• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Prostě nekojím, došlo mléko. Reakce okolí jsou strašné

7. ledna 2016 
sisstin tak to máš štěstí :slight_smile: mě se na to ptají dokonce i chlapi :slight_smile: a nevím proč, nezírají přitom na prsa :grinning:
20. lis 2008 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin: tak to buď ráda, protože dotazy tipu a kojíš ještě? Ne? A proč? mi děsně lezly na nervy. Misto aby se ptali, jestli je malá zdravá, nebo jak se máme, tak: kojíš ještě? No prosím tě, jak se ti nemohlo udělat mlíko? To je nějaký divný ne?
20. lis 2008 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
asi proto, že většina známých děcka nemá..a je jim to šumák :sweat_smile:
20. lis 2008 v 18:00  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, já patřím mezi ty které chtěli kojit ale bohužel malá s mým mlíčkem nepřibývala na váze tak jsme museli brzy začít s UM. Ty ženy, které vyčítají že někdo nekojí bych vzkázala "jste ubohé, to že to někomu nejde neznamená, že je špatnou matkou"!!! Dcerce je rok a půl a je živá a zdravá, spokojená už od mala, nikdy neměla problémy a hlavně je zlatíčko jak na spaní tak s přijímáním potravy. Nikdy nebyla nemocná a je zvláštní že dcerka kamarádky která byla kojená měla už 2 dětské nemoci. Tak čím to je, že? Nejspíš tím, že strava dnešních maminek už není taková jako dřív a že potraviny nejsou tak zdravé jako dřív!!!
Pro mě je důležité aby miminko bylo spokojené, nemělo hladík a trápení a jestli budu druhé kojit-ráda bych, ale určitě nebudu jinou matku kritizovat, že jí to nejde
20. lis 2008 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
kopcik: jak už jsem psala, ráda bych druhé dítě kojila. S malou v porodnici nám to šlo skvěle, hrozně mě to bavilo a fakt jen doufám, že při druhém už budu mít mlíčka více abych ho zasytila. Ale určitě z toho vědu dělat nebudu
20. lis 2008 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
kopcik,........................já se o kojení pokusím znovu,pokud budu mít možnost.Ale pokud to bude opět s těmi samými problémy,vzdám to dřív a určitě se kvůli tomu stresovat nebudu. :wink:
20. lis 2008 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
já také nekojím ze zdrav důvodů
pročítám diskuzi
přijde z vašich názorů na kojící matky(že nechápepe jak můžou kojit do dvou let atd............), že podle toho jak je kritizujete že vás to štve
kojící maminky vás take neodsuzujou
mirko a strava dnešních maminek je určitě lepší než dřív, dřív nebylo tolik ovoce zeleniny. Můžeš si vybrat co jíš..........
21. lis 2008 v 07:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
lendych, právě že ano, spousta kojících matek se na nás dívá skrz prsty a nemůžou pochopit proč jsme jako nekojili. Samozřejmě ne všechny, to bych některé urazila. Já proti kojícím matkám nic nemám, obdivuju je. Teda ty, co kojí do tří let ne, to mi fakt přijde ujetý. Ale ty maminy co kojily třeba do 1,5 roku. Klobouk dolů. A pokud sis všimla, tak to s těmi matkami, co kojí své děti do 2,5 roku, tak to psala jako první kojící matka. Neříkám, na jednu stranu mě mrzí, že jsem svým dětem nedala MM, ale na druhou stranu to opravdu mělo spoustu výhod. Naznám co je noční vstávání ani u jednoho s dětí. Po příchodu z porodnice do šesti neděl jsme se budili jednou, po šestinedělí mi obě děti spí celou noc. Jo, je s tím víc práce vyvařování lahviček, je to dražší (mlíčko, voda) a na cesty si musíš připravit vodu, mlíko do zásobníčku. V tom má zase kojení svoje výhody. Máš mlíčko připravené vždycky u sebe. Takže obojí má svoje pro a proti. Ale jak říkám já, nejdůležitější jsou zdravé děti. Když jsem včera ve správách slyšela o tom 3měsíčním miminkovi, jak má toho pneumokoka, tak jsem si tak říkala, že v tu chvíli by asi bylo každé mámě jedno jestli kojí nebo nekojí, ale jediný její přání je, aby se miminko uzdravilo.
