Zdravím někdo semnou zajít na první lekci Těhotenského plavání v Praze cena 350 kč budu ráda děkuji
ČEKÁME :* ELIŠKU NA STO PROCENT !

Jak Adam přišel na svět
Přesně před rokem můj chlap pracoval v Praze. Byl tam vždy na 14 dní a pak pár dní doma. Odjel 29.5. a měl se vracet 10.6. Jenže tragická událost v rodině ho přiměla přijet už 5.6. Dne 31.5. zemřela "švagrová" (přítelkyně od bráchy mého chlapa), která v únoru porodila holčičku. V pondělí 6.6. měla pohřeb a já zrovna byla na kontrole na gyndě. Tam jsme se s doktorem domluvili, že ještě další týden přijdu k němu (byla jsem v 36+5) a pak už budu dojíždět do porodnice.
Chlap ještě ten den zůstal doma, protože se na cestu zpět do Prahy necítil. Přijel jen na "lehko", měl s sebou jen doklady a telefon. Druhý den, v úterý 7.6.2016, měl objednaný vlak na půl čtvrtou s tím, že ho odvezu na nádraží do Olomouce (cca 9 km). Bylo přesně 14:50, kdy jsme chtěli vyjíždět, jenže já chtěla ještě na záchod. Udělala jsem jeden krok a ucítila jsem takové lupnutí, jak kdyby praskl balonek plný vody. Podívala jsem se na chlapa, na sebe, znovu na chlapa a řekla mu, že ho nevezu já na nádraží, ale on mě do porodnice.
Po cestě jsem všechny obvolávala, že už jedeme rodit. Rodiče mi nevěřili, neboť termín porodu byl až 29.6. Příjem o půl čtvrté. Ještě pořád ze mě tekla plodová voda. Doktorka nás ubezpečila, že podle monitoru budeme rodit asi až v noci. Dostala jsem "pokoj" č. 7. Není těch sedmiček už nějak moc?
Půl hodiny jsem se ještě sprchovala na míči. Sestřičky mi donesly jogurt a pečivo, chlapa jsem poslala, ať si jde koupit taky něco k jídlu a mně vodu. Když se vrátil, převlékl se, začala jsem mít bolesti, tak raději zavolal porodní asistentku. Ona, že mi dá něco od bolesti, já přikývla. Ale ještě jsem ze sebe vykoktala, že mě to nutí tlačit. Všeho nechala, šla se rychle podívat a jen řekla: "Vždyť už rodíte." Pak jsem tak celkem 3x zatlačila a malý Adam byl venku. Bylo za deset minut sedm. Prošla mnou neskutečná vlna úlevy, štěstí a zároveň strachu, jestli to zvládnu.
Nedostala jsem žádný epidural, už bylo pozdě. Ani najíst jsem se pořádně nestihla. A kdyby se chlap jen o chvilku zdržel v obchodě, tak ani on ten porod nestihne. Takový to byl cvrkot.
Jsem pevně přesvědčená, že zemřelá "švagrová" nás přišla navštívit ve chvíli, kdy jsme se chystali na nádraží, aby chlap mohl být u porodu. Kdyby jel z Prahy, tak to určitě nestihne.
Všem malým i velkým Ivetkám, které dneska slaví svátek přejeme s Terezkou všechno nejlepší 💮💮💮💮
MOŽNÁ NEVÍTE, ŽE...
... studna na velkém nádvoří hradu je hluboká 119 metrů a dosahuje tak až pod úroveň řeky Svratky, pro srovnání: nejvyšší budova AZ Tower v Brně měří 111 metrů.
... nejslavnějším vězněm byl loupežník Václav Babinský, na Špilberku si odpykával dvacet let těžkého žaláře, po zrušení věznice byl na zbytek trestu převezen do věznice v Kartouzích u Jičína.
... hrad je proslulý svými příkopy, západním a východním, o kterých si lidé často myslí, že v nich byli chováni medvědi, což však není pravda.
