Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Neštovice s minimem pupínků, prodělalo je vaše dítě?

nov777
10. kvě 2015

Ahoj holky, zajimalo by me, jestli nektere z vasich deti prodelalo nestovice s minimem pupinku. Nasi kluci je asi maji vsichni tri. Jeden je osypanej brutalne. A dva maji po jednom kusu pupinku. Ten prvni se u vsech objevil ve ctvrtek. Porad cekam, ze se to rozjede a furt nic. Je mozne, ze dalsi pupinky proste neprijdou? Jinak vzhledove je to stejne. Priznaky maji vsichni kluci stejne, nadmerna spavost a velmi mirne zvysena teplota. Dekuji za rady a postrehy.

jancip
10. kvě 2015

@nov777 Já něco takového prodělala jako malá. I u neštovic i u zarděnek jsem měla pár pupínků a trvalo to pár dnů, takže nikdo neví, zda jsem je prodělala nebo ne.

nov777
autor
10. kvě 2015

@jancip Diky. Tak ti nevim, jestli me to uklidnilo, ale dobry vedet, ze i takhle muze byt 😉

marton
10. kvě 2015

@nov777 ahoj,naše dvojčata je měla na podzim.Jeden docela dost a druhý pár pupínků,fakt málo.Oba bez teplot 🙂 .

lamarika
10. kvě 2015

@nov777 teď akorát je má dcera. Pvně je měl nejmladší, u něj si ani doktorka nebyla jistá zda jde opravdu o neštovice. 3 týdny na to nejstarší a teď po 3 týdnech dcera. Všichni mají opravdu minimum pupínků. Nejmladší měl max 20, nejstarší asi 30 a dcera taky tak. Kluci teda byli úplně bez příznaků a za 5 dnů bylo po neštovicích. Dcerka má lehce zvedlou teplotu, ale jinak nic

andelka
10. kvě 2015

Starší měl pupinku milion a opravdu všude,i horečky. Mladší po 14 dnech měl asi 7 pupinku jako první výsev a druhý den do 20. A jinak nic. Bohužel prý děti se slabým výsevem to můžou mít ještě jednou.

