Máte doma nadaného předškoláka, co miluje matematiku?
Ahoj, mám synka 6 let a 2 měsíce a miluje matematiku, násobí, dělí, řeší mocniny a odmocniny, velká čísla. Prosím, jestli jste na tom podobně, ráda bych se s vámi o tom pobavila 🙂. Díky.
Stručné shrnutí
- Pedagogicko‑psychologická poradna (PPP) může po psychologickém vyšetření doporučit odklad školní docházky nebo vystavit podklady pro individuální přístup školy.
- Rodiče v diskuzi zmiňovali alternativy jako školy pro nadané, malotřídky, soukromé školy nebo dojíždění až 40 km k výuce pro nadané.
- Praktická řešení v běžné škole zahrnují individuální vzdělávací plán (IVP), asistenta pedagoga, zařazení do některých předmětů vyšší třídy a domácí doplňkové materiály či domácí výuku.
Nejčastější otázky
Q: Jak požádat o odklad školní docházky?
A: PPP provede psychologické vyšetření a může doporučit odklad; v diskuzi rodiče uváděli, že některé základní školy pak umožnily zrušení odkladu, zatímco jiné hlásily plné kapacity, proto je nutné komunikovat přímo s místní ZŠ.
Q: Jak najít školu vhodnou pro nadané dítě?
A: Hledejte školy pro nadané nebo soukromé školy, konzultujte možnosti s PPP a zvažte malotřídku; v diskuzi rodiče zmínili, že v Praze jsou dostupné speciální programy pro nadané a někteří rodiče dojížděli i 40 km.
Q: Co může škola nabídnout, když dítě zná učivo předem?
A: Škola může připravit IVP, zařadit dítě do vyučování pro vyšší ročník v konkrétních předmětech nebo dávat nadbytečné pracovní listy; rodiče v diskuzi popisovali i praxi, že děti dostávají logické úlohy či šifry po dokončení základních úkolů.
Q: Má smysl diagnostikovat lehké formy autistického spektra nebo ADD?
A: Názory se liší: někteří diskutující uváděli, že oficiální diagnóza (Asperger, autistické spektrum, ADD) usnadní získání asistenta nebo IVP a pomůže ve škole; jiní doporučovali diagnózu pouze pokud přinese konkrétní praktické výhody.
Q: Jak řešit nudu a zachovat motivaci nadaného dítěte ve třídě?
A: Doporučené kroky jsou domluva s učitelkou na doplňkových pracovních listech, umožnění samostatného čtení vhodných knih, domácí rozvoj pomocí pracovních sešitů a přihlášení do kroužků (např. programování); v diskuzi rodiče popisovali i individuální domácí úlohy, které dítě bavily.
Q: Co dělat, když škola odmítá individuální přístup?
A: Rodiče doporučovali požádat PPP o podklady, žádat o IVP nebo asistenta, hledat soukromou školu pro nadané, zvažit malotřídku nebo domácí výuku jako alternativu.
Závěry z diskuze
Shoda
- Běžné školy často neumějí systematicky pracovat s mimořádně nadanými dětmi.
- Pedagogicko‑psychologická poradna (PPP) je klíčový zdroj doporučení, vyšetření a podkladů pro školu.
- Rodiče kombinují řešení: odklad, přípravný ročník, IVP, soukromé školy, malotřídky nebo domácí výuku.
- Nadané děti mohou mít současně sociální nebo pozornostní potíže, které vyžadují pedagogickou i psychologickou péči.
Sporné názory
- Diagnóza autistického spektra: někteří tvrdí, že oficiální diagnóza pomáhá získat asistenta či IVP a zlepšuje porozumění dítěti ve škole, jiní radí diagnózu nevyhledávat u vysokofunkčních dětí, pokud nepřináší konkrétní výhodu.
- Odklad školní docházky: někteří odborníci v PPP doporučují odklad kvůli pracovní nezralosti, jiní rodiče a učitelé preferují nastoupit do školy a řešit potřeby dítěte individuálně.
- Přípravný ročník: někteří učitelé považují přípravku za nevhodnou pro děti, které už čtou a počítají, zatímco jiní rodiče vidí v přípravce sociální přínos.
Otevřené otázky
- Za jakých přesných podmínek lze zrušit odklad a nastoupit do 1. třídy, když jsou školní kapacity plné?
- Které konkrétní základní školy v regionech nabízejí programy pro nadané děti nebo individuální vzdělávání?
- Jak optimálně skloubit rozvoj matematického nadání a současnou podporu sociálních dovedností u jednoho dítěte?
- Kdy má oficiální diagnostika (ASD, ADD) skutečně praktický přínos pro vzdělávání dítěte?
Zmíněné značky a firmy
Pedagogicko-psychologická poradna, Modrý koník
Zmíněné produkty a metody
přípravný ročník, odklad školní docházky, individuální vzdělávací plán (IVP), asistent pedagoga, Hejného metoda, dyskalkulie, Aspergerův syndrom, autistické spektrum, ADD (attention deficit disorder), pracovní sešity, domácí výuka, programování, malotřídka
Místa a osoby
Praha
@dixxie Co tak čtu na FB, tak maminky často popisují, že se jim osobně uleví, protože pochopí, proč má jejich dítě taková specifika. Taky jim to pomůže ve výchově, že po tom dítěti přestanou požadovat (a nedej Bože i trestat za) něco, co prostě v jejich možnostech není. A nebo/taky přestanou pochybovat o sobě, že to dítě nejsou schopny vychovat.
Další věcí je, že i když je ten Asperger třeba vysokofunkční, tak se s ním pojí různé psychické obtíže (např. úzkosti, agresivita, unavitelnost, nízká frustrační tolerance, atd., atd.), takže se taky často stane, že rodič navštíví s dítětem psychatra z těchto důvodů a při té příležitosti se dozví, že dítě má vysokofunkční autismus.
Po té praktické stránce, kromě zmiňovaného uvědomění si, jak k dítěti přistupovat, se ta "oficiální" dg. hodí opravdu pro školu. A nemusí jít přímo o asistenta, ale i jen IVP, či zkrátka "nárokování si" určitých ohledů a aspoň trochu individuálního přístupu.
@ivular ano, ano, moc se mi na tom nelibi to slovo syndrom. Take porucha autistickeho soektra se mi nelibi. Myslim si, ze tyto deti nemaji poruchu, ale maji jinak strukturovany mozek, ktery jim umoznuje slozite mysleni. O detech co umi malo pocitat take nerikame ze maji poruchu schopnosti pocitat, maximalne rekneme, ze matematika jim nejde. Takze me nevadi, kdyz se o detech rika, ze maji dvoji vyjimecnost a ze nejsou neurotypicke, ale vadi mi slovo porucha a syndrom.
Prijde mi lepsi pro ty deti vyrustat s chapanim, ze umi dobre pocitat, ale zase na ukor toho se treba hure citi v socialnich situacich a ze to je tak normalni, nez aby vyrustaly s pocitem, ze maji poruchu. Toto plati samozrejme jen pro vysokofunkcni pripady, deti, co zvladaji normalni zivot jen s lehkymi odchylkami. Tam kde je to uz stredni forma je urcite lepsi kdyz ucitele a instruktori vi, co ma dite za potize a pric, aby s tim mohli pracovat. Ja mam treba ADD, attention deficit disorder, poruchu pozornosti, a take se mi nelibi, ze se to oznacuje slovem porucha. Mam totiz schopnost hodne rychle a efektivne pracovat a premyslet, v krizi funguju taky efektivne a mam vysoky intelekt - k tomu je pridruzena porucha pozornosti, ale lepsi by bylo kdyby se tomu rikalo treba “snizena pozornost pri beznem provozu”, coz chapu ze nejde 🙂.
@dixxie Pojem syndrom mě až tak neuráží, jelikož ten mozek je opravdu odliště strukturovaný, tzn. jde o pervazivní záležitost.
Je ale fakt, že takový mozek není "porouchaný" - v tomto symslu je přijatelnější spíše pojem "neurodiverzní".
A co se té matematiky týká, pokud máte na mysli vyloženě dyskalkulii, tak o poruchu přece jde. Všechny tyto dys- patří do skupiny specifických PORUCH učení.
