Kolik máte v rodině dětí s diagnózou a kolik zdravých?
Na uvedení do situace, máme dvě děti, mladší (2,5 let) se jeví jako naprosto standardní dítě, starší (4,5 let) je odmala hypersenzitivní, má zjištěné přetrvávající primární reflexy, některé už máme odcvičené, za poslední rok obrovský posun. Nedávno jsme ale byli u psycholožky a ta vyjádřila podezření na atypický autismus. Plánovali jsme třetí dítě, chtěli jsme to začít zkoušet a teď nás trochu rozhodily obavy, aby to třetí dítě na tom nebylo třeba ještě hůř. Proto by mě zajímalo, kdo máte nějaké dítě s diagnózou, máte jich víc nebo jsou sourozenci zdraví? A jsou to stejné diagnózy nebo aspoň podobně závažné? Dá se tak fungovat? Přece jenom je to hodně různých terapií i práce doma. Mockrát děkuji za odpovědi, chápu, že je to citlivé téma (sama píšu jako anonym), takže pokud by někdo chtěl, stačí napsat do komentáře a já se ozvu do soukromé zprávy.
Syn ma VD a ADHD,pravdepodobne po tatinkovi. Dcera je ok. Pak mame dve netere,od sestry manzela a jedna ma taky VD,druha zdrava. Takze je videt genetika.
@anonym_autor Můj bratr se narodil s fyzickým problémem, diagnózou. Musel podstoupit dvě operace, když mu byl 1 a 3 roky. Dnes funguje většinou dobře. Nicméně v pozdějších letech měl také vážné problémy kvůli alergiím.
Já jsem byla „naprosto zdravá“. Dnes mám posttraumatickou stresovou poruchu , sociofobii, a překonala jsem různé specifické záchvaty paniky, úzkosti a sebevražedné myšlenky kvůli tomu, jak byli moji rodiče vůči mně násilní a vždy se zajímali o problémy mého bratra, nikdy o to, jak se cítím já.
S otcem nemluvím už 15 let, má nějakou formu narcistické poruchy osobnosti a také má posttraumatickou stresovou poruchu, kvůli svému otcovi. Oba jeho rodiče byli tak trochu fanoušci Adolfa H. a nenávidí ženy, viní ženy, Židy a nebílé lidi ze všeho...
@anonym_autor Dvě dítka s diagnozou středně těžké až těžké dysfázie, dvě malá bez diagnozy.
Je pravda, že tatínek dětí nějakou diagnozu má také a první dvě jsou mu hodně podobné.
Mame 8 deti a nastesti jsou vsichni v poradku,bez zadnych diagnoz🙏,ale jsme s manzelem oba bez diagnoz a problemu
Píšeš "podezření na atypický autismus vyslovená v 4,5 roce, udělal veliký posun"... neříkám, že to není dost práce, ale zní to, že dítě "nějak zvládá" a pravděpodobně jednou bude samostatné. Mám doma podobný případ u prvorozeného. Současná diagnoza atypický autismus, původní vývojová disfazie. Mladší sourozenec je výrazně společenský, ale má disfazii taky... která mu nebrání furt žvanit. Takže ano, papírově dvě děti se stejnou diagnozou, reálně zcela jiné. Jsem moc ráda, že jsou dva, fungují rozhodně lépe spolu, než každý zvlášť. O třetím jsme uvažovali, ale nakonec jsme se rozhodli do toho nejít z mých zdravotních důvodů. Strach z opakovaní diagnozy jsme nikdy neměla, i když realita je taková, že je to pravděpodobné.
Moc děkuji za odpovědi. Manžel je hodně podobný staršímu synovi, takže genetika tam pravděpodobně nějaká je, ale nikdy nebyl s ničím diagnostikován. My teda s hodnocením psycholožky moc nesouhlasíme, psala, že syn prý nevede rozhovor, nemá zájem o druhé, protože se jí na nic nevyptával, s blízkými ale tohle normálně dělá, rozhodně nám to nepřipadá tak špatné. Má problém s adaptací ve školce.
@anonym_autor Dvě dítka s diagnozou středně těžké až těžké dysfázie, dvě malá bez diagnozy.
Je pravda, že tatínek dětí nějakou diagnozu má také a první dvě jsou mu hodně podobné.
@anonym_ea83f4 A máte čas se jim dostatečně věnovat a pracovat s nimi? A společně spolu vychází? Mám strach, aby nám to nenarušilo vztahy, děti spolu zatím vycházejí hezky.
Tři děti, s jedním otcem starší vd+ adhd a mladší zcela v pořádku, s druhým otcem dítko vd. Já nic, ani v rodině nevím o ničem. Ale otec starších nejspíš Aspergerův a otec nejmenšího dyslektik.
Mame 8 deti a nastesti jsou vsichni v poradku,bez zadnych diagnoz🙏,ale jsme s manzelem oba bez diagnoz a problemu
@anonym_82e103 zdravi rodice neznamena automaticky zdrave deti. Ja jsem s ex zcela zdrava a mame 2 deti s diagnozou. Ve specialnich skolach je mnoho a mnoho deti se zdravymi rodici. V nasem pripade nemame ani ve velmi siroke rodine nikdo zadny probelm. Dobre je , ze Vase deti jsou zdrave.