granda
10. kvě 2015

rozhovor s MUDr. Ludmilou Elekovou a rádi byste se dozvěděli něco více o tematice očkování, kterou se paní doktorka dlouhodbě zabývá, doporučujeme její dvě knihy, které vyšly v edici Knihovnička Meduňky. Získáte je přes náš e-shop, další info v redakci. Nabízíme ukázku z prvního dílu... Rozhodnutí, jestli nechat své dítě očkovat, není jednoduché - rodiče pochopitelně pociťují velkou odpovědnost, obavy, nejistotu. Pro odpovědné rozhodování je důležité mít k dispozici dostatek informací. Pokud se potřebujete dozvědět vše potřebné o očkování, přečtěte si 1. díl knihy naší spolupracovnice MUDr. Ludmily Elekové. Autorka se tímto tématem zabývá dlouhodobě a k mnohým poznatkům se propracovala na základě osobních zkušeností...Knihu získáte prostřednictvím našeho e-shopu. Druhý díl knihy vychází na konci srpna. Z úvodu ke knize… Počátkem mého intenzivního zájmu o problematiku bylo očkování mého mladšího syna, který na první dávku DTP vakcíny ve 3 měsících věku reagoval alergickou a encefalopatickou reakcí. Okamžitě po jejím odeznění se rozvinuly chronické problémy se spánkem, hyperaktivitou a alergie. Díky mé tehdejší indoktrinaci konvenčním lékařským vzděláním mě vůbec nenapadlo, že jeho reakce je patologická. Až po několika letech mi došla souvislost jeho chronických problémů s očkováním a začala jsem se o toto téma více zajímat. Kniha, kterou právě držíte v ruce, se liší od jiných dosud vydaných knih o očkování. Většina knih o očkování podrobně rozebírá jednotlivé nemoci a očkování proti nim a porovnává přínosy a rizika. Moje kniha se nezabývá jednotlivými nemocemi a vakcínami, ale jejich obecným principem, jak fungují a co v organismu skutečně dělají. Kniha je výsledkem několik let intenzivního studia, včetně cizojazyčných do češtiny dosud nepřeložených zdrojů. Shrnuje i mnoho dní intenzivních úvah a hledání vědeckého důkazu pro to, co vidíme kolem sebe: chronicky nemocné děti, děti s alergiemi, oslabenou imunitou, poruchami chování a učení nebo dokonce s autismem. Podívala jsem se na vakcíny, jako bych nevěděla, k čemu se to používá a zeptala se sama sebe: co by to v organismu mohlo udělat? Klíčové informace o očkování se ke mně dostaly v posledních 5-6 letech. Do té doby jsem i přes své medicínské vzdělání neznala skutečný mechanismus účinku vakcín, jeho skutečný vliv na imunitu jako celek, možné spektrum nežádoucích účinků, které z něj vyplývají a skutečný zdravotní stav očkovaných a neočkovaných dětí. Věřila jsem tomu, co nám říkali a co jsem uvedla výše. Když jsem začala studovat problematiku očkování podrobně i z nezávislých zdrojů, byla jsem šokována tím, co jsem zjistila. Staví to na hlavu všechno, co nám říkali a říkají. Ale lékař, který se sám nezajímá, se tyto skutečnosti z oficiálních zdrojů nedozví! Musí začít sám hledat. Téměř všechny skutečnosti uvedené v této knize jsou nové a váš pediatr je velmi pravděpodobně nezná. Neučí se to na lékařských fakultách, nepíše se o tom v oficiálních lékařských časopisech, nemluví se o tom na vakcinologických kongresech. Při promoci na lékařské fakultě jsem složila Hippokratovu přísahu, jejíž první věta zní „především neškodit.“ Rozhodující pro mě je, jak určitý preventivní nebo léčebný postup ovlivní celkové zdraví, nejen jednotlivý symptom, hodnotu laboratorního vyšetření nebo jiný sledovaný ukazatel, např. výskyt určité infekční nemoci. Tento postoj by měl být vlastní každému lékaři. Vakcinologům a epidemiologům nejde o blaho vašeho konkrétního dítěte, ale především o proočkovanost a teoretickou ochranu všech. Jsou srozuměni se ztrátami, protože nevyřčeným předpokladem plošného očkování zůstává, že oběti jsou nutné. Přestože je známo, že určití jedinci jsou nežádoucími účinky očkování ohroženi mnohem více než jiní, neexistuje žádné systematické úsilí je předem vytipovat a z plošného očkování vyjmout, naopak se rozšiřují indikace a zužují kontraindikace očkování, často navzdory zdravému rozumu a Hippokratově přísaze. Vy rodiče jste nakonec jediní, kdo skutečně chrání zdraví vašeho dítěte, jste spolu se svým dítětem jediní, kdo ponese následky vašeho rozhodnutí o očkování, ať bude jakékoli. Vy jste jediní, kdo je schopen zhodnotit riziko pro vaše konkrétní dítě. Ukáži vám, jak toto riziko vyhodnotit, jak očkovat pokud možno bezpečně a jak napravit již vzniklé škody. Ukázka z jedné kapitoly knihy… Rizikové faktory pro poškození dítěte očkováním Rodinná anamnéza •· Jakákoli toxická zátěž rodičů, zejména matky, před početím, během těhotenství a kojení. Kouření, drogy, léky, alkohol, očkování v těhotenství nebo před početím, jakákoli medikace matky během těhotenství a porodu, výměna nebo usazení nové amalgamové plomby (rtuť!), čištění zubních kanálků, indukovaný porod, medikace kolem porodu a během kojení. •· Infekce matky před těhotenstvím, a zejména během těhotenství. Aktivace imunitního systému matky vede k aktivaci IS plodu, včetně mikroglie. Podrobnosti viz práce prof. Blaylocka (21). •· Hormonální léčba. Dlouhodobé užívání antikoncepce, hormonální léčba neplodnosti, asistovaná reprodukce, léčba kortikoidy. Současná epidemie neplodnosti u generace žen, které jako první v historii dlouhodobě užívaly antikoncepci, by měla přehodnotit názory na její neškodnost. Umělé hormony narušují střevní flóru ženy, která se stane střevní flórou dítěte. Abnormální střevní flóra zásadně poškozuje imunitu (71, 72, 73, 74, 75, 76, 