• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Hypotonie a začátek samostatné chůze. Máte zkušenost?

11. května 2015 
Dobrý den,
syn (15 měsíců) se narodil v termínu, při porodu podškrcený pupeční šňůrou, těsně před narozením se mu výrazně zpomalilo srdíčko, nicméně Upgar 10-10-10. Od cca 3 měsíce jsme v péči rehabilitační sestry pro hypertonii nožiček. Momentálně převládá hypotonie trupu - syn špatně udrží hlavu, když ho zvedám, velmi časté pády s udeřením do hlavy, dost také slintá. Sedět začal později, leze od 9.měsíce, stoj od 10. měsíce. První samostatné kroky (po našem výrazném povzbuzování) byly na počátku 13. měsíce, ale od té doby v podstatě žádný pokrok neudělal. Cvičím s ním, masíruju, chodíme plavat, ale žádné pokroky za ty dva měsíce nepozoruji. Dokonce se mi zdá, jako kdyby se to občas i zhoršovalo. Nechce chodit sám, bojí se, je velmi nestabilní. V rizikové poradně (naposledy před 3 měsíci) nic nezjistili, rehabilitační sestra také na nic zvlášť neupozornila. Vojtovku jsme nikdy moc necvičili, syn ji hodně bojkotoval, je bojovník. Jiné cviky ano, ale nemám pocit, že to má nějaký efekt. Ráda bych věděla, co dělat, aby syn dělal pokroky. Může se něco zanedbat? Mohou být uvedené příznaky projevy jiné nemoci?
25. lis 2008 v 17:05  • Odpověz  • To se mi líbí
november, náš David je hypotonický od narození, lézt začal na 11,5měsících + rovnou se stavět. Od roka obchází nábytek, teď je mu 17.měsíců a teprve teď udělá s bídou pár krůčku (dneska ušel tak cca 1,5m a to jsem ho musela motivovat a sama pustit), takže klid, ono to přijde...
Taky je nestabilní, neudrží rovnováhu, má velký strach...
Co dělat? Být trpělivá :wink: Mě to teda někdy dělá potíže, ale co mi zbývá...až na to bude mít, tak se prostě rozchodí.
Každý den ho motivujeme, aby chodil sám, pokroky jsou vidět, ale pomalu. Taky je potíž, že tyhle starší děti se prostě bojí víc, než ty mladší-ty spadnou, zvednou se a zkouší to dál. Čím jsou starší, tím víc si uvědomují, že se pustí a můžou spadnout, proto si moc dobře rozmyslí, kdy se pustí :grinning:
25. lis 2008 v 17:40  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj.Myslím si,že o jinou nemoc se nejedná.Taky jsme chodili na neurologii a do zprávy mi doktorka nepsala,že se jedná o nevýraznou trupovou hypotonii.Sama nevím co to je?A chodit začal opatrně asi před měsícem a teď chodí čím dáál víc i když né stále.Když Vám v rizikovce nic neřekli,tak to chce jen trpělivost ,kdy začne sám.A za ruky chodí?
25. lis 2008 v 17:44  • Odpověz  • To se mi líbí
Naše Michalka si sedla až v 11,5 měsících,zároven začala lézt.Nábnytek začala obncházet ve 13 měsících,ve 14,5 měsících první smostatné kroky.Od 10 měsíců jsme cvičili Vojtovku,i když s řevem a praním,ale nedala jsem se a cvičily jsme.No a ted lítá jak drak,docela padá,ale to je asi nomální,že se zamotají nožičky.Venku se jí chodit nechce.Taky jsem se bála,že je pozadu,ale všechno dohnala,nevzdávejte se.
25. lis 2008 ve 20:57  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky holky, musím říct (a už jsem to psala i do jiné diskuze) že naše Verča začala chodit za ruce až v 18 měsících a teď jí budou po Vánocích 2 roky a začíná se teprve víc rozcházet i venku. Když je v místnosti nebo třeba na bazéně tak lítá jako ďas, ale venku je na sebe hoooodně opatrná (myslím, že to je tím jak psala lendy1, že už ví co to obnáší spadnout a taky se jí špatně zvedá v prostoru když se nemá o co zvednout).
Takže to chce holt hooooodně trpělivosti (a to je pro mě velká práce:slight_smile: ale Verča mě stále trénuje už od narození!!! Držíme palečky!