... funkci dozorce pro osvětu a náboženství zastával na hradě také Jára Cimrman.😉
Kasematy
Kasematy, jako máme na Špilberku, byste těžko někde jinde hledali. Systém dlouhých chodeb s valenou klenbou přitom vznikl až v době baroka, kdy se hrad Špilberk měnil na pevnost. Jako vězení se kasematy používaly jen necelé století – veřejnost je ale navštěvuje už 135 let. Klenuté chodby byly vestavěny do dvou původních příkopů: na severní straně vede Josefínský trakt, na jižní pak Leopoldův trakt. Jejich útrobami prošlo mnoho těžkých zločinců z celé Habsburské monarchie.
Označení kasemat má románský původ: „casa“ znamená dům a „matta“ znamená temný. V baroku ovšem kasematy byly všechny valeně klenuté prostory, které sloužily vojsku.
Brněnské kasematy na Špilberku postavil v roce 1742 plukovník Rochepin. Právě za jeho působení se hrad definitivně stal pevností.
Kasematy měří víc než sto metrů – v severním křídle Špilberku 109 a v jižním 102. Chodby bývají široké kolem 7 metrů.
Původně kasematy sloužily vojákům. V severních kasematech se mohly ubytovat celé posádky, vešlo se do nich téměř 1200 mužů. Ty jižní pak používali na skladování potravin a vojenských potřeb.
Na věznici byly kasematy přestavěny po roce 1783, kdy císař Josef II. reformoval soudy a vězeňství a právě brněnský Špilberk byl určen pro nejhorší zločince z rakouských i českých zemí.
Právě jako žalář ale kasematy prosluly mnohem víc – v první polovině 19. století platily za nejtvrdší věznici v Habsburské monarchii.
Veřejnost kasematy poprvé navštívila roku 1880, kdy je zpřístupnil tehdejší ředitel vojenských staveb Anton Costa-Rossetti.
Současná podoba kasemat vznikla při poslední rekonstrukci z let 1987–1992, kdy se přiblížily baroknímu vzhledu z 18. století. Nacisté totiž kasematy za války značně pozměnili.
Za éry věznice vzniklo kolem špilberských kasemat mnoho povídaček a mýtů, které už době otevření kasemat v roce 1880 nedávaly lidem spát. Většinou jde ale jen o lidovou bujnou představivost. Ta ostatně trvá dodnes a samy kasematy ji stále úspěšně živí dál. V rozlehlých chodbách uvidíte stísněné dřevěné kobky, kde byli v okovech a v černočerné tmě drženi nejtěžší zločinci, fungující mučidla, dlouhé dřevěné pryčny, na nichž spaly desítky vězňů, kamna, světlíky, kuchyni i kanály na vodu. Kasematy ale naskýtají i pohled na „modernější“ věci – najdete tu Wehrmachtem zapomenutou zrezivělou telefonickou ústřednu nebo takzvaný operační sál, kde podle jedné z legend nacisté zabíjeli vězně. Snad pouze v něm se budete cítit nepříjemně. Jinde v kasematech je ale i v létě velmi příjemný chládek. 🙂
CO MŮŽETE NA ŠPILBERKU VIDĚT:
- Zvonkohra
Nainstalována na velkém nádvoří, složená z 15 zvonů o hmotnosti od 16 do 220 kg, v každou celou hodinu hraje některou ze 32 skladeb. Zvonkohra je volně přístupná.
- Rozhledna
Umístěna v nárožní věži hradu, po překonání 103 schodů umožňuje návštěvníkovi výhled na celé Brno a při jasném počasí lze zahlédnout i známou siluetu Pálavy. Rozhledna je otevřena celoročně, za příznivého počasí.
- Barokní kaple
Kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici nechal v roce 1693 zřídit tehdejší velitel špilberské pevnosti, vznikla přebudováním starších, původně gotických prostor. O 60 let později byl v jižní zdi prolomen oltářní výklenek, tzv. Trenckova kaple. Boční oltář zde umístěný byl pořízen 1753 z odkazu proslulého plukovníka pandurů Františka svobodného pána Trencka, který zemřel ve špilberském vězení v roce 1749 a ve své závěti věnoval na postavení kaple částku 3 tisíce zlatých. V 18. a 19. století se v kapli konaly bohoslužby pro špilberskou posádku i vězně, případně vězeňský personál. Během rekonstrukce v letech 1939 – 1941 se z kaple stala vojenská slavnostní síň, která měla připomínat padlé německé vojáky. Náboženskou symboliku nahradila nacistická – hákové kříže a říšská orlice. Tyto symboly byly po válce většinou odstraněny. V kapli se dnes konají příležitostné výstavy, pouze tehdy je kaple přístupná pro veřejnost.
