Šestiletý syn zlobí a nadává
Ahoj holky, prosím o radu. Mám docela problémy se synem a nevím, co s tím. Letos mu bylo 6 let a cca poslední rok je jako vyměněný. To, že když mu něco zakážeme apod. a začně se vztekat, už neřeším... Ale poslední dobou, když se mu něco nelíbí nebo mu něco zakážu, tak mi řekně, že jsem blbá, debil, apod. začne na mě řvát a někdy mě dokonce i plácne rukou. Nevím, kde na to přišel, protože takhle se doma nechováme. Sprostá slova prý zná ze školky... Ale já hlavně nevím, co s tím. Když mu dám na zadek, tak to nepomáhá. Za chvilku to udělá znovu a ještě se tomu směje. Když mě naštve, tak ho třeba zamknu do pokojíčku na chvíli. Ale co udělat, když řekně, že jsem blbá a bouchne mě? Co je správné? To je mu zatím 6 let, docela se děším puberty... Jinak je to moc hodný kluk, pomáhá mi s mladším bráchou, je šikovný, atd. Ale když se vztekne, tak je jak čertík z krabičky...
Stručné shrnutí
- Šestileté děti mohou začít urážet a fyzicky reagovat na rodiče; v diskuzi byly navrhované přístupy: důsledné hranice, ignorace nežádoucího chování, přirozené důsledky a vyhledání odborné pomoci (psycholog, terapie).
- Některé rodičovské strategie zmiňované v diskuzi zahrnovaly metodu „Nevýchova“ (web s instruktážními videi), časový trest/postavení do kouta, stažení pozornosti a konkrétní zpětnou vazbu typu „Uhodil jsi mě a mě to moc mrzí“.
- V diskuzi byly zmíněny i formy odborné intervence jako psycholog, rodinné konstelace a „terapie pevným objetím“ a doporučena literatura „Proč jsou šťastné děti šťastné“ (Steve Biddulph, nakl. Portál, 2008).
Nejčastější otázky
Q: Jak reagovat, když šestileté dítě nadává rodičům a občas je i plácne?
A: Doporučené postupy v diskuzi zahrnovaly důsledné hranice, okamžité zastavení útoku (zastavení chování), krátký časový trest jako postavení do kouta nebo ignorace chování a použití konkrétní zpětné vazby („Uhodil jsi mě a mě to moc mrzí“); fyzické tresty byly v diskuzi kontroverzní.
Q: Je fyzické trestání („dát na zadek“) účinné?
A: V diskuzi byly dvě protichůdné pozice: někteří rodiče tvrdili, že fyzický trest funguje, zatímco jiní uváděli, že vede k tomu, že dítě rodiče napodobí a začne je mlátit — jde o sporné a nekonsistentní řešení.
Q: Co vyzkoušet místo fyzických trestů nebo zamykání do pokojíčku?
A: Navrhované alternativy zahrnují metodu „Nevýchova“ (web s videi), přerušení pozornosti (ignorace), přirozené důsledky (odebrání věcí), odvádění pozornosti a pozitivní denní uznání; některé příspěvky varovaly před zamykáním v pokojíčku jako potenciálně škodlivým.
Q: Může psycholog nebo terapie pomoci, pokud dítě má vývojovou dysfázii?
A: V diskuzi rodič s dítětem s vývojovou dysfázií uvedl, že dosavadní psycholog zatím nepřinesl nové postupy, ale zároveň byly zmíněny možnosti rodinné terapie a „terapie pevným objetím“ jako další intervence; doporučuje se konzultace se specialistou na vývojové poruchy.
Q: Jaké zdroje nebo knihy hledat pro praktické rady?
A: V diskuzi byla doporučena kniha „Proč jsou šťastné děti šťastné“ od Steve Biddulpha (nakl. Portál, 2008) a web/metoda „Nevýchova“ s instruktážními videi.
Q: Zlepší se podobné výbušné chování s věkem?
A: Někteří rodiče sdíleli zkušenost, že u podobných dětí se intenzivní záchvaty hněvu s přibývajícím věkem zmírnily (v jednom příspěvku se zlepšení popisovalo kolem 9 let) a připisovali to dočasné nezralosti.
Závěry z diskuze
Shoda
- Důsledné a konzistentní hranice a kontrola pozornosti rodičů jsou považovány za klíčové nástroje v řešení urážení a fyzického chování dětí.
- Odvádění pozornosti a pozitivní denní uznání chování byly opakovaně doporučovány jako užitečné strategie.
- Odborná pomoc (psycholog, případně jiné terapie) byla zmiňována jako vhodná volba, pokud domácí postupy nepomáhají.
Sporné názory
- Někteří rodiče prosazují fyzické tresty („dát na zadek“) jako účinné, zatímco jiní tvrdí, že fyzické tresty vedou k napodobení agrese ze strany dítěte.
- Někteří zastávají izolaci dítěte (postavení do kouta, zamknutí do pokoje) jako efektivní trest, jiní ji považují za škodlivou nebo neúčinnou.
Otevřené otázky
- Jaká konkrétní terapeutická intervence je nejúčinnější u dítěte s vývojovou dysfázií, které projevuje agresivní chování?
- Jak zabránit přechodu agresivního chování v adolescenci u dítěte, které ve věku 6 let uráží a plácá rodiče?
- Kdy a jak postupovat s „tvrdšími“ donucovacími opatřeními, pokud standardní strategie (ignorace, odebrání věcí) selhávají?
Zmíněné značky a firmy
Nevýchova, Portál
Zmíněné produkty a metody
Nevýchova, „Proč jsou šťastné děti šťastné“ (Steve Biddulph, nakl. Portál 2008), terapie pevným objetím, rodinné konstelace, vývojová dysfázie, postavení do kouta, zamykání do pokojíčku, ignorace (stažení pozornosti), fyzické tresty (na zadek), přirozené důsledky, odvést pozornost, zpětná vazba „Uhodil jsi mě a mě to moc mrzí“
Místa a osoby
Steve Biddulph
@kamila297 ok, ono to je naj psychologicka rada, ze sa mas na dieta a jeho spravanie pozriet, ako na cudzie a ako by si to riesila. Ja ti davam normalnu rad, dal by ti podobnu kazdy psycholog vela lasky a pevne, pevne hranice. Ak ma diskvalifikuje to,ze mam len jedno male dieta, resp. pracovala som roky len s cudzimi detmi, tak to diskvalifikuje fakt kazdeho odbornika, okrem rodica.