Máte doma nadané dítě? Pokud jeho schopnosti nerozvíjíte, ztratí svůj potenciál a srovná se s ostatními

„Také mám nadané dítě a je a byl to boj. Od malička projevoval nadání, hlavně matematické, ale bystrý byl všeobecně. Syn miluje děti, jenže děti si s ním nechtěly až tak moc hrát, byl a je prostě jiný. První školka byla hrůza...”

Nadané nebo mimořádně nadané dítě? Zní to jako sen každého rodiče. To, že je dítě v něčem nadprůměrné, je příjemné a určité věci v každodenním životě to ulehčí. Ale v těchto případech bývají složky osobnosti rozloženy nerovnoměrně. To znamená, že v jiných oblastech může být dítě podprůměrné. Takže život s nadaným nebo mimořádně nadaným dítětem není tak lehký, jak se na první pohled zdá.

Nadání není jen o vysokém IQ, zahrnuje více faktorů. Navíc se u každého může projevovat jinak. Například Americká národní asociace pro nadané definuje nadání takto: „Za nadané jsou považováni ti, kteří vykazují mimořádnou úroveň schopností (definovaných jako výjimečné schopnosti uvažovat a učit se) nebo dovedností (podávají výkony mezi deseti a méně procenty nejlepších) v jedné nebo více oblastech… Vývoj schopnosti nebo talentu je celoživotní proces. U malých dětí se nadání může projevit vynikajícím výkonem v testech a/nebo v jiných úkolech, případně jako schopnost rychle se učit ve srovnání s vrstevníky, nebo jako mimořádný výkon v určité oblasti. V průběhu zrání, od dětství k adolescenci, se však primární charakteristikou nadání stává mimořádný výkon v určité oblasti (doméně) a vysoká míra motivace.“

Mít nadané dítě není jednoduché

„Také mám nadané dítě a je a byl to boj. Od malička projevoval nadání, hlavně matematické, ale bystrý byl všeobecně. Syn miluje děti, jenže děti si s ním nechtěly až tak moc hrát, byl a je prostě jiný. První školka byla hrůza. Učitelky byly moc hodné, ale dětí moc a tak se syn víceméně snažil zapadnout. Do školky chodil rád, nechtěl ani domů, ale často mi pak doma brečel, že ho tam děti svým způsobem šikanují. Zkrátka nezapadl. Tím, jak hodně nad vším dumá a hloubá, tak je pomalý v sebeobsluze (oblékání, jídlo apod.).

Pak jsme se přestěhovali a protože místní školka byla plná, začal chodit do soukromé, anglické. Paní ředitelka jezdila na školení NTC do Mensy a hlavně se dětem opravdu věnovala. Syn už v té době dlouho četl, tak ho i zapojovala do výuky ostatních dětí, předčítal jim pohádky, dětem na přání četl jídelníček, zkrátka naprosto nelituji jediné vynaložené koruny a nejraději bych ho tam nechala chodit pořád.

Teď je syn ve druhé třídě, ve škole se druhým rokem nudí (začínají počítat po desítkách do stovky a on už zvládá např. 15324+65473, násobit, chápe zlomky a desetinná čísla apod.), psát umí a čte od tří, čtyř let (naučil se sám). Po několika návštěvách školy má od letoška jednu hodinu navíc matematiky/ logického myšlení, což si myslím, že je málo. Každopádně několik hodin týdně se mu věnuji i já a ještě mu platím pána, který doučuje matematiku deváťáky a středoškoláky a spolu dělají opět logické úlohy, povídají si o přírodě, vesmíru, hrají šachy. Jezdí k nám cca jednou týdně na tři hodiny. Syn je konečně trochu spokojený, i když je mi líto času, který zbytečně tráví ve škole. Co je výhoda školy, že se dokonale začlenil sociálně, jsou ve třídě super parta a vzájemně drží pospolu, už není odpadlík.”

Nadané/ mimořádně nadané dítě je jiné už odmala

Každé dítě je individuální, stejně tak to platí i pro děti nadané. Ve většině oblastí se projevují stejně jako jejich vrstevníci. V některých oblastech na tom mohou být dokonce hůře. Některé charakteristiky ale mívají společné.

