Nezvládám cvičení Vojtovy metody, syn má velkou sílu

vercik283
1. lis 2014

Hezký den, maminky, obracím se na Vás s dotazem, jak jste zvládaly cvičení Vojtovy metody u Vašich prcků? Cvičila jsem před rokem a půl s dcerou cca 3 měsíce, ale přišlo mi, že se to dalo nějak zvládat, i když to byl záhul na psychiku. Teď cvičím i se synem (3 měsíce), ale nějak to nezvládám fyzicky...On má prostě takovou sílu, že mám chvílemi pocit, že mu snad něco zlomím, jak ho držím v určité pozici a on se brání a taky jsem po každém cvičení vyřízená, jak kdybych složila vagón uhlí...Je to normální nebo myslíte, že dělám něco špatně?? S dcerou jsem tohle nezažila...Děkuji za jakoukoliv odpověď, radu... 🙂 Veronika

terinda
1. lis 2014

Začala jsem s dcerou cvičit až v jejích 11.m a ze začátku to byl strašný boj a pocit bezmoci.
Myslím, že to malé miminko se dá zvládnout mnohem lépe. Jestli potřebuješ pomoc a vysvětlení, obrať se na zkušenou rehabku. 😉

vercik283
autor
1. lis 2014

@terinda My samozřejmě k rehabce chodíme, ale přidala nám teď v týdnu nový cvik, který jsem cvičila i u dcery a neměla jsem s ním problém, i když měla 7 měsíců a teď s tím prckem neuvěřitelný boj ho v pozici udržet. Vyloženě se mi vzpírá a mě po cvičení bolí úplně všechno - ruce, nohy...Tak mě jen zajímalo, jestli to některá maminka neměla stejně...

jjiittyy
1. lis 2014

@vercik283 já jsem taky nezvládala, jak fyzicky, tak i psychicky. Pomohlo nám změnit rehabilitační, na doporučení kamarádky jsem se dostala k paní, která mě vyslechla a dokázala pochopit, poradit a i hodně podpořit. Když viděla, že nezvládáme určitý cvik (nedokázala jsem dceru udržet ve správné pozici, našla vždy vhodnou vychytávku, jak si pomoci třeba i nohou a fakt jí dostat, tam kam potřebuji. Opravdu to všechno závisí na zkušené rehabce a na tom jakou má praxi.

macawild
1. lis 2014

Nevim zkus na nej jit treba pomaleji...jen ho dat do pozice a nechat ho si zvykat, nemackat zadny zony, moc ho netrapit, at zjisti, ze se nic strasnyho nedeje. Nam to pomaha, ale malej uz je starsi a necha si ledacos vysvetlit. Ale je pravda, ze i kdyz nektery polohy zvlada bez place, v nekterejch mi rve jak tur...asi zalezi jak moc je mu to neprijemny. Kazdopadne to rekni rehabce a ona by ti mela poradit co s tim a pripadne polohu nejak upravit, potoze takhle silove to fakt jit nema, jde spis o cilenou stimulaci a ne reckorimsky zapas...podle mne takovejhle boj ani nemuze spravne plnit tu funkci co ma 😕

juldaska
1. lis 2014

My máme perfektní fyzioterapeutku, vždy když jsem malého nemohla udržet v nějaké poloze, poradila, pomohla, podpořila.. ale stejně to byl obrovský záhul na fyzičku. Po každém cvičení jsem byla zpocená, jako kdybych se honila já v posilovně. Takže za mě bych řekla, že ve fyzioterapeutce to není.. ale spíš v tom děťátku, jak moc se brání.. po nějaké době, kdy jsme určitý cvik cvičili a malý si už posílil svaly, tak už se ten konkrétní cvik cvičil lépe.. ale to jsme vždy dostali zase další nový a náročný cvik, takže to byl takový kolotoč až do těch 10ti měsíců. Vojtovku jsme cvičili od cca 5ti týdnů do cca 10ti měsíců, pak už jen motivační cviky.

juldaska
1. lis 2014

@macawild Já teda nevím, ale naše fyzioterapeutka měla vždycky až odkrvené/totálně bílé prsty, jak malého držela silou. Jak jinak to chceš udělat, když se dítě brání?

irennn
1. lis 2014

Co najit Bobath terapeuta? My cvičili hned po narození chviličku bobatha a je to supe! Dle mě takovéto cvicení když se tak moc brání není efektivní. Bobath je naproti tomu jemnější,maminka si s dítětem hraje,fyzioterapeutka cvičí.

jbzirafa
1. lis 2014

obrátila bych se na fyzioterapeuta, u kterého cvičíte, jak radí ostatní. cvičím asi 5 měsíců a je znát změna, od ležícího miminka, kde stačilo "tuknout" prstem přes vzpouzející se lítou šelmu po siláka, kterého hned tak nerozhýbám, občas cvičí a občas vůbec, směje se na mě a já se můžu umačkat a nic.
při každé návštěvě doktorka zkontroluje, jak mi jde cvičení a opraví, co dělám špatně, mám možnost se poradit, jak na to, změní mi pozici tak, abych prcka udržela. také mám pocit, že ho občas rozmačkám, ale nedává to moc najevo, na cviky si docela zvykl, nejhorší je, když přijde nějaký nový. (na boku řval už když jsem ho dala do pozice, ale později se mu tam začalo líbit)

vercik283
autor
1. lis 2014

@juldaska My chodíme k nejlepší fyzioterapeutce, která tady vůbec je, takže fyzio to opravdu nebude. 🙂 Na kontrolu chodíme každý týden, vždy chce vidět, jak cviky provádím a opraví mě - je fakt skvělá. Jen prostě teď u tohoto cviku (na bříšku, hlava na stranu, mačkají se body na ručičce a na patičce u pokrčené nožičky), se mi šíleně vzpouzí - natahuje nohu, kterou držím a ručičku se snaží nacpat do pusinky...Opravdu jsem taky zpocená, jak kdybych doběhla maraton...Spíš jsem potřebovala slyšet, že to tak může být...Prsní zóna je bez problémů, ale toto je katastrofa! Při tom jsem to s dcerou cvičila taky a u ní to šlo krásně - bylo i vidět, že to provádím dobře - natahovala a pokrčovala nožičku. Za to u syna je to nějaký divný...No, na kontrolu jdeme ve čtvrtek, tak to budu muset nějak do té doby vydržet....

lucieandrlova
1. lis 2014

@vercik283 A co třeba zkusit ho u cvičení rozptýlit... Třeba zpívat. Dcera taky řvala a já jsem u toho zpívala nesmysly: "jedna, dvě, tři, čtyři, pět... Už to budeeeee... Lálálá " a ona se zaposlouchala, uklidnila a pak to nějak šlo docvičit...

rudovap
1. lis 2014

Taky jsme cvičily....hlavně ze začátku to byl neuvěřitelný boj, docela pomohlo udělat pravidelný rituál (+- stejná doba, pouštěla jsem stejné CD a písničky, hodně jsem na ní mluvila a byly jsme u toho samy). Jeden podobný cvik jsem taky nedávala a rhb nakonec dala jiný podobný a pak nám řekla, že některé děti hodně protestují a že někdy je lepší nechat dítě dojít do správné motoriky samo. Ale to "samodojití" určila rhb a neuro. Akorát já se vždycky trápila, zda to všechno "utrpení" má smysl....

jbzirafa
1. lis 2014

@vercik283 na břiše je u nás taky největší vzpouzení, malý už má sílu a já nemůžu tu jeho hlavu udržet, ležim na něm opravdu pevně a i mě bolí když mi hlavu cpe do žeber. ale zase na břiše nejlíp cvičí musim říct. tenhle cvik nám má "cvičitelka" změnit, protože i sama říkala, že se to nedá udržet.

jbzirafa
1. lis 2014

@rudovap to "utrpení" má slysl. já pořád malému říkám, jak je to výborné, zdravé, užitečné, aby chodil. a taky že se u cvičení dobře vyprdí a nebude ho tlačit břicho 🙂 hlavně ten, kdo cvičí to musí brát pozitivně. vojtovka (cvičení) je vlastně nejlevnější lék 🙂

vercik283
autor
2. lis 2014

Moc děkuji všem za názory, rady. Za rehabkou zajedu dřív, aby nám to raději zkontrolovala, popř. navrhla něco jiného...Když jsem si tak pročítala Vaše zkušenosti, tak jsem si uvědomila, že mi tato pozice vlastně u dcery taky nešla a tak nám to změnila, že jsem místo patičky mačkala bod nad pánví - tím to bylo jednodušší, protože jsem nemusela vší silou držet nožičku. Zkusím se s ní poradit, jestli by to nebylo možné i v tomto případě... 😉

romantika
3. lis 2014

Ja myslim ze je to dite od dítěte, muj to taky prorval, nastesti jsem ho cvicila malého, ale vojtovka je darda. Když jsem pak uz vetsi todle konzultovala s jinou tak ta rikala, ze to cviceni ma vliv i na vnitrni organy a proste pro dite je to narocne. Ja si myslim, ze jestli mu to vadi a nuti ho to delat to narovnani tak, jak to neumi ze ho to musí silene tocit. Vojtovka je zalozena na principu, ze se predpoklada, ze se rodíme se temi spravnymi pohyby ale když to nejde tak se to mackanim reflexních bodu nastavuje a nuti to to telo si to připomenout a prehodit to. Takze pokud to ma jinak a tadle poloha ho vytaci tak ja bych rvala jak tur. My měli seklou hlavu a mne malej zase doslova slintal a rval proste uplne radil při te plze na brisku jak mu musíš silou zohnout hlavicku a vytahovat krk a ještě cosi se mackalo. Ja byla vždy spocena jak pisete vy. Ještě k tomu ta psychika když vidíš ze ho to toci a ty musíš. Uf. Zvladla jsem to taky 3 mesice a pak maly zacal marodit a cviceni neslo a ja byla stastna. Vojtovka je fakt na nervy pokud to dite takto proziva. Ja to mela stejny a to byl ještě prdolka, ale když jsem videla jak s tim bojuje a ja sotva se narodil ho nemam sanci ani pomazlit a morduju. Myslim ze to je i v tomdle boj, ze dite vidi, ze to i mama dela na pokraji sil. Pak mi kdosi radil to neprozivat, udelat si doma místo kde se cvici. Prijit, zacvicit, pohladit, pochválit a jit pryc. No ale kdo to mame za sebou vime ze to je fuska. Takze mozna ho ten cvik fakt svým zpusobem !boli! a je to to prave. Nam ta hlavicka co nejvic rval taky pak nejvic pomohla vpred. Jinak ta spravnost provedeni je taky sporna, ja cvicila u dvou, a občas jezdila na kontrolu do motola a kazda rehabka to taky cvicila vždy o fous jinak. Takze jsem casem nasla vždycky ten zlaty stred který nam vyhovoval.