Ahojky holky, chtěla bych se tu s vámi podělit v novém článku o našem šestinedělí! Téma, které není moc probíráno. Někteří rodiče mají krásné šestinedělí a jiní ne! My bohužel zažili to horší, proto se s vámi podělím o náš příběh!
Vše začalo po příjezdu domů z porodnice. Byli jsme novopečení rodiče, nevěděli jsme, že za týden budeme zažívat to nejhorší v našich životech!
Bezmoc, strach, nervozita, hádky…To vše u nás probíhalo každý den…Vše začalo první den po prvním týdnu, kdy se Tadeášek přesně v 19:25 začal vztekat a vztekat a vztekat…Chodila jsem s ním po baráku a snažila se utišit, nešlo to…Plakala jsem, byla jsem úplně psychicky v háji…V půlnoci vztekání přestalo, nakojila jsem a usnula s malým…Myslela jsem si, že je to jenom na den, ale další den ve stejný čas znovu a znovu…Byla jsem zoufalá, volala laktační poradkyni, mamce…Plakala do telefonu, že nevím, co dělat…
Asi 3, nebo 4 den vztekání mě napadlo malého zavinout a zkusit s ním skákat na míči! A kupodivu, to bylo ono!!! Zabralo to a nám nezbývalo nic jiného, než 5 hodin v kuse skákat na míči…Střídali jsme se s partnerem po hodinkách…Malý měl plnou plínu, chtěla jsem ho přebalit…V tu ránu se propnul do luku, zrudnul, nedýchal…Byli jsme v šoku…Okamžitě jsme ho vzali do náruče a začal ještě větší vztek…Plakala jsem a říkala jsem si, že snad bylo brzy na dítě…
Největší tečka přišla kolem půli šestinedělí, kdy jsme malému poskytovali první pomoc…Chtěli jsme uspat v kočárku…Malý se zadusil mlíčkem…Nedýchal….Hrozná panika a strach…Okamžitě jsem ho vzala na tygříka a silně bouchla mezi lopatky…Tadeáškovi teklo mlíčko i z nosu…Opět můj pláč byl na místě…Bylo to hrozné a pro mě nové..Nikdy jsem nečekala, že budu muset svému dítěti poskytovat první pomoc…
Ke konci šestinedělí se vztekání zkracovalo, začalo v 16:00, končilo v 19:00….Pak to bylo v 15:00, končilo v 18:00…Až jeden krásný den po šestinedělí vše přestalo….
Abych to shrnula….Zkrátka měl malý novorozenecký neklid, nevěděla jsem, že to existuje…Byli jsme s malým i na pohotovosti…Tam mi bylo řečeno, že je to kolika, ale věděla jsem, že to tak není..
Mé emoce byli jak na houpačce, furt jsem plakala, měla strach…Chtěla to vše vzdát! Ale překonali jsme to!!! Malý se občas i teď vztekne, ale dokážeme si už poradit a jsme v pohodě!
Maminky, nejste na to samy!! Opravdu tohle vše pomine a vaše ratolesti budete milovat ještě více!
Klidně se podělte se mnou i o své šestinedělí, ať to není tak zamlklé téma!
Děkuji, že jste dočetly, až sem!❤️❤️
Za mě naprosto klasické šestinedělí 🙂