21. lis 2008 v 07:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky jsem nekojila ani jedno děcko, a zatim obě děti prospívají. Nejde ani tak o to že nejsou skoro vůbec nemocné- kluk měl rýmu minulou zimu asi tyden, ale uvedu třeba tohle- byli jsme v dětském kolektivu kde se všechny děti nakazili průjmem. I moje děti.Zatím co ostatní měli k tomu horečku, nechutenstvi, probdele noci,moje se v pohode posr...li, za dva dny byly zdrave. Jo a obe se narodily předčasne- 34tt a 37 tt, lahvicky jsem nevyvařovala.

Znám moc dobře ten pocit selhání, dite donosit neumim, mateřske mleko nemam. Okoli propagovalo kojení tak vehementne, že jsem si prvních pár tydnů myslela že mi to ditě musí kazdou chvilkou umřít, no ale pak jsem videla jak dcerka prospivala, dokonce jsem byla na jednom setkani matek, kde mi jedna poradkyně řekla při spatření me roční dcery, se hned pozna na první pohled donošené kojené ditě! :grinning: :grinning: .
21. lis 2008 v 08:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky,takhle diskuse je balzám na duši :slight_smile: Já jsem teda kojila 4 měsíce,ale nemám na to hezký vzpomínky....mlíko jsem měla už v porodce,ale pocit naplněných prsou skoro neznám,malá nebyla žádnej velkej savec,byla hodně uřvaná a o hysterácích u uspávání bych mohla vyprávět :confounded: Ve 4 měsících už jsem nevěděla co s ní,dala jsem Nutrilon a ona mi poprvé klidně usnula...to byl nádhernej pocit,Nutroš miluju :slight_smile: Částečně jsem kojila ještě do 7 měsíců a teď jsem ráda že už nekojím.Z malýho vynervovanýho mimina mám veselý spokojený děcko :slight_smile: Jen si vyčítám že jsem jí UM nedala dřív. U dalšího bych ráda kojila plně aspoň půl roku,ale už to fakt nebudu hrotit.

Já hodně vítám tu možnost hlídání, UM jí může dát i manžel :slight_smile: A nemusím venku tahat prso,to jsem bytostně nesnášela,ale ona jedla i po hodině a půl jak byla hladová tak se nedalo nic dělat,nechtěla jsem sedět doma.A kojila jsem hrozně dlouho,20 min minimálně....teď je najedená do 5 minut,to je pohoda :slight_smile: Jsem to počítala,že v době kojení jsem prokojila 6 hodin za den a noc...prostě děs :confounded:

ad žebrání o příkrm...já ho v porodce nepotřebovala,ale švagrová jo a musela si ho vyhádat :angry: Dceru jí nechali zhubnout z 3060 na 2600 a UM jí nechtěli dát protože "kojí"...a že jí strká prázdný prso jim bylo jedno :angry:
21. lis 2008 v 08:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
A kojení dvouletých a starších dětí...nechápu.Neodsuzuju,ale nechápu.
21. lis 2008 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
lendych: ono je sice na výběr víc potravin, ale všechno je to vyhnané umělými hnojivy takže si myslím že dnešní strava až tak zdravá není, takže i když žena kojí tak sice dává miminku ze sebe to nejlepší, ale ne tak jak to bylo dřív.
