V obchodech narazíte i na hračky, které neodpovídají normám. Jak tedy vybrat bezpečnou hračku pro děti?
Žijeme v době plné nejrůznějších opatření, nařízení a norem. Přesto se na našem trhu až příliš často vyskytují výrobky, které nesplňují základní předpoklady bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že tu jde o zdraví našich nejmenších, zbystřete a přečtěte si, jak minimalizovat riziko, že si nějakou tu nebezpečnou hračku přinesete domů.

Co sledovat?
Každá hračka na trhu by měla být označena logem CE. Tato značka říká, že hračka vyhovuje směrnicím Evropské unie pro hračky (tzv. značka shody). Bez tohoto označení se výrobek nesmí prodávat, i když se tak bohužel někdy děje. Stejně tak někdy dochází k záměrnému matení spotřebitelů podobnými logy (např. logo China export). Proto bychom si i označenou hračku měli vždy pozorně prohlédnout. Ze zákona máte právo nechat si hračku rozbalit a předvést.
- Možnost spolknutí malých částí – vyzkoušejte, zda vše drží jak má, hračka se nerozpadá. Baterie nejsou pro dítě dostupné, vždy by měly být zajištěny např. šroubkem v krytu.
- Střižná místa – úzké prostory, v kterých by si mohlo dítě přiskřípnout prst, nejsou vhodné.
- Nevhodné materiály a ostré hrany – často v místech sváru plastů vznikají tzv. ostřiny, které mohou dítě poranit či se z nich mohou drolit drobné částečky plastu.
- Zápach – může i nemusí být nebezpečný, každopádně je ale nepříjemný, zvlášť u nejmenších, kteří hračky strkají do úst.
- Nevhodná konstrukce – především polokulovité části hračky si může dát dítě přes nos a ústa a udusit se. Takové části hračky by měly mít dírky či vroubkovaný okraj jako bezpečnostní prvek.
- Obsah nebezpečných látek – jako spotřebitelé těžko posoudíme, bývá prověřován laboratorně
"Pro mě je kvalita důležitá. Ne kvůli značce, ale proto, že chci, aby barvy a hmota, ze které jsou hračky vyrobeny, byly nezávadné," říká v diskuzi jedna z uživatelek Modrého koníka.
Dalšími povinnými údaji na hračce či obalu jsou identifikace výrobce nebo dovozce, název hračky, vymezení věkové kategorie, pro niž je hračka určena, a také popis rizika, proč není hračka vhodná pro nejmenší děti. Pro jednotlivé věkové kategorie se požadavky na bezpečnost hraček liší, nejpřísnější jsou samozřejmě pro kategorii nejnižší, 0-3 roky. Hračka by vždy měla obsahovat návod k použití a údržbě. Všechny tyto atributy sledují i dozorové orgány – v ČR je to Česká obchodní inspekce.

"Já mám hodně ráda dřevěné hračky a také je nejčastěji kupuji. Od rodiny dostáváme spíše plastové, vůbec mi to nevadí, ale vždy se radíme a já jim dám přesný tip. Takže ano hlídám si kvalitu a snažím se vybírat to nejlepší," píše k tomuto tématu jedna z maminek.
Hračky s atestem
Pokud chcete mít jistotu, vybírejte hračky, které nechal výrobce testovat nad rámec zákonem stanovené povinnosti. Tyto hračky pak nesou různá loga či certifikáty podle toho, na jakém pracovišti byly testovány. Jsou to například tyto:
- Bezpečná a kvalitní hračka – testuje Technický a zkušební ústav stavební Praha, sp. - odštěpný závod Zkušební ústav lehkého průmyslu

- Bezpečné hračky - garantem je Institut pro testování a certifikaci, a.s. Zlín

- FSC - Forest Stewardship Council – označuje hračky ze dřeva, které bylo pěstováno ekologicky šetrným způsobem

- Pro textilie se jedná o certifikáty Öko‑Tex Standard 100, certifikáty od holandské organizace Fair Wear Foundation (obdoba fair trade) či britské Soil Association, které garantují původ textilie v ekologickém zemědělství