- Jihozápadní bastion
Bastion tvořil spolu s podobným severním nárožním bastionem a ravelínem předsunutým mezi nimi raně barokní frontu vnějšího opevnění hradu. Tato fortifikace byla zbudována během dvou let – před návratem švédského vojska k Brnu (květen 1645) – k obraně vstupní, západní strany hradu, tehdy opevněné jen nevelkými kamennými baštami. Prohlídka možná pouze s průvodcem na objednání.
- Kasematy
Původ pojmenování kasemat (kasematte, casemate, casamatta) se odvozuje z dialektu některého románského jazyka, přičemž „casa“ znamená dům a „matta“ temný. Kasematy představují tedy temné prostory, nebo místnosti bez oken. Kasematy byly vestavěny do postranních hradních příkopů, jde o dvoupatrové, z cihel postavené klenuté chodby. Původně měly poskytovat úkryt vojenské posádce v případě dělostřeleckého útoku, později zde bylo vězení pro těžké zločince, vrahy, lupiče, žháře či penězokazce. Kasematy, jako proslulé vězení opředené řadou romantických a hrůzostrašných mýtů, byly poprvé zpřístupněny veřejnosti v roce 1880. I dnes se zde konají každou celou hodinu komentované prohlídky s průvodcem.
- Muzeum města Brna
Od roku 1960 je hrad sídlem Muzea města Brna a v jeho prostorách je instalována řada expozic. Najdete zde expozici věnovanou dějinám Brna, expozici o stavebním vývoji hradu Špilberk či o Špilberku jako obávanému vězení. V horních patrech pak je možné zhlédnout expozici věnovanou výtvarnému umění, od středověku po současnost, a moderní architektuře. Muzeum v prostorách hradu také pořádá přechodné výstavy.

A co je trapné vám?
Neznám lepší způsob strávení horkého víkendu než u dobrých přátel na zahradě s neméně dobrým jídlem a pitím! Minulou sobotu se povedlo. Nacpaní, s výborným vínkem v ruce, povalovali jsme se po různých koutech pergoly. Kamarád, opojen sluncem a vínem, zahleděl se na zapadající slunce a celkem neočekávaně zanotoval jednu moravskou lidovou, kterou jsme v dobách táboráků zpívávali, když nám bylo obzvláště dobře.
Z nostalgie nás vytrhla jeho dvanáctiletá dcera. Znechuceně se na otce podívala a pravila: "Tati, prosím tě, neztrapňuj se před našimi přáteli..." Fakt, že mě dvanáctiletá slečna považuje za svou přítelkyni, mě neuvěřitelně potěšil. Fakt, že spokojeného zpívajícího otce považuje za trapáka, donutil zamyslet se nad tím, jak se mi posunula hranice trapnosti během posledních cca 30ti letech🙂 Ano, ve dvanácti by mi exhibující otec také přišel nesmírně nemožný. S věkem a zkušenostmi se měřítko trapáctví značně otupilo.
Když mi v sedmnácti praskly během tělesné výchovy šortky přímo na zadku, přemýšlela jsem o emigraci do nějaké vzdálené neevropské země, kam zpráva o mém znemožnění, doufám, nedorazí. Školní výlety pro mě byly noční můrou, protože odskočit si do křoví spolu s dalšími dvaceti spolužačkami, mi přišlo velmi dehonestující a volila jsem radši smrt z dehydratace.
Letos v zimě jsem musela cestovat na služební cestu do poměrně vzdáleného a studeného koutu České republiky. Cesty byly zavátý, takže autobus měl opravdu slušné zpoždění. A přesto, že jsem aplikovala osvědčenou metodu dehytratace, přesto se močový měchýř začal vehementně ozývat. Na nádražíčku, kde jsem měla cca 10 minut na přestup na jiný autobus, jsem vypálila z vozu a sprintovala do čekárny vyhledat toalety.