Mě spíš přijde divné kojit 2 leté dítě, docela mi přijde zvláštní když vidím na ulici dítě které skáče po mámě a chce prso - a jak tu už jedna mamča napsala, většinou si tyhle maminy stěžují na to že musí v noci kolikrát vstávat, že se vůbec nevyspí. Podle mě je optimální kojit do roka, pak i dr říkají že už to není to mlíko co dává mamča od narození. Spíše si na to ty děti zvykají
21. lis 2008 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
První dítě jsem nekojila prakticky vůbec, mlíko sice bylo,ale prostě jsme to nezváldli, v porodce mi vůbec neukázali jak mám kojit a já měla úplně dodělaný prsa, takže při každém přisátí jsem viděla všechny svatý, malý byl hladový tak jsme prostě dali flašu a Nutrilon a byl klid. Spal od 3 měsíců celou noc. Výhoda byla v tom, že nebyl závislý jen na mně, manžel nakrmil, uspal. Teď druhé dítě kojím už téměř rok, jsem ráda, že se nám to povedlo, ikdyž začátky byly podobné, nicméně jsme to zvládli. Už rok jsem se pořádně nevyspala, malá se mi stále v noci budí, dudel nemáme, a nikoho jiného nechce. Ale jsem ráda, že kojím a chtěla bych aspoň tak do roka a půl. Já si vyzkoušela oboje a každé má svoje výhody a nevýhody. No a co, že někdo nekojí. Vždyť je to každého věc a jeho rozhodnutí a svět se nezboří!!Já i manžel jsme vyrostli na Sunaru a jsme zdraví! :wink:
21. lis 2008 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
monik76: napsala jsi to moc hezky. Opravdu ty můžeš sama říct, jak to je, zkusila sis obě dvě možnosti.
21. lis 2008 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
mléko jsem nemělaa u obou dětí, u prvního jsem s um začala ve 2m, u druhého v 1m...přiznávám, ani mě to nebavilo...dokonce když jsem byla těhotná teď tak jsem si říkala, že max do 6 měsíců, ale jak jsme přišli z porodnice, už mě to drtilo...jedno dítě pilo 45min, druhé se nudilo..miminko stále plakalo, pořád chtělo jíst, odstříkala jsem sotva 20ml...takže to bych se ukojila a pořád nic...no mléko se ztratilo jako u prvního samo...byla jsem ráda, děti miluju jako nic na světě. yNejsem proto určitě špatná matka, že mě to nebavilo i bych kojila , ale nešlo to, tak nešlo...každopádně mám klidné dítě, které nezapláče, žádné koliky, spí mi téměř ce,lou noc a ráno i do 10h a nic ho netrápí..pije v intervalech 4-5h a je to pohoda
21. lis 2008 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
nikdy bch žádnou matku za to neodsoudila, že kojit nechcem, protožwe jde o to, že dítě miluju,,udělám pro něj první poslední věnuji se mu a jsem dobrá máma...taky jsem vyrostla na sunaru a jsem zdravá i moje děti jsou zdravé bez alergií a já jim dávám svou lásku a náklonost a to je hlavní
21. lis 2008 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
petule.h: moc hezky jsi to napsala
21. lis 2008 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
sisstin a ostatní: Vigantol denně, Kanavit první měsíc jednou týdně a od druhého měsíce jednou měsíčně. :wink:
19. únor 2009 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
přidávám jen svou zkušenost, mám doma 14ti denní holčičku, rodila jsem císařem, dva dny jsem byla na Jipce, všeho všudy mi malou přinesly 4x na 5min, za tu dobu se ani nepřisála, takže laktace proběhla tím způsobem, že mi mlíko v prsou ztvrdlo, měla jsem je nateklý a bolavý, k tomu nateklý přídavný žlázy v podpaží, na šestinedělí mi malá ještě rozkousala bradavky, jak se snažila sát a nic neteklo :frowning2: Navíc mám plochý bradavky, takže musíme používat kloboučky, to musí vynaložit ještě větší námahu, aby to vytáhla, což jí nebaví, buď řve vzteky nebo usíná. Mlíko se sice jakž takž rozteklo, v porodce jsem s tím bojovala, podpaží ledovala, prsa nahřívala a masírovala a furt dokola, nakonec se to trochu spustilo, doma pak v klidu líp, ale stejně toho mlíka mám pořád asi málo, z prsu si malá moc nevytahne, to řve za hodinu hlady. Dokrmujeme odstříkaným mlíkem nejdřv přes stříkačku a prst, teď přes lahev, ale nedá se to stíhat, přikládat, odstříkávát, dokrmovat, vyvařovat lahve a furt dokola, zvlášť, když toho mlíka ani neni prostě tolik, aby to stačilo. Takže občas musíme dokrmovat Bebou, ale asi přejdem na Nutrilon, protože se mi zdá, že po Bebě jí bolí břiško.
