než dřív. Ale pořád.
Loni jsem si do diáře mezi cíle letošního roku napsala, že jsem se stala ambasadorkou na Modrém koníku. Splněno.
Letos si píšu koupi domu našich snů a vybudování nového domova pro naši rodinu a začátek domškoláctví naší Rézky. A moc si přeju, abych si za rok také mohla odškrtnout: Splněno.
A k tomu vážu jednak své poděkování pro vás, protože bez vás bych ambasadorkou být nemohla, a zároveň přání do roku 2020. Ať už si dáváte předsevzetí nebo plánujete, ať slavíte nebo bilancujete, ať se cpete chlebíčky nebo ukusujete řapíkatý celer, střízlivé nebo ne. Přeju vám, ať vám plány vycházejí a přání se plní. A z těch nejtajnějších ať se stávají splněná. Ať jsme všichni zdraví. To ostatní přijde .-)
Krásnej novej!