Kontroly hraček v obchodech
O bezpečnost prodávaných produktů se stará již zmíněná Česká obchodní inspekce, která provádí kontroly přímo v prodejních sítích a to jak namátkově, tak na podnět spotřebitelů. Přehled jejich činnosti naleznete na stránkách ČOI, kde se také dá přidat podnět k přezkoumání výrobku.
Evidenci nebezpečných výrobků (včetně hraček) provádí na celoevropské úrovni systém RAPEX. Pro Českou republiku integruje informace z RAPEXu, českých dozorových orgánů a výsledky testů časopisu dTest. Zde si můžete vyhledat výrobky dle názvu, kategorie a země původu, nebo si nechat zasílat pravidelné e-maily s aktuálními informacemi. Tyto databáze se týkají všech výrobků s výjimkou potravin.
Legislativa nepokryje všechny aspekty bezpečné hračky
I když hračka vyhovuje z hlediska legislativy, stále ještě jsou tu rizika, na která nejsou normy připravené. Jedná se například o doporučení lékařů a fyzioterapeutů o nevhodnosti dětských chodítek, skákadel a klokanek pro jejich škodlivý vliv na motorický vývoj dětí. O zákazu prodeje těchto výrobků se již řadu let neúspěšně jedná.
Dalším sporným bodem je obsah BPA (bisfenol A) v plastových hračkách. BPA se používá při výrobě běžných plastů (polykarbonát, polyvinylchlorid) a epoxidových pryskyřic. Tyto látky byly již nařízením Evropské unie zakázány pro výrobu kojeneckých lahví (do 1 roku), avšak v hračkách se mohou stále vyskytovat. Látky jsou předmětem zkoumání, nicméně někteří vědci již zvedli pomyslný varovný prst před jejich využíváním, jelikož se jedná o potencionální hormonální disruptory a karcinogeny. V některých zemích bylo již jejich použití u dětského zboží zakázáno. Někteří výrobci vyrábějí plastové hračky bez obsahu BPA, tyto bývají označeny jako BPA FREE, všeobecná povinnost upozorňovat na obsah BPA však u nás není zavedena.
Kromě výše uvedeného je třeba při výběru hraček dbát také na věk a preference dítěte, pro které je hračka určena. Neméně důležitým faktorem bude i stav vašeho konta, protože i zde platí, že pro kvalitu musíme sáhnout hlouběji do kapsy. Naše děti za to ale stojí.
Zdroj: Česká obchodní inspekce, Síť ekologických poraden, Arnika.org
Doporučujeme
Díky za článek, neustálá osvěta v tomto směru je důležitá. Mne zejména vadí zavalení obchodů podřadným zbožím z Číny a tuny plastových výrobků, kterými zahlcujeme naše domácnosti a které následně olizují a tím i konzumují naše děti. O hračkách jsem začala psát blog (www.zdravehracky.cz). Trošku začínám nyní tápat ve své důvěře v českou legislativu. Intenzivně komunikuji s českými výrobci hraček a vidím, jak náročný, drahý a nejistý proces je certifikace hraček. Leckdy ani člověk, který s péčí vyrábí kvalitní výrobky z ověřených a pro děti certifikovaných materiálů, nemůže zaplatit atestace. Pokud své zboží hračkář vyrábí jen v menších množstvích, platba za atestace by ho zruinovala.
Děkuji za článek, absolutně nechápu ten boom se silikonovými kousátky a klipy na dudlík se jménem z netestovaných materiálů, je s podivem, jak málo některým maminkám stačí k tomu,aby bezhlavě nakupovaly za 500 navlečené korálky z Číny s pořizovací cenou za dva dolary, stejně jako různé rádoby home made dřevěné kostičky apod. Ti slušnější přeprodejci už to aspoň označují už jen jako dětskou dekoraci, ale řada to stejně nebude brát v potaz a bude nadále za nakoupené předražené šunty posílat tleskající smajlíky
Začni psát komentář...



Koukám, že tento článek je celkem nepovšimnut, škoda. Podle mě je kvalita a nezávadnost hraček důležitá, spousta matek ani neví, co kupuje, když vybírá na internetové tržnici čínské výrobky.