Učení na nočník nemusí být noční(kovou) můrou - 1,5 až 2 roky věku dítěte

Spousta maminek si dělá starosti, kdy a jak zbavit svou ratolest plen a naučit ji na nočník. Co jedno batole zvládne v roce a půl, s tím má jiné problémy i o rok později.  Pro naše dvě děti, narozené s odstupem tří let, čas na pravé učení přišel shodně až po dosažení půldruhého roku, kdy byly schopny si uvědomit svou potřebu o chvilku dříve, než ji zrealizovaly.  Do té doby sice nočník vyzkoušely, ale nijak zvlášť je nezaujal. Utíkaly z něj a raději při daleko zábavnějších činnostech vesele plnily plenky, přestože moc dobře věděly, co se od nich žádá.
Od narození často začaly vykonávat potřebu právě ve chvíli rozbalení. Vždy jsem akci s úsměvem komentovala a děti se časem, zhruba od 9. nebo 10. měsíce věku, vysloveně snažily mamince udělat radost a čůraly „na povel“. Jen sedět na nočníku se jim nechtělo ani o mnoho měsíců později.  Přemýšlela jsem, jak je motivovat. Zavrhla jsem nočníky ve tvaru autíček i luxusní nočníky hrající melodie.  Něco mi ale říkalo, že spojit výkon s bezprostřední odměnou není špatný nápad. Při svém pátrání jsem narazila na samolepky My Wee Friend, které se vlepí na dno nočníku, po jehož použití se z původně černého kruhu samolepky stane veselý barevný obrázek. Samolepka v nočníku zůstává, je omyvatelná a dle výrobce ji stačí vyměnit jednou za zhruba 6 až 12 týdnů.  Rozhodla jsem se ji vyzkoušet, což se vzápětí ukázalo jako výborný tah.  Ukázala jsem dětem „inovovaný“ nočník a dávala najevo, že jde o něco zvláštního, že se chystá překvapení. Posadila jsem batole, tvářila se natěšeně, záhadně i povzbudivě zároveň a požádala o „Číííí“.  Obě děti v té chvíli zareagovaly naprosto shodně – netušily sice, proč by to tentokrát mělo být jiné než jindy, ale maminka měla zcela jistě něco za lubem, pročež se obě ratolesti svorně rozhodly, že mamince vyhoví.  Samolepka vykonala svou práci, ukázala obrázek, maminka „žasla“ a děti byly nadšené proměnou, k níž jejich nočníkovým výkonem došlo, i maminčinou patřičně jásavou odezvou.  
Nočník se brzy stal kamarádem, k dozrání celého procesu přispělo i teplé jaro a nadcházející léto, kdy mohly děti pobíhat doma i venku polonahé a tedy reagovat na svou potřebu rychleji než s vrstvami oblečení na sobě. Přesně týden po oslavě druhých narozenin byli oba bez plen nejen přes den, ale i v noci. Beze spěchu a bez jakéhokoli stresu na obou stranách, tempem, které si děti samy určily.

Zdroj. slune-cz.cz