• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Manželé a péče o děti. Pomáhají vám s dětmi?

1. ledna 2014 
Naty a jak se chová on ke svým rodičům a oni k němu? Nebo mě ještě napadlo - nikde jsem teda nenašla, kolik je miminku..některý chlapy miminka fakt děsí a začnou je brát až jako batolata, kdy už se s nima relativně domluví a hlavně když už je s nima zábava.
25. dub 2011 ve 20:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty aha, tak to se omlouvam-ja myslela,ze nepomaha ani doma, ani se synkem - ja vzdy nakukuji a rychle ctu z mobilu kdyz malou kojim, tak jeste jednou sorry :wink:
no, take mne napadlo,ze treba je maly opravdu malicky a on poradne nevi 'jak na nej' :confounded: treba se to casem podda :wink:
25. dub 2011 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miona Malýmu je 15 měsíců...No, jeho rodiče to je oříšek...máti trošku mešuge o nějaký mateřský lásce se moc mluvit nedá, spíš je to její potřeba být potřebována, co vím, měli s bráchou těžký dětství...tatínek je moc fajn, ale jakej byl dřív, to nevím...nejsem si jistá, že to má na to moc velký vliv, jeho brácha je totiž, co se týče dětí, úplně jinej...jak sem psala, prostě si s dětma hned rozumí...já si s cizíma dětma taky moc nerozumím, ségra zase jo, takže výchova tam moc vliv asi nemá...ale to je, co se týče cizích dětí...jen mě zaráží, že se to u mm projevuje i u vlastního...možná tím, že s ním nebyl v kontaktu úplně od začátku - myslím, co se péče týče....
25. dub 2011 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucy222 v pohodě, chápu :wink: Taky sem myslela, že se to poddá, ale čas nějak letí... :unamused: Ale stejně děkuju za reakci... :slight_smile:
25. dub 2011 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty diky :wink: ja vetsinou vlitnu na net-prelitnu nove prispevky, z casti odpovim, trochu si relaxnu a je po kojeni :sweat_smile:
a pak na novo-mala snad ji 'duracel' - je to hrozne zive,ale hodne ditko :slight_smile:
Predpokladam,ze ditko chtel. Ci jak se vyjadroval kdyz jste maleho 'planovali'?
25. dub 2011 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lucy222 jo, to mám ještě živé paměti :grinning: ale malej dost trpěl na koliky, takže to bylo taky veselý... :grinning:

podle toho, co říkal, tak chtěl...respektive chtěl se mnou - pokud bych ho nechtěla, tak by to přijal úplně stejně, jako kdybych chtěla...někdy se moc těšil, někdy měl spíš strach, jak to budu zvládat...ale je fakt, že většinou mluvil o tom, co s ním bude všechno dělat, až bude větší...třeba to chce opravdu jen ten čas, jen se bojím, aby pak na to navázání vztahu nebylo pozdě, no...asi každá rada drahá v tomhle případě... :unamused:
26. dub 2011 v 06:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
@naty asi opravdu každá rada dobrá. Já nevím, ale 15 měsíců už není tak málo a už s ním musí být i legrace. Soudím podle našeho Matyho. Když si s manžou hraje, tak se na ně hrozně ráda dívám a dost se zasměju. Honí se po čtyřech, Matěj se směje jak zblázněný, manža ho vyhazuje do vzduchu, to se malému taky samozřejmě líbí a tak. Zkoušela jsi třeba hrát si všichni tři dohromady, jako stavět komíny z kostek, ukazovat si knížky a nebo společně koupat. Manža chodí s Matějem do sprchy, tam se cákají a dělají kravinky a já pak suším a mažu. Zkusit to nenechat jen na něm, ale vtáhnout ho mezi sebe. :unamused: Jinak už fakt nevím, ale strašně tě chápu, že tě to trápí. Já se hrozně ráda dívám, jak si ti moji mužští hrajou třeba s autama. :sweat_smile:
26. dub 2011 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Naty, tak 15 měsíců už je docela dobrej věk..ale třeba 2,5 - 3 let ještě lepší - to už lze dělat fakt spoustu věcí, třeba ho i zapojit do nějakýho sportu, který muž dělá. Já bych ještě neházela flintu do žita a moc nepřemýšlela, jestli na navázání vztahu nebude pozdě. To si myslím, že určitě ne, rozhodně ne s těmahle prťatama. Bude to určitě dobrý! Držím palce.