Prvním znakem bývá dřívější vývoj řeči. To, co běžně umí říct dítě v roce a půl, umí nadané dítě v roce. Jeho slovní zásoba je bohatá, brzy tvoří složitá souvětí a používá správně gramatiku.

Nadané děti se naučí číst před čtvrtým rokem a velmi brzy se naučí také psát. Tento vývoj je spontánní, nikdo je nenutí, naučí se to přirozeně samy. Některé děti umí již v 10 měsících abecedu a znají čísla, ačkoli ještě ani nemluví.

Tyto děti mívají jiné zájmy než jejich vrstevníci. Většinou jde o zájmy rozumové, kdy je neuspokojí jednoduchá odpověď, zajímají se o podstatu věci, proč a jak co vzniklo. Když je něco zajímá, jdou velmi do hloubky, což jejich vrstevníci nechápou. Těžko se jim s běžnými dětmi povídá a často si nenajdou ve třídě žádného kamaráda. Preferují jiné hračky, například naučné hry nebo encyklopedie.

Typická je také velmi dobrá schopnost koncentrace pozornosti na právě prováděnou věc. Neradi přeskakují z jedné činnosti na druhou. Raději dodělají první úkol a až potom jdou dělat další. Mají velmi dobrou paměť, jsou zvídaví, perfekcionističtí, vysoce kritičtí (nejen ke druhým, ale i k sobě samým), mají velký smysl pro humor.

Vrstevníci je často nechápou. Nadaní, zvláště pak mimořádně nadaní, mívají vyhraněné názory, které rádi obhajují a prezentují, lpí na dodržování morálních pravidel, plnění slibů. Pokud to tak není, svůj nesouhlas dávají znatelně najevo. Soužití s takovým dítětem není vždy lehké jak pro ostatní spolužáky, tak pro učitele.

Ne každé nadané dítě vykazuje všechny  výše uvedené projevy. Skupina nadaných a mimořádně nadaných je vnitřně různorodá. Nadání se může projevit v různých oblastech. Může jít o nadání v oblasti:

• obecné intelektové schopnosti
• specifické akademické schopnosti (vědci)
• kreativního a produktivního myšlení
• vůdcovské schopnosti
• umělecké schopnosti (malíři, hudebníci)
• psychomotorické schopnosti (sportovci, tanečníci)

Dvojí výjimečnost

Dvojí výjimečnost označuje skupinu lidí, kteří jsou nadaní a zároveň k tomu mají ještě další diagnózu. Nejčastěji jde o Aspergerův syndrom, poruchy učení (dyslexie, dysgrafie a jiné) nebo poruchy chování a smyslové (zrakové, sluchové) nebo tělesné postižení.

Kde vám zjistí, jestli je vaše dítě nadané

Zdá se vám, že máte nadané dítě? Vykazuje některé z výše uvedených charakteristik? Nechat otestovat jej můžete například v Mense, kde je možné podstoupit test IQ pro děti od 5 let. Dále je možné zajít do pedagogicko psychologické poradny, kde provádí testy na rozpoznání nadání.

„Mám obě děti nadané (každé jinak) a je to občas boj - jak s autoritami (psychologové, školy/ školky), tak s nimi. Rozhodně je potřeba najít psychologa zabývajícího se nadanými dětmi a také je potřeba individuální přístup k dítěti. My jsme měli štěstí jak na diagnostiku, tak i na školu, takže mají obě děti upravené vzdělávací plány a v určitých oblastech i individuální přístup - na normálně fungující ZŠ by časem přestaly by svá nadání rozvíjet,” přidává svůj díl do diskuze jedna z maminek. 

Inteligenční kvocient, nebi-li IQ, je pouze jedním z ukazatelů, jestli se u vašeho dítěte jedná o nadání. Za nadané děti se považují ty, které mají hodnotu IQ mezi 115- 129, což je okolo 10- 12 % populace. Za mimořádně nadané pak ty, co mají IQ mezi 130- 169, těch je v populaci pouze 2-3 %.