26. lis 2008 v 10:00  • Odpověz  • To se mi líbí
Naše malá si sama sedla až v roce, začala lézt ve 13měsících a stoupla si ve 14měs. Teď obchází nábytek, stojí, když se drží. Je jí 16 a půl měsíce. Na samostatné postavení to zatím nevypadá ani náhodou...hrozně padá (obzvláště taky na pusu, zuby..hrůza! A vyvažuje, že se kývá jak ve větru :slight_smile: ) Tak jsem zvědavá, jak jí to bude dlouho trvat, než se rozchodí...

/Čau ria80, zdravíme, holky :wink: :wink: /
26. lis 2008 v 10:45  • Odpověz  • To se mi líbí
koukám, že jsme se tu všechny pěkně sešly :grinning:
26. lis 2008 v 10:54  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí
no jo..naše téma :grinning: :grinning: možná bych ho nazvala: "Trpělivé optimistky aneb matky stále nechodících dětí" :slight_smile:
26. lis 2008 ve 13:20  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky, uz jsem pekne zoufala. Tobias ma 18 mesicu a porad nechce chodit. Kazdy se me pta, proc uz nechodi a ja nevim co porad rikat. Udela si ce par krocku, asi 5, ale pak spadne a uz chodit nechce. Fakt nevim jak ho motivovat. Nemate nekdo nejake typy. Cau Nat
10. pro 2008 ve 13:13  • Odpověz  • To se mi líbí
Holky, my jsme v rukou neurologa už od 3 měsíců, Natálka šla jako mimi hodně do záklonu, cvičily jsme asi do 9 měsíců vojtovku, teď už nemusíme. Máme taky hypotomii, když jsem se ptala dokttora tak řekl že to neni nic hrozného, že jen potřebuje zpevnit trup a to až bude větší, dechové cvičení. V 10 měsících se začala plazit, v 11 začala po čtyřech + sedla a po 1 roku se teprve postavila u nábytku. Teď jí je 13 měsíců obchází, za ruce chodí super, má dobrou stabilitu. Občas už se mě nebo nábytku pustí. chce dělat páni pání...... Dnes jsem byla u ortopeda a říkal že bude co nevidět ťapkat sama, tak jsem na to zvědavá...
Je fakt že hypotonické děti mají vše pomalejší, ale všem doporučuji plavání, od té doby co jsme začaly chodit tak Natálka se tak zlepšila, že uplně zíŕám....
18. pro 2008 v 18:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj Kalo a Lendy :wink:
My jsme taky neplavaly a šlo to.Myslím,že jen díky Vojtovce.ted už se začíná rozcházet i venku,ale jak je nabalená,tak to jde špatně.Ale ona je taková pohodlná,takže i když to jde,stejně radši sedí v kočáře.No je moje,nezapřem se. :grinning:
Ale jinak už nechodí ani nomálně,jen běhá.Byly jsme na tom asi tak jak Gandy.
18. pro 2008 v 19:45  • Odpověz  • To se mi líbí
teda já mám dneska z toho chození/nechození depinu jak blázen :pensive:
Já už jsem si myslela, že když začíná dělat první krůčky, že bude vše o.k., ale David je pořád strašně nestabilní, padá, neudrží rovnováhu. Chodí sám jen od něčeho k něčemu, sám se nepostaví v prostoru, musí se o něco zachytit, aby se dostal nahoru, ani neumí jít dolů-rovnou padá. Nemá vůbec nějaký pud sebezáchovy, takže ty pády jsou děsný a pořád musím chodit za ním, aby nespadnul na hlavu nebo na nějaký nábytek...
Neurolog jen řekne, že bude prostě chodit déle, a že má spíš psychický blok, že se bojí ve stoji a prostě až to přijde, tak bude chodit pořádně a bude stabilní. Ale kdy??????
Fakt mi to přijde jako nekonečný příběh :stuck_out_tongue_closed_eyes:
18. pro 2008 ve 20:41  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí
To je blbý.Ale mám pocit,že jsi psala,že jste pak Vojtovku přestali cvičit,protože už jsi ho nepřeprala.Nemůže to být tím?Třeba by to chtělo ještě.
A že se díky těm pádům už bojí,to je taky možný,ale to teda nevím,jak to odbourat.
Michalka je taky hodně opatrná,ona neudělá nic dokud si není jistá,že to zvládne.Nezkouší to jen tak.Taky jsme ještě neměly žádný uraz.To má taky po mě.Ale to jsem teda ráda.
