Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Strach z hraček u 2,5měsíčního miminka

kocitanka
5. bře 2016

Ahoj maminky (a tatínkové), mám čerstvě tříměsíční miminko. Vím, že by mělo vesele bouchat do hraček na hrazdičce, ale mám takový pocit, že ten můj cipísek se jich prostě děsí. Klepe nekoordinovaně ručičkama, že by po nich sahal ho ani nenapadne, po chvilce začne fňukat... Chrastítka úplně nesnáší, snese maximálně jemnou rolničku. Setkal se někdo z vás s něčím podobným?

marcicek84
5. bře 2016

@kocitanka - ježiš tak to nech, ne každé dítě se sápe po hračkách, prostě ho nech, ať se dívá a ta nekoordinovanost je proto, že se to teprvě učí, učí se přesnost a ovládat ručičky, počkej za další měsíc, to si taky bude veselae bouchat do hraček...

kamino
5. bře 2016

@kocitanka Holka, já tě chápu, že jsi asi vyplašená z přemíry informací, ale vykašli se na ně.. prcek hračky taky neměl rád.. nejsme stejní!! HOď se do klidu, je opravdu ještě malý..

olga_
5. bře 2016

Reakce mého syna na první hračku, kterou jsem mu položila asi ve dvou měsících na bok do postýlky: otočil bez zájmu hlavu na druhou stranu 😀. Radím nehrotit. Čas hraček brzy přijde.

lv
5. bře 2016

moje neteř nesnášela hluk, hlučné hračky snad do 7-8let.. takže ani žádné klauny, moderované drakiády, akce pro děti - prostě hluk, konec, bojím, domů..a je velmi hudebně nadaná..

olga_
5. bře 2016

Jinak u mého syna bylo ještě dost důležité v souvislosti s hračkami načasování. Musel být v dobré náladě a vyspaný. Při jakýchkoli známkách únavy jsem okamžitě dávala všechny hračky pryč, protože působily hodně dráždivě. Nabízela jsem je během dne vždy jen na chvíli jako rozptýlení.

kocitanka
autor
5. bře 2016

Moc děkuji za všechny odpovědi! 🙂 No jo, první děťátko...

kocitanka
autor
6. čer 2016

Ahoj, tak jen doplňuji informace, kdyby někdy nějaká maminka měla podobné "problémy" jako já. Maličký už je na světě šestý měsíc. A tak když je na bříšku, sahá po hračkách, směje se na ně... Když mu je podávám ze stran, má radost, že mi má co "ukradnout" a honem rychle svoji kořist ukrývá do pusinky. Když visí hračka po straně kočárku žmoulá, šudlá a opět přemýšlí nad tím, jak nejrychleji tu věcičku dopravit du pusiny. Ale jakmile hračka visí nad ním v prostoru a on do ní nedejbože praští ručkou, v očích děs a hrůza. Ručičky už nerozhazuje - přišel na to, že když sebou mrskne na bříško, to strašidlo neuvidí. a tím pádem pro něj neexistuje. Vyprávěla jsem o jeho postoji k létajícím hračkám kdekomu - pediatričce, neuroložce, rehabilitační sestře. Žádná s tím problém neměla. Takže tak. 🙂

Sem začni psát odpověď...

Odešli