77). •· Rodinná anamnéza alergických a autoimunních nemocí. Dr. Campbell-McBride dokonce uvádí, že děti s takovou anamnézou by neměly být očkovány vůbec, rozhodně ne jako kojenci. Jde o děti matek trpících alergiemi, sennou rýmou, astmatem, zánětem štítné žlázy a jinými autoimunními nemocemi. Pokud dokáže injekce imunitních adjuvans vyvolat autoimunitní projevy u jedinců s vrozenou odolností proti autoimunitě, co asi udělá s jedinci s vrozenou náchylností k autoimunitě (22, 43). •· Rodinná anamnéza narušené střevní flóry. Tj. děti matek s výše uvedenou anamnézou: hormony, alergie, autoimunita, známky střevní dysbiózy, kvasinkové a jiné výtoky, migrény. Střevní flóra se dědí z matky na dceru a díky antibiotikům, hormonům, nekvalitní stravě a očkování se z generace na generaci zhoršuje (71, 72). •· Rodinná anamnéza neurologických poruch. Křeče, febrilní i epilepsie, špatné reakce na očkování u členů rodiny (rodiče, sourozenci, sourozenci rodičů), narušení nervového vývoje z nejasných příčin např. u sourozenců dítěte. Osobní anamnéza •· Nefyziologické těhotenství a/nebo příchod na svět. Viz výše, císařský řez, klešťový porod, medikace při porodu, snížené Apgar skóre, potřeba resuscitace po porodu, asfyxie, neonatální infekce, medikace po narození, zejména antibiotika a kortikoidy apod. Jakékoli odchylky od fyziologické adaptace novorozence, zejména ty, které naznačují zranitelnost nervového nebo imunitního systému. Tyto situace s sebou nesou riziko abnormálního osídlení střev, problémy se zahájením kojení a riziko přikrmování umělou výživou. •· Nekojení. Kojenec má dostat do úst jako první mlezivo, cokoliv jiného je nefyziologické. Kojení zásadním způsobem ovlivňuje osídlení střev bakteriemi a imunitu. •· Jakákoli nemoc a medikace dítěte kolem očkování. Jakákoli nemoc malého kojence by měla být signálem, že jeho imunitní systém není v pořádku, zejména je-li dítě kojeno. •· Jakékoli léky, zejména antibiotika, antipyretika, kortikoidy apod. Důrazně varuji zvláště před podáváním paracetamolu za účelem potlačení reakce na očkování! Můžete svému dítěti velmi ublížit. Použití paracetamolu kolem očkování zvyšuje riziko autismu po očkování! (78, 79) •· Prořezávání zubů. Při prořezávání zubů se zvyšuje hladina histaminu v krvi. Histamin narušuje HEB, očkování během prořezávání zubů zvyšuje riziko vstupu neurotoxinů z vakcíny přímo do mozku. (52, 53, 54, 55) •· Děti, které již vykazují známky narušeného imunitního systému: neobvyklá nemocnost, ekzémy, alergie, koliky, problémy se zažíváním, kvasinkové infekce •· Děti se známkami narušeného nervového vývoje: jakýkoli nefyziologický příchod na svět, dráždivost, narušení svalového tonu, zřejmé neurologické nálezy, opožděný nástup reflexů (sání) apod. V případě existujících neurologických problémů by dítě smělo být očkováno teprve v době, kdy bude jeho stav zcela ustálen a bude jasné, že se vyvíjí normálně. Požadavek zvláštní opatrnosti je uveden i v příbalovém letáku hexavakcíny: „…jestliže vaše dítě trpí nediagnostikovaným nebo progresivním onemocněním mozku nebo nekontrolovanou epilepsií. Vakcínu lze podat, až se nemoc dostane pod kontrolu.“ V podstatě u žádného neurologického problému u kojence nelze před dosažením vývojových milníků říci, že nemoc je pod kontrolou, až zpětně lze konstatovat, že dítě je v pořádku. Minimálně by mělo být jasné, že dítě dobře chodí a mluví. To znamená ne dříve než ve 2–3 letech. Děti, které mají některé z uvedených rizikových faktorů v anamnéze, by neměly být očkovány vůbec. Nebo o hodně později a méně. Vypadá to, že by se nemohlo očkovat skoro žádné dítě. Ovšem ukáže-li se, že současný zdravotní stav dětské populace je takový, že je nelze očkovat jak na běžícím pásu, aniž bychom příliš mnoha z nich uškodili, pak řešením nemůže být ignorování této skutečnosti, ale mělo by jím být přehodnocení systému očkování. Očkování má zlepšit zdraví dětí, alespoň tomu věříme a je tím neustále argumentováno. Výhody údajně převažují riziko. Ovšem pro děti s výše uvedenými faktory v anamnéze je očkování mnohem rizikovější než všechny nemoci dohromady. Vakcíny mají celkový nepříznivý vliv jak na imunitu, tak na nervový systém, proto očkování dítěte s preexistující poruchou imunity nebo nervového systému jeho stav prakticky vždy zhorší. Různé klinické projevy PVS jsou uvedeny na jiných místech knihy. Zbývá se zmínit o neprospívání kojence. Ukazuje se, že očkování může být v některých případech jeho příčinou. Ovšem pediatři se to neučí. Neprospívání znamená, že dítě neroste, nepřibývá a nevyvíjí se, jak by mělo. Jde především o nedostatečný růst a přibírání na hmotnosti. Důvodem je někdy nižší příjem potravy, nedostatečná laktace nebo nechutenství, neschopnost adekvátně strávit potravu, chronická nemoc, nízká kvalita stravy. Je třeba pátrat po tom, proč dítě neprospívá. Jak k tomu může přispět očkování? Je známo, že děti s chronickou nemocí bývají menšího vzrůstu než děti zdravé. Nemocné dítě trpívá nechutenstvím a nemoc také spotřebovává energii. Vakcíny mohou přímo poškodit střevo a tedy i vstřebávání potravy, podrobně o tom píše dr. Campbell-McBride (71, 72). Může jít i o narušenou neuroendokrinní regulaci, hypothalamus je citlivý na poškození glutamátem (21, 23, 51, 56, 57) a endokrinní poruchy jsou známé např. u autistických dětí. Možností je více, ale pokud vím, toto téma nebylo v souvislosti s očkováním dosud podrobně zkoumáno...