Starší je v pohodě.Mladsi má vývoji dysfazie,poruchu pozornosti a dyslexii a dysgrafii .Má to po manželovi.Dalsi dítě bych nedala....
Znam z okolí rodinu, kde obě děti mají nějaké dg. Pravdepodobně nejaka forma autismu. A rodice dle chování nejake znaky také vykazuji.
Syn má vrozené vývojové vady a ADHD, VPU, dcera atypický autismus. Děti už jsou starší, jedno z nich je zletilé, a i já už nejsem nejmladší. Přesto jsme se, navzdory obavám o zdraví dalšího dítka, rozhodli jít do třetího vytouženého miminka. Zatím je vše v pořádku a věříme, že to tak bude i nadále.
Syn má vrozené vývojové vady a ADHD, VPU, dcera atypický autismus. Děti už jsou starší, jedno z nich je zletilé, a i já už nejsem nejmladší. Přesto jsme se, navzdory obavám o zdraví dalšího dítka, rozhodli jít do třetího vytouženého miminka. Zatím je vše v pořádku a věříme, že to tak bude i nadále.
@boogoo Já mám právě teď docela strach a nevím... Nebo jestli třeba ještě počkat, jak se to se starším vyvine, zase s věkem se riziko zvyšuje.... Držím palce, ať je vše v pořádku!
Mám dvě děti 4 roky a 1,5 roku. Starší syn má lehkou mentální poruchu a mladší dítě zdravé. Já měla od mala poruchy učení a problémy se spánkem. Manžel zase dlouho jako dítě nemluvil. Jeho starší sestra ma syna a ten má ADHD. A přítelova máma porodila syna a kolem 3 let věku umřel byl postížený a přivázaný na lůžku.
Je potřeba se na to podívat komplexně. Zdraví rodiče bez diagnózy nerovná se zdravé dítě. Protože jak víš, že jste jako rodiče bez diagnózy? Mám pocit, že dnes by odborníci na každém člověku našli nějakou diagnózu 😁 Pak, u různých poruch s věkem rodičů stoupá samozřejmě pravděpodobnost výskytu poruch u dětí. Když rodily 20-25 leté matky, tak těch poruch u dětí v populaci bylo samozřejmě méně, prostě biologii člověk neoblbne, buňky stárnou. A pak velmi významnou roli hraje výživa matky před a během těhotenství, zrovna u VD, ADHD poruch a pravděpodobně i u forem autismu je velmi důležitá kyselina listová a vit skupiny B, ovšem ale ne ty úplně běžně prodávané v lékárnách - na fc si najdi dokument “rozbitá methylace”, je to tam pěkně popsané. No a pak také svou roli hraje porod a komplikace při něm a následně po něm. Třeba naše nejmladší, ač jsme s mužem zdraví a předchozí děti také, má VD kvůli extrémní novorozenecké žloutence vyvolané několika faktory - podání vit K, její skupina B, dotepání pupečníku a moje těhotenská cukrovka. U ní se bohužel sešly všechny negativní faktory a došlo u ní vlivem nedostatku kyslíku při masivní žloutence k poškození řečového centra. Nicméně, po téměř 5 letech intenzivních terapií, má už jen rezidua VD.
No já nevim, ale já jsem v těhotenství žádné vitamíny nebrala o tom že existuje nějaká kyselina listová jsem neměla ani ponětí a upřímně jedla jsem vše jako dřív, zdravé - nezdravé. Měla jsem vyvolávaný, 12 hodinový porod, který nakonec skončil akutní sekcí. Dceru museli oživovat, podle doktorky malý, velký zázrak že to přežila. Dcera bez jakýchkoliv diagnoz. Bylo mi 34.
Já bych uvažovala i tím směrem, jestli něco podobného máte v rodině? Z mých zkušeností speciálního pedagoga to tak bohužel dost často je, že dědičnost hraje významnou roli. Neznamená to, že ostatní sourozenci mají vždy taky potíže, ale že se hodně ta pravděpodobnost zvyšuje. U dětí s autistickými rysy pozorujeme dost často tyto projevy u rodičů (obvykle u tatínka). On o tom možná ani neví, možná ví, netuším, už je to dospělý člověk, spoustu toho už nějak kompenzoval, naučil se s tím žít, ale já to stále vidím. Ulpívání na detailech, potřeba jasných konkrétních instrukcí, jasného časového ohraničení... Možná to teď nedovedu popsat úplně přesně, ale v jednání s nimi je to zkrátka trochu jiné. Mají jiné hranice sociálního porozumění. Někdy jde o potíže kolem porodu, předčasný porod, oživování atd. Teď už nám do papírů tuto anamnézu neuvádí, ale občas se rodiče zmíní, že dítě nemělo ten start do života lehký. Zeptej se tchyně, jaký byl manžel jako dítě, povídejte si o tom. Pokud máš zkušenosti s jedním náročnějším dítětem, dají se využít i u dalšího. Všechno zvažte spolu s mužem.