Psychické a trávicí problémy po vysazení antikoncepce. Máte zkušenost?

Já jsem měla po vysazení antikoncepce to samé. A vlastně, když jsem ji brala, nebylo mi tak zle jako potom, co jsem ji přestala brát. Nálady se mi zhoršily, měla jsem takové zvláštní stavy, normálně jsem si myslela, že mám tetanii nebo něco podobného – zkrátka jsem měla panické ataky. A to se mi dělo několikrát denně.
Samo se mi to po nějaké době tak nějak srovnalo, nepotřebovala jsem odbornou pomoc, ale rozhodně to není ostuda, pokud máš pocit, že tobě by to mohlo pomoct.

Dobře, děkuji moc, za odpověď - ráda slyším i to, že se to časem zlepšilo samo, já tam upřímně malé zlepšení vidím a jak říkám, jsem schopná s tím fungovat - chodit do školy, vstát z postele atd..jen s tím jídlem se to dost střídá, takže právě proto chci ještě s antidepresivama počkat, přeci jenom je to 10 dní, samozřejmě pokud můj stav ani za 3 měsíce nebude OK, už asi budou na řadě antidepresiva nebo psycholog. Doktorka mi taky doporučila nechat si udělat krevní testy na hormony, tak to asi vyzkouším a uvidím zda jsou hormony příčinou...
Ještě jsem se chtěla zeptat, za jak dlouho se Vám to cca srovnalo? Děkuji

@svatkovalucka Dobry den,zazpívala jsem uplne to samé, az ataky jsem mela. Taky mi byli předepsaný antidepresiva, ale nebrala jsem je.. Zvládla jsem to bez nich. Teď si tím procházím ,uz 3 mesice a je to omnoho lepší jak na začátku,rozhodilo mi to i stitnou žlázu a krev na hormony si udelejte.I gynekolog mi to potvrdil a vysvětlil co se vlastně stalo a ano srovna se to 3-6 měsíců nekdo i dyl. Ja teda beru homeopatika . Klidně mi napište jestli chcete. Přeji hodně sil

@svatkovaluca Zdravím, já si teď procházím něčím uplne stejným. Je to měsíc od vyjmutí hormonální antikoncepce a cítím se sice líp, ale furt to není ono a úzkosti, nespavost i jídlo habruje. Srovnalo se Vám to už úplně? Nejspíš je u mě měsíc ještě krátká doba…Děkuji.

@aneta1232 Ahoj, ja jsem ted 3,5 měsíce po vysazeni, jedu ale teprve 3 cyklus a musim rict, je to uz mnohem lepsi, nejhorší pro mě bylo vydržet a opravdu cekat…nic horšího jsem ale v životě nezažila, ze začátku mi bylo hrozne a to do slova…každopádně vyčkala jsem, menstruace se normlane rozběhla a ted jediný co mě trápí jsou mnohem větší výkyvy před menstruaci, to opravdu jeste trpím nespavosti a úzkosti se vracejí, ale po menstruaci mi vždycky vsechno zmizí, každopádně i kdyz se úzkost vrátí, uz rozhodne ne v takové síle, spis jsem hodne citlivá na vsechno, casto pred menstruaci brecim a je mi hodně smutno…co se týče toho spánku taky se spravil, sam od sebe, opět je důležité počkat, ten se mi začal upravovat až okolo 2 měsíce…ted ho mam rozházeny jen pred menstruaci…spis mam hrozne návaly horka a to mě budí několikrát do noci…ale během a po menstruaci se to opět zlepši. Takze bych schrnula, ze ty problémy které jsem měla na začátku se mi vrací uz jenom v PMS a to v mnohem menší míře, ale chce to čas..verim tomu, ze se to zase vrátí vsechno zpátky…
Takze doporučuji brát vitaminy, hořčík, taky mi trochu pomohl stress free od flow, jsou to jenom bylinky, ale funguji na zklidnění a hlavně čas no, vydržet…