"Provozní doba 7.00 - 17.00" hlásala cedule na dveřích. Bylo 17.15. Začala jsem se, navzdory mrazu, poměrně silně potit, takže byla jakási šance, že přebytečnou tekutinu vypotím. Nicméně vzhledem k vidině další minimálně hodiny v hromadné dopravě, nezbylo než najít náhradní řešení. Kousek od budovy čekárny rostlo křoví. Nikterak vysoké, ale pro dřepící dámu akorát. Nenápadně jsem ke křoví vypravila zalezla do porostu.
V okamžiku, kdy jsem se chystala zvednout, vyšla z protější hospody početná skupinka svatebčanů s fotografem v čele, a kráčela směrem ke křovisku. Chvíli jsem doufala, že je ženich milovník autobusové přepravy a bude se fotit s přijíždějícími vozy, ale svatebčané se začali rozmísťovat kolem mého provizorního WC. Nezbylo, než se hrdě vztyčit, natáhnout punčochy, uhladit elegantní pouzdrovou sukni a s grácií odkráčet v ústrety přijíždějícímu autobusu. Všichni, včetně fotografa, byli tímto představením naprosto konsternováni, takže můj striptýz naopak nikdo nezaznamenal na vševidoucí mobilní telefon. Stát se to před deseti lety, sedím potichu v křoví dodnes.
Hrad a pevnost Špilberk
Další z hlavních dominant města představuje hrad Špilberk. Už z dálky nelze přehlédnout kopec porostlý zelení s mohutnou pevností na vrcholku. Hrad byl založen ve 13. století jako zeměpanské sídlo. Postupem času se úloha Špilberku měnila. Z hradu, kde příležitostně přebývala moravská markrabata, se stala vojenská pevnost a později nejtěžší vězení rakouské monarchie. V posledních padesáti letech je Špilberk sídlem Muzea města Brna.
Špilberk je dnes zejména díky výhledům z hradeb oblíbeným místem pro setkávání a procházky. Tak jako je dominantou Brna, je i jeho kulturním centrem - konají se zde koncerty, divadelní představení, kulinářský Špilberk Food Festival, Letní shakespearovské slavnosti, hudební Festival Špilberk pořádaný Filharmonií Brno, mezinárodní festival ohňostrojů IGNIS BRUNENSIS a řada dalších akcí. Každoročně Muzeum města Brna také organizuje víkendovou akci Špilberk žije, při které veřejnosti zpřístupňuje všechny části a expozice hradu za jednotnou cenu.
Sama můžu ještě doporučit sportovcům běžecký závod Deset mil nočním Brnem, kterého se každoročně zúčastňuji a je opravdu velkým zážitkem s úžasnou atmosférou! Trasa vede přes historické centrum Brna, okolo Petrova, přes park a nádvoří Špilberku a loňský rok se běželo i skrze kasematy, což byl tedy opravdu zážitek! 🙂
a ještě trocha historie pro zájemce🙂
Hrad Špilberk založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. k ochraně českého státu i města Brna. Díky strategické poloze, která se obzvláště potvrdila v době švédského obléhání Brna v roce 1645, se hrad v průběhu 17. a 18. století postupně proměnil v nejmohutnější vojenskou pevnost na Moravě. Součástí pevnostního systému byly i proslulé kasematy. Od 17. století byl na Špilberku také pevnostní žalář. Roku 1783 byl z rozhodnutí císaře Josefa II. hrad přeměněn na civilní trestnici pro nejtěžší zločince a brzy také pro politické vězně ze zemí celé habsburské monarchie. Tehdy si Špilberk vysloužil nelichotivou pověst nejtvrdšího vězení Evropy a přízvisko "žalář národů". Mezi nejznámějšími vězni byli italští karbonáři v čele s básníkem Silviem Pellicem.
