Separační úzkost u 8měsíčního dítěte

eva723
26. zář 2015

Maminky, můj syn přibližně měsíc začal plakat kdykoli mě nevidí , chová ho někdo jiný i táta, na chvilku si odběhnu třeba do kuchyně. Vyžaduje si více a více pozornosti a v posledních týdnech si už ani nechce hrát sám, hned za mnou přileze, chytne za nohu a plače. O separační úzkosti jsem četla několik článků,ale obávám se toho, že se ze syna stane ještě větší ,,mamánek" nebo naopak ho nechci nechat plakat, abych mu neublížila. Prosím z maminky, které si prošly podobnou zkušeností o radu, jak dlouho tohle období trvá a co je nejlepší metoda jak tohle období zvládnout a dítě ještě více nerozmazlovat. Děkuji za odpověď.

duvi21
27. zář 2015

Mne uklidnilo, ze separační úzkost je dukazem, ze dite je naprosto v poradku, ze je to dobre, ze tohle u nej probiha. Myslim, ze tohle nemaji deti, u kterych se z nejakych duvodu nevyvinul vztah k blizke osobe. Takze bud rada a chovej a vydrz. Dej mu najevo, ze jsi tu vzdy pro nej. U nas to preslo a najednou si sama zacala hrat, vlastne ze dne na den. I kdyz i dnes (je ji deset a pul mes.), se nekdy take stane, ze zacne vyvadet, kdyz odejdu. Nebo tatka. A nekdy to ani nezaregistruje. Myslmi, ze tim ho nemuzes rozmazlit. Nekdy je to o nervy, kdyz nemuzu ani umyt nadobi, ale ono stejne nikam neutece. A kdyz bylo nejhur, proste se i jedlo pozde. Poznam, kdyz se vzteka a zkousi, kdyz ale zanbe okamzite jecet, sotva ji zmizim z oci, tak ji pochovam a pak se ji snazim necim zabavit. Je to tezke obdobi, ale patri k tomu a myslim, ze si tim vsichni prochazime. A je to tak v poradku. Mas zdrave dite, ktere Te potrebuje. A to je ok. Takze bud uplne v klidu, bud za to rada. I kdyz chapu, ze to vzdycky neni jednoduche. Vydrz! 🙂 Prejde to. Poslouchej srdicko, ne rozum, ktery Te strasi, ze ho rozmazlis. Ale: chapu to 🙂

jerrysskating
27. zář 2015

Moje dcery jsou velmi kontaktní a já všechny své děti vychovávám kontaktním rodičovstvím. Je normální že chce být s tebou. Má v tobě jistou a oporu. Potřebuje být s tebou. Já mám nejmenší věčně na rukách a dělám s ní všechno. Uklízím, vařím no prostě všechno. Mě to nevadí protože tohle období bude ještě tak rok a už se začne osamostatňovat a já budu na toto období jen vzpomínat. Užívej si že tě potřebuje. Strašně rychle to uteče.

milius
28. zář 2015

U nás trvalo asi 4 měsíce. Co se naučila lézt v 9 měsících až do prvních narozenin. Předtím byla šikovná, sama si vystačila, pamatuji jak jsem jednou seděla v kuchyni u stolu, uvařeno, uklizeno, malá si hrála sama a já si říkala, co teď budu dělat? 🙂 no a když přišla separační úzkost vydržela během dne sama dohromady max. 20 min. to byla hrůza!! ani na záchod, ani se najíst, všechno jsem dělala jen když spala.bylo to hodně těžké. říkala jsem, že další dítě už nechci. pak se to otočilo! teď má rok a půl, sama si jde do pokojíčku kreslit nebo prohlížet knížky a já trnu, co tam všechno vyvádí. nechci ji rušit, když si hraje sama. a teď se snažíme od další. ale taky má dny blbec, to když rostou zuby. to si ten den říkám, co s ní je, že se ode mne nehne, brečí, vzteká se a druhý den narazím na nové zoubky. tak vydrž, je to jen období, které přejde, ale může trvat zatraceně dlouho!