Ahojky holky, jdu si sem asi pro radu a útěchu. Mám syna 18. měsíců. V roce měl krásné zoubky, ale jednoho dne jsme si všimli, že na obou horních jedničkách si nalomil kousky zoubků přímo uprostřed do obloučků. Zubařka říkala, že se s tím nic prostě nedělá, což chápu. No jenže před Vánoci si pravou horní jedničku ulomil ještě více. Nikdo neví jak, nikde nespadl, do ničeho tvrdého nekousl. Jenže poslední dobou si všímám, když koukám zespoda na ty zoubky, že v místě ulomení začínají asi černat, nevím🫠I na dotek mi přijde, že je má syn citlivé. Moje otázka tedy zní, co teď? Zubní hygienu dodržujeme, to je u nás pravidlo. Ale mám se smířit s tím, že ty zoubky do budoucna úplně zčernají? Nebo, která z vás se s tím setkala a jak jste to řešily?
Hlavně, že jsem babičce říkal, ať mě s sebou vezme do toho Vietnamu!🫠Koukejte, jak bych zapadl!😂❤️
ŠESTINEDĚLÍ
Ahojky holky, chtěla bych se tu s vámi podělit v novém článku o našem šestinedělí! Téma, které není moc probíráno. Někteří rodiče mají krásné šestinedělí a jiní ne! My bohužel zažili to horší, proto se s vámi podělím o náš příběh!
Vše začalo po příjezdu domů z porodnice. Byli jsme novopečení rodiče, nevěděli jsme, že za týden budeme zažívat to nejhorší v našich životech!
Bezmoc, strach, nervozita, hádky…To vše u nás probíhalo každý den…Vše začalo první den po prvním týdnu, kdy se Tadeášek přesně v 19:25 začal vztekat a vztekat a vztekat…Chodila jsem s ním po baráku a snažila se utišit, nešlo to…Plakala jsem, byla jsem úplně psychicky v háji…V půlnoci vztekání přestalo, nakojila jsem a usnula s malým…Myslela jsem si, že je to jenom na den, ale další den ve stejný čas znovu a znovu…Byla jsem zoufalá, volala laktační poradkyni, mamce…Plakala do telefonu, že nevím, co dělat…
Asi 3, nebo 4 den vztekání mě napadlo malého zavinout a zkusit s ním skákat na míči! A kupodivu, to bylo ono!!! Zabralo to a nám nezbývalo nic jiného, než 5 hodin v kuse skákat na míči…Střídali jsme se s partnerem po hodinkách…Malý měl plnou plínu, chtěla jsem ho přebalit…V tu ránu se propnul do luku, zrudnul, nedýchal…Byli jsme v šoku…Okamžitě jsme ho vzali do náruče a začal ještě větší vztek…Plakala jsem a říkala jsem si, že snad bylo brzy na dítě…
Největší tečka přišla kolem půli šestinedělí, kdy jsme malému poskytovali první pomoc…Chtěli jsme uspat v kočárku…Malý se zadusil mlíčkem…Nedýchal….Hrozná panika a strach…Okamžitě jsem ho vzala na tygříka a silně bouchla mezi lopatky…Tadeáškovi teklo mlíčko i z nosu…Opět můj pláč byl na místě…Bylo to hrozné a pro mě nové..Nikdy jsem nečekala, že budu muset svému dítěti poskytovat první pomoc…
Ke konci šestinedělí se vztekání zkracovalo, začalo v 16:00, končilo v 19:00….Pak to bylo v 15:00, končilo v 18:00…Až jeden krásný den po šestinedělí vše přestalo….
Hoooolky, moc vám děkuji za srdíčka, co jste naposílaly!❤️❤️Chvilku si je nechám, a pak rozešlu dále!🍀
Jak přišel Tadeášek na svět!❤️
Tak jsem se konečně rozhodla, skoro po dvou měsících se s vámi podělit o náš příběh!❤️
Začalo to, když jsem byla 40+1tt a zrovna jsme jeli s přítelem na kontrolu do porodnice. Byl pátek. Už jsem po cestě věděla, že se začneme bavit o vyvolání porodu a z toho jsem měla strach. Dorazili jsme do porodnice kontrola proběhla v pořádku. Podle odhadu měl mít malý Tadeášek 3760g, měla jsem radost, protože jsem čekala více. A jak jsem věděla, tak se taky stalo. Začali jsme se bavit o vyvolání v termínu 41+0tt…Byl mi ještě udělán Hamilton a jeli jsme domů, v ten den se nic nedělo…A celý víkend ani v pondělí nic..
V úterý, když jsem ráno vstala kolem 09:00 jsem si psala s přítelem, zatímco jsem si vychutnávala snídani a pila vodu a psala přítelovi, že se bojím toho vyvolávaní a nechce se mi tam. V tu ránu se mi chtělo čůrat…A u futer jsem si myslela, že jsem si cinkla do kalhot, a že to na ten záchod nestihnu😂No a než jsem došla na záchod, tak mi praskla voda a začalo to stékat po nohách..V ruce telefon a koukala jsem na to asi ještě tak 2 minuty a v hlavě mi jenom proběhlo “panebože, já rodím!” vzala jsem telefon a v tu ránu začala obvolávat všechny lidi, co znám, že mi praskla voda a budu rodit! Takhle jsem tam stála asi 10 minut😂Poté přijel přítel z práce, já si zkontrolovala, zdali mám vše a kolem 11:30 se jelo do porodnice…
Ve 12:00 jsme byli v porodnici, kde jsem se převlíkla a následovala kontrola, kde mi musela doktorka dopíchnout vodu a mně začaly kontrakce a docela silné! Šli jsme s přítelem na porodní box, kde mi byl udělán klystýr, nevydržela jsem ani 3 minuty😁Po hodině byly kontrakce opravdu silné, a tak jsem sáhla po epiduralu, který mi udělal na 25 minut klid a dokonce otevřel na 8cm!!! Po další hodině jsem byla otevřená na 10cm a už se mi chtělo tlačit! Jediné, co musím podotknout a co mi opravdu vadilo byla sestřička, která mi pořád dokola asi 10 minut opakovala, ať jdu na čtyři, že se mi bude lépe tlačit!! Ale mně vyhovovalo ležet na boku s nohou nahoře, a tak jsem taky zůstala!!! Asi po 15 minutách mi bylo řečeno, že jdeme na to! Lehla jsem na záda a asi za 8 tlačení, které trvaly 25 minut byl v 19:25 náš Tadeášek na světě!❤️ S váhou 4570g a 52cm!🍀
Jelikož byl Tadeášek velké miminko, nadělal mi dole opravdu velkou paseku, která se šila hodinu! Ztratila jsem taky hodně krve, proto mi malého hned ani nedali. Byla jsem bez energie a síly…Z krevního obrazu bylo vidět, že nemám moc červených krvinek a jsem oslabená, proto mi podali následující den 2 transfúze, ze kterých jsem se postavila na nohy a byla připravená se starat o malého!❤️
Teď v pondělí budou malému 2 měsíce a nelituju ničeho a porod opravdu za to stál!❤️🍀