26. dub 2011 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak manžel se aktivně účastní. V roce a půl se na něj malý nalepil a jak je doma, tak ho nenechá na pokoji a všechno musí dělat táta - dávat mlíčko, mýt, převlíkat, ukládat do postele - mě zůstala příprava jídla...ale přesněji řečeno - mlíko a ukládání dělá vždy táta, když je doma. Já vždy s malým jím a ostatní tak nějak podle situace...takže manžel ani nemůže se ulejvat...ASi to v těch chlapech je, jestli k dětem tíhnou nebo ne a taky je možná dost vyděsí, jaká je realita s malým dítětem ...že se totálně překotí ten jejich dosavadní pohodlný život a je to pak pro ně těžké...Nevím, co poradit -ala asi bych se sanžila minimializovat každodenní hádky o jednotlivé činnosti, místo toho se pokusila s manželem dohodnout, co kdy a jak bude pravidelně dělat...
26. dub 2011 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Na vysvětlenou, proč zrovna 2,5 - 3 let :grinning: mám v tomhle věku doma jedno prtě a je to paráda. Takovýhle dítě už je faktickej parťák pro každou blbinu.
26. dub 2011 ve 21:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty Předem se omlouvám, jestli jsi to někde psala, diskuzi jsem četla celou, ale už je to pár dní, tak si třeba nevzpomenu na všechno, co jsi psala. Když přijdeš za manželem a řekneš, že je ti líto, že nemá k Vašemu chlapečkovi vztah, že si s ním nehraje, že bys chtěla, aby měli pěkný vztah a byli parťáci a malý měl tatínka....prostě když mu to takto vysvětlíš, tak co ti tvůj manžel odpoví? On si uvědomuje, že je něco špatně nebo ne?
26. dub 2011 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty Myslím, že kdyby si manžel uvědomoval, že to není tak jak by mělo být, tak že by se to dalo postupnými malými krůčky a tím, jak bude malý každý měsíc větší a bude se s ním dát dělat víc věcí, by se to dalo zlepšovat, ale musel by chtít především manžel. A když ho "obtěžuje" si s malým hrát apod., tak to si vztah těžko vybuduje, ale to přeci on nemůže chtít, přeci nechce, aby ho jednou malý třeba neměl rád, protože si s ním nikdy nehrál, nikdy se mu nevěnoval...to přeci nikdo nechce! :frowning2:
26. dub 2011 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miona děkuju...já flintu neházím, to asi ani není možný, je to spíš ten pocit, že mě to mrzí...když vidím nějakýho tatínka s dítětem a pak se podívám na mm a... :unamused:


@fangi no, když mu to řeknu, tak se právě tváří, jakože si to uvědomuje, že mu je to líto a vypadá strašně smutně, ale...je tu to ale...nevidím prostě ani náznak toho, že by to chtěl změnit....když mu řeknu, jestli ho nechce třeba okoupat, tak nemá čas, nebo se bojí, nebo prostě ne, když by ho měl přebalit, tak to nehrozí, oblíkání taky tak, občas mu sundá mikinu a je z toho zpocenej jak kdyby běžel maraton, když řeknu, mlíko mu udělá, ale uspávat nejde, když mu řeknu, jestli by si s ním chvíli hrál, tak si sedne, říká mu, aby šel za ním, a když nejde, tak to je tím, že si s ním malej nechce hrát...no, bodejť, když mu nenabídne nic, co ho baví, a hned při prvním pokusu a neúspěchu to vzdá a radši chce udělat to, co dělám já, jen aby s ním nemusel něco vymýšlet.....mě ty jeho odmítnutí už prostě tak strašně mrzí, že ho většinou ani nežádám...měl by snad chtít sám, ne?? :pensive: Taky mi přijde, že už je trochu pohodlnej...zvykl si, že to všechno zvládám sama, takže on se to učit "nemusí"...Já chápu, že byl zvyklej na to být dlouho sám, než sme se poznali, malýho sme měli po 7 letech vztahu, ale asi mu to příliš nabouralo jeho stereotyp, přece jen je mu 40, ale stejně...když mu řeknu, že to měl říct, že nechce děti, tak on, že je chce....ale teda jako zatím sem neobjevila na to, proč... :rolling_eyes: ....mám pocit, že si připadá dítětem strašně omezovanej a tenhle jeho pocit nedokáže zatím nic překonat...
