Svatba s miminkem: Je vhodné počkat, nebo ne?
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na názor nevěst 🙂 Čekáme miminko a jelikož jsme byli líní na plánování svatby, tak jsme se nestili vzít před otěhotněním. Těhotná se nechci vdávat. Je dobré mít svatbu s cca 9 měsíčním miminkem, kdy si zajistím např. hlídání alespoň na nějakou nezbytnou dobu. Nebo raději počkat až dítěti budou 3 roky? Obávám, aby pak nebylo další dítě a tím pádem by svatba byla ještě náročnější. Samozřejmě se bojím plánovat svatbu i s malým miminkem.
děkuji za názory a zkušenosti.
Hezký den
Mě v těhotentsví bylo tak, že nějaká párty nepřipadla v úvahu, ale byla bych pro "čim dřív po narození, tím líp" (tím nemyslím v šestinedělí!). Ale prostě když jsme měla malé miminko, prdla jsem ho do šátku a ono třeba několik hodin spalo. Samozřejmě mít dítě v šátku mé nějaké pohybové omezení, ale při troše snahy se s ním dá i tančit. Jak začne dítě lézt a stoupat si začne vyžadovat svůj vlastní prostor a dost pozornosti. Takže já bych to tlačila spíš někam do 3-6 měsíců, než později... pak už nějdřív ve "školkovém" věku.
Brali jsme se, když měl syn 3 měsíce a prakticky jsme o něm nevěděli a to jsem se o něj starala jen já (babičky nějak neměly zájem pomoct 🫣🤷🏻♀️). Za mě asi čím dřív, tím líp. Mimino ti to prospí v kočárku, větší mimčo (kolem toho roku) už musíš zabavovat většinu času
Ja bych dite zvykla na babicky a vdavala bych se kolem 2 let ditete. Tehotna jsem nechtela - byla jsem hrozne unavena. Vdavala jsem se s 6 mesicnim ditetem a byl to opruz, hlavne kojeni… Jinak jsme o nem moc nevedeli, ale stejne clovek behem svatby nestihne nic a jeste se k tomu starat o mimco 😬
Vdávala jsem se v 7. týdnu těhotenství. Svatba byla boží. Kamarádka měla děti 4&1/2 a 8 m a pohoda. Starší si hrála (místo samozřejmě uzpůsobené dětem, trampolína, kola atd) mladší to prospala, nebo si ji předávali z náruče svatebčané. Asi prostě záleží. 🍀
@stratford no já už jsem 24 tt, takže to opravdu nebudu riskovat 🙂 ale jak píšete záleží to na dítěti a okolí. děkuji za info 🙂 hezký den
Zažila jsem dvě svatby, kde byly děti necelé tři roky. Obě děti celý obřad prořvaly a to doslova, oddávají nebyl slyšet. U první svatby měl kluka celou dobu na rukách ženich. U druhé svatby měla holku na ruce nevěsta. Bylo to hrozný. Ještě u té první svatby si pak hosicek sáhnul na rozpálená kamna, ženich si zlomil nohu, celý obřad jim propršel, všude bláto, takže velmi povedená svatba. Na třetí svatbě měla holka rok a půl, obřad byl v době jejího obvyklého spánku, takže taky řvala. Místo babiček, jsem se o holku starala já, tak jsem ani na hostině nedostala najíst. Od té doby razim heslo, že svatby stojí za h...o