Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
walerinka
26. bře 2010

Naše štěstí

Brali jsme se 6.9.2003. Měli jsme krásnou svatbu, po ní jsem šla za nevěstu. Ani mě to moc nevadilo, protože tcháni jsou super a nemáme spolu žádné konflikty. O miminko jsme se snažili od samého začátku. První rok jsme tomu ani tak nevěnovali pozornost, ale po roce mě to začalo trochu znepokojovat. Zašla jsem teda ke svému doktorovi. Ten mi vzal odběry a zjistil že mám vysokou hladinu prolaktinu. Dal mi léky a to se ustálilo. Žádný jiný problém u mě nenašel. Po dalším roce, mi řekl že mám jít na IVF, prostě mi to zrovna střelil do obličeje. Změnila jsem proto doktora, známá mi poradila jednu skvělou doktorku. Byl to uplně jiný přístup, udělala mi testy a domluvili jsme se na 5 cyklech, kontrolovaných ultrazvukem a braní Clomhexalu a Pregnylu. Po 5 cyklech vidina miminka opět mizivá. Dále jsme podstoupili genetické vyšetření a imunologické vyšetření v Praze v ÚPMD. Tam mi zjistili že mám zvýšené hodnoty alergie na spermie. Nasadili mi Prednison. Asi po 3 měsících jsem našla na testu // byla jsem štěstím bez sebe. Moc dlouho to ale nevydrželo, asi za 2 dny jsem začala krvácet a doktorka konstatovala samovolný potrat. Po půl roce ten samý výsledek. Byla jsem zoufalá. Asi po půl roce znovu //, vydželo to asi 8 týdnů, opět krvácení, tentokrát zamlklé těhotenství. V roce 2009 jsme podstoupili 1 IVF, výsledek neuspěšný. Odešla jsem z práce, která mě strašně stresovala. S manželem jsme se domluvili žedalší pokus necháme na podzim. V září 2009 jsem opět našla krásné //, otěhotněla jsem samovolně, je to ten nejkrásnější pocit na světě. Nyní jsem ve 29. týdnu a 17.6. 2010 k nám přiletí vrána nebo čáp.