27. dub 2011 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty Píšeš to moc hezky, ve všem s tebou souhlasím a je to smutný, že to tak je. Je mi to fakt líto. Ještě o tom budu přemýšlet, co bych dělala, ale bojím se, že pokud on nechce, tak se s tím mnoho dělat nedá. Vysvětlila jsi mu to, dáváš mu možnost, aby s tím něco udělal, řekneš mu, jestli by nechtěl malého koupat nebo si s ním hrát....je vidět, že se fakt snažíš...a jestli on na to řekne, že nechce nebo prostě nejde, nesnaží se, tak to opravdu nevím, co s tím, přitom píšeš, že si to asi i uvědomuje, ale nemůžeš ho přeci násilím držet na koberci u malého, aby si spolu hráli, navíc chápu, že když to pak vidíš, tak je ti to ještě víc líto, než když si ho vykoupeš sama a nemusíš aspoň vidět, jak on k malému nemá vztah :frowning2: Ale určitě je dobře, že to nevzdáváš, protože jestli je tvůj manžel jinak ve všem dobrý manžel a máte se rádi, tak určitě to za to stojí to ještě nějak zkusit, aby si ten vztah k Vašemu chlapečkovi našel, protože to všechno děláš hlavně pro toho malého, aby měl tatínka, i když chápu, jak tě to někdy musí bolet a jak to je určitě vysilující, navíc když ty ten vztah k malému máš a tak určitě je těžký pochopit, že on ho takový nemá, když je to stejně jeho dítě jako tvoje dítě :frowning2: Drž se!
27. dub 2011 ve 14:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nevím, přijde mi, že mu to pořádně nedochází....že má dítě, že to dítě ho miluje...já si strašně vážím týhle čistý absolutní lásky dětí, vím, že nebude trvat věčně :grinning: , a je mi právě líto, že on se o tyhle momenty ochuzuje, protože už se nikdy nevrátí...a mám pocit, že tohle mu zatím vůbec nedochází...ale pak už bude pozdě... :pensive:
27. dub 2011 ve 14:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fangi děkuju, budu se snažit... :wink: Spíš sem se jen potřebovala vypovídat trochu...
27. dub 2011 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přeci tvůj manžel nechce jednou zažít, že mu Váš syn řekne, že si s ním nikdy nehrál, nikdy ho nic nenaučil...a ten vztah se potom těžko buduje, přeci když to takhle půjde dál, tak spolu nebudou dělat ani další aktivity a potom mu kluk nic neřekne ani v pubertě a prostě ten vztah tam nebude... I když je možné, že se hodně změní, až bude malý větší, že spolu třeba budou dělat venku nějaký sport nebo tak...snad !!
