Vyznání "náhradní" maminky -

Patříš k nám
Nejsi tělem mého těla,
ani krví mé krve,

přesto jsi—jakoby zázrakem—moje vlastní.
Nezapomeň nikdy ani na okamžik,
že jsi nerostla pod mým srdcem, ale v něm.

Pro mne jsi někým jedinečným.
Tím, že jsem tě neporodila,
nejsem o nic méně matkou,
ani ty mou dcerou.

Neboť být matkou je víc než porodit dítě,
a růst je něco,
co můžeme prožívat společně.

Toužila jsem po tobě,
a když tě konečně vybrali,
stala se z nás rodina.

Jako v zrcadle vidím ve tvé povaze
odraz našich vlastních cest.

A vytvořilo se pouto—
lásky, vroucnosti a bezpečí.

Claire Shortová