Prosím o pomoc všechny pracovnice v sociálních službách nebo ty, které mají podobnou zkušenost třeba z rodiny či okolí. Jde o člověka, který má lehké mentální postižení a je sociálně nepřizpůsobivý. Žije v ústavu sociální péče, kde klienti mají spoustu práv, ale taky by měli dodržovat určitá pravidla. S dodržováním jakýchkoliv pravidel má dotyčný člověk potíže. Došlo k tomu, že mu kvůli porušování pravidel chtějí ukončit pobyt. Není to první zařízení, ve kterém tento člověk bydlí, už dříve musel jiná zařízení opustit. Svým druhem postižení musí do zařízení nějak zapadat, je velmi těžké najít něco nového. Věděli jsme, že toto je snad v celém kraji už poslední, kde by mohl být a zdá se, že bude konec i zde. Co dál? Člověk má opatrovníka, ale ten si ho vzít domů nemůže. Přece kdyby se opatrovník nenašel, byl by mu přidělen státem, ten si ho domů taky nevezme... Vyhodit ho na ulici? Řešíme to, čeho jsme se už mnohokrát obávali. Prosím o příspěvky pouze ty, které se v problematice aspoň trošičku orientují. Klidně dovysvětlím, co je potřeba, ale potřebujeme hledat řešení.
Je tam jel LMR nebo i něco přidruženého? Na psychiatrii probíhá nějaká medikace? Případně, pokud ano, jaká a jestli to s použitím léků není lepší? Doporučuju se obrátit na odbor sociálních věcí, oddělení sociální práce, mají v merku možnosti umístění lidí s těmito problémy. Bohužel, míst je málo. Je třeba možné, že umístění by bylo i v jiném kraji.
@msonulka Jiný kraj bohužel téměř znemožní návštěvy☹ Ale asi máš pravdu, bude se muset pátrat i dál. Snažím se být oporou pro rodiče, ono je to těžké, jsou spolu schopni komunikovat jen na základní úrovni. Tím, že sestra je dospělá, hodně se toho řeší na dálku, ani nevím, zda má všechny informace taťka jako opatrovník.
V prve rade tata jako opatrovnik musi dostat kompletni informace, hlavne at se neda odbyt.. Dale do lecebny muze za dcerou jezdit, i kdyz je zakaz navstev. Paragraf bych musela dohledat v praci. Se zarizenim tezko soudit a radit.. Jak je tam dlouho? Pokud je po zkusebni dobe, branila bych se, ze ji s jeji diagnozou prijimali a proto neni duvod k vypovedi. Vypoved bych jako opatrovnik rozhodne nepodepsala. Vim, ze vetsinou porusuji vnitni rad, ale dokaze to pochopit vzhledem ke svemu postizeni (s tim to zarizeni preci musi pocitat) ? Jinac i nam jako verejnym opatrovnikum vyhrozuje zarizeni, ze vypovi smlouvu a mame si je klidne vzit domu🙂
@katkahodkovice O zákazu návštěv ani nevím, je nyní 100km daleko a nějak si nejsem jistá, jestli se někomu chce za ní tu cestu vážit. Zní to možná divně, ale prostě udělala průšvih, rodiče to neskutečně štve, nemají hned chuť jezdit za ní. Průšvihy se řeší celý život, je to náročné. Bránit se výpovědi smysl moc nemá, všichni víme, že tam pro ni v rámci možností dělají hodně, ale je to s ní velmi těžké. Netušila jsem, že i veřejný opatrovník může mít obavy, že mu klienta někdo nastěhuje domů... Jestli to chápu dobře, tak nejsme jediní, kdo něco takového řeší. Jak se to tedy řeší v reálu? Nepodepsat výpověď? Dát do jiného zařízení třeba i do jiného kraje? To se za ní třeba mamka už téměř ani nedostane...
Řekla bych, že je to trošku problém legislativy, která dává klientům velká práva a svobodu, jenže ne každý klient je schopen se s tím popasovat. Část problémů by se vyřešila už jen tím, kdyby se nemohla volně pohybovat, prostě by ji z areálu ústavu bez doprovodu nepustili. Jenže to nejde... Třeba to zítra uvidíme zase trochu střízlivěji, jak rodiče zjistí víc informací.
Pracuji v takovém zařízení ( teď jsem na rodičáku) a takový případy máme denně. Vincetinum Šternberk. Jsme celkem rozsáhlý, máme 2 chráněné byty, kde jsou fakt nekonfliktní lidí, pak jsou 2 domovy že zvláštním režimem, kde jsou právě tady takový, je jich dohromady 6 na domečku a na dalším dalších 6 a ve třetím který je na vesnici tuším 11. Jsou rozhazeni tak, aby jim to plus mínus sedělo s ostatními klienty. Samozřejmě občas mají amok a tak se převezou na psychiatrií a pak se vrací zpět. Je tam i takový případ, že ani na psychiatrii ji už nechtějí. No dále je hlavní Budova kde jsou i zdravotníci a tam jsem já, jsou jednotlivá oddělení dle typu postižení, od těch lehčích az po úplně ležáky co se ani samy neotoci na bok a to je moje práce. Vím že spousta klientů k nám přichází z Ostravska, od Brna a opatrovníci krom doby covidu mohli navštěvovat své blízké kdy chtěli během dne. Když se vzdá opatrovník klienta, převezme si ho pod sebe město, úřad a ten mu 100% musí něco zajistit jestli má nějaký papír že má tu a tu diagnózu
@kubesovaadelka musí je silné slovo, protože ty místa prostě nejsou. Kolegyně je opatrovník města a hledat možnost umístění je šílené. Ti lidé nemají fyzické zdravotní problémy, takže není tak velká fluktuace jako např v domově seniorů. Reší se to pak dlouhodobější hospitalizaci buďto v nemocnici nebo na psychiatrii...ale měli jsme i pána, který přebýval sám v maringotce, s šílenou psychiatrickou diagnózou
@kubesovaadelka ty DS, DSP, jo, tam bylo za covidu místo, ale jinde se to fakt drží a je to těžké
To je prekerka.Segra,kdyz nezvladala ustav,byla vetsinou posilana do Psychiatricke lecebny (coz nebyvalo nejstastnejsi reseni,protoze ji tam vzdycky desne vypinali,prave kvuli neprizpusobeni.Takze domu a hledat novy ustav... 🙁)