27. dub 2011 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty Není zač a úplně chápu, že to potřebuje člověk ze sebe trochu dostat :wink:
27. dub 2011 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty Je to fakt strašně těžké. Přitom má přítel už věk, kdy bych čekala, že bude z malého celý po.... Strašně moc držím pěsti, aby se to brzy dalo do pořádku a vy jste byli šťastná rodinka. Věřím, že to nemáš vůbec lehké a asi nezbývá nic, jen doufat, že čím bude syn starší, bude líp. :frowning2:
27. dub 2011 v 15:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty V prvé řadě manžel musí opravdu chtít. A krůček po krůčku na tom pracovat. Vždyť si nemusí hrát s malým sám, můžete si najít chvilku, třeba každý večer, kdy si budete hrát společně, manžel uvidí, jak si s malým hraješ ty, malý nebude odbíhat od táty za maminkou...a mělo by se to zlepšovat. :slight_smile:
27. dub 2011 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak dneska sem ho přiměla, aby šel s náma koupat...stylem, že stál u vany a vykládal :grinning: , ale vypadal, že mu to nijak nevadí, tak budu asi po malých krůčkách pokračovat a snad se to někam dopracuje... :slight_smile: Bude to asi běh na dlouhou trať, ale výsledek za to stojí....Děkuju všem za podporu!! :dizzy_face:
27. dub 2011 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@naty Bravo, myslím, že to půjde, jen to chce hodně trpělivosti. Držím pěsti a myslím na vás. :dizzy_face:
27. dub 2011 ve 21:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@naty Jen tak dál, fakt by stačilo pro začátek, kdyby si hrál s vámi, kdybys tu hru jakože "vedla" ty, ale on by přihlížel a pomalu se zapojoval...manžel se to naučí, dítko si zvykne na hraní s tatínkem a postupně se třeba manžel naučí si hrát s malým sám :slight_smile: Držim palce!
27. dub 2011 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Naty tak bezva. Přeju, ať to tak jde dál :slight_smile:
29. dub 2011 v 08:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzi82
@fangi
@miona děkuju!! :wink: Budu informovat, jak se to vyvýjí... :slight_smile:
29. dub 2011 v 08:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Takze ja se taky pridavam ze uz toho mam taky dost muj muz my v nicem nepomuze ,maloska nepohlida pomalu kdyz mu nereknu nepodrzi abych si skocila do koupelny na sebe cas nemam sem opravdu nastvana a znechucena z uklizeni celeho bytu kazdej den porad dokola minimalne dvakrat kvuly prachu :pensive: Vcera sem mu to oznamila ze potrebuju pomoct s uklidem a on na to ze my sezene pani na uklizeni tak to sem byla v soku zaciname stavet a penize samozdrejme nazbyt nejsou a on by jeste chtel nekoho platit fakt toho mam plne zuby .Tak to zase odnesl konik :angry:
28. zář 2011 v 06:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Peeta - jsme na tom jako Vy, úplně stejně, jen s tím rozídlem, že já když jdu cvičit, tak zasednu na rotoped a malýho si při tom hlídám sama. Od malýho 11 měsíců chodím do práce na víkedny a to hlídá moje mamka ( ale on doma taky není, chodí na melouchy,m abychom měli na hypo , taky nekoupal, nepřebalil, neoblékal....a to má děti rád, malý byl plánovaný, pro rodinu by udělal vše, říkám mu to pořád, ale prý to neumá tak jako já, já mu říkám, že jak to může vědět, když to nikdy nezkusil...no děs, jiný už asi nebude, o druhém mimi nechci ani slyšet, malej pořád nespí v noci, pořád se budí a on nevstal ani jednou... nemám slov, vím, že toho má moc, odchází v půl 6 a vrací se také kolem té 19h, někdy déle, ale my jsme v zápřahu i v noci a když je náhodou doma? Tak si spinká do 10. To mě se ještě nestalo. Proto si holky těch Vašich chlapů, kteří Vám pomohou aspoň s něčím hodně važte, jsou na tom holky i hůř. Co já bych například dala aspoň za občasné umytí nádobí, myčku nemáme, vždycky se najde něco důležitějšího, co se koupí, ale věřím tomu, že kdyby měl mýt nádobí on, tak je už doma :grinning: . Nebo kdyby nakrmil občas aspoň hafana. Doufám, že to těm našem chlapům dojde. Nevím, co by se tady dělo, kdybych musela třeba někam odejt, to si ani nedovedu představit. :slight_smile:
28. zář 2011 v 07:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
já jsem na všecko sama od narození prvního syna.Jeho tatínek si s ním nikdy nehrál(jsou mu dneska 3 roky),nikdy s ním nechodil ven,nepřebaloval,nevstával k němu,nekrmil,dokonce ani netěšil když byl nemocný.....prostě nezájem......já jsem matka tak ať se tím poperu,on je otec na to aby se všude jen chlubil že má syna!!! Kluky máme teda dva,a co se narodil mladší(2)začal u nás boj o pozornost! Chlap najednou obrátil a začal si staršího všímat tím že ho uplácí,kupuje mu hračky a všechno na co si vzpomene,hlídá ho tím stylem,že mu zapne počítač nebo mu strčí do ruky tablet kde mu předtím stáhnul ,,pohádky,,teda spíš horory!!!! aby měl klid na to ležet u telky! Do dneška neví co ty děcka za celý den jedí,do čeho se oblékají a kde vlastně oba spí! Mladšího syna nemá moc v lásce! Dělá mezi nima velké rozdíly,nevšímá si ho,jemu nekupuje nic,a tak to dělá i jeho matka! jsem z toho zoufalá a snažím se to mladšímu nějak vynahrazovat ale vidím že to vnímá a je mu to líto.když si tatínek hraje jen s bráchou!
