UČÍME DĚTI Jak naučit dítě darování (3+)

Darovat, rozdělit se, podělit se a to bez nároku na zpětný zisk je mnohdy těžké a je tedy nutné se této vlastnosti naučit. Kdy začít? Nejlépe hezky od malička a postupně přidávat 🙂
Každý jsme jiný a každý má zakořeněn a postupně výchovou ovlivněn jakýsi sklon k empatii, k nezištné dobročinnosti. Již v batolecím věku si můžete všimnout a až budete mít svoje děti, tak si jistě všimnete, že pokud jiné dítě pláče, tak druhé se mu snaží pomoci, snaží se mu být oporou v jeho nesnázi. Např. dcera když začal její o dva roky mladší bráška plakat, tak již ve svých čtyřech letech ji bylo jasné, že je něco špatně a vždy se mu snažila pomoci, třeba mu začala hledat dudlík, přinesla hračku apod. Mimochodem je hezké takovou situaci u svých děti vidět!
Aby dítě bylo schopné darování, tak musí být vedeno k jisté empatii, ke schopnosti vcítit se do situace druhých lidí. Později je dobré dítěti vysvětlit, že nejde vždy o darování, o pomoc finanční, věcnou, ale že jde i o umění naslouchat, strávit svůj čas s/nad danou věcí apod. Pokud se dítěti v tomto směru nebudete věnovat, tak věřte, že Vám z potomka vyrostou sobci, což se do budoucna velmi obtížně napravuje, urovnává.
Dobré je s dítětem již v útlém věku řešit nesnáze. Např. se zeptat: „Proč myslíš, že je ten chlapeček tak smutný?“, „Co myslíš, že bychom mohli udělat, aby holčička už neplakala?“ apod. Zkrátka pokud máte „cestou“ nějakou nesnázi, tak ji s dítětem proberte, vysvětlete mu možnosti pomoci, popř. jej nechte mu pomoci.
Velmi vhodné k učení empatie je čtení klasických pohádek, kde dítě poznává postupně velmi jasně a srozumitelně dobro od zla, seznámí se s kladnými lidskými vlastnostmi jakou jsou obětavost, přátelství, skromnost. Samozřejmě pozná i špatné lidské vlastnosti, což je také dobré, aby mohlo svět vnímat uceleně.
Samozřejmě je důležité pocity, emoce dítěti popsat, aby si je mohlo uvědomit a později dále správně využít. Tedy např.: „Máš radost, že se ti povedlo nakreslit to sluníčko?“, „Jsi smutný, že ti bráška nechce půjčit hračky?“.
Další možností, jak u dítěte rozvinout empatii je, že mu ukážete, co je správné – pustíte v tramvaji svoje místo staršímu, těhotné a následně dítěti vysvětlíte svůj počin, proč jste tak udělali. A zde se opět vracím k jedné základní věci a to je – JÍT DÍTĚTI PŘÍKLADEM! Pravdou je, že než neustálým poučováním se děti učí podvědomým napodobováním svých vzorů – což jsou zprvu jen rodiče a ty nejbližší osoby v jeho okolí. Zkrátka dítě Vás vnímá každou chvíli a časem bude kopírovat to, jak se k ostatním chováte, to jací jste v určitých situacích atd.
Dítě by mělo být seznámeno i s tím, že ne všichni lidé jsou šťastní, zdraví apod. Ovšem zde opatrně, je důležité, aby informace o reálném světě byli vždy úměrné věku dítěte! Zbytečně jej nezatěžujte, nechte mu „dětství“ a s tím spojenou jistou dětskou bezstarostnost.
No, a pokud uvidíte, nějakou dobročinnou akci, která je Vašemu srdci blízká, tak se jí zúčastněte, vysvětlete čím a jak a především komu jste pomohli. Např. i pokud chodíte darovat krev, tak samozřejmě dítě neberte s sebou k odběru, ale sedněte si s ním a vysvětlete mu, kam jdete, proč je darování krve pro jiné důležité, a že i když injekce bolí, tak že to vydržíte, že to malé píchnutí za záchranu nějakého jiného života určitě stojí!
Pokud máte v okolí dětský domov, tak neváhejte a nepotřebné oblečení po dětech dejte potřebným a opět za účasti Vašich dětí apod.    
A závěrem – důležitá je zase chvála, tedy za každý náznak dobročinnosti, ochoty pomoci druhým dítě chvalte. Zkrátka jací jste vy, takový jednou budou Vaše děti...

zdroj: Slune-cz.cz