@svatkovalucka Děkuji za odpověď, ani nevíte jak se mi ulevilo, že v tom nejsem sama. Už jsem se cítila fakt vyčerpaně a že snad blázním. Nikdy jsem na deprese ani silný úzkosti netrpěla, vždy jsem byla citlivější, ale psychické problémy jsem neměla. Po pul roce hormonálního tělíska jsem měsíc a půl prožívala to, o vy i buzení k ránu, zpocená a z ničeho nic úzkost. Ted 3 týdny po vyjmutí se mi ulevilo trochu, ale furt jakoby se to vracelo a je to nahoru dolů. Už dřív jsem na hormony blbě reagovala, ale takhle zle mi nikdy nebylo. Přesně je to hrozně těžký období a já se jen modlím, aby už za mnou bylo a aspoň přišla už první menstruace…

@aneta1232 Jsem moc ráda, že Vám to pomohlo, jak říkám, je důležité tomu dát čas a moc se neupínat na informace na internetu, které tvrdí, že je to většinou za 3 měsíce pryč, dle mého názoru je to strašně individuální...já jsem našla spoustu diskuzí, kde se právě tento problém řeší, takže je více žen, které si tím prošly, ale bohužel na gynekologii Vás nikdo dopředu neupozorní, což mě opravdu mrzí, protože to byla moje první antikoncepce a v životě už ani po tomhle žádnou další zkoušet nechci...já jsem si taky myslela, že jsem se snad zbláznila, že jsem začala trpět něčím psychickým ze dne na den, ale postupem času se to samo zlepšovalo, nejhorší byl pro mě asi první měsíc a půl no, po první menstruaci se to začalo pomalinku zlepšovat, ale taky to mám pořád jak na houpačce, hlavně před tou menstruací no. Já věřím, že to prostě chce čas, taky jsem nikdy předtím žádnou psychickou poruchou ani ničím netrpěla a po vysazení najednou silné úzkosti a deprese, které se postupem času zjemňovaly a teď už je mám třeba jen před tou menstruací a deprese už vůbec. Dočetla jsem se, že se tomu říká odborně Post - pill syndrome...díky tomu jsem zjistila co ve skutečnosti všechno hormony ovlivňují a jak jejich kolísající hladiny dokáží ovlivnit množství serotoninu, melatoninu a dopaminu, a když máte těchto hormonů málo, způsobuje to právě ty úzkosti, deprese, apatii, smutek, ale i nespavost, trávicí potíže, zimnice nebo naopak návaly atd...takže je důležité prostě počkat než se Vám spraví hladiny estrogenu a progesteronu a s tím se postupně zlepšují i ty hladiny dalších hormonů a tím jak se během měsíce hladiny mění, je potřeba, aby se tělo naučilo pracovat s výkyvem a zmírnilo ho. Ale jak říkám je mi mnohem líp, zvládla jsem to bez nějakých léků a podobně, prostě jsem věřila, že se to musí spravit samo a že tělo potřebuje čas a snažila jsem se v tom moc neutápět a hlavně fungovat a neomezovat kvůli tomu svůj život. Uvidíte, po první menstruaci Vám bude o něco líp a pomaličku se to bude zlepšovat, sice ve vlnkách, ale ta přímka jde v podstatě nahoru a zlepšení sama pocítíte. Přeju hodně sil a kdyby cokoliv klidně piště, ráda pomůžu, vím jak je to velmi náročné období.