Takže po chlapovi raději nechci aby se staral o děti,když už někam musím jít,trnu strachy co se doma děje,je úplně běžné že kluci nedostanou najíst nebo napít,protože na to zapomněl!!!nebo že malého nepřebalí protože mu to nedělá dobře! Můžu s ledovým klidem říct,že jsem ráda když není doma a jsem s klukama sami.Ob amě poslouchají,máme určitá pravidla a podmínky a když chlap přijde domů,nebo má volno,neexistuje nic! Neposlouchají mě,odmlouvají,hlavně ten starší protože ví že tatínek zase půjde a koupí mu drahou věc ikdyž se bude vztekat na náměstí plném lidí!!! Dneska třeba jsem byla úplně v šoku! Šla jsem si lehnout s mladším už kolem osmé a usnula jsem.Vzbudila mě hlasitá televize nahoře v pokoji! samozřejmě ten starší kluk si sám nahoře pouští v 11 večer televizi,zatímco tatínek si dole hoví u telky a má klid!!!Vyletěla jsem z postele a šla ho seřvat a on mi na to řekne......že malému se nechce spát a že měl hlad tak mu dal čokoládu a colu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Připadá vám to normální??????????Já už si fakt nevím rady.......jeho matka se mi jen směje protože brání svého synáčka a když jsem s tím přišla do poradny a řekla psycholožce jakým stylem on vychovává děti,řekla mi ať zajdu na sociálku a tam jim to povyprávím......že už to hraničí s týráním.........Asi chápete že chlapa nenávidím a že se hádáme denně.......
25. lis 2012 v 00:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, upřímně vás lituju....mě by kleplo.....můj partner mě s oběma holkama pomáhá, někdy chodí pozdě z práce, ale musí vydělávat...každopádně se cestou z práce staví nakoupit a jak je doma, věnuje se holkám...té starší nachystá snídani, oběd...a to od mala, kdy jsme přestala kojit na 8. měs....dnes ji je 17měs....a máme ještě jednu, té je 14týdnů +-...té se věnuji více já, ale taky na ni mluví....doma uvaří, pomůže a je fakt, že když máme doma binec a to je často, protože se to prostě s dvěma dětma nedá, pokud domů chodí okolo 20h....tak to neřeší....druhé mimi jsme měli plánovaně a narovinu, kdyby mi nepomáhal, tak bych do něj nešla...

je pravda, že dceři pustí pohádku, mrnousky na pc, ale jde s ní i ven....posadí ji na boby a bruslí s ní...nebo jsou na zahradě...někdy ji necháme i spolu když nechce spát, jde spát třeba po 22h....my ji necháváme volnější režim a je fakt, že spí celou noc....ono je to tak, že přes den spí 1-2x a když si chce jít lehnout podruhé v 18h, tak jde...samozřejmě že se probudí v 19,30 a pak mě nepujde za hodinu spát.....tak jde po 22h....ale někdy jde spát po 19h

díky Bohu za to, že partnera mám....


před Váma klobouk dolů, že to zvládáte....jste u mě jedničky.
20. led 2013 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
a přebaluje obléká koupe.....
20. led 2013 ve 12:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek