Deník čtyřnásobné mámy...díl první

Tak a je to tady. 

Rok se s rokem sešel a když bych se měla otočit a zhodnotit, co se za ten předešlý rok odehrálo, bylo toho docela dost.

Přesně před rokem jsem se touto dobou chystala na kontrolu do nemocnice, kam jsem šla již 26.prosince kvůli špinění, jež mě v začátku těhotenství postihlo.

Tehdy mi v nemocnici řekli, že špinění bývá na začátku gravidity vcelku běžný stav, ale nikdo mi nemůže zaručit, že to dopadne dobře.

Že buď to nic nebude a nebo to značí něco špatného a potratím.

Jelikož mám za sebou už tři těhotenství, a NIKDY jsem při nich nešpinila, byla jsem z toho docela špatná.

Vnitřně jsem cítila, že něco není v pořádku.

Asi na to mělo i vliv to, že toto početí, narozdíl od těch předchozích, nebylo plánované. A navíc, o co hůř, nebylo tatínkem ani chtěné.

Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy mi můj milovaný přítel oznámil, po dvou dnech od pozitivního testu, že dítě nechce.

jako že už jsem v životě zažila spoustu špatného, tak tohle mě srazilo na kolena a dodnes si pamatuji, jak mě z toho rozbolelo u srdce a v žaludku jsem měla pocit, jako by mě někdo vší silou kopl.

Nebylo to vůbec lehké, řešili jsme to dva dny. 

Úplně jsem se z toho sesypala. A i když jsem odpůrce potratů. na potrat jsem kývla. Brečela jsem kudy jsem chodila, nemohla jsem spát, jíst. Tohle trvalo do druhého dne, než mi přítel oznámil, že mě nemůže vidět se takhle trápit, ať si "to" tedy nechám.

Musím říct, že se mi moc neulevilo. Stále to viselo mezi námi.

Na kontrole u svého gynekologa pár dní na to jsem vyfasovala utrogestan na podporu(aniž bych měla jakékoliv problémy). Dle doktora to bylo pro sichr, jelikož jsem v začátku utrpěla to nervové vypětí. 

Na utz byl tehdy vidět 19.prosince krásný gestační váček. Pozval si mne ještě na kontrolu 23. prosince, kde shledal, že váček vyrostl, ale stále byl prázdný.

Bohužel 26. prosince nastalo špinění:-/a návštěva na gynekologické ambulanci.

Tam mi na utz sdělili, že gestační váček vyrostl, ale je stále prázdný. Vzali mi krev, na kterou jsem měla přijít znova za dva dny.

Z krve se po dvou dnech zjistilo, že mi HCG vzrostlo, ale ne dvojnásobně. V té době jsem byla dle ms 5+5tt a hodnoty byly 16000 a dva dny na to 24000.

Stále mi však dávali naději. Do 2. ledna kdy jsem měla přijít na kontrolní utz.

Moje přání, a modlení byly k ničemu.

Na ultrazvuku jsem viděla, stejně jako lékař, pouze velký černý prázdný ovál.

byl tak prázdný a černý, jako v tu chvíli moje duše.

Zhroutila jsem se podruhé.

Byl mi stanovený datum kyretáže,na 5.1. Odjížděla jsem domů a brečela a brečela.

Vyčítala jsem si to. Že je to moje chyba, že jsem si ve slabé chvilce na moment přála, aby miminko umřelo a já nemusela jít na potrat, vyčítala jsem to v duchu partnerovi, že kdyby miminko chtěl a já nemusela procházet takovým peklem, mohlo to všechno dopadnout úplně jinak...

Budí se mi naše miminko, tak musím končit🙂