nov777
autor
11. kvě 2015

@granda Zamyslete se nad sebou, jestli je vhodne plevelit diskuzi zcela nesouvisejici reklamou. Nahlasuji vas.

nov777
autor
11. kvě 2015

@andelka Teda, to jsi me opravdu nepotesila. Schvalne jsem je nechala nakazit, ze budu mit pokoj. Aspon jednoho mam z krku urcite. Tomu se v noci rozjela i luxusni horecka 😉

nov777
autor
11. kvě 2015

@marton Ze by to byla problematika dvojcat? U nas to taky prodelava jedno dvojce se vsim vsudy a druhy ma jeden pupinek. 😉

nov777
autor
11. kvě 2015

@lamarika Kez bychom to dotahli aspon na dvacet 😉 oni maj fakt jeden, kdyz se budu snazit zahrnout pod to vsechno mozne, tak pet. 😉 Uvidime, jestli je to konec.

nov777
autor
11. kvě 2015

Holky, dekuju. Trochu me uklidnilo, ze to mozne je.

lamarika
11. kvě 2015

@nov777 ptala jsem se na tohle doktorky a ona mi říkala, že pokud se opravdu jedná o neštovice, tak i při slabém průběhu si tělo vytvoří protilátky a znovu je už dítě nedostane. Víc by se měly osypat, když se zapotí nebo když se pořádně vymáchají ve vodě

nov777
autor
11. kvě 2015

@lamarika Sakra, zrovna jsem je vykoupala v hypermanganu. Treba se to rozjede a bude to jasny 😉

marton
11. kvě 2015

@nov777 U dvojčat je možné vše 😀 .

lucka_angel
13. kvě 2015

taky máme dvojčata...kluk měl 3 dny jeden pupínek a teprve dneska se mu to rozjelo a holce se dneska udělal taky jeden pupínek, tak uvidíme jestli se jí to rozjede nebo ne =)

nov777
autor
13. kvě 2015

@lucka_angel Dvojcata uz to teda maji oba, akorat ten jeden ma tak 30 pupinku, predpokladam, ze uz se to pocita 😉 nejstarsi mrl celkem asi dva pupinky, tak si rikam, ze to treba ani nebyly nestovice a ceka nas druhy kolo za tyden 😉 uvidime