Neléčená těhotenská cukrovka znamená komplikace pro matku i plod. Někdy vede i k předčasnému porodu

Čeká vás zátěžový test na těhotenskou cukrovku (tzv. OGTT)? Nevíte, co od vyšetření očekávat a nestačily jste se vašeho lékaře na vše zeptat. Teď se pídíte na vlastní pěst po dalších informacích, ale nacházíte rozporuplné odpovědi. Tak si přečtěte následující článek.

Oč tu kráčí?

Těhotenská cukrovka (neboli gestační diabetes mellitus) je zvýšená hladina krevního cukru poprvé zjištěná v těhotenství. Ve většině případů po porodu odezní.

Jedná se o poruchu látkové výměny, především metabolismu cukrů. Jejím projevem je zvýšená hladina cukru v krvi neboli glykémie. Je způsobena kombinací snížené citlivosti tkání v těle na působení inzulinu tzv. inzulinovou rezistencí a nedostatečné schopnosti slinivky reagovat na zvýšenou potřebu inzulinu v těhotenství.

Jednoduše: inzulinu je méně, než by bylo potřeba a funguje špatně.

Začíná nejčastěji v druhé polovině těhotenství (v menšině případů i dříve) a končí po porodu, přesněji po odloučení placenty. Nejpozději do konce šestinedělí se porucha látkové výměny zcela normalizuje. To se ověřuje kontrolním testem OGTT (většinou ne hned po šestinedělí, ale zhruba po půl roce).

Pokud cukrovka přetrvává i po šestinedělí, pak se jednalo o jiný typ cukrovky, který se shodou okolností objevil v těhotenství. Skutečná těhotenská cukrovka tedy začíná během těhotenství a končí po porodu. Většinou se onemocnění opakuje v dalším těhotenství, kdy se navíc může objevit již v ranějším stadiu těhotenství.

Faktory

Těhotenská cukrovka vzniká jen u těch žen, které k ní mají vrozenou dispozici. Z toho plyne, že za její vznik do značné míry nemůžete a nic si nevyčítejte! Jedná se o poruchu souboru genů, které ovlivňují tvorbu inzulinu ve slinivce (inzulinovou sekreci) a citlivost tkání na působení inzulinu (inzulinovou senzitivitu). Za normálních okolností se porucha nijak neprojeví, ale těhotenství klade na metabolismus zvýšené nároky a v této zátěžové situaci se dispozice prozradí.

Svou roli zde hrají především hormony. V těhotenství produkují nadledviny matky a zejména placenta velké množství hormonů a dalších látek, z nichž některé působí proti inzulinu. Slinivka zdravé matky bez dispozice k cukrovce na tuto situaci zareaguje zvýšenou produkcí inzulinu. U ženy s dispozicí k cukrovce jsou tyto kompenzační mechanismy omezené – slinivka nemůže zareagovat adekvátně zvýšenou sekrecí inzulinu – a to se projeví zvýšenou hladinou cukru v krvi. Hladina těhotenských hormonů působících proti inzulinu roste postupně až do porodu, kdy mizí.

Dalším faktorem je fakt, že odsouváme těhotenství do pozdějšího věku, než bylo obvyklé v předchozích generacích. Riziko cukrovky se totiž zvyšuje s věkem. Vysvětlení je jednoduché: náš organismus stárne a není již v takové kondici jako dříve. Platí to nejen na úrovni fyzické výkonnosti, ale i na „vnitřní“, metabolické úrovni. Co metabolismus „zvládl bez ztráty květinky“ ve dvaceti, po třicítce a u někoho již po 25. roce zvládnout nemusí.

Svou roli hraje váš životní styl. Samotná obezita a nedostatek pohybu nutně nemusí vést k cukrovce - k té je, jak již bylo řečeno, nezbytná ona nepříznivá vrozená dispozice. Tyto další faktory však situaci dále zhoršují a mohou způsobit, že se porucha objeví dříve a její průběh bývá horší. Fyzická aktivita má velký vliv a sama o sobě může pozitivně ovlivnit vrozenou dispozici - je prokázáno, že ženy s pravidelnou sportovní aktivitou v trvání nejméně rok před těhotenstvím mají nižší výskyt těhotenské cukrovky. Cukrovka však nezřídka postihuje také ženy štíhlé a sportovně aktivní - tedy ani tyto faktory nezaručují těhotenství bez cukrovky.

Rizika pro dítě

Zvýšené množství glukózy v krvi volně prostupuje placentou do krevního oběhu dítěte. Jeho organismus se musí se zvýšeným přísunem cukru vypořádat. Zareaguje zvýšenou produkcí vlastního inzulinu, neboť v době, kdy se těhotenská cukrovka objevuje, má již dávno vyvinutou vlastní slinivku.

Cukr je zdrojem energie a inzulin je růstový hormon, proto dítě rychleji roste a přibývá na váze – zvětšují se jeho zásoby tuku, rostou svaly a kosti. Porodní váha takových dětí bývá více než 4000 g, říkáme tomu makrosomie. Při spontánním porodu takového dítěte hrozí poranění ramínek (dystokie), zlomenina klíční kosti a u matky větší porodní poranění hráze. Porodníci proto v těchto případech volí porod císařským řezem. Při nedostatečně léčené cukrovce může totiž dojít k nedozrání vnitřních orgánů plodu. Po porodu se proto u dítěte mohou objevit dechové obtíže, poruchy srdečního rytmu, horší průběh novorozenecké žloutenky a další komplikace.

Miminko je v prvních dnech po porodu také ohroženo hypoglykémií – tj. sníženým obsahem cukru v krvi. Bylo totiž zvyklé na zvýšený přísun cukru od maminky, ale přestřižením pupeční šňůry tento přísun náhle končí. Hladina inzulinu v jeho těle je však ještě nějakou dobu zvýšená a způsobí náhlý pokles hladiny cukru v krvi. Závažná hypoglykémie se projeví křečemi a poruchou vědomí. Léčbou je infúze glukózy.

Nejzávažnější komplikací nedostatečně léčené cukrovky je úmrtí plodu v děloze. Toto riziko narůstá koncem těhotenství, proto se u žen s horší kompenzací cukrovky nedoporučuje přenášet. Porod se vyvolává nejpozději v termínu porodu, někdy i dříve. U žen s výbornou kompenzací těhotenské cukrovky do termínu porodu nezasahujeme.

Do budoucna mohou být tyto děti ohroženy dalšími komplikacemi – například mají vyšší riziko mozkové dysfunkce, syndromu poruchy pozornosti a hyperaktivity, dětské obezity a v dospělosti také cukrovky 2. typu.

Rizika pro matku

Pokud není těhotenská cukrovka správně léčena, zvyšuje se riziko dalších těhotenských komplikací, např. vysokého krevního tlaku, preeklampsie, infekcí a porodního poranění. Abychom zamezili rozvoji těchto komplikací, je nutné cukrovku léčit tak, aby hodnoty cukru v krvi byly v normě jako u ženy bez cukrovky. Takto léčená cukrovka pak neohrožuje plod ani matku.

Dobře léčená těhotenská cukrovka na dietě nebývá spojena s komplikacemi. Porod probíhá přirozenou cestou a v obvyklém termínu, jak si příroda řekne.

U těhotenské cukrovky na inzulinu a jakékoliv nedostatečně léčené cukrovky se nedoporučuje přenášet a porod se vyvolává nejpozději v určeném termínu porodu, individuálně i o něco dříve. Důvodem je, že riziko komplikací, zejména té nejzávažnější - úmrtí plodu v děloze, se zvyšuje koncem těhotenství v důsledku rychleji stárnoucí placenty.

Porod císařským řezem je volen individuálně podle posouzení ošetřujícího porodníka. Jedním z důvodů může být očekávání porodu velkého plodu (podle odhadu při ultrazvukovém vyšetření) v důsledku nedostatečně léčené cukrovky.

Zdroj informací:

https://www.abctehotenstvi.cz/txt/co-muze-zpusobit-tehotenska-cukrovka

http://www.tehotenskacukrovka.cz/