Prostě nekojím, došlo mléko. Reakce okolí jsou strašné
Ahoj holky,
už delší dobu si pročítám vaše diskuse,názory a rady.Poprvé sem píšu,protože si myslím že je tu parta dobrých maminek co poradí,pomůžou i potěší.
Jsem mamča dcerky narozené ve 34tt,naštěstí ťuk ťuk ťuk je naprosto v pořádku a zdravá, dokonce už v 8 týdnu začíná dohánět své vrstevníky 🙂 Sice ne váhově,ale vývojově určitě.Mám z ní ohromnou radost.Jediné co mi ji kazí je že nekojím.Prostě není co,snažili jsme se obě 7 týdnů,alespoň částečně + UM. Najednou došlo. Obrečela jsem to asi milionkrát a těch špatných pocitů,ale myslím že to někdo z vás zná. Ale vzchopila jsem se a řekla si a dost, spokojené mimi je pro mě nejdůležitější. Bohužel ty reakce okolí jsou strašné:kojíš?Hlavně koj.Ty nekojíš?Proč ne?Musíš!A ta neskutečná propagace,všechny známé tváře kojí a jak jim mimi prospívá a jak jsou šťastné.Jediné co mě hodně potěšilo, že jsem si přečetla článek o Hance Kynychové, že její dvojčátka jsou už doma(hodně zdraví) ale Hanka se chystá do práce a o děti se bude starat tatínek.Jediné co mě v tu chvíli napadlