Jak přejít šetrně na UM?

1leny
12. únor 2020

Ahoj,
je to 14dní zpátky, co jsem Vás prosila o rady, jak posílit laktaci a jak dokrmovat. Dnes jdu bohužel s jinou otázkou, a to jak šetrně a nejlíp přejít na UM.
Na zvýšení tvorby mlíčka jsem vyzkoušela snad všechno, dokonce jsem si pořídila elektrickou odsávačku a snažila se posílit laktaci tím, ale mlíčka stále ubývá, malá jen a jen pláče a já se dnes rozhodla, že končím:( V pátek nám končí šestinedělí, obrečela jsem to strašně, ale víc už nezvládnu.
A teď k mé otázce, samozřejmě chci té malé dát moje MM ještě co to půjde, ale jak ? Je lepší kojit a dokrmit UM, tzn. zvážit před a po a pak dávku dokrmit UM? Nebo je lepší odstříkat mlíčko a dát ho malé, až to bude jedna celá dávka a ostatní krmení dát normálně UM?
A ještě se i zeptám - které mlíčko je podle Vás nejlepší, zatím to něco málo, co bylo potřeba dokrmujeme BEBOU...
Díky moc :*

myrha
14. únor 2020

Mmch abych Tě podpořila, já mám 2 děti, s kojením jsem bojovala u obou. U syna, protože byl první a měla jsem luxusní podmíky, tedy jsem si mohla dovolit jít skoro přes mrtovoly, jsem se rozhodla, že to prostě dám. Dala jsem to a kojila jsem ho necelých 8 měsícům. Plně tedy jen 3. a 4. Ze záčátku dokrmy a pak od 4,5 měsíce už příkrmy.
Bylo to peklo na zemi, zvládla jsem to jen díky manželovi, tchýni i mé mamce. Na první 3 měsíce jeho života doteď vzpomínám s rozpaky. Kolem kojení se točil celý náš život, já měla náběh na popordní blues, a několik měsíců jsem nespala ani hodinu v kuse. Byly chvíle, kdy jsem syna nesnášela...... Z pohledu na odsávačku se mi dělalo fyzicky špatně. Kojit jsem musela ve speciální, jediné poloze, která rozhodně nebyla pohodlná. O nějaké symbioze, nebo "naší" chvilce nemohla být řeč.....
Jenže já když si vytyčím cíl, tak to prostě dotáhnu..... Podruhé u dcery už jsem ve 3 týdnech dcery věděla, že znova už to nedám. Že ta cena za to "PŘÍROZENÉ" kojení byla u syna příliš velká. Už před porodem jsem měla jiný cíl - užít si miminko....Synovi první 3 měsíce jsem promrhala a další už mít nebudu. Povedlo se to. Dcera byla veselá, spala podle hodin a byl čas na obě děti i na dobrou náladu. Takže za mě, umět to včas vzdát, je opravdu největší vítězství. ;)