Procvičování žvýkacích svalů ke správnému zažívání

Žijeme v uspěchané době. Honíme se za prací, za pohodlím, za zážitky. Všudypřítomný stres se neblaze podepisuje na naší duševní a fyzické pohodě. Jednou z oblastí, v níž si spěchem ubližujeme, je stravování. Často jíme ve spěchu, volíme nezdravé pokrmy, hltáme a zapomínáme pořádně žvýkat. A přitom žvýkání je základem správného trávení.

Při zavádění příkrmů můžeme brzy z mixovaných a pasírovaných pokrmů přejít na drobné kousky, dětem dávat později do ruky kukuřičné křupky, při prořezávání zubů na hraní rozličná kousátka – jak jídlo, tak hračky ke kousání pomáhají procvičovat žvýkací svaly a nepřímo tak lepšímu trávení napomáhají.

 Starší děti je třeba naučit, že každé sousto mají žvýkat pečlivě, důkladně jej rozmělňovat a zpracovávat. Dříve tak rozpoznají pocit sytosti, bude se jim lépe a snadněji trávit a budou tak ve výsledku i zdravější.

Výběr pomůcky pro nácvik správného rozžvýkávání je nasnadě: je jí obyčejná žvýkačka. Člověka obvykle nenapadne, jak zdlouhavé i namáhavé je přežvýkat jedno sousto třeba třicetkrát. Nebo padesátkrát, jak doporučují někteří výživoví specialisté.

Aby žvýkání nesloužilo jen k vychutnávání příchutě, ale skutečně k tréninku, napadlo mě motivovat děti děláním bublin.  Tříletý syn bubliny ještě samozřejmě nezvládá, ale rozhodně se snaží žvýkat ze všech sil. Šestiletá dcera se bubliny učí. Sama bubliny zvládám léta, ale jak popsat postup?

Žvýkačka musí být dobře rozžvýkaná, ani kousek nesmí být tuhý, nerozkousaný. Jakmile je připravená, sežvýkám ji do kuličky, rozplácnu jazykem o patro, pak přitisknu k předním zubům. Jazykem tlačím proti zubům a zároveň pootevírám čelisti při stále zavřených ústech - žvýkačková placka tak zvětšuje svou plochu. Pak vrchní okraj materiálu jazykem vsunu částečně za horní ret před zuby, dolní kraj nechám za spodními zuby, špičkou jazyka vystrčím prostředek placky ven z úst, pak jazykem couvnu a do vzniklé kapsičky táhle vyfouknu vzduch a zavírám ústa. Jakmile se rty setkají, žvýkačka se na okraji slepí a uvězní vydechnutý vzduch. Bublina je na světě.

Trénink je to namáhavý, ale rozhodně přínosný. Žvýkací i mimické svaly dostávají zabrat a sílí. Pak už zbývá jen vysvětlovat dětem při jídle, že hltat není zdravé. Že každé sousto potřebuje čas. Tak jako žvýkačka, než se z ní stane materiál umožňující vyfukovat obrovské bubliny.