Zavádíme příkrmy: V jakém pořadí se doporučuje přidat do jídelníčku vašeho dítěte maso, ovoce a zelenina?

„Moje 8 měsíční miminko pořád nechce příkrmy. Zkoušíme to už 2 měsíce. Zelenina, zelenina s masem, polévka, kaše, kupovaná sklenička, bio nebio, prostě nic. Ochutná, a pak už nechce. Už ví, co je lžička, otvírá pusinku, ochutná, ale nechce jíst. Ani smíchané s mlékem, radši hladoví do večera. Pak nevydržím já a dám mléko. Nechutná jí ani banán nebo jablíčko, jen přesnídávky sní asi jednu lžičku po opravdu malých troškách. Zatím prospívá, ale nechci dojít až do stavu, kdy bude hubnout a příkrmy odmítat, radši bych ji nějak převezla,“  píše Tezu v diskuzním fóru.

Tak kdy?

Podle Světové zdravotnické organizace WHO by mělo by dítě výlučně kojeno do jeho 6 měsíců. Od této doby je vhodné začít s příkrmy. Jak je vidno ze zkušenosti Tezu, ne vždy to jde. Není to žádné dogma, každé dítě je jiné, a bylo by bláhové se striktně řídit instrukcemi z knížek. Pokud dítě příkrm odmítá, zkuste mu ho ochutit mateřským nebo u nekojených dětí umělým mlékem a nebo zavádění příkrmu odložíme o týden až dva. Některým dětem ve věku 4 nebo 5 měsíců pouhé mateřské mléko nestačí a pro svůj zdravý růst potřebují příkrmy. Ty pak představují dostatek železa, jehož zásoby nejsou u kojence dostatečné. Orientačními impulsy pro zavedení příkrmu je váha nad 6 kilogramů, hladovění po 8-10 kojeních či potřeba více než 1000 mililitrů mléka za den.

Příkrmy podávejte zásadně lžičkou a nápoje z obyčejného hrnečku či kelímku, nikdy z láhve. Lžičkou miřte na dítě tak, aby na ni vidělo a hlavně na počátku přikrmování na střed nebo mírně ke kořeni jazyka, aby fungoval polykací reflex dítěte. Ke zkoušení příkrmu zvolte dobu, kdy máte  klid a dítě je v dobré náladě. Rozhodně mu příkrm nevnucujte a nenuťte ho dojídat, protože by mohlo začít příkrmy dlouhodobě odmítat nebo je začít zvracet. Krmte nejvýše 15 - 30 minut a pokud má ještě hlad, nabídněte mu mateřské nebo umělé mléko.

Příkrmy rozhodně nejsou prvním krokem k odstavení dítěte, ale jsou, jak vyplývá i z jejich názvu, pouze doplňkem ke kojení. Před samotným zavedením příkrmů je dobré zrekapitulovat si jednotlivé fáze:

Výhradně mléčné období

Dítě je buď plně kojeno nebo dostává umělý výrobek mléčné kojenecké výživy. Jejich množství a pro zdravého kojence by mělo odpovídat 1/6 jeho hmotnosti, tj. 150-180 ml/kg/den, maximálně však 1 litr mléka denně. Toto množství zároveň plně kryje potřebu tekutin dítěte.

Přechodné období

Dítě dostává k mateřskému mléku nebo k mléku umělé výživy příkrm zvláště upravený pro tento věk.  Průměrný podíl mateřského mléka a příkrmu na příjmu energie:

Výživa v 6-8 měsících…………....příkrm 21%, mateřské mléko 79%

Výživa v 9-12 měsících…………..příkrm 45%, mateřské mléko 55%

Výživa mezi 1. a 2. rokem……….příkrm 65%, mateřské mléko 35%

Období smíšené stravy

Do jídelníčku postupně zařazujte vhodně upravenou stravu dospělých. Začněte vždy jedním druhem, nejlépe zeleninou. Zkuste to jako Dashak z fóra Začínáme s příkrmy: "Určíte je lepší začít se zeleninou než s ovocem nebo kaší. Ovoce a kaše jsou sladké, a tak hrozí, že prcek bude pak zeleninku odmítat. Už máme za sebou mrkev, brambory, brokolici a dneska i cuketu. Taky se na začátek může špenát, dýně, kukuřice a rýže. Po 2-4 týdnech se má přidat i 20 gramů masa. Za začátku jednou týdně, pak dvakrát, třikrát… Dopoledne se začíná dávat ovoce. Nejlépe banán, jablko, hruška, meruňka. Nové druhy se přidávají až po 3 dnech, kvůli zjištění alergií na určitou potravinu. Maso jsme mohli až měsíc na to, pak za další měsíc 1x týdně žloutek, teď už můžeme i jogurty a omáčky."

Lžičky připravit!

Dítěti stále ještě stačí mateřské mléko. Cílem prvních asi 2 týdnů je, aby se naučilo jíst kašovitou stravu. Začněte s jednou až dvěma lžičkami příkrmu jednou až dvakrát denně. Postupně množství zvyšujte. Tímto příkrmem se nahraďte poslední dávku mléka. A nezapomeňte: svým dětem chceme dát to nejlepší, ale příkrmy rozhodně NESOLTE ANI NIJAK NEKOŘEŇTE!

