Z maminky babička: Jak se změní vztah s vaší maminkou po porodu?

Mít vlastní dítě, to je opravdová zkouška dospělosti. Stanete se maminkou a vaše maminka je najednou ze dne na den babičkou. S narozením dítěte se toho hodně mění. Nejen ve vztahu s manželem, ale také s vlastní matkou. Někde miminko vzájemné vazby ještě posílí a jinde, bohužel, nastanou problémy a boj o životní prostor.

Vztahy mezi lidmi jsou obecně velmi komplikované a ty rodinné především. Můžete mít se svou maminkou úžasný vztah, ale s narozením dítěte se najednou i vy sama stanete matkou a vztahy se mění. Vaše maminka se stává babičkou.

Pozor na rady, o které nestojíte

„Všechny máme problémy s tchýní. Ale, co když ty problémy dělá vlastní máma? Jak takové situace řešit? U nás ty vztahy delší dobu jsou všelijaké, ale když pominu nevhodné chování před narozením mé dcery, tak teď se její chování rapidně zhoršilo. Nechci, aby měla moje dcera stejné dětství jako já a znala některé příslušníky jen z fotky, ale kdo chce kam. Nechci přerušit styky, a tak mě napadlo, jestli nemáte někdo vlastní zkušenosti s tím, jak "převychovat" vlastní rodiče. Přecházet to, nezabírá. Rozmluva zabere, než ji opět naočkuje otec a s tím rozumná řeč je tak jednou za dva roky. Znáte to některá,“ ptá se jedna z uživatelek v diskuzích.

Babička je starší a má zkušenosti. Klidně si k ní můžete jít pro dobrou radu. Ty by ale měly přicházet jen na požádání. Sama by se měla držet spíš zpátky a respektovat svou dceru. Bohužel některé babičky rovnou zasahují do výchovy nebo dokonce nerespektují přání rodičů a tajně dělají to, co rodiče zakázali.

Některé maminky prostě těžko chápou, že malé miminko je vaše a ne jejich. Může jim trvat o něco déle, než se přepnou do role babičky, která má mít hlas poradní. Své mamince v klidu, ale naprosto jasně sdělte, že rodič jste tady vy a je už na čase, aby vám důvěřovala.

Jedna z maminek z diskuze  Co dělat, když babička mluví do výchovy, to vyřešila po svém: „Co nějaká literatura? Z mých řečí si taky moc babičky nedělají, ale když jim dám něco přečíst, tak si z toho trošku vezmou. Dřív se zařvalo a děcko muselo do pozoru, dnes je výchova víc uzpůsobená povaze dětí. Jak píšeš, po zlém to s ní nemá cenu .“

Stanovte si pravidla

Stanovit si včas pevná pravidla doporučují i někteří psychologové. Babička i dědeček jsou pro děti jistě přínosem, už jen z toho důvodu, že nemusí dítě tolik vychovávat. Rozhodující pravomoci tady ale mají rodiče, kteří určují, co dítě může, má nebo nemá dělat. Rodiče by měli prarodiče požádat, aby jejich výchovné mantinely respektovali. Bohužel, často právě toto je kámen úrazu a nerespektování výchovy vede k mezigeneračním konfliktům. Mnohdy nerespektují rodičovská pravidla proto, že to prostě vychází z toho, jak to oni cítí.

V těchto situacích je více než důležitá vzájemná komunikace.  Mlčení problém neřeší. Naopak ho ještě více prohlubuje. Rodič by se neměl bát o těchto věcech mluvit. Důležité je řešit tyto situace v klidu a když to bude možné, tak vynechat i děti.

Pravidla pro vztahy s prarodiči ve zkratce

• Pravidla stanovte včas - základní pravidla by měla být stanovena v předstihu. Pokud bude chtít babička přijet, musí vám to dát včas vědět a stejně tak vy oznámíte případné hlídání v dostatečném časovém předstihu.
• Řešení konfliktů naplánujte předem – pokud víte, že vaše maminka bude ráda kupovat dětem všechno, co jim na očích uvidí, i když to není úplně vhodné, například kupovala hromadu sladkostí, které vy neschvalujete, řekněte jí to předem. Vysvětlete jí své důvody a rovnou i sdělte možnou alternativu, kterou může dětem také udělat radost.
• Svůj výchovný přístup prarodičům sdělte – řekněte svým rodičům jakou výchovu preferujete a proč. Na čem trváte a co je pro vás nepřípustné. Nechte ale vyjádřit i babičku. To, že má jiný názor, neznamená, že je špatný. Můžete jí třeba říct, že byste si přála, aby vám důvěřovala jako rodiči.
• Neřešte každou banalitu a nesnažte se všechno vědět nejlépe – ne vše, co vaše matka dělala v době, kdy jste byla malá, bylo špatné. Nechte si klidně něco vyprávět. Něco vás možná pobaví, něco ohromí a něco i využijete. Rozhodně babičku nezesměšňujte a neznevažujte její péči, kterou vám s láskou věnovala. Nezapomeňte, že to ona z vás vychovala toho, kým jste.
• Jen, kdy oba chtějí – v některých situací nemá cenu tlačit babičku do něčeho, o co nestojí. Ponechte její styk s vnoučetem jen ve chvílích, kdy oba chtějí a na situace, kdy potřebujete hlídání, si najměte spolehlivou chůvu či nějakou placenou hlídací babičku.