Vojenský význam hrad ztratil za napoleonských válek, kdy v roce 1809 francouzská armáda zničila nejdůležitější části opevnění. Po zrušení věznice v roce 1855 Špilberk sloužil jako kasárna, avšak ještě dvakrát vstoupil do obecného povědomí jako místo utrpení a nesvobody – poprvé během první světové války, kdy zde byli vězněni odpůrci rakouského režimu, podruhé pro české vlastence v době nacistické okupace Československa za druhé světové války. V roce 1962 byl hrad prohlášen za národní kulturní památku.
Slibovaná fotosoutěž o přípravek Methionin komplex je tu 🙂
Jak se tedy zapojit? Jednoduše!
Několik příspěvků jsem teď věnovala nejprodávanějšímu přípravku Phyteneo - Kolodiu forte.
Pořiďte tedy na procházce fotku s jednou z léčivých rostlin, z nichž jsou použity léčivé látky u Kolodia forte – tedy fotku borovice, vlaštovičníku nebo thuji.
Borovice a thuja rostou pořád a vlaštovičník zrovna kvete! Vyfoťte s rostlinou sebe, děti, manžela, psa…. Fantazii se meze nekladou a kreativita je vítaná 🙂
Pokud nenarazíte ani na jednu z těchto rostlin a chcete si také zasoutěžit, nevadí. Pošlete fotku jakékoliv jiné léčivé rostliny a napište, jakými účinky je známá.
Fotku umístěte na svůj blog a nezapomeňte ji označit hasthagem #phyteneo_fotosoutez1
Fotky můžete zveřejňovat do neděle 11.6. do 20:00, poté s našim Dominátorem vylosujeme 3 výherkyně, které obdrží balíčky s přípravkem Methionin komplex na tři, dva a jeden měsíc .
Těším se na vaše příspěvky!

Na lékárnu přišlo JARO
Článek je komerčním sdělením společnosti Mylan
------------------
Jarní úklid doma známe asi každá. Kdo je navíc máma, zná krom toho vánočního a jarního hlavně ten celoroční 🙂. Stejně tomu jaru ale dávám doma víc. Vytřídím si oblečení, zbavím se všeho, co už na sebe nenatáhnu, ani kdybych vydechla poslední vzdoušek, s radostí vyměním v botníku všechny kozačky za polobotky a sandále, a letos poprvé jsem provětrala i domácí lékárničku. Nebudu nic moc předstírat, dohnala mě k tomu klasická školková nudle, kterou nám přinesla dcera (opět) domů. Z takovéhle nudle je totiž rázem třítýdenní postelová dovolená a já si při ní všimla, že sprej do nosu, který chci holkám dát, má už své nejlepší odslouženo. Expirace, nenápadná čísla na krabičkách, se postarala o fakt, že jsem "vyházela" polovinu naší lékárničky.
Taky to tak máte? Schválně se podívejte do domácí lékárny. Manžel na mě nedávno volal, že našel kodeinové prášky v lékárně po babičce. Krabička i jakýsi příbalový leták vypadali vyloženě muzejně, až mi bylo trochu líto je do té lékárny dojít vrátit 🙂. Přesto jsem ale prohlídla celou lékárničku a nebude překvapením, že jsem musela na nový nákup. Na tohle by měla fungovat nějaká ta děsně chytrá aplikace. Na připomenutí věcí, které je třeba udělat jednou ročně. Jenže není (asi?), takže já si vytvořila své vlastní "Jaro v lékárně".
Před porodem jsem koupila lékárničku novou, nejlépe od všeho něco, a když ve dvou letech přišla první větší nemoc, zjistila jsem, že jsme ji vlastně vůbec nevyužili a nemáme doma moc aktuálního. O malé lékárničce, kterou vozím v kočárku ani nemluvě. Z té jsem spotřebovala leda dezinfekci. Zbytek je tam "pro sichr" a o to víc to svádí na ni zapomínat. K jarnímu úklidu jsem si tak přidala i kontrolu lékárniček a s každým dalším jarem se budu snažit je procházet.
Expirace je vidět na každé krabičce, je i na jednotlivých platech, takže není potřeba s sebou vozit v kočárku celé krabičky. Jako model mi tu posloužilo balení Brufenu, protože ten zná asi každá máma 🙂.