Zelenina

Na začátek si vyberte jeden druh zeleniny. Vhodná je cuketa, dýně, baklažán, fenykl, pastinák, kořen petržele, kedluben, špenát, mangold, červená řepa, pórek, brambor, batáty a podobně. Svého favorita uvařte do měkka a poté ještě důkladně rozmixujte nebo rozmačkejte. Buďte opravdu pečliví. Tuhá vlákna nebo větší kusy by malému strávníkovi mohla značně znepříjemnit první seznámení s nemléčnou stravou. Na každou porci přidejte i lžičku másla pro lepší chuť a hlavně stravitelnost vitamínů rozpustných v tucích. Teprve po 2 – 4 dnech přidejte další zeleninu. Držte se ale vždy jednoho druhu. Jen tak poznáte, jak na něj miminko reaguje a zda se u něj neprojevuje alergická reakce.

Maso

Když si dítě zvykne na zeleninu, začněte do ní přidávat uvařené velmi jemně nakrájené a nasekané libové bílé maso jako je kuře, krůta, jehněčí a králík. Zpočátku asi 1 polévkovou lžíci na dávku jednou týdně. Pak dvakrát, třikrát a skončete na šesti porcích masa týdně. Teprve potom zařaďte hovězí, vepřové, kachnu, husu či vaječný žloutek. Bílek podávejte až po prvním roce.

Samostatnou kapitolou jsou ryby. Ty jsou běžnou součástí výživy v přímořských krajinách, u nás ale díky obsahu malých kostí u sladkovodních ryb nejsou do jídelníčku malých dětí zařazovány. Kvůli možných alergickým reakcím je proto doporučeno počkat s jejich konzumací až po období jednoho roku dítěte. Pro začátek pak sáhněte po lososovi nebo tilápii, a to jednou za čtrnáct dní.

Ovoce

Stejně postupujte u zařazování ovoce jako druhého druhu příkrmu. Vyberte si jeden druh a ten poduste na vodě, případně s lžičkou másla (vitamíny rozpustné v tucích, už víme). Dobře se rozváří například jablka, hrušky, meruňky, borůvky, švestky nebo třešně. Pokud to jde, sloupněte ovoce ze slupky (pro lepší počáteční stravitelnost). Později už ovoce nemusíte dusit, ale pouze rozmělnit. Opatrní buďte s jahodami a exotickými druhy, které často vyvolávají alergickou reakci. Jinak i u ovoce počkejte tři dny, než zavedete nový druh – opět kvůli možné alergii. Kolem jednoho roku můžete přesnídávku oživit i piškotem.

Lepek

Uvádí se, že zavedení lepku před čtvrtým měsícem věku může zvýšit riziko vzniku celiakie. U zavedení lepku mezi 4. a 6. měsícem věku spolu s kojením lze zmíněné riziko snížit. V tomto období můžete podávat i pokračovací mléka, která jsou určitým mezistupněm mezi počátečním mlékem a kravským mlékem. Vzhledem k faktu, že obiloviny jsou pro takto malé děti špatně stravitelné, volte spíše jejich bezlepkové varianty jako je bílá rýže, jáhly, pohanka, amarant nebo quinoa.

Recepty ze skupiny Domácí příkrmy

Masové karbanátky s dýní Hokkaido od Sonja01

Na masovém strojku namelte vepřové plecko a hovězí kýtu.

Přidejte sůl, vejce, tymián a nastrouhanou syrovou dýni.

Z hmoty vytvořte karbanátky a ty v troubě na 200 °C dozlatova.

Dušené hovězí s batátem a brokolicí od uživatelky Petulkavt

Na másle zpěňte trochu cibulky, přidejte hovězí plátky obalené v mouce a opečte.

Podlijte zeleninovým vývarem z uvařené půlky brokolice, batátu dvou krví a petržele. Nechte půl hodiny i se zeleninou povařit.

Poté vše dejte do trouby vyhřáté na 180 °C a nechte hodinu a půl dusit doměkka.

Zbytek brokolice a batátu krátce povařte a udělejte pyré.

Krůtí maso s červenou řepou, dýní hokaido a bramborem od uživatelky Tiburcia 

Nakrájejte si krůtí maso (nejlépe prsa) na drobné kostičky a dejte vařit.

Červenou řepu omyjte a dejte vařit do hrnce s vodou. Řepa se vaří do měkka (zhruba asi 30 minut). Po uvaření ji vytáhněte, a po vychladnutí oloupejte na kousky.

Dýni Hokkaido a brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky a dejte společně vařit.

Jakmile je zelenina hotová, vše smíchejte, přidejte maso a dle konzistence na které je dítě už zvyklé podávejte.

Zdroje informací: 

Bakalářská práce Kateřiny Hoklové: Výživa kojenců a batolat, sportovní fakulta MU, 2006

Diplomová práce Bc. Hany Holišové: Mikrobiální aspekty dětské výživy, lékařská fakulta, MU, 2013

Mudr. Barbora Haláčková