Bolest která trvá navždy

Ahoj, rozhodla jsem se napsat článek pro ty ženy, které v životě potkala právě taková bolest jako MĚ.

Bolest,o které se mluví každé ženě i mamince velmi špatně a bolest, která v nás zůstává navždy.

Takže tedy?

Jsem pyšná máma dvou krásných chlapců. Jsou to andílci, kteří dali mému životu opravdový smysl.

Jelikož jsem od léta procházela velmi těžkým obdobím,na váze jsem rapidně shodila a jeden čas vypadala jako chodící mrtvola,tak jsem svuj nahly stav který mě pravidelně přepadával nijak zvlášť neřešila.

Koncem září tohoto roku,jsem si uvědomila že se v tomto měsíci ( ZÁŘÍ) nedostavila menstruace,tak jako každý měsíc. Krize se již delší dobu projevovala i v partnerském vztahu,proto nějaký intimní styk s přítelem nepřicházel v úvahu. Až na den 26.8. kdy jsem s přítelem po dlouhé době měla pohlavní styk. Snad touha, potřeba? Nevím... neřešila jsem.

1.10.2018 mi to nedalo a šla jsem do lékárny pro těhotenský test. Pro muj vnitřní klid samozřejmě. Byla jsem si jistá že na testu URČITĚ dvě čárky nebudou. Napsala jsem své nejlepší přítelkyni, která vi o mě úplně,ale úplně vše a vždy me ve všem podržela. U ní jsem si sedla, což jsem dlouho nevydržela jelikož nervozita stoupala čím dál tím vic. Vzala jsem krabičku s TT a odkracela do koupelny. Tak a jdeme na to: raz,dva, tři pokládám test a čekám...ani ne 10 vteřin se táhlo jak celý týden. A...a...jedna čárka... a? DRUHÁ čárka!!!

Šok,slzy,bezmoc, láska,vztek, strach....tolika emocí během jediné půl minutky. Odcházím z koupelny za svoji kamarádkou do kuchyně,to už se ale hroutim a brečím a nedokážu to zastavit. Andy ( kamarádka ) mi opatrně test vzala z ruky a ihned mě objímala, utěšovala a hladila. 

Čekala jsem třetí miminko a uz si malovala jak se nam narodí holčička. Moje oznámení v rodině preskocim.

O dva dny déle sedím v ordinaci svého gynekologa. Provádíme ultrazvuk a ja vidim to moje malé štěstí,to maličké miminko které uz teď miluji. Sedám si zpět na židli a....

Jsem po dvou náročných sekcích. Po operaci srdce a jestli mimi,tak rozhodně ne teď,po posledním porodu to s dělohou nevypadá nejlépe,vzhledem k slabému srdci by tento porod mohl znamenat konec pro mě i miminko.

Nejhorší slova která jsem kdy slyšela. Na gynekologii jsem byla v pondělí 8.10. a dostala jsem za úkol se nejpozději ve středu objednat do nemocnice na UPT. Žádný hovor se ve středu nekonal, dokázala jsem to az další den v3 čtvrtek.

S miminkem se rozloucim 19.10.2018 v Českolipské nemocnici,kde těhotenství ukončí. Bolest kterou cítím, nedokážu popsat a peru se s tím jak jen to jde. Věřím že miminko se stane naším andílkem a jednoho krásného dne nám za sebe pošle náhradu 🙂 R.