@hz To zatím neplánujeme, uvidí se, jak tro v té době bude vypadat. My máme práci na malém městě, ale existuje poměrně reálná možnost, že za pár let skončí a s mužem už v rozumném okolí vhodnou práci neseženeme, takže nespíš se stejně budeme stěhovat jinam.
Sama jsem chodila do velké sídlištní školy, která začínala se čtyřmi třídami dětí. Nejdřív odešlo ve třetí třídě hodně dětí na jazykovku a scukli nás na tři třídy, byla jsem přesunutá do jiné třídy, nový kolektiv. Na drhý stupeň opět odešli děti na gympl, tak zbyly dvě třídy a já opět šla do nové pouze s několika starými spolužáky, zase nový kolektiv s dětmi, které jsem téměř neznala. Proto mi změna kolektivu na druhém stupni přijde i celkem normální. Taky mám pocit, že bude už o něco starší a lépe zvládne klasickou školu. V určitém smyslu mi pak gympl přijde daleko náročnější než klasická ZŠ.
@ivular to je pravda, ale nekomu jen nejde matematika a nekdo uz ma dyskalkulii, stejne tak nekdo je mene socialne obratny a jiny uz tezko zvlada socialni situace. Ja bych davala diagnozy jen tam kde jsou opravdu potize. Detem s mirnymi obtizemi bych jen rekla, ze na ukor toho ze jim neco jde vice, tak jine veci jim jdou mene a ze to tak je normalni. Stejne tak je to se vsim.
@dixxie také jsem rozmýšlela odklad. V ppp ho kvuli řeči doporučili. Pry jinak hrozí rozvoj dyslexie apod. Kvůli matice a celkové samostatnosti ksem ho nedala. Ano ns konci 2.třídy se začíná nabeh na dyslrxii projevovat,ale jsem rada,ze syn do školy šel. Bude z ni driv venku😉. U vás by asi bylo nejlepší kdyby sel do běžné skoly,any mel syn schopneho asistenta. Nebo ta menší vstřícná soukromá škola. Držím palce.☺
@dixxie Je tu skupinka zaměřená na nadané děti:
https://www.modrykonik.cz/group/7930/detail/
Znáš?
@ivular ano, ano, všechno vím 🙂. Můžu se zeptat, kde vám ten Aspergerův syndrom diagnostikovali? Teď je jiná doba a najíždí se na americký model, kdy se diagnostikují i velmi lehké formy, proto na youtube je spousta videí, kde mluví lidi, říkájí, že jsou autista a že mají Aspergera, ale působí úplně normálně, popisují třeba potíže s kamarády, nebo že jim vadí hluk atd. Doba je taková, že to, co se před dvaceti řeklo, že člověk je trochu jiný nebo zvláštní, tak dnes se hned diagnostikuje. Také záleží, kam člověk jde, v jedné poradně řeknou například vývojová dysfázie (nerovnoměrný vývoj), jinde řeknou Aspergerův syndrom, jinde řeknou pragmaticko sémantická porucha řeči atd. Prostě já osobně vidím v diagnóze přínos jen ten, že dítě by případně mělo nárok na asistenta, jinak mi to přijde k ničemu, protože člověk, co se o to zajímá si stejně najde materiály jak s dítětem pracovat na rozvoji komunikace, chápání emocí atd. Nejdůležitější je, aby měl kontakt s dětmi a tam si zkušenosti budovat. Existuje tolik teorií jak pracovat s dětmi, ale realita je taková, že dítě je potřeba vystavovat situacím a u toho mu situace vysvětlovat, a čím víc on se v té situaci bude vyskytovat, tím více bude mít pevnější půdu pod nohama... Ale samozřejmě pokud má někdo více projevů poruchy autistického spektra, například rituály, záchvaty, lpění na pravidlech a podobně, tak je to asi dobré podchytit to s odborníky, co v tom mohou pomoci. Syn ale nemá tolik potíží, takže ho na diagnózu netáhnu, protože je mi jasné, že by nám Aspergera přiklepli 🙂. Šla bych tam až když bych věděla, že nám to v něčem pomůže.