icon

Mimoškolní výuka, kdo se do toho pustí s námi? Praha

avatar
armitage
27. zář 2016

Rozhodli jsme se že svoje dítě nedáme do klasické školy a tak hledáme skupinu rodičů, kteří by se s námi pustili do něčeho co má pro dítě opravdu smysl. Bydlíme v Praze na Barandově.

Shrnutí diskuse
Automatické shrnutí diskuse vygenerované umělou inteligencí · 7. čer 2026 · 192 příspěvků

Stručné shrnutí

  • Domácí vzdělávání (individuální vzdělávání, IV) je v Česku možné a podle odkazů v diskuzi lze žáka vzdělávat mimo ZŠ i na 2. stupni, přičemž výstupy musí vycházet z RVP/ŠVP a dítě podléhá přezkoušení na ZŠ.
  • Rodičovské modely mimoškolní výuky zahrnují sdílené skupiny rodičů (např. každá rodina vede výuku jeden den), zapojení externích lektorů a odborníků, návštěvy muzeí a exkurze, nebo alternativní přístupy jako Montessori, Waldorf či unschooling.
  • Hlavní praktické překážky uváděné v diskuzi jsou časová a finanční náročnost (kroužky, doprava, práce jednoho rodiče), potřeba zajistit přezkoušení a přípravu na přijímací zkoušky a sporné otázky ohledně socializace a dlouhodobých akademických dopadů.


Nejčastější otázky

Q: Umožňují české zákony domácí vzdělávání i na 2. stupni ZŠ?
A: Podle odkazů citovaných v diskuzi (rvp.cz, is.muni.cz, články v Respektu) je domácí vzdělávání legálně možné a existují materiály naznačující, že lze řešit i 2. stupeň ZŠ; dítě však musí splňovat výstupy RVP/ŠVP a podléhá přezkoušení na příslušné ZŠ.

Q: Jak probíhá přezkoušení dítěte při domácím vzdělávání?
A: Dítě „spadá“ pod konkrétní ZŠ, kde probíhá přezkoušení podle výstupů RVP/ŠVP; v praxi rodiče často využívají externí lektory nebo školu pro ověření znalostí a dodržení výukového plánu.

Q: Dá se domácí vzdělávání skloubit s prací rodičů a jak se řeší finance?
A: V diskuzi rodiče uváděli různé modely: jeden rodič na RD nebo částečný úvazek, střídání rodičů ve výuce, sdílené výukové skupiny a spoření na kroužky; zároveň bylo konstatováno, že kroužky a doprava „stojí dost“ a že finanční náročnost závisí na konkrétní rodině.

Q: Jaké alternativy k domácímu vzdělávání existují?
A: V diskuzi byly jmenovány Montessori a Waldorf jako alternativní školy, komunitní školy a skupinové formy domácí výuky vedené rodiči nebo odborníky.

Q: Jak je to se socializací dětí vzdělávaných doma?
A: Někteří diskutující uváděli, že socializaci zajišťují kroužky, komunitní setkání, společné exkurze a sousedské skupiny; jiní varovali před možnými adaptačními problémy při nástupu do běžné ZŠ nebo SŠ a uváděli případy, kde děti přechod obtížně zvládaly.

Q: Budou děti vyučované doma schopné zvládnout přijímačky na SŠ?
A: Diskuze uvádí, že dítě musí znát výstupy RVP/ŠVP; někteří rodiče/učitelé doporučují využít externí lektory pro předměty, které rodič neovládá, a výsledky se mezi domácími dětmi liší — u některých jsou výsledky lepší, u jiných byl přechod obtížný.

Q: Kde hledat podporu a zkušenosti s domácím vzděláváním?
A: V diskuzi byla doporučena facebooková komunita domácího vzdělávání, články na rvp.cz, texty v Respektu, diplomová práce na is.muni.cz a reportáže na ceskatelevize.cz jako zdroje informací a zkušeností.

Závěry z diskuze

Shoda

  • Domácí vzdělávání je v ČR právně možné a vzdělávací výstupy musí vycházet z RVP/ŠVP; dítě obvykle podléhá přezkoušení na ZŠ.
  • Alternativní přístupy (Montessori, Waldorf, komunitní výuka, využití externích lektorů, exkurzí a kroužků) jsou v praxi nejčastěji uváděnými způsoby realizace mimoškolní výuky.
  • Organizace výuky v komunitě rodičů (sdílení výuky, blokové programy, projekty) je doporučovaná cesta ke snížení pracovní a finanční zátěže jednotlivých rodin.


Sporné názory

  • Socializace: možnost přes kroužky a komunitu versus riziko problémů při přechodu na běžnou ZŠ/SŠ a s omezenou konfrontací s většími kolektivy.
  • Vzdělávací úroveň: názory se liší mezi tvrzením, že domácí vzdělávání vede k lepším znalostem (u pečlivě vedených domácích žáků) a názorem, že bez struktury a disciplíny dítě „zaostane“ nebo bude mít problémy při reintegraci.
  • Schopnost rodiče učit všechny předměty: možnost využít externí lektory a jiné rodiče versus obava, že rodič není kompetentní ve všech oblastech a může tím dítě ochudit.


Otevřené otázky

  • Jaké jsou dlouhodobé statistické výsledky domácího vzdělávání v ČR při přechodu na SŠ a VŠ?
  • Jak optimálně řešit kombinaci práce rodičů a denní výuky dětí v rodinách s více dětmi?
  • Jaká ekonomická zátěž domácího vzdělávání je reálná v různých typech sídel (město vs. venkov)?
  • Jak standardizovaně zajistit, aby děti z domácího vzdělávání byly rovnoměrně připravené na přijímací zkoušky?


Zmíněné značky a firmy

RVP, ŠVP, ZŠ, Montessori, Waldorf, Česká televize, Respekt, Masarykova univerzita (is.muni.cz), iDNES.cz, KQED, DailyKos, Facebook, IBM

Zmíněné produkty a metody

domácí vzdělávání, individuální vzdělávání (IV), unschooling, Montessori, Waldorf, RVP, ŠVP, přezkoušení na ZŠ, metoda p. Hajného, jazykové kurzy 1:1, projekty a exkurze, sdílená rodičovská výuka, kroužky

Místa a osoby

Praha, Barrandov, Severní Amerika

Strana
z7
avatar
armitage
autor
3. říj 2016

@analliticka Nu, mozna ze veskole prave naucili jen cist spravne psat, ale na ZS se neuci o vecech kriticky premyslet. Mozna ze to je ten problem.

Ja samozrejme nepotrebuji dobrozdani od lidi kteri maji hodnoty a priority uplne nekde jinde nez ja 🙂

avatar
analliticka
3. říj 2016

@armitage Toho, co se na základní škole neučí, je bohužel mnohem víc..... Jinak samozřejmě, já také nepotřebuji dobrozdání od kohokoli. Kdybych byla z Prahy, přidala bych se.

avatar
lenka_o
3. říj 2016

@duvi21 Na Blanensku je LMŠ docela hodně, mi přijde. A je tu dokonce i lesní škola 🙂 A 15km mi nepřijde zas tak moc.

Jinak si nemyslím, že by zdejší negativní ohlasy byly jen o tom, že jde někdo jinou cestou nebo má tvůrčí nápad. Já proti domácímu vzdělávání nic nemám, pokud to někdo dělá dobře, i když sama bych to pro svoje děti asi nechtěla. Ale musím přiznat, že zakladatel diskuze na mě prostě nepůsobí vůbec dobře a dítě bych mu nesvěřila.

avatar
journals
3. říj 2016

Ale ono nejde o to, že to tu někteří odsuzují. Myslím, že nikdo z těch, co se ptají v zásadě nemají nic proti domácímu vyučování jako takovému. Jde spíš možná víc o to, jak se "projekt" jako takový prosazuje.
Abych to shrnula:
1) je problém věřit učitelům po lidské stránce - nevěříte v to, že děti dokáží naučit víc než vy doma, že děti dokáží motivovat a podnítit touhu po vzdělání
2) Zadavateli diskuze se nelíbí, že by děti ve škole něco musely - že by se museli naučit látku, musely by uznávat nějakou autoritu (teď jsme zase u bodu č. 1), měli "pevný" řád atd.

Jenže u toho mi zásadně vyvstávají zase nové, další otázky:
1) Chcete se dát dohromady s dalšími rodiči-učiteli. Co když se dáte dohromady s dalšími čtyřmi, pěti a po čase zjistíte, že Vám osobností nevyhovují (bod č.1 u učitelů) - nepřijdou Vám dostatečně zapálení, vhodní, zkušení atd. Co bude potom? Nemaluju čerta na zeď, ale může se stát, že ač bude kolega na začátku sebelepší, časem člověk může změnit názor. Nebo prostě jen zjistíte, že daný rodič je sice perfektní odborník, ale děti neumí zaujmout a látku jim předat.
2) Co se stane, když naopak ostatní rodiče/učitelé po čase zjistí, že jim Váš koncept, Vaše výuka atd. nevyhovují a rozhodnou se to ukončit, takže zůstanete jen vy a vaše děti?
3) Co se stane v případě, že jedno dítko se bude chtít koukat z okna, druhé hrát hry na pc, další dělat úlohy z matematiky a další zpívat? Co potom? Protože děti se na těhle věcech shodovat nebudou, budete je pak "násilně" nutit do předmětu, který je v té době zrovna na řadě? Pokud ano, víte, že to je přesně to, co dělá klasická škola? Co když ve Vaší hodině díte bude chtít diskutovat o dějinách (dejme tomu, že třeba středověk), které Vy osobně považujete za zbytečné?
4) Co by se stalo v případě, že nastane situace kdy budete muset plány změnit? Nechci malovat čerta na zeď, ale v dnešní době se bohužel může stát cokoliv 😔 - nemoc, rozvod, finanční problémy, nutnost jít do práce - co bude s dětmi? Půjdou do ZŠ?
5) Jak to bude u půlročního přezkušování? Třeba až si dítko řekne, že místo složení zkoušek by si radši malovalo na tabuli a hrálo s magnety na nástěnce? Pak nastane co? Jak dítě "donutíte" aby předvedlo co se naučilo?