Když babička nechce hlídat

Většina maminek potřebuje dříve či později od babiček hlídání. Pokud ho potřebují častěji, třeba i kvůli jiným aktivitám a babička tak často hlídat nechce, může se mezi matkou a dcerou objevit napětí. Dnešní babičky mají trochu jiné představy o svém životě poté, co se už nemusí starat o své děti. Některé ještě pracují nebo i v důchodu chodí na brigádu, mají různé zájmy a aktivity.

„Ahoj všem, je tu někdo, kdo má špatné možnosti hlídání? Moje problémy jsou hodně o tom, že si dělám starosti z toho, že babičky nechtějí moc hlídat - s jednou nevycházím, protože nevycházím s jejím synem a zároveň otcem dítěte a celé je to tady na dvě věci a jedna - moje máma - se pořád věnuje práci - je velmi upjatá na svou profesi, zároveň má zdravotní problémy, to je fakt. Sice se mi snaží vyjít vstříc - moje máma - ale ne tak, jak bych potřebovala,“ stěžuje si v diskuzi Babičky nehlídají – průšvih, jedna z uživatelek.

Když potřebujete hlídání a maminka se k tomu příliš nemá, otevřeně si s ní o tom popovídejte. Svěřte se jí s tím, že toho máte hodně a potřebujete si občas oddychnout. Zároveň jí ale nevyčítejte, že má také vlastní život. Nemáte na to právo. Zkuste se s ní domluvit nebo si i nechat poradit. Možná najdete nějaký rozumný kompromis.

„Hněvat se za to na babičky nemůžeš, dítě je vaše, ne babiček. Nevím, kde se pořád bere ta představa, že babičky musí být neustále připravené k pomoci? Jedna nechce a druhá pracuje. Nedá se nic dělat. Třeba chce mít i tvá maminka práci (jak píšeš) na úrovni a chce nějak žít. Jediné možné řešení je zkusit se přeci jen domluvit, ale přimlouvám se za to, abys babičky ze svého naštvání vynechala,“ odpověď uživatelky journals z diskuze Babičky nehlídají - průšvih.

Babička se nezajímá o vnoučata

Není ani velkou výjimkou, že se babička o vnouče či vnoučata nezajímá vůbec. Návštěvy probíhají jen na zdvořilostní úrovni, ale skutečný zájem neprobíhá.

„Když jsem otěhotněla, tak se moje máma, jako jediná vůbec neradovala. Když jsem se jí chtěla pochlubit s výbavičkou, tak ji to vůbec nezajímalo. Nehrozilo, že bychom od ní něco dostali. Doufala jsem, že se změní, až se miminko narodí. Bohužel zůstala stejná. Vůbec se o naši holčičku nezajímá. Chce, abychom přijeli, ale když u nich jsme, tak na malou nemluví, nesměje se na ní, do náručí si ji bere s podivným úšklebkem a se slovy 'Musíme si na sebe zvykat,'“ stěžuje si jedna z maminek v diskuzi.

Nechuť prarodiče ke kontaktu s vnoučaty se nejspíš změnit nedá. V některých situacích nastane určité zlepšení s věkem dětí, kdy se začnou babičky zajímat až o starší dítě, o které už se nemusí tolik starat, ale naopak ho mohou brát třeba na výlety. Rozhodně byste se ale neměli tvářit, že je vám to jedno. Vyjádřete překvapení, zármutek i naštvání nad tím, že se nechce s dítětem vídat a chtějte vědět důvod. Řekněte své matce, že chcete, aby si vaše dítě vytvořilo vztah mezi prarodičem a vnoučetem. Možná nakonec zjistíte, že babička má zájem, ale má jen z hlídání obyčejný strach. Není už nemladší a není si jistá, zda bude malému dítěti stačit.

Když se z maminky stane kamarádka

Nejideálnější situace nastane ve chvíli, kdy se vztah matky a dcery změní z rodičovského na přátelství. Babičky mají možnost prožít mateřství ze zajímavé perspektivy, přizpůsobit se této nové situaci a svých dětem i vnoučatům být potřebnou oporou.

Zdroj:

https://theses.cz/id/kf3jye/BAKAL_SK-PRCE-Petrskov.pdf