18. pro 2008 ve 23:14  • Odpověz  • To se mi líbí
ledny1: naprosto chápu. To, jak popisuješ tvého Davídka je naše malá. Je schopná celý den stát, ale jen u něčeho. A padáme, padáme, padáme...Největší úspěch byl, že se na okamžik ze země postavila sama, protože v jedné ruce měla sýr a v druhé rohlík a zapomněla, že se ničeho nedrží :slight_smile: Tak si asi na 4 sekundy sama v prostoru stoupla. Mno....s takovouhle typuju chůzi tak na 20-21 měsíc :frowning2:

Jinak s Vojtovkou jsme před 3 měsíci přestaly, protože malá byla teď 2 měsíce nemocná, tak jsme cvičit nemohly. A teď začínáme znovu, naprosto od začátku...mačkání bodíku na žebírku a pomalu budou cviky přibývat..
21. pro 2008 ve 14:26  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak,koukám,že v tom nejsme sami.Dcerce je 16měsíců a začíná chodit teprve za ruce.Na posteli si je jistá,že spadne do měkkého,takže klidně zvládne 3kroky bez držení.Dr.říká,že není líná,jen patří mezi bojácné děti.Musí sama získat jistotu apak se pustí.Do 18měsíců je to normal,ale jsou děti,že chodí až ve 2letech ,apřesto jsou zdravé a zcela v pořádku,tak buďte mamči v klidu :wink: .Syn chodil ve 13měsících a absolvovali jsme s ním různá cvičení - dle mého názoru s odstupem času nanic!!!Holt nebyl tabulkovej a nechtěl ležet na břichu.Dnes už to beru s rezervou a nikam po dr.se nehoním,zbytečně Vás škatulkujou a pak běháte po neurologii,aby Vám až samo začne chodit,řekli,že je zdravé....přeji pěkné vánoce a plno radosti z těch našich ratolestí
21. pro 2008 v 17:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Dobrý den, jak tady čtu, tak máme velmi podobné problémy. Mám 10 měsíčního syna, porod v termínu, v pořádku. V 9 měsících jsem si řekla pediatrovi o cvičení, protože ještě nesedí, neleze no prostě nic. Byli jsme také posláni k neurologovi a byla nám stanovena diagnóza svalová hypotonie a následně také cvičení Vojtovky. Byli jsme asi třikrát a mám z toho docela hrůzu, malý mi u toho celou dobu hrozně brečí, mám strach aby z toho neměl nějaké následky. Máme cvičit 4 krát denně, což se mi zdá přehnané. Vím, že mu to určitě pomůže, ale co psychika? Má citlivou povahu, je na mně dost závislý. A jak tady čtu, tak asi budeme mít také všechno až déle. Už jsem se s tím smířila. nevím, zda by pomohlo i plavání. Pokud to máte podobné, budu ráda, když mi někdo napíše i klidně na email. Každý mi říká, že to určitě dožene, že ho zbytečně trápím, já opravdu nevím, nemám s tím moc zkušenosti a mám strach co bude dál. Petra s Adámkem
6. únor 2009 v 10:34  • Odpověz  • To se mi líbí
ahoj Petro, my jsme taky cvicily, sice jen mesic, ale jak rikas, je to hruza. Po mesici nam rekli, ze uz nemusime, ze ted musi Tobias najit svou vlastni cestu (tehdy mu bylo taky 9 mes.) Sam zacal sedet az kolem roku, po 4 az ve 14 mesicich no a chodit, jestli se podivas tak jsem tady psala 10.12. a byla jsem pekne zoufala a presne za tyden 17.12. zacal Tobias behat - pozde ale prece. No a ted uz ho nejde zastavit. Takze se neboj, z vlastni zkusenosti ti muzu rict, ze jednou to prijde - :slight_smile: . Vim,ze te to ted hodne trapi, taky me to dost bralo. Ale neboj....Kazde dite je jine.... Paaa a pevne nervy Nat
9. únor 2009 ve 13:33  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj Petromůj mladší syn se narodil s poruchou pánevního plexu,což znamená,že má na 30%ochrnutou nožku,boužel kvůli doktorce se na to přišlo až v 6 měsíci,kdy nám se něco nezdálo,začali jsme cvičit Vojtovku.Měli jsme cvičit třikrát denně,ale byla jsem ráda,když jsme cvičili jednou za týden,připadalo mi,že tam nejsou žádně výsledky.Po půl roce jsme jeli na kontrolu do motola a zjistili nám tam další špatný veci,říkali,že musíme cvičit jak jen to půjde,aby nebyl tak odlišný.Začali jsme cvičit asi čtrnáct dnů před Vánocema opravdu naplno,řval jao by ho vraždili,ale během 14dnů začal dělat obrovské pokroky,začal chodit(bylo mu 18 měsíců).Takže doporučuji cvičit,cvičit a cvičit a čím víc řve tím to má větší efekt.a určitě ho netrápíš ba naopak,pomáháš mu,aby to v životě neměl tak těžké,na ostatní se vyprdni,nejdůležitější je přeci zdravý tvého dítěte!!!
9. únor 2009 ve 21:30  • Odpověz  • To se mi líbí
Petro, já si myslím že to cvičení opravdu pomáhá. S malou jsem sice cvičila už od 3 měsiců, takže na to byla celkem zvyklá, když byla starší tak se taky bránila, ale vzala jsem to formou trošku hry... Zpívej mu u toho, vyprávěj, říkej básničky, prostě ho zabav, když bude doma táta, ať mu ukazuje obrázky a tak... Je to náročené, ale vydrž... Natálka začala chodit ve 14 měsících, opravdu super... Jo a plavání můžu jen doporučit... V 10 měsících jsme začaly chodit na plavčo, v roce se poprvé postavila a pak to šlo hrozně rychle... Ale chce to orpavdu cvičit, cvičit a cvičit... Držím palečky
18. únor 2009 ve 20:39  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky, nedá mi to nepřispět.... Cvičit, cvičt a cvičit!!!!! Já mám chlapečka, který má těch problémů trošku víc díky předčasnému porodu. Cvičíme od 3 měsíců, do té doby nemohl z důvodu, že byl od narození v nemocnici. Cvičili jsme 4 x denně, ale protože to bylo na něho moc, tak cvičíme 3 x a k tomu nějaké prvky z bobatha.
Malej u toho řve taky jako tur. Ale já jsem obrněná a vždycky těch 10 minut zatnu zuby a nedám se. Pak se sním mazlinkuju jak jen to jde. On hned po skončení cvičení plakat přestane a po pár vteřinách se směje nahlas.
10. bře 2009 v 10:13  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojky..tak muj syn petrik ma ted 14 mes.a 11dni.
sam si sedl v 8 mesicich,zacal lozit kdyz mel presne 11 mesicu.ted ma tech 14 a nechce chodit ani se postavit na nozky.meri 90 cm a ma 13 kilo.porad se me kazdy pta kdy bude chodit a ja uz jsem z tech otazek zoufala.bojim se aby vubec chodil,ale tady jsem se trosku uklidnila kdyz vidim ze nejsem jedina.ale nevim poradne co je to ta hypotonie.
11. bře 2009 v 18:29  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj mám skoro 14m kluka a u nás to na chození taky ještě nevypadá :( Máme hypotonii už od narození a od 3m do 12m jsme cvičili Vojtu :slight_smile: Kolem nábytku už chodí 3měsíce ale pokud ho vodím za ruce je vachrlatý jak stéblo ve větru

jsem narození o 10tt dříve ale myslím si že to že máme hypotonii v tom nehraje roli :( měl by jí s největší pravděpodobností i kdyby byl donošený.....žádné porodní ani poporodní komplikace neměl a ani naši nedonošení kamarádi ničím takovým netrpí a to jsou narozeni třeba i v 28tt a níže
18. bře 2009 v 16:08  • Odpověz  • To se mi líbí
ahoj holky, zrovna jsem psala do jiného tématu, že mi jsme začaly chodit na MDŽ. Nikdy nám nikdo nepotvrdil nějakou hypo, ale už jsem z toho byla tak šílená, že jsme se objednaly k doktorovi a máme tam jít zítra a ona potvůrka začne ťapat. No co jsem šťastná a doktor bude mít zítra spíš jen konzultaci a hlavně doufám, že mi řekne, že je vše ok. Sice se narodila jen o 3 týdny dřív, ale bylo to stejně poznat. O Vojtovce jsem hodně slyšela a viděla i v praxi a moc vás všechny obdivuju, jak to zvládáte. Pro mě byl jen ten pohled dost umučující, ale výsledek byl výborný. :sunglasses: Všem držím pěsti.
19. bře 2009 ve 13:39  • Odpověz  • To se mi líbí
nam je 12 a pul mesice a nase mala nikdy nezacala lezt..sedet umi cca od 7 mi mesicu, ale sama si z lehu nesedne..kolem 11.5 mesice se zacala snazit se o nas ( nebo o sedacku) zvednout - sama se nepostavi, ale kdyz se ji nabidne ruka tak je nahore hned, pred 3 tydny zacala chodit za rucicky, jde ji to dobre, za ruce bude litat po byte klidne cely den ( kdyby to tak moje zada dovolila) ale stabilitu nema zrovna dobrou..spis zadnou pokud ji treba opru o zebriny u postylky tak se chytne ale nema tendence chodit, jen sebou koliba do stran a podupava si u toho. Nevim co cekat dal a jak ji dal motivovat..myslite, ze je to, ze s ni tedy za rucicky chodim je dost? nebo mam delat vic? Jak ji pomoct aby se naucila stat sama? tady v anglii se na zadne prohlidky nechodi,takze vubec nevim co a jak delat abych malou podporovala v chozeni...
19. bře 2009 ve 13:56  • Odpověz  • To se mi líbí
Nám dr. řekla, že hlavně dítě nevodit...Že musí samo...samo si sednout, samo stát s oporou, samo se pustit, samo udělat první kroky. Žádnou fázi nepřeskočit. A hlavně nevodit a nedávat do chodítek. Dítě spoléha na to, že ho něco drží a ty svaly, které má, neaktivuje... :wink:
19. bře 2009 v 15:25  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
kalo to jako fakt? tak to nase mala by v tom pripade jeste ted lezela na zadech :grinning: vzdyt deti se za ruce vodi od jakziva, tak proc by se to nemelo? :sweat_smile:
19. bře 2009 v 15:51  • Odpověz  • To se mi líbí
cairo stoprocentně souhlasim s kalou,má pravdu a řekne ti to každá rehabilitační doktorka,ktará se opravdu vyzná i já si myslela,že je to v pořádku,ale doktorka mě vyvedla z omylu. Můj Kubík začal chodit až v 18 měsícíchˇ( ted je mu 20 měsíců) a jeho stabilita ještě zdaleka není dokonalá,člověk musí být trpělivý!!!
19. bře 2009 v 19:56  • Odpověz  • To se mi líbí
fru fru: to jsem fakt vubec netusila,ze se deti nemaji vodit za ruce..nase mala kdyz nesmi stat tak bude jen brecet a brecet...jakmile jde nekdo okolo tak uz se mu povesi na nohu a bude se o nej sapat nahoru..ale sama chodit neumi... :unamused:
19. bře 2009 ve 20:05  • Odpověz  • To se mi líbí
Cairo to je neuvěřitelné že ti nikdo neřekl že se dítě nesmí vodit za ručičky :slight_smile:

dokonce jsem teď četla nějaký dobrý článek kde píšou že každý takový den který dítě stráví buďto v chodítku nebo voděním za ruce oddaluje samostatnou chůzi o další den :(

pokud ti sama neleze a nestoupá si....vážně bych uvažovala o návštěvě RHB

naše pediatrička pokud títě neleze do 10m okamžitě dítě posílá k neurologovi (byť jen pro jistotu)
19. bře 2009 ve 21:41  • Odpověz  • To se mi líbí
andulka: tady je to uplne jine nez v cr, neberou deti za tabulkove takze pediatri tady razi heslo, ze dite do 18 mesicu si jde svym tempem, az kdyby dite nechodilo v tech 18 ti mesicich tak poslou na vysetreni :rolling_eyes: pece fakt stoji za nic..

mala se snazi stoupat sama, ale nema jaksi o co..nemame zadny "bezpecny" nabytek krome sedacky ( minimalisticky zarizeno) o ktery by se mohla zvedat..takze se snazi zvedat o nas...stat ji bavi, kdyz uz se ji podari vysplhat se podel sedacky tak tam bude i stat..ale u nas nebude nikdy chozeni kolem nabytku..protoze proste neni nabytek, ktereho by se mohla drzet.. :sweat_smile: tak nevim...
20. bře 2009 ve 14:09  • Odpověz  • To se mi líbí
cairo můžeš malou za ruku vodit,ale jen v takovém úhlu,aby měla ručičku na urovniboků,nesmí jí mít nahoře,protože mozek pak vysílá jiné požadavky a nesoustředí se na samostatnou chůzi,takhle mě to aspon vysvětlila moje rehabilitační co se stará o malýho a je fakt skvělá dost nám pomohla!!!!!!!!!!!!
A pokud si nemá o co stoupat,věř tomu,že na to sama časem přijde,že to jde i bez pomoci.
A co takhle koupit odrážedlo o které by se mohla opírat a chodit za ním.
20. bře 2009 v 19:11  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 9
Tvůj příspěvek