Když to nejde, tak to prostě nejde, snažila jsem se jak jsem mohla a snažím se furt, dělám maximum, co můžu, ale nenechám jí hlady jen proto, že by se "mělo plně kojit do půl roka věku dítěte". Takhle je aspoň nadlábnutá a spokojená, v noci klidně spí i 4,5 hodiny v kuse. Vlastně jí nakrmím po desátý večer a pravidelně kolem třetí se vzbudí a pak až kolem sedmý, takže v noci vstávám jen jednou, pak až ráno. Uvidím, jak to bude dál, jestli se to ještě zmákne nebo budem dál dokrmovat UM, případně jestli mlíko nebude vůbec a budem krmit jen UM. Ale nebudu to už hrotit a trápit se tím, prostě jediný, na čem mi záleží je, aby malá byla najedená a spokojená a pěkně prospívala a jestli to bude díky UM, tak to tak prostě bude. Všechny mámy, který odsuzují maminky, který nekojí, ať se zamyslí nad tím, že všechny prostě nemáme bezproblémový kojení a co by asi dělaly ony, nechaly by dítě umřít hlady, jen aby nemusely dát UM??? Já jsem taky vyrostla na UM, manžel taky, on není nemocný skoro vůbec, alergie taky nemáme ani jeden. Není to jen o kojení, některý mámy kojí, ale svýmu dítěti se jinak moc nevěnují. Důliežitější je, jak tady píšete, dát svýmu dítěti co nejvíc lásky, ať ví, že jsme tu pro něj a vždycky budem. To je víc než nějaký plný kojení!!!
20. únor 2009 v 10:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
AHOJ HOLKY.

JÁ BYCH VÁM CHTĚLA JEN NAPSAT,ŽE SVOU MPRVNÍ DCERU JSE KOJILA 18 MĚSÍCŮ A ŽE VBY BYLA NĚJAK ZDRAVÁ SE ŘÍCT NEDÁ,KAŽDOU CVÍLI MÁ RÝMU KAŠEL JE ATOPIK.
TAKŽE SKUTEČNĚ TO JEN O KOJENÍ NENI :wink:
20. únor 2009 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, naprosto souhlasím s Klarves. Měla jsem to úplně stejně. Porodila jsem v listopadu a měla jsem naprosto stejný problém, jak píšeš. Dokrmovat jsme museli už v porodnici, protože se mi mlíko pořád nedělalo a malej už byl hladovej. Pila jsem litry denně, a stejně se nezadařilo. Nechtěla jsem se s tim smířit, 3 dny po návratu z porodnice jsem to obrečela, protože to bylo horší a horší. Do Vánoc jsem s tim ale bojovala a doufala, že se zadaří, a budeme jen kojit, ale po Vánocích už nebylo vůbec nic. Štěpánek je od té doby na UM a prospívá výborně. Existuje-li tedy názor, že každá může kojit když chce, tak pak bych chtěla znát návod jak na to, když prostě mlíko není. A padnul-li tady názor, že kdo nekojí, není správná matka, tak to nechám raději naprosto bez komentáře.
20. únor 2009 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
ještě chci dodat: nevím proč se mě každá ženská kterou potkám ptá: a kojíš/kojíte hned po té, co se zeptá na jméno miminka. Možná bych jako druhou otázku čekala: a jste fit? je všechno v pořádku? ale ne, přijde otázka o kojení.