Víno, sirup, med, ocet, kosmatice. Znáte všechny proměny černého bezu?
Kam se hrabe Prostřeno! Z bezu černého připravíte aperitiv, předkrm, hlavní chod, dezert i digestiv. Všechno domácí, dobré a s láskou připravené. Využijte celý potenciál tohoto keře, kterému naši předci projevovali velkou úctu. Takže košíky připravit, lovecká sezóna černého bezu začíná.
Květy
Kdybych se někdy vdávala, tak na jaře. Svatební kytici bych totiž měla uvázanou z bezových květů. Šaty v barvě champagne, obřad na louce mezi rozkveltlými bezinkami.
Ty by sladce voněly a všichni by byli šťastní. Miluju černý bez. Je doslova k sežrání. Neveříte?
Med
Na poctivý med od včeliček sice nemá, ale zase se zamilujete do jeho svěží vůně a zlaté barvy. Výroba je jednoduchá a obejdete se i bez včelách bodnutí.
Ahoj. Holky mam dotaz. Maly skoro 8 mesicu ma 87 cm. Ve vajicku mu chybi par cm do toho aby mu koukala hlavicka. Ale ted otazka? Co za autosedacku kdyz ty co jdou proti smeru maji do 84 cm? 🙈 A ten nas svist uz ma davno pres?
Taky jste se během kojení potýkaly s takovým vypadáváním vlasů jako já?
Vlasy mi myslím vcelku dost padaly vždy, ale pořád jsem jich měla na hlavě dost. Teď je to ovšem katastrofa. Vím, že musím počkat, až se srovnají hormony, ale i tak to pak budu muset něčím podpořit. Stejně jako lámavé nehty (a to se mi nikdy dřív nelámaly!).
Ale hlavně, že si ten náš malý zázrak s mlíčkem vytáhne vše, co potřebuje.
Matka už to nějak doplní 🙂
Proto jsem se rozhodla vyhlásit fotosoutěž o velice zajímavý produkt značky Phyteneo – Methionin komplex. Jde o doplněk stravy, který je vhodný při řídnutí a padání vlasů, při narušení jejich struktury (třepení, lámání, vlasy bez lesku), ale i při lámavosti nehtů a regeneraci pokožky.
Zamlouvá se vám tento produkt?
Podrobnosti k fotosoutěži zveřejním během dneška.

Vaše zkušenosti s Blendea SUPERGREENS
Aktualizace: recenze žen, které testovaly Blendea SUPERGREENS naleznete v našem fóru tady.
-----
Cítíte se ráno unavené a bez života, protože kvalita vašeho spánku je stále horší a horší? A ani ten šálek kávy vás už nezachraňuje? Stres, který zažíváte, vám také nepřidává na úsměvu. Chtělo by to něco pořádně zdravého, ať vás to nakopne.
Hledali jsme a hledali, až jsme našli pro vás zelený životabudič, silnou čtyřku plnou zdraví - Blendea SUPERGREENS.
Všechny unavené maminky, vítejte při novém testování.
Co testujeme

Jak vyzrát na bradavice?
“Je super, že pomalu přichází léto, aspoň budeme s malým moc chodit na koupalko, ale mám hrozný strach, že chytneme bradavice. Kamarádka na koupalistě proto už nechodí, ale já si to neumím představit. Ach jo.” Svěřila se na koníkovi jedna maminka. Taky se bojíte bradavic? Poradíme vám jak se chránit.
Co to vlastně bradavice jsou a jak je poznáme?
Bradavice jsou nezhoubné novotvary, které se vyskytují obvykle na kůži a méně často na sliznicích. Po akné jsou nejčastějšími kožními problémy. Statistiky uvádějí, že se nakazí každý 10. člověk.
Bradavice lze rozlišit dle výskytu a vzhledu. Přesnou diagnózu však může určit pouze lékař na základě dlouholetých odborných zkušeností. Některé útvary se mohou bradavicím pouze podobat a přitom s nimi nemít vůbec nic společného.
