Má 2,5letý chlapec diagnostikovány rysy autistického spektra?

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat. Mám 2,5 letého chlapečka. Všimla jsem si, že jsme v některých věcech opožděný, konzultovala jsem to s naší pediatrickou a ona mi řekla, že mi nemůže říct, jestli je malý autista nebo ne. Tak nás poslala do Prahy, kam chodíme na terapie, teď nás čeká 3 a zatím nám toho moc neřekli, řekli, že tam nějaké rysy jsou, ale nic víc, trvá to vždy 2 hodiny, jsou tam dvě paní, jedna si hraje s malým a druhá si s námi povídá. Jsem teď z toho trošku zmatená a docela i začínám mít strach.
Každopádně jsem se chtěla zeptat, jestli s tím někdo nemáte zkušenosti, co mě čeká, jestli bude vůbec malý jednou žít normální samostatný život.
Něco tedy o malým:
Od 1 měsíce spí celou noc, neznám noční stávani, kojila jsem 7 měsíců, měla jsem opravdu hodně mléka, ale trpěla jsem na silné záněty. Co se týká zvedání hlavičky, přetáčení na bříško, lezení, sedání, chození, vše v normě, v ničem nebyl opožděný. Ale tak od roka a půl jsem si začínala všímat, že v některých věcech je opožděný. Nemluvit, mluví jen pár slov, jako máma, číš, tři, čtyři, pa, ba, ahoj(ahoj), hají, ňam, umí, jak dělá žába, kůň, vrána, husa, kachna, opice, sova, osel, prase. Umí abecedu, jen pár písmenek neumí úplně vyslovit.
Moc nekomunikuje, když něco chce, tak nás vezme za ruku a dovede nás tam a strká nám tam tu ruku. Když mu řeknu, aby mi něco přinesl, tak ne. Teď mi teda začal nosit boty, když mu řeknu, aby mi přinesl jeho boty, tak ty už přinese, ale jinak nic jiného, ještě když mu řeknu, kde má Binga a Flopa (Pohádka v televizi Bing, černý králík, mame ty plyšáky, Míša ho má rád),tak jde a hledá je a vezme je, je to teď u nás novinka tihle dva plyšáci, Míša je všude bere, na procházky, do auta, když někam jedeme a tak, bere si je i do školky. Přijde mi, že úplně ne všemu rozumí, rozumí pokynům, jako jdeme se koupat, jíst, jdeme čůrat, jdeme ven a tak.
Má rád procházky, když chce na procházku, tak si i doma šedá do kočárku, že chce jet. Můžu s ním jet kamkoliv, nevadí mu to, začal teď chodit i víc pěšky. S manželem začali teď o víkendu chodit ráno na procházky pěšky, chodí i do krámu pro chleba a tak, ujde vždy 1km a půl, pak už chce nést nebo chce do kočárku. Můžu s ním jít i do restaurace úplně v klidu, sedne si, hraje si, kreslí, nají se a vše je v pohodě, občas se stalo, že už ho to nebavilo a začal brečet, ale to bych řekla, že je normální, žádné velké scény jsem nezažila ještě. Vzteká se taky tak nějak normálně, žádný záchvaty, ubližování nebo tak, prostě klasika. Co se týká jídla, ji úplně vše, na co si vzpomenete, kromě čokolády, ta mu nechutná, nejvíc miluje ovoce a zeleninu, ale prostě sní vždy vše, polívky, omáčky, všechny masa, ryby, prostě vše. Ji jak vidličkou tak i lžičkou, pro jídle je prostě samostatný, nedělá bordel nic. Nechce jen pít že sklenice nebo hrnečku, má pořád flašku s dudlíkem. Po jídle si vždy po sobě utre stůl mokrým a suchým hadrem i ruce.
Co se týče hraní, tak si moc rád kreslí, umí nakreslit sluníčko, strom a obličej, má rád samolepky, má rád knížky, rád si hraje s balonem, má rád házení do vzduchu a když míč dopadne, tak dělá, jakože spadne taky, má rád i to, že to děláme my, to se vždycky hrozně nasmeje. Má rád pískoviště, dělá babovicky, s autama si hraje občas, dřív si s nima hrál jen na autodráze, ale teď začal dělá i to, že s nima jezdí po nábytku, ale netrvá to dlouho, třeba jen 3 min., pak to položí a jde jinam. Rád se dívá do zrcadla a povídá, tancuje nebo něco dělá s rukama a sleduje to v tom zrcadle nebo si tam ukazuje toho Binga a Flopa. Stavění kostiček ho už nebaví. Je to asi dva týdny, co začal dělat z ničeho nic, bez toho, aniž bychom mi to ukázali, že vzal můj telefon, dál ho k uchu a začal říkat halo, halo a pak brebentil tou svojí řečí. Takže ho teď občas vezme a dělá, jakože volá. Taky se i stalo v tomhle týdnu, že nakrmil jenom jako toho Binga a říkal, ňam, ňam, to i říká, když on sám ji a chutná mu. Taky dává Bingovi pusu nebo si dává pusu ten Bing a Flop.