20. únor 2009 v 10:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj mates15,
já to taky obrečela. Ten den, co jsme se vrátily z porodnice, jsem se sesypala, když jsem si představila, čím jí asi tak nakrmím, když pláče hlady a z prsu si moc nevytahne a jsem na to sama, nikdo už neporadí, nepomůže, v porodnici mi hodně pomohla odsávačka, která to mlíko nakonec z prsů aspoň trochu uvolnila, ikdyž to byly boje... připadala jsem si jako neschopná matka, nejdřív nejsem schopná porodit normálně a pro komplikace a nepostupující porod jsme skončily na sekci, pak zase nejsem schopná kojit. Manžel mi jel koupit odsávačku, ale i tak mam co dělat, prostě jí moc neukrmím. Naštěstí jsme radši koupili plechovku Beby pro jistotu, no a museli jí nakonec i otevřít. Já se taky snažím hodně pít, pravidelně jíst, koupila jsem si čaje pro kojící matky, piju meltu, kterou mi doporučila v porodce výživová sestra, že je to dobrý pro kojící matky. Už nevim, co dělat víc.
Nám v porodnici ze začátku nic dát nechtěli, že prý se to určitě rozjede a mimi první dny moc jíst nepotřebuje, ale malá mi prořvala celý den hlady, tak už jsem se naštvala a šla to říct sestrám, že mlíko prostě neteče a malá hladoví. Byly jsme tam 5 dní a za tu dobu zhubla z 3260g na 2900g, prý normální fyziologický úbytek, ale co jsem se ozvala, tak dr. předepsala dokrm, právě tu Bebu, a najednou malá byla spokojená a přibrala. Při odchodu měla 3060g. Teď po 14 dnech máme už o 1cm víc a vážíme 3216g. Přibíráme a rosteme, tak co. Uvidíme, jak dál, ale když bych musela krmit jen UM, tak už se z toho fakt hroutit nebudu, protože už teď vidím, že nám ten dokrm pomáhá. Ráda bych kojila aspoň částečně, když ne plně, ale když to nepůjde, tak to prostě nepůjde. A ty otázky, jestli kojím :grinning: Mě už se na to ptaly, ještě když jsem byla těhotná, jestli budu kojit :grinning: Tak jsem říkala, když to půjde, tak ano. Teď říkám, dokud to aspoň trochu půjde, tak ano. Ať si každý hledí svýho, taky nechápu, proč se na to ptají :angry: Taky bych čekala spíš něco jako a jste obě v pořádku?
Ale co tak vidim hodně kolem sebe, tak fakt nejsme jediný, co dokrmujou nebo úplně krmí UM. Hodně maminek s tím má problémy. Je to asi i dobou, stresem a tím vším, navíc je na matky vyvíjen hroznej tlak, s tou podporou kojení, takže když to nejde dobře, tak se tím trápíme a pak to nejde vůbec. Je to hodně i o psychice. To radši budu krmit UM a budu v pohodě a nevystresovaná, to mimi to na nás pozná a pak je stresovaný taky.
20. únor 2009 v 11:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
klarves - pokud ti můžu poradit, tak co nejdřív přejdi na ten Nutrilon. Ségry malá taky měla Bebu a měla pořád bolení bříška. Doktorka jí pak doporučila Nutrilon Comfort. Je sice dražší, ale prej je to to nejlepší hned po mateřském mléce. My ho pijeme ještě teď - je nám 7 měsíců. Jinak mě taky strašně štvou ty dotazi proč nekojím. Já jsem se snažila kotit, ale nebylo co. Tak jsem dokrmovala. Pila jsem, jedla a nic. Vydržela jsem to až do 4 měsíce a pak jsme to skončili. Nakojila jsem pak už jen 10 ml a řekla dost. Bylo to na nic. Začala jsem malou přikrmovat cca od 2 týdne. Rovnou jsem jí dokrmovala flaštičkou. Nemohla jsem se smířít s tím, že bych jí strkala do pusy prs a stříkačku - no a šlo to. Vůbec se mi neodstavila. No a pak jsem si pořídila vyvařovačku - docela dobrá věcička, vřele doporučuji. Jo a na odstříkávání jsem se brzo vykašlala. Prostě malá si vzala všechno mlíčko a já jsem raději neodstříkávála, abych měla na další kojení. No a návody typu odstříkávej, bude víc na mě prostě neplatili. Nejhorší jsou ty, co říkají koj, koj a samy nikdy problém neměli. Laktační poradkyně preferují kojení za každou cenu, ale asi žádná z nich nikdy neměla problém.
mates15 - souhlas, je fakt, že spousta lidí kouká na maminky co nekojí divně. Vždyť to není žádná tragédie, tak holt pije s flaštičky. Já to neberu jako selhání. Naopak to beru sportovně. Je docela sranda koukat na tatínka jak krmí to malí mimčo. Manžel se do toho zapojil a myslím, že je to zas o něčem jiném. I pro něj je to úžasný zážitek. Jo jak jsi psala, že se ti všichni ptají na jméno a pak na kojení. Tak mě se vždy ptaly, zda je to kluk či holka a pak přišlo kojení.