Rozvoj sociální oblasti u nadaných dětí vyzdvihuje další maminka v diskuzi: „Máme obě děti nadané, prošly testováním Mensy a obě navstěvují klub nadaných dětí při jejich školce a škole. Je potřeba u těchto dětí, aspoň podle mého, rozvíjet hlavně sociální oblast. Ony sice hodně věcí ví dopředu, ale občas jsou jiné v komunikaci s vrstevníky. Jsou víc uzavření do sebe, někdy jsou mimo realitu. Máme zatím štěstí i ve školce i ve škole, že jsme natrefili na fajn učitelky, které jsou jim oporou. Vždy je něco, co je zaujme, i když toho hodně umí.”

Jak řešit vzdělávání nadaných

Pro nadané děti existují například speciální třídy při běžných školách, tzv. třídy pro nadané a mimořádně nadané děti. Vybírat můžete ze škol, které spolupracují s Mensou. Tento titul získá základní a střední škola, která se nadstandardně věnuje práci s nadanými dětmi. Dále může dítě získat individuální vzdělávací plán, přeskočit do vyššího ročníku nebo chodit do své třídy, kam patří a ve vyšším ročníku navštěvovat pouze vybrané předměty, například matematiku. Najít se dají i různé kroužky pro nadané děti. Právě Mensa pořádá kluby pro nadané děti, jejichž cílem je včas podchytit skupinu velmi nadaných dětí a poskytnout jim nadstandardní rozvoj a rozšiřování obzorů.

„Syn se taky sám naučil číst ve 3 a třičtvrtě roku, na PC psal ve 4. Ve školce ho naštěstí do ničeho nenutili, občas dětem vysvětlil počítání a jinak si tam tři roky četl. Dnes chodí do speciální třídy pro nadané děti s individuálním plánem a jsme moc spokojení, protože se učí to, co v běžné ZŠ není. Neumím si představit, že by byl "srovnáván" v běžné třídě. Byl by otrávený ze školy velmi rychle. Důležitější je dát dítě do dobré školy, ta školka se dá přežít, ale běžná škola by mohla být průšvih.”

Pokud máte nadané dítě, je potřeba to odhalit a začít s ním pracovat, respektive nenechat ho usnout na vavřínech. Pokud se nadané dítě nerozvíjí a přistupuje se k němu jako k běžnému dítěti, tak ztrácí svůj potenciál. Takové dítě se takzvaně srovná s ostatními a to je škoda. Je třeba i vybrat dobrou pedagogicko psychologickou poradnu, kde opravdu umí rozpoznat nadané děti a pracovat s nimi.

To se bohužel nepodařilo jedné mamince, která napsala do diskuze: „Moje dcera uměla písmenka od 2 let, plynně četla od 4 let. Ve třech letech začala hrát na housle, v pěti letech uměla vyjmenovaná slova atd. Ve školce teda problém nebyl, ve třídě byly děti od tří let až po předškoláky, tak vždycky spíš inklinovala k těm starším. Problém to byl až v době, kdy sama byla předškolák. To se potom nudila. Hodně ale záleží na učitelce a jejím přístupu. Ta naše byla ráda, že dceru může pověřit různými úkoly. Četla dětem před spaním nebo pomáhala malým s oblékáním. Cítila se potom důležitě. V Mense ani na měření IQ teda nebyla, ale v PPP nám řekli, že to nic výjimečného není a že se časem srovná s ostatními dětmi. A měli pravdu. Teď je jí 13, ve škole má samé jedničky, ale nijak výjimečně oproti ostatním nevyniká. Normální šikovná holka.”

Nadané dítě se nemusí poznat hned na první pohled, protože například ve škole nemusí vždy podávat nadprůměrné výkony. Často je tomu právě naopak, v některých předmětech je podprůměrné. Tyto děti mohou mít také další přidružená onemocnění, jako třeba potíže se čtením nebo psaním. Proto je důležité správně a včas nadané a mimořádně nadané děti odhalit a začít s nimi optimálně pracovat. Jen tak je možné, aby se jejich nadání projevilo v plné míře. Do budoucna z nich potom mohou vyrůst skvělí sportovci, třeba olympijští vítězové, vědci, výborní lékaři nebo hudebníci.

Zdroj:

nadanedeti.cz

deti.mensa.cz

babyweb.cz

nuv.cz

sancedetem.cz