zuzka72
27. čer 2009

Tak to jsme my a doufáme, že nás bude víc.

Jak začít?
Jen se nelekněte, mám už něco za sebou, tudíž začnu od minulého století :o)
10/1992 syn Jakub-53cm, 4,50kg
06/1995 syn Adam-55cm, 4,50kg
---------------------------------------------------
Nikdy jsem nemyslela, že ještě budu chtít mít děti, ale život..... Poznala jsem Petra a s tím vím, že překonám vše. Není to jen to počáteční poblouznění s růžovými brýlemi, na to už mám věk a několikrát jsem se dost špatně spálila, takže prošel dost velkým cedníčkem, než jsem mu začala důvěřovat, ale to se jen těžko popisuje. Zkrátka-on je ten pravej. Paradoxem ovšem je, že bydlel ve vedlejší ulici a já ho neznala, on mě ano. A to nejsme z paneláků, ale z domečků skoro na dědině, kde každý každého zná.

08/2008 celková narkóza-vyndání DANY (Dr. to zkoušel i normálně, ale nějak se zahryzla)
-jsme rozhodnutí mít dítě - A to hned.
12/2008-pořád nic, po prosbě u doktora, posílá Petra na spermiogram-vše v normě
01/2009-jsme odeslání do Reprofitu, Dr. Machač-ten pochopí celou situaci rychle, na nic nečeká a začíná jednat.
02-04/2009 krátký proces, stimulace Clostilbegyn 3až7 den cyklu, 10den Pregnyl
A zase NIC
19.4.2009-menstruace
dlouho nic, další menstruace nepřichází, ale těhotná nejsem domlouvám se z doktorem na IVF
9.6.2009-začátek menstruace a přípravy na IVF
od 10.6. do 19.6. 2009-píchám Menogon
16.6. píchám Pregnyl ultrazvuk-vajíček habakuk-prej, jak 18letá
od 17.6 do 19.6.- píchám Orgalutran
21.6.2009 Brno odběr vajíček- odebráno 38ks, odevzdáno sperma-posléze zjištěno, kde je problém (pohyb a morfologie), tudíž z IVF se okamžitě přechází na ICSI.
-léky Utrogestan, Prednison, Dostimex
26.6.2009- Brno transfer- 17 použitelných kousků-zavedeny 2 embria, zmraženo 14ks
A teď .....čekání........
2.7.2009-já to nevydržela a udělala test-jsou tam //, ale strašně slabounké, ještě tomu nevěřím, může to být i něco jiného....
14.7.2009 odběr krve na HCG- výsledek spodní hranice 400- prý je to OK
21.7.2009 UTZ-jsou tam. 4.8.2009 kontrola a ULT-vše v pořádku, ovšem večer-krveprolití, bolest a rychlý odjezd do FN Olomouc, kde si mě nechali týden na kapačkách a lékách. Diagnóza-hrozící potrat+hematom. Vše naštěstí zažehnáno, beru spoustu léků a nesmím nic dělat(trošku vtip-to já nemůžu vydržet, takže dělám, ale ne, jako dřív, šetřím se, alespoň si to myslím). 8.9.2009-NT screening-držte prosím pěstičky.---Výsledky-plod A riziko závažného vrozeného syndromu-posílají nás na odběr plodové vody. 25.9.09-odběr plodové vody obou plodů, šlo to, ovšem než jsem došla k autu vytekly ze mě asi 3litry vody,zpět a letěla jsem na porodnici-okamžitý příjem-hrozící potrat po amniocentéze, moc šancí mi nedávali a čekali, až se vyvolá sám porod a plody odejdou samovolně. Nervy jsem měla hrozny, děti se však nedali a voda se obnovila a my si poleželi v nemocnici 14dní. Riziko není zažehnáno a hrozí odtok pořád, ale věřím, že to zvládnem-musíme! První rychlé výsledky po týdnu se nepodařilo udělat smíchal se jim materiál(to docela nechápu ve 21.století), druhé výsledky po třech týdnech-vše v pořádku, žádnej syndrom nepotvrzen a potvrzeni dva kluci-HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ. 27.10.09 kontrola, udělán UTZ-děti jsou dle UTZ o 6dní větší, melou sebou o 106, Lukášek má omotanou pupeční šňůru kolem krku-prý se tím nemám znepokojovat-no to se řekne......., 4.11.09 echo-vše v naštěstí v pořádku, špatná průhlednost, děti se překrývají, tak bylo vyšetření trošku delší, jelikož nechtěli spolupracovat......., 10.11.09 velký UTZ- byly jsme tam s Petrem a oběma babičkami, byly docela v šoku, v životě to neviděli. Klučíci byly ukázkoví a prý je vše v pořádku, tak, jak má být. Jak jsem ležela na tom lůžku, tak asi po 15minutách se mi udělalo hrozně zle, píchalo mě nad obočím, tekl mi pot z čela a byla jsem zelená, jak sedma. Myslela jsem, že je to moje poslední hodinka, tak mi bylo zle. Doktorka se na mě podívala a viděla, že je zle. Řekla, že mám ihned lehnout na levý bok a dýchat. Prej si utlačuji cévu, nebo tepnu a že se mi to bude stávat teď častěji a vždy musím lehnout nalevo. Tak to jsou vyhlídky, no hlavně, že to dobře dopadlo. Říkali to i jedné holce v nemocnici, a já jsem to nechápala, ale teď už vím o co šlo. doktorka mi popřála ať se držíme a dlouho vydržíme 3v1 a my šli domů. Došlo ke změně, nalevo a první je Petr a napravo,druhý je Lukáš-tak snad už to tak zůstane.
Doktoři mi tvrdí, že porodím předčastně, mám počítat prosinec-leden.
27.1.10-znova špitál, po týdnu mě pouští, jelikož malují.
Vtipálci doktoři - je únor a pořád nic.
Jelikož jedno dítě je příčně, bojím se přirozeného porodu, je to velké riziko, snažím se o císaře, ale Olomouc je totálně mimo, prej jsem už 2x rodila, tak po třetí to bude brnkačka. Jo brnkačka možná, ale jde o život mých vymodlených dětí. No nic zvedám telefon a domlouvám si Šternberk, tam jsou svolni. Uvidíme 8.2.10 tam jedu na konzultaci a poradnu.
Držte pěsti, ať to výjde.