Vždyť mateřství není soutěž o tom, jak dlouho která kojí. Myslím, že dnešní doba preferuje jen kojení a přitom jsou daleko důležitější věci. Kojení je vlastně jeden ze spůsobů jak dítě nakrmit. No a naštěstí není jediný. Takže mamky, které nemůžete kojit, nic si z toho nedělejte a hlavně se nestresujte. Vždyť se svět nezboří, když dáte mimčo flaštičku.
20. únor 2009 v 11:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
tereiep: nás zase bolelo bříško z Nutrilonu, ani Nutrilon komfort nepomohl, přešla jsem na Bebu a paráda. Ono je to hodně individuální.
20. únor 2009 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky si myslim že je to o tom stresu: všude ti cpou letáky o kojení, v porodnici neslyšíš nic jinýho a pořád jsem se na to soustředila - hlavně abych mohla kojit.
20. únor 2009 v 11:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, pridavam se do klubu nekojicich, ale milujicich matek. Celou dobu, co jsem byla tehotna jsem ani na chvilku nepochybovala o tom, ze budu minimalne pul roku kojit a miminko dostane to nejlepsi. Jenze vsechno bylo trochu jinak. Po porodu u me nastaly velke komlikace a lekari nekolik dnu bojovali o muj zivot. I tak jsem se snazila po nekolika dnech na JIP zacit s kojeni, dokonce to vypadalo, ze se to i povede, ale proste i po mesici jsem nakojila jen par ml. Tak jsme to trapeni ukoncili, malej je od te doby na Bebe a je to naprosto spokojene a zdrave miminko. Vite, ted uz je mi jasne, ze to, ze nekojim neni tak velky problem, mnohem, mnohem horsi by bylo, kdyby vyrustal bez maminky, ktera ho strasne miluje.
20. únor 2009 v 11:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to tak. Já jsem byla propadající. Švagrová kojila do 1,5 roka myslím obě děti. Sestřenice z manželovo strany má o měsíc starší mimčo a taky kojí. No a já nekojím. Ze začátku mě štvali keci švagrové. Že to mám zkouše, že se rozkojíš atd. Poprvé mě to ranilo a pak naštvalo. Prostě jsem jí řekla, že kde nic není ani smrt nebere a byl pokoj. Mám taky fajn doktorku. Nenutila mě kojit za každou cenu. Abych z toho byla já na psychiatra a mimčo hladoví. Prostě mi navrhla, ať dokrmuji. Půjčila mi na týden váhu a já vážila a poctivě zapisovala. Zjistila jsem, že jeden den třeba mám víc a jiné méně, ale stejně to nestačilo. Tak jsem začala po dohodě s ní dokrmovat. Pak jsem si půjčila váhu a 4 měsíce jsem poctivě malou před kojením a pokojení zvážila a věděla jsem, kolik vypije. Když to bylo dost, tak jsem nepřikrmovala a když málo, tak jsem jí dala. Vždy ale jen tolik, abych jí nepřekrmila. Ono je to hodně o přístupu okolí. Manžel mě podržel a nevičítal mi, že nekojím jako ostatní. Myslím si, že by měla být větší tolerance. Všichni koukají na maminy které kojí jako na svatý obrázek. Prostě jim to jde. Ty co nekojí zatracují. Přitom by to ale mělo být naopak. Ty co nekoují jsou vesměs ty, které buť nemají mléko nebo to z nějakého jiného důvodu nejde. Ženská, která neprošla tímto peklem nepochopí. Nevzdali jsme se kojení jen tak. Každá se snažila o to, aby kojila co nejdele, ale když to nešlo tak to nešlo. Měl by se změnit názor a zastánci kojení by měli taky tak trochu myslet i na ty, které prostě nemáme to štěstí kojit. Je třeba hrozné vidět maminu, která svoje dítě nakojí a pak si zapáli cigaretu - o co je lepší než já? V tom že kojí? Já si myslím, že dám dítěti daleko víc, když mu dám UM než kyž ona dá tomu svému mlíko s nikotinem.
