Kadidlová pryskyřice a kadidlový olej se používají už tisíce let, to je známá věc. Ale vrtalo nám hlavou, co přesně se s nimi dřív léčilo.  Trochu jsme proto zapátrali v historii a našli pro vás spoustu zajímavých informací.. Tak třeba římský císař Nero si kadidlovým olejem natíral kruhy pod očima po prohýřené noci…

Egypt

Největšími milovníky kadidla byli zřejmě staří Egypťané.  Informace o používání kadidlové pryskyřice a jejích účincích se dochovaly na 20 metrů dlouhém papyrovém svitku Papyrus Ebers.  Je to jeden z nejvýznamnějších dokumentů o medicíně a léčivých bylinách ve starověkém Egyptě. Kadidlo se v něm zmiňuje v mnoha ze sedmi set magických formulí a rad. Vzácné léčivé substance Egypťané považovali za boží dary, které nepřísluší běžným smrtelníkům. Pracovali s nimi proto především kněží v chrámech. Kadidlo a přípravky z něj používali k ošetření a následnému hojení ran všeho druhu. Lektvar z kadidla doporučovali při různých zažívacích problémech, při otravě bolehlavem i uštknutí jedovatým hadem. Léčili s ním lepru, kurděje a dokonce i vypadávání vlasů.  Kadidlová pryskyřice se spolu s myrhou používala ve starém Egyptě také k balzamování mrtvých. O tomhle zajímavém tématu napíšeme někdy příště.  Kromě léčení a balzamování se kadidlo používalo k líčení a ošetření pleti. Vybavujete si výrazné černé oční linky na kresbách lidí ze starověkého Egypta? Vyráběly se z popela, který vzniká po spálení kadidlové pryskyřice, a dalších přísad. Oči si s ním zdobili nejen ženy, ale i muži. Černá linka chránila zrak před sluncem, dotěrným hmyzem i očními nemocemi. Lidé ve starém Egyptě používali vonné masti a pomády, vyrobené z kadidlového prášku a kadidlového oleje. Věřili, že kadidlo zjemňuje pleť a dodává jí mladistvý a svěží vzhled. Příslušníci  vyšších kruhů tehdejší společnosti nosili na hlavě upevněné zvláštní nádobky s vonným olejem nebo tukem. Ten se v horku rozpouštěl a stékal nositelům po tvářích, což mělo mít osvěžující efekt. Surová kadidlová pryskyřice se samozřejmě také pálila, a to každý den na počest slunečního boha Ra. Vaky s kadidlem jsou vyobrazené například na zdech chrámu Hatšepsovet z 5 století př.n.l. a ve slavné Tutanchamónově hrobce sir Carter objevil roku 1922 nádoby s kadidlovým práškem, který po zapálení ještě hořel.   

Řecko a Řím

Řekové a Římané objevili antiseptické a protizánětlivé účinky kadidla a předepisovali ho prakticky na všechno. Kadidlový výluh popíjeli hlavně při špatném trávení a žaludečních problémech.  Po kadidlu sahali i po pověstných večírcích, kdy se jejich trávicí systém musel vypořádat s nadměrným množstvím rozmanitých lahůdek a nápojů. V antickém světě se při chronickém kašli doporučovalo vdechování kadidlového kouře a kadidlovým olejem si ženy natíraly břicho a bedra ke zmírnění menstruačních bolestí. Kadidlová sedací koupel se radila jako lék na hemeroidy a žvýkání kadidla odstraňovalo zápach z úst a čistilo ústní dutinu. Řekové i Římané používali kadidlo jako protijed při otrávení bolehlavem. V antice to byl běžný jed, kterým se vraždilo i popravovalo. Na otravu bolehlavem zemřel například slavný filozof Sokrates. Z dochovaných spisů víme, že kadidlo milovalo mnoho římských vladařů. Nejčastěji se v souvislosti s kadidlem  mluví o císaři Neronovi. Ten si prý velmi často dopřával koupel v oleji z aromatických pryskyřic a po prohýřené noci si mazal na kruhy pod očima kadidlový olej. Věděl proč, opravdu tu funguje. Mimoto prý Nero nechal při pohřbu své ženy spálit tři tisíce tun kadidla, což byla celá roční sklizeň v Arabia Felix, dnešním jižním Ománu. Kadidlo se při kremacích pálilo běžně, ale po tomto pohřbu se musela jeho vůně nad Římem vznášet ještě několik dní. Pomocí kadidlového kouře také staří Řekové a Římané věštili budoucnost. Kněžky – věštkyně při obřadu předpovídání budoucnosti seděly nad otvorem v zemi, kde hořely vonné pryskyřice a další přísady. Vdechování kouře  jim umožnilo spojit se božstvy a nahlédnout do budoucnosti. Věštilo se také vhozením kamínků kadidlové pryskyřice přímo do plamenů.

Čína

Pálení kadidlové pryskyřice bylo součástí většiny náboženských a kultovních obřadů po tisíciletí. Pryskyřice z kadidlovníku pravého, známá také jako kadidlo nebo olibanum, byla oblíbená díky tomu, že lidé zjistili, jak její aroma podporuje spirituální vnímání.  

Pryskyřice z kadidlovníku je zmiňovaná v mnoha různých starověkých písemnostech včetně Starého a Nového zákona. Jsou jí tu přisuzovány mystické vlastnosti, díky kterým se její používání udrželo až do současnosti.

Vědecký tým z Johns Hopkins University a Hebrew University v Jeruzalému před nedávnem provedl odborný výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak působí vykuřování kadidlem na psychiku člověka a zda má kadidlo psychoaktivní účinky.

Vědci pozorovali primárně působení organických sloučenin kadidlové pryskyřice na chování myší. Zjistili, že tyto sloučeniny působí na oblasti mozku, které regulují emoce.

Kadidlo aktivuje především protein TRPV3, vyskytující se v mozku všech savců. Tento protein se vyznačuje tím, že napomáhá kůži vnímat teplo. Kadidlo působí na mysl silně antidepresivně a anxiolyticky, navozuje příjemný uvolněný stav. Pomáhá mysli uklidnit se, odpočívat a klidně vnímat okolní svět.

Není náhoda, že lidé mnoha různých vyznání při spirituálních obřadech pálili právě kadidlo.  Vykuřování kadidlem zřejmě u účastníků ceremonií vyvolávalo pocit klidu, který jim umožnil rozjímat a hledět do budoucna bez napětí a stresu. Obřady provázené vůní kadidla navozovaly u věřících pocit klidu a štěstí. Na Středním východě bylo kadidlo po staletí považováno za velmi vzácnou komoditu. Dováželo se prostřednictvím velbloudích karavan ze subsaharských oblastí a ománské provincie Dhofar, kde je dosud hlavním vývozním artiklem.

Máte rády vůni kadidla? Ne nesnažte se navodit si atmosféru kostela a vůni, která je spojovaná s jeho návštěvou. Kadidlo, které se dnes v kostelech používá, je syntetické, nebo směsí různych bylin a kadidla. Proč? Protože kadidlo, pryskyřice stromů Boswellia je velice vzácné.

Roste ve specifických podmínkách, suchých a teplých. Vyskytuje se v Africe - známé je Somálské kadidlo, nebo v Indii a Pakistánu. Ale to nejvzacnější pochází z Ománu, z oblasti Dhofar. Odrůda se jmenuje Boswellia Sacra - Kadidlovník posvátný. 

Kadidlová pryskyřice se získává několikrát za rok nařezáváním kůry stromu. Tento proces stromy vysiluje a při nadměrném sběru mízy a neopatrném přístupu časem vysychají.

Royal Green Hojari – zelené kadidlo je nejkvalitnější, protože je produktem mladých stromů kadidlovníku. Už na první pohled uvidíte rozdíl – nádherná smaragdově zelená barva a průhlednost kamínku vám připomene drahokamy. Pryskyřice je také mnohem měkčí a můžete do ní zarýt nehet, nebo ji lehce nechat rozpustit ve vodě. Rozpuštěním ve vodě vznikne mléčná tekutina, která je skvělá třeba ke kloktání při bolestech v krku. Ománci ji pijí pro posílení imunity a při žaludečních problémech. Zelené kadidlo má přívlastek Royal, neboli královské, protože velká část sklizně vždy putuje do královského paláce pro osobní spotřebu vládce Sultána Kabuse. Proto je zelené kadidlo velmi drahé a jeho cena pořád stoupá. Zelené kadidlo lze samozřejmě používat i k vykuřování, ale vzhledem k jeho vzácnosti a vysoké ceně slouží hlavně k výrobě 100% kadidlových olejů a jako přísada do kosmetiky. Zelené kadidlo je velmi těžké získat, na trhu se ho objeví vždy jen malé množství, které se téměř okamžitě vyprodá.

A proč kadidlo používat? Protože se vracíme k přírodním produktům a objevujeme to, co naší předkové používali. A kadidlo bylo velmi oblíbené už v časech starého Egypta. Vyzkoušejte proces vykuřováni pomocí kadidla, nebo některý z vysoce kvalitních kadidlových olejů. Dovážejí se z Ománu a lze je použít jak na relaxaci, tak na regeneraci poškozené pokožky. A Kadidlo působí také jako přírodní antidepresivum. 

Znění článku