Mám radost, že mohu projekt Ambasadorek rozběhnout i na českém koníku. Dnes mám pro vás první konkurz 🙂 Hledáme ambasadorku pro značku Femibion.

Myslím, že Femibion ani netřeba představovat. Když to shrnu, jde o doplněk stravy, který obsahuje kyselinu listovou a látku metafolin, která je už přeměněnou aktivní formou kyseliny listové a tělo je schopné ji lépe využít. Právě v období plánování těhotenství, v těhotenství a při kojení je kyselina listová velmi důležitá pro správný vývoj dítěte.
Femibion přináší na trh nejstarší světová farmaceutická společnost Merck s 300-letou historií.

Ambasadorkou značky Femibion má být...

...moderní maminka s pozitivním přístupem k životu. Aktivně se zajímá o stravování a zdravou výživu. Klade důraz na kvalitu potravin a ví, co je nejlepší pro ni a její rodinu. Její životní styl předchází aktuálním civilizačním problémům, jako jsou rychlé životní změny a stres. Ideální je, když má všeobecné poznatky o vývoji dítěte i o fungování vlastního těla. Má dobré zkušenosti s užíváním Femibionu, nebo je přesvědčená o vhodnosti jeho používání jako doplňku stravy (v těhotenství, při snažení o dítě...).

Co ti práce Ambasadorky dá?

Hodně zábavy, rozhovory, nové kolegy, i mne. 🙂 Něco se naučíš a nebudou to všední zkušenosti. Mohou ti pomoci vést svůj život směrem, kterým budeš chtít. Za svou práci dostaneš i odměnu. Během doby, kdy budeš ambasadorka, tě měsíčně potěší     4 000 Kč v čistém.
Realizuj se na místě, které tě baví, a spolupracuj se značkou, kterou máš ráda. O tom je být ambasadorkou na Modrém koníku.

Chtěla jsem dva týdny před porodem ještě stihnout sepsat, jak probíhalo moje těhotenství. Dřív než zážitky s bříškem přehluší zážitky z porodu a malý tvoreček, který bude na konci. Ale nějak to nejde, když nepopíšu, co bylo před tím. Taky jsem zažila radost z těhotenství i obavy a počáteční šok. Jen to nebylo teď, když čekáme Terezku, ale před rokem a tři čtvrtě.

Hodně tu čtu, jak se každá druhá maminka necítila na těhu připravená. Ani já nebyla výjimkou. Sice jsem poznala, vzala si a žiju s úžasným chlapem, s kterým jsem rozhodně chtěla rodinu. A už od základní školy jsem věděla, že chci být máma, ale…..Je tam to ale. Manžel chtěl zkusit mimčo hned po svatbě. Ale já si chtěla užít titul novomanželky. Říkala jsem mu, že manželka budu pak už pořád, ale novomanželka, že jsem jen ten první rok. J Navíc jsem se necítila připravená. No antikoncepci jsme nevysadili a rozhodli se rok počkat. Jenže po třech měsících od svatby mi manžel povídá: máš nějaká větší prsa. A to že špiníš, protože to za týden dostaneš, říkáš už tři týdny. A tak mě donutil udělat si test. Smála jsem se, že nemohu být těhotná.

Ale byla jsem. Přijde mi vtipné, že manžel na mě poznal těhotenství dřív než já sama na sobě. 🙂 Ale asi prostě nebyl čas se nějak víc řešit.

Test nebyl jen slabě pozitivní. Smály se na mě dvě dálnice 🙂 A já seděla u nás v obýváku a zírala na ty dvě čárky doslova jako husa do flašky. Hlavou se mi honilo snad milion otázek. Napadalo mě: Teď?! Vždyť jsme chtěli ještě cestovat. A co na to řeknou v práci, vždyť se mi tam teď tak daří. A co my dva? Jsme už připraveni být ve třech? Užili jsme se vzájemně dost, než přijde někdo třetí? A co já? Budu umět být máma?

Ale pak nakouknul do dveří manžel a říká: „Co se děje?“ Ukázala jsem mu pozitivní test. Ani na chvilku nezaváhal a usmál se. A tak jsem se usmála taky. Jo budeme mít miminko, a když on si myslí, že to zvládneme, tak já taky.

Bouchnuly jsme šumivé víno, co jsme dostali od klienta a slavili. Od té chvíle jsem se na drobečka těšila.