20. únor 2009 ve 12:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
klarves - pokud chceš, napiš mi IP, poradím ti, jak si tvorbu mléka zvýšíš - na začátku jsem měla stejné problémy jako ty. Samozřejmě jen pokud chceš....
20. únor 2009 ve 12:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj tak přidám i náš příběh s "kojením", malý už je teda 5 měsíců, ale třeba si to tady přečte někdo, kdo se chystá jít rodit do Havlíčkova Brodu. Já jsem si tuhle porodnici vybrala kvůli její skvělé pověsti a kvůli úspěchům s kojením. Jsme z Jihlavy, takže by pro nás bylo jednodušší jít sem, ale chtěli jsme HB. Na porod a porodnici si stěžovat nemůžu, horší už bylo šestinedělí, mají tam děsně narváno a nestíhají, takže moje prosby o pomoc většinou nikdo nevyslyšel a když tak přišli jednou a pak už zase nic. Malá se narodila o tři týdny dřív a už na sále se přisát nechtěla, vážila 2700 a pak zhubla na 2400 není to zas až o tolik, některým z vás děti zhubly daleko víc, ale bylo to tím, že je moje mamka seřvala a pak nám dali dokrm, jinak by to bylo horší. Po porodu mi ji vzaly a vrátily až asi po 8 hodinách, když jsem se ptala, řekli, že blinká plodovou vodu. Když jsem ji dostala, řekli mi, že ji nemám kojit, že blinká (blinkat jsem ji neviděla). Večer už mi řvala hlady, tak jsem se šla zeptat, jestli mi pomůžou, že asi nevím jak ji správně přiložit. Vzali mi ji, ať jdu spát, ale stejně jsem se nevyspala, protože tam byla druhá paní a ta měla malou u sebe. No a pak už to jelo, neměla jsem ani moc mleziva, malá pořád křičela, šla s vahou dolů a k tomu měla žloutenku, která se nakonec dost rozjela a musela pod lampu, byla tam 4 dny a noci, to už jsme byly přeložený na dětský, protože na šestinedělí nebylo místo. Když po dvou dnech pod lampou a po věčným přikládání k prsu malá řvala už úplně šíleně a já nevěděla co s ní. Tenkrát přijala moje mamka, já už jsem byla totálně rozložená, nemohla jsem už ani mluvit, tak je tam šla slušně sprdnout, že to dítě má hlad a ať s tím něco dělají. Hlavně, že se pořád ptají, jestli kakají a čůrají, ona ani nekakala a už ani nečůrala. Sestra mě prvně seřvala, že ju bolí břicho, až potom doktor jí dal dokrm. No docela se nám dařilo, k dokrmu z hadičky u prsa si cucla i něco z prsa. Jenže pak nastoupila jejich skvělá uznávaná laktační specialistka a byl konec. Podle mě se vleže s velkejma prsama a slabým dítětem kojit nedá. Ona tu malou tak trápila. Já jsem pak dostala zánět a s tím jsem šla domů. Doma jsem to ještě dva týdny zkoušela, ale měla jsem mlíka málo, řekla mi to gynekoložka i dětská, odstříkávala jsem, ale dostala jsem druhý zánět a pak jsem skončila. Nenechám dítě trápit.
S druhým už do Havlíčkova Brodu určitě nejdu. A pokud se mi mlíko nespustí hned, nasadím flašku už od začátku.
Teď je móda kojit a v některých porodnicích budou nutit kojit i kdyby to dítě mělo umřít hlady. Jsou úplně praštěný.
20. únor 2009 ve 12:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek