Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
sisstin
28. dub 2011

Když dítě nemluví aneb vývojová dysfázie

U zdravých dětí se objevují první slova okolo 8-15 měsíce věku života. Za slovo se považuje i citoslovce nebo slabika, kterou dítě pojmenovává určitý předmět nebo osobu ( ma = máma, ta= táta, ham = papat atd.)

Okolo 15.měsíce věku má dítě zhruba okolo 10 slovíček, ve 20 měsících už je to okolo 20 slov. Ve dvou letech má dítě zhruba 50 slovíček, které spojuje do krátkých vět. Ve 3 letech už je to více jak 1000 slov, dítě tvoří složitá souvětí, skloňuje, časuje, agramatismy se projevují už velmi málo. Dětská patlavost je v tomto věku ještě fyziologická, nicméně pokud dítě vyslovuje špatně více hláse, už je na místě logopedie.

Co je však nejdůležitější, je porozumění řeči. Zdravé dítě začíná mluvit, až když rozumí zhruba 50%, spíše tak 75% běžně mluvené řeči. To je alfa a omega všeho, bez toho děti mluvit nezačnou. Už 6 měsíční kojenec je schopný na slovní pokyn vyhledat očima pár základních předmětů nebo osob. Roční dítě už zvládá rozumět základním pokynům, zná názvy spousty předmětů, zná názvy základních zvířátek a činností. 18m dítě v pohodě zvládá dvojsložkové pokyny ( jdi do chodby a přines si botičky např.). Dvouleté dítě rozumí běžně mluvené řeči plynně, nemá s porozuměním žádné problémy. 30m dítě už zvládá odpovídat na otázky typu : „Čím se jezdí, z čeho se pije, co si oblékneš, když venku prší atd.“ Tříleté dítě už zvládá pojmy vztahové, má základy logického myšlení( zná barvy názvem , rozlišuje pojmy malý – velký, mokrý – suchý, dlouhý – krátký atd.)

Pokud dítě nerozumí na svůj věk, tak logicky ani nemluví na svůj věk ( exprese převládá nad recepcí u pár poruch – jedna z nich je čistá receptivní dysfázie, další je sémanticko-pragmatická porucha, která se občas řadí mezi poruchy autistického spektra)

Čeho si tedy maminka může všimnout už v raném věku dítěte?

  • dítě neukazuje prstem. Ukazování prstem a sdílení pozornosti je nezákladnější část komunikce. Dítě ukazuje na předmět, který ho zajímá, chce ho ukázat blízké osobě a od ní očekává, že mu zajímavý předmět ( osobu, zvíře) pojmenuje. Takto dítě nabírá pasivní slovní zásobu. Zdravé dítě ukazuje mezi 9-15. měsícem věku, horní hranice je 18 měsíců. Pokud dítě v tomto věku neukazuje, je to absolutní indikace pro psychologické vyšetření a vyloučení poruchy autistického spektra či jiné poruchy komunikace, nebo prostého opoždění vývoje.
  • díte nerozumí na svůj věk. Nereaguje pružně pouze na slovní pokyn, potřebuje k tomu „berličku“ v podobě neverbálních gest, tonu hlasu, výrazu tváře atd. Občas může působit, že rozumí, ale má pokyn „na salámu“. Takto to většinou nefunguje, průměrné dítě se chce blízké osobě zavděčit, chce předvést, co umí a chce komunikovat.
  • dítě nemá aktivní slovní zásobu k věku. Do 3 let je nemluvnost či málomluvnost fyziologická ( zejména u chlapců), pokud ale dítě ani po 3. roce aktivní slovní zásobu nerozvíjí, nebo rozvíjí pomalu – tvoří agramatismy, vytváří si svá slova, nedochází k prudké expanzi řeči jako u dětí s prostým opožděným vývojem řeči. Je nutné dítě vyšetřit psychologicky, foniatricky a neurologicky a zahájit reedukaci vývojové dysfázie či jiné komunikační poruchy.

Jak rozvíjet pasivní a poté i aktivní slovní zásobu?

  • dítěti již zhruba od 4. měsíce neustále vše komentujte. Krátce, výstižně, jasně, stále stejně. Dítě si spojí předmět, osobu či činnost s verbálním výrazem. Pokud dítě vokalizuje, hlásky a slabiky po něm napodobujeme.
  • Krátké básničky či říkanky spojené s určitou činností ( oblékání, jídlo, koupání) též rozšiřují slovní zásobu. Je nutné, aby dítě dělalo gesta typu „paci paci, prosím prosím, ták veliký atd.)
  • Pokud již dítě mluví a patlá, opakujeme po něm slovo správně, aby si ho fixovalo ve správném tvaru. Děti si nejdřív slova přizpůsobují podle svých možností, s vylepšováním výslovnosti a nabíráním větší aktivní slovní zásoby se slova dostávají do správného tvaru.
  • Prohlížení knížek a leporel. Dítě ukazuje na obrázek a maminka mu ho pojmenovává. Později dítě samo aktivně pojmenovává a maminka mu o obrázku vypráví delšími větami. Tříleté dítě už je schopné složitějším souvětím popsat, co na obrázku vidí.

Za sebe mohu doporučit knihu od autorek Charlotte Lunch a Julia Kidd – Cvičení pro rozvoj řeči, prevence a náprava poruch komunikace u mladších dětí. V knize je velmi podrobně popsán vývoj dětské řeči a zejména, jak řeč přirozeně rozvíjet při běžných denních aktivitách a her. Popisuje také, jak pracovat s dětmi, které mají na poruchu komunikace podezření, nebo mají již diagnozu specificky narušeného vývoje řeči.

    Zajímavé a hlavně velice důležité 😵

    29. dub 2011

    to je vážně poučný a začíná být aktuální i u nás. děkujem!

    13. kvě 2011

    Super článek, malý moc nemluví a já jsem z toho byla špatná, teď vím že je vše v pořádku. Díky moc

    18. únor 2013

    Moc děkuju za článek. Alespoň už vím, že je něco špatně, když ve 21 měsících neukazuje, nebo jen výjimečně.

    2. dub 2015

    @eliska_z Jak to u Vás dopadlo ? Mala má 20 měsíců a taky neukazuje.

    20. lis 2016

    @katschenka Jsme od 2,5 roku v péči psychologa a logopeda. Zatím má syn ve 3,5 letech "opoždění" ve vývoji o cca rok v některých složkách, hlavně v grafomotorice, a vypadá to na poruchu pozornosti (na přesnou diagnózu je prý brzy). Ale cvičíme už rok doporučené cviky pro rozvoj hrubé a jemné motoriky, prohlížíme knihy a mluvíme a mluvíme, aby se to trochu srovnalo. Pokrok je trochu vidět.

    21. lis 2016