Ahojky Libi, ,děkuji za tvůj mail.

Ahojky všechny maminky.

Přihlásila jsem se se z popudu dcery, která tady našla zábavný kvíz a přeposlala mi odkaz - bez registrace jsem to ale neuměla otevřít.Takže vlastně ani nevím, jestli jsem tu správně. Maminkou jsem taky, ale mým dětem je již 28 a 20 let - vidíš, letos vlastně o rok víc 🙂 s dětmi čas strašně rychle letí.Jsem v současné době tak trochu na druhé straně loďky, kdy už i druhé dítě opustilo mateřský přístav a já teď prožívám takový nepěkný pocit vyhoření. Nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového potká a že to jsou jen taková klišé, která se říkají. Bohužel i přes to, že si uvědomuji, že je to běh života a že je to tak správné, přesto je to velmi bolestivé. K tomu pak někdy zjistíš, že jsi vlastně na té cestě životem ztratila i ten správný drát k manželovi, jen jsi prostě pečovala o rodinu, vzdala se kariéry a prostě jen chodila do práce, která ti umožňovala plné nasazení doma, vařila, uklízela, starala se o dům, zahradu, psy, řešila průšvihy a bolístky, starala se o blaho manžela a hlavně o teplo a klid rodinného krbu - a najednou máš pocit, že jsi totálně  unavená a hlavně sama ( a hlavně tím nezatěžuj manžela). 

Jak ráda bych svým dospělým dětem dál pomáhala, ale vím, že by to nebylo správné, taková medvědí láska by jim neprospěla, a tak můžu jen tu a tam pomoci radou, pohlídat vnoučka a z povzdálí sledovat, jak si vytvářejí svůj vlastní život, rodinu - a také své vlastní chyby. 

Dlouho jsem nemohla otěhotnět, lékaři nade mnou lámali hůl a třetí dítě mi výslovně zakázali. Přesto jsem si obě děti vypiplala, dala jim to nejlepší co jsem dokázala - myslím, že jsem to dělala správně, protože se obě děti domů vracejí rády.

A tak, milá maminko, těš se ze svých děťátek, předávej jim hlavně radost a oni ti tuto sdělenou radost mnohonásobně vrátí. Je to moc krásný čas, i když je tak krátký.