@svatkovalucka Já když jsem jela hned po Vánocích do nemocnice na vyjmutí toho tělíska, jelikož moje doktorka měla dovolenou, tak mě tam doktorka vůbec nebrala vážně. Prakticky mě vysmála, i když jsem tam byla v hrozném stavu, ze to není z toho tělíska. Platila jsem dokonce poplatek za vyndání. Moje doktorka později byla naštěstí velmi empatická, ze občas to proste někomu takhke nesedne, ze jsem udělala dobre, ze tyhle negativní vedlejší účinky budou pomalu ustupovat a po vysazení to bývá nejhorší.
Mě ty ostatní informace i psaní tu pomohlo jako berlička v tomhle období a i poznat, co se uvnitř vlastně děje. Cítím posun a mám i dobré dny, kdy se mi klid sám od sebe vrátí a jsem veselá, pak ale přijdou bohužel i ty zlé dny. Mám každou chvíli dostat menstruaci a cítím se trochu hůř i se spánkem. Snažím se být klidná, že se časem moje staré já vrátí - taky normálně miluju jídlo, spánek, sport a knihy, ale ted me vůbec nic neslo a nebavilo. Nejhorší je presne ten strach nebo úzkost, což mě nejvíc trápilo, ze me to třeba změnilo. Ale o opaku mě přesvědčuji ty zas dobré chvilky, kdy si najednou říkám, tohle jsem já, jsem silná a tohle jsou jen hormonální výkyvy a doznívání. Taky nechci brát žádné léky, upřednostňuji bylinky a koupila jsem si doplňky stravy jako hořčík a pupalku lékařskou. Kdyz jsem si výjimečně vzala něco na spaní, jen mi z toho rano bylo zle a řekla jsem si, ze do těla uz nic nechci dávat. A presne s tim fungováním, jakmile jsem se donutila zase cvicit a fungovat jako driv, pomalu se to obrací. Taky mám pocit, ze jsem si šáhla na svoje dno, ale už zase vstávám. Děkuji za zpětnou vazbu a jsem ráda, že Vám je už jen lépe 🙂

@svatkovalucka Ještě se zeptám, jestli mohu, kdy se Vám začalo psychicky ulevovat? Jak jsem zmínila od vyndání se mi ulevilo jen trochu, ze je to venku, pak mi bylo fakt hrozne, po týdnu až sem k 3 týdnu to mám hodne kolísavý a zatím převažují ty špatné dny, kdy mám ještě úzkost a lehkou depku.

@aneta1232 Dobry den, ja so procházím úplně s tím samým,uz půl roku... A můžu rict, ze mi je o mnoho líp jak na začátku ,ale pořád je to jak ma houpačce. A mam to v období měsíčku nebo ovulace.. Úplně ty samé myšlenky, úzkosti.. I me gynekolog potvrdil,ze se to stava. Tak čekám až to odezni a budu jako dřív. A to jsem ji brala jen měsíc

@aneta1232 Noo, přibližně až někdy po první menstruaci a šlo to velmi pomalu, takže zhruba až po měsíci a půl no, ale je to hodně individuální. Já jsem měla s antikoncepcí problém už během užívání, ale nedošlo mi, že by problém mohl být právě v hormonech, až po nějaké době jsem si to spojila, po vysazení mi bylo fakt hrozně, nikdy jsem se psychicky necítila víc na dně jak po tom vysazení, byla jsem strašně depresivní, silné úzkosti a apatická (viz: můj první příspěvek) no a nejvíc mi pomohlo prostě hledat informace a ty samé diskuze, abych se uklidnila, že jsem se fakt nezbláznila, volala jsem i gynekoložce, ale ta mi tvrdila, že to z toho být nemůže, ale později jsem pochopila proč mi to tvrdila, protože po 3 měsících na kontrole ani nevěděla, že deprese a úzkosti jsou vedlejším účinkem a že je to vůbec v příbalovém letáku psáno, takže teď už chápu, proč mi tvrdila, že si mám dojít pro antidepresiva, ale jak říkám, pro žádné jsem nešla, ani k doktorovi jsem s tím nešla a to jsem byla několikrát nalomená, ale stále jsem si říkala, že to chce prostě čas a výdrž a měla jsem taky pravdu, teď jsem neskutečně ráda, že jsem si nic nenechala předepsat, protože můj problém nebyl v mém nastavení mozku, ale v hormonech, které mi ten serotonin a dopamin totálně rozházely a tohle byl prostě vedlejší účinek. Každopádně zlepšení jsem viděla asi po tom měsíci a půl, bylo to hodně na houpačce, fakt mi pomohlo ty myšlenky neanalyzovat a prostě s tím fungovat, říkat si, že když potřebuji brečet, tak prostě budu brečet a tak no...taky mi strašně pomohlo to někomu říct, přítelovi, mamce a řešit to s nimi, ze začátku to bylo téma na pořadu dne a neposlouchali ode mně nic jiného než jak mi je a jestli jsem se náhodou nezbláznila, ale oni sami si byli jistý, že je to z hormonů a tak mě hodně podporovali a pořád to dělají. Mně už se ty úzkosti, smutek, pláč nebo ty návaly v noci a rozházený spánek vrací jen před tou menstruací a někdy okolo té ovulace, jinak je to v pohodě, věřte, že se to zlepší, jen musíte počkat, já vlastně taky stále čekám než se z toho úplně dostanu. Ještě pořád se mi třeba stává, že jsem před menstruací tak přecitlivělá, že stačí když ne mě jen někdo zvýší hlas a já se hned brečím, nebo se rozloučím s přítelem po víkendu a vím že se uvidíme třeba za 3 dny znovu, ale jsem schopná kvůli tomu brečet ještě zbytek dne, jak moc mi chybí, ale jak říkám, toto mám jen před tou menstruací, když menstruace skončí nebo mám jiné období v tom měsíci, rozloučím se s přítelem, někdo na mě zvýší hlas a já jsem relativně v pohodě a nic to semnou neděla, což je i pro mě jasný důkaz toho, že příčina je hormonální...

@wandelinek To mě mrzí, ty hormony jsou fakt hnus.😄

@svatkovalucka Presne, taky mi pomáhá o tom furt mluvit. Každý den to probírám s mamkou nebo s přítelem a taky mě uklidňují, že mě znají a ví jaký jsem normálně sluníčko, ze to musim jen vydržet a bude to v pořádku. Ledacos mě rozbrečí a jsem citlivá, jen když se na mě někdo blbě koukne. Kdyz přítel odchází na noční, tak mi taky chybi a noc bez něj je strašná, nesnáším byt ted sama. Přitom jsem vždy byla samotář a nepotřebovala byt furt s někým. Je to občas fakt na palici. Mam ted před menstruaci, mam ji každou chvíli mít a teda ty nálady jsou šílený. Ale ty informace tu od Vás, rodina a ty úlevy, které mám při té houpačce mi dávají naději a sílu.

@aneta1232 neboj te se urcite se to zlepši, jen to chce hodně casu no a důležité je za me to probirat a o všem mluvit, to mi hodně pomohlo, nebýt na to sama a svěřit se, mluvit o tom, nedusit to v sobě a upřímně říct a ujišťovat se jak moje a verim vam, taky jsem mela hrozny problém byt sama, kdykoliv jsem totiž byla sama mela jsem hroznou úzkost, nebyla jsem treba schopna byt sama v klidu pul dne doma, radsi jsem vyhledavala místa, kde semnou někdo byl, ale byt sama, to bylo fakt těžký…ale nebojte se, přešlo mi to, samo to po nějaké době odeznělo a ted už mi nevadi byt sama doma…jen jak říkám…pred tou menstruaci je to jeste horší, je mi hodně smutno a přítel mi dost casto tak chybi, ze jsem schopna cely den brecet…taky jsem byla introvertní, nikdy v životě mi nevadilo být nekde sama, ba naopak, samota byla fajn a kdyz jsem byla doma sama, nikdy jsem s tim problém nemela, po tom vysazeni a rozhozeni psychiky jsem naopak hrozne vyhledavala kontakt a společnost 🤣, ale věřte mi, přešlo to, jen to chce čas, pomalu se to vrací zpátky..mam dny kdy mi to uz vůbec nevadi, pak ale taky dny, kdy se cítím lépe mezi lidmi než sama, ale věřím, že se to časem srovná uplne 🫶🏼 vypadá to, ze máme dost podobný příběh, je hrozne co ty hormony dokážou vsechno udělat!

@svatkovalucka Presne, ja byla rada, když mi všichni dali pokoj a mohla byt sama 😂 A ted najednou jsem mela potřebu furt s někým byt. Jako je to síla, jak moc se ve Vaší zkušenosti vidím. Jojo i když je to zatím těžké, tak tomu věřím 🫶🏼
Ano…moje 3 zkušenost s antikoncepcí a teda nejhorší a už naposled.