Na jméno slyší, ne vždy, ale slyší, najela jsem teď na něj novou metodu, že na něj volám jménem, dokud se neotoci a teprve pak na něj mluvím.
Oční kontakt má, normálně na nás kouká, když na něj mluvíme, když mu zpívám nebo když chce vědět něco v knížce, co to je, tak se na mě podíva. Když ukážu rukou do dálky na něco, třeba venku na koně a tak různě, podívá se a ještě řekne ihaha.
Co se týká nějakého napodobování, tak víc napodobuje třeba Krtka v pohádce nebo toho Binga nebo tancuje podle televize. Nebo třeba skáče, jako žába a říká kvak. Paci, paci uměl a umí, ale teď už to nedělá tak často, když má radost, ta si zatleska nebo když se mu něco povede. Neumí ale třeba jak je velikej. Nelouci se s námi, Ale občas i řekne na přivítanou ajoj ( ahoj). Umí dát placaka, když řekne, aby to placnul, tak si placnem. Pusu dává tak, že nastaví čelo a my mu dáme pusu.
Od března chodí do mateřského centra, je tam 12 dětí od 1 roku do 5 let. Míša je tam velmi spokojený, hned si tam na vše zvyknul, spí tam, ale s dětmi si přímo nehraje, do kolektivu se moc nezapojuje, jen když jde o kreslení. Jeste jsem nezažila, že by do školky nechtěl.
Od malinka má Míša režim, ten jsem mu hnedka nastavila i já sama mám ráda režim, ale vůbec mu nevadí, když mu ho narušim, neměl problém, když jsme jeli na dovolenou a tak, nevadí mu cizí prostředí, cizí lidé i si k nim sedne nebi si sedne na ně, že chce pochovat.
Rád si hraje u babičky s pejskem, s malou čivavou, hází ji míčky nebo má rád, kdyz drží míček a ten pes za ním běží. Pak mají ještě velkýho psa, s ním si nehraje, ale dá mu ňamku z ruky úplně v pohodě, líbí se mu to.
Má rád prolézačky, na dětské hřišti si sám vyleze na klouzačku, jde sám před ten houpající se most nebo vleze do toho tunelu, je i přitom velmi opatrný, není zbrklý.
Rád běhá.
U nás na zahradě teď začal dělat takovou zvláštní věc a to, že obchází celou zahradu dokola asi 20×, nechce si teď takhle venku hrát, ale když jsme na zahradě, tak chodí kolem kytek, stromů, keřů a prohlíží si je ze všech stran, pak si jde chvíli kreslit křídou na chodník a pak se jde zase přijít, tu samou trasu.
Na nočník chodí, ale neříká si.
Co se týká těch pohádek, tak i chápe vtipy, směje se přesně tomu, čemu by se smát měl, co je vtipný. Má rád lechtání. Má v pokojíčku stan, ten hi začal bavit až teď, chodí tam s tátou a dělají, jakože spí a že chrápou, to ho baví hodně.
Jinak co se týká nějakého chlubeni, to Míša úplně nedělá, nechodí nám ukazovat hračky nebo co našel venku a tak, když ho za něco pochvalime, vždycky zatleskame, on se podívá, usměje se a jde dál.
To je asi vše, celkově je Míša moc hodný, taky zlobí, jako asi všechny děti, když mu řeknu přisne Ne, poslechne. Někdy to chce víckrát, ale poslechne. Má rád Vodu, bazén, vanu, sprchu. Je pravda, že mi občas přijde, že má svůj svět, že ne úplně vše ho zajímá, jako jiné děti a nebo ho něco zajímá až moc, že jde jakoby do detailu.Ale stereotypní hru nemá, kromě toho chození teď na zahrade, to trvá tak 3 týdny.
Vlastně jediný problém, který vidím je, že se moc nedomluvime, jak nekomunikuje, že mi nedá nijak zvlášť najevo, co chce, což je to ukazování, podávání věcí a tak. A teda že si nehraje s těmi dětmi, ve školce mi řekli, že občas jde si sednout k nějakému dítěti, že třeba kouká, co dělá, vezme mu tu hračku a pak se směje, když to dítě běží za ním. Jinak je spíš samotář. My si sním hrajeme tak, že si spolu kreslíme nebo s tím balonem, nebo té si vezmeme autodráhu, ale jako přímo společné hraní tam asi ještě není.

Omlouvám se za takový sloh, ale říkala jsem si, že sem napíšu vše, omlouvám se kdyžtak, jestli to nějak přehráním nebo tak, ale je to pro mě docela šok a i změna a tak se snažím někde najít řadu, zkušenost, porozumění.

Moc děkuji za odpovědi