Pravé neboli obecné
Vyskytují se nejčastěji na rukou, kde vypadají nejprve jako hrbolkovité útvary o velikosti špendlíkové hlavičky a dále se zvětšují až se dostanou nad povrch kůže a zrohovatí.
Holky isofix na autosedačku ano nebo ne? 🙂 děkuju
MOŽNÁ NEVÍTE, ŽE...
...jednou z petrovských zvláštností je vyzvánění poledne, které se z katedrály rozléhá každý den již v 11 hodin? Připomíná rok 1645, kdy se Brno jako jediné město na Moravě ubránilo švédskému obléhání za třicetileté války. Podle pověsti po třech a půl měsících obléhání generál Torstenson prohlásil, že pokud nedokáže město dobýt, než budou na Petrově zvonit poledne, ukončí obléhání. Velitel obránců Louis Radouit de Souches tehdy použil lsti, nechal poledne zvonit o hodinu dřív a švédská armáda odtáhla s nepořízenou.
Je jarní podvečer a kam se se svým klukem vydat, než na romantickou procházku na Petrov? Kdo si nedal pusu na Petrově, jakoby nežil 😉 Prostě Petrov je základ, takže kdo má resty, koukejte to rychle napravit! 😝😉
A teď pár slov o brněnské katedrále:
Katedrála svatého Petra a Pavla (zkráceně Petrov) je sídelním kostelem biskupa brněnské diecéze. Nachází se v Brně na vrchu Petrov v městské části Brno-střed. Je národní kulturní památkou, patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám jižní Moravy a také mezi nejvýraznější brněnské dominanty (mj. je vyobrazena na české desetikoruně). Obě věže jsou vysoké 84 metrů, interiér lodi a vnitřní zařízení je převážně barokní od sochaře Ondřeje Schweigla.
Podle nejnovějším poznatků sahají počátky chrámu na Petrově do 70. let 12. století. V období gotiky prošel několika přestavbami. Původní kostelík přestal stačit a byl nahrazen větším, vzrostl i jeho význam, zvláště poté, co se roku 1296 stal Petrov sídlem kolegiátní kapituly. V následujících staletích několikrát vyhořel (mj. při švédském obléhání) a byl tak opravován a přestavován. Stopy po jeho velkolepé barokní éře můžeme v interiéru spatřit dodnes. V roce 1777 zřídil papež Pius VI. v Brně biskupství a kostel sv. Petra a Pavla byl povýšen na katedrálu.
Poslední významné stavební práce se odehrály na konci 19. a začátku 20. století. Petrovský chrám tehdy oblékl novogotický háv a ozdobil se novým dvojvěžím, bez kterého bychom si dnes moravskou metropoli dokázali jen těžko představit. Dominanta Brna tak dostala originální podobu známou i ze současné desetikoruny. Na začátku 21. století pak do bočního vchodu přibyla adorační kaple, která je dílem velehradského sochaře Otmara Olivy.
Devadesátá léta minulého století byla ve znamení rozsáhlých oprav, restaurátorských prací a také archeologického výzkumu přímo v katedrále. Tak byla pro veřejnost zpřístupněna románsko-gotická krypta. Jsou to vlastně základy kostela z poloviny 12. století včetně různých mladších přestaveb, které svědčí o počátcích křesťanství v Brně. V kryptě se konají příležitostné výstavy, komornější hudební produkce či duchovně-vzdělávací přednášky.
Pokud máte chuť prohlédnout si město Brno i široké okolí shora a netrpíte přitom závratí, určitě si nenechte ujít příležitost vystoupat po bezmála 130 schodech na vyhlídku z věží. Vaše odvaha bude ještě v přízemí odměněna pohledem na krásu kaple Zvěstování Páně se vzácným renesančním oltářem z ebenového dřeva.
Nabrat dech můžete při návštěvě trvalé expozice v klenotnici katedrály, kde spatříte bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další předměty dříve skryté před okem návštěvníka v nepřístupných depozitářích.


































