Moc bych Vám přála, aby jste si i po letech řekl, že to byl fajn nápad. Zatím si bez urážky myslím, že si to představujete jak Hurvínek válku. Nemyslím, že vzdělávání doma je špatné, ale zároveň jsem předsvědčená, že rodiče musí mít velkou disciplínu, protože bez té to nejde. Tu nejen že nepřipouštíte, ale naopak se jí chcete vyhnout (děti do učení nenutit, vše je zatím bez plánu...), protože vám přijde zbytečná. Ano, je pravda, že nám to může být úplně jedno, ale víte, ona ta angličtina není vše. Co si budem povídat, pokud chce člověk umět dobře, musí odjet do ciziny. A k čemu je dobré umět náš jazyk? Minimálně k tomu, že si svým psaným projevem vytváříme jistou vizitku my sami. Pokud mi do emailu přijde životopis, ve kterém je víc hrubek než údajů, ani se neobtěžuji uchazeče k pohovoru pozvat. Asi i třeba k tomu je fajn gramatiku umět... Přijde mi komické, že se tu opravdu bavíme o tom, zda je fakt nutné umět gramatiku našeho rodného jazyka. Já pořád nevěřím, že vše, co sem píšete myslíte vážně. Pokud chcete děti učit anglicky, ale odsuzujete gramatiku, tak to je totální absurdnost v jedné větě.
Jinak - nevím, nezjišťovala jsem, ale moc se mi nezdá, že by učitelé u půlročních přezkoušení řešili jen matematiku a ČJ... 😕 ?
České školství má velké mezery, to rozhodně, ale nepouštěla bych se do srovávání s tím z USA, protože tam je ta úroveň podstatně, podstatně horší a znalosti dětí jsou hodně za dětmi z ČR.

avatar
kvakuska
3. říj 2016

@journals líp bych to nenapsala, vyjádřila jste přesně mé pocity ze zakladatele diskuze 😎

avatar
terkaz
3. říj 2016

@journals

@kvakuska
Presne, take s tim souhlasim 😉

avatar
kamila297
3. říj 2016

@journals Nedávno jsem mluvila s jednou paní, která provozuje domácí vyučování - už to aplikovala u 2 svých dětí a chystá se na 3. (věk 5 let) 🙂 Je to opravdu o disciplíně nejen její, ale především vyučovaných dětí. A není to tak, že děti učí - neučí, mají přesně předepsáno (ve spolupráci se ZŠ, kde probíhá přezkoušení), co se má probrat vč. dějepisu, zeměpisu atd. Docházeli taky do nějakých skupinek dětí, které taky byly vyučovány doma a měli s nimi společné hodiny. A to je učila doma celý 1. stupeň, pak šli rovnou na gympl. Já bych na to neměla nervy.

avatar
journals
3. říj 2016

@kamila297 Ano, já jsem přesvědčená o tom, že to je všechno právě o té disciplíně rodičů. Také jsme to tak vždy na VŠ řešili právě v tom smyslu, že to většinou skončí na tom, že rodiče mají málo disciplíny. A je určitě naivní si myslet, že v těch "osnovách" bude mít zakladatel naprosto volnou ruku. Mě je jasné, že to vždy musí být pod záštitou klasické školy... jen je otázka jak si to právě představuje zakladatel této diskuze 🙂 podle mě zatím nijak...

avatar
kamila297
3. říj 2016

@journals Ano, ta záštita tam být asi musí, kde by jinak ty děti byly přezkoušené? Pokud mají mít "glejt" základního vzdělání, tak se spolupráci se státem těžko někdo vyhne. Jinak by asi porušil školský zákon.

avatar
somalicats
3. říj 2016

@journals To je přesně ono. To, o čem tu celou dobu píšu a nakonec se dozvím, že jsem ustrnula v komunismu 😀.
Když někdo hledá další ke skupinové výuce, tak mi přijde naprosto normální se zeptat, jakou představu o té individuální výuce má. Protože podle toho zjistím, jestli se shoduje s mojí představou nebo neshoduje, a na základě toho s ním do toho půjdu nebo nepůjdu. Tady prostě koncept evidentně chybí, a to je pak ztráta času cokoli řešit, už právě vzhledem k tomu, že ty děti musí na přezkoušení, takže během toho půl roku stejně musí probrat to, co je ve vzdělávacím plánu.

avatar
japona
4. říj 2016

@journals Absolutní souhlas.

avatar
janavaliko
16. bře 2026

Co se týče zdrojů, tak je super, že dnes jde najít vše online a nebo si nechat udělat plán na míru od AI. Pro testy z angličtiny pak používám https://www.anglictinazdarma.cz/testy/ kde mi vyhovuje, že si pak můžu projít znovu špatné odpovědi a dostanu k tomu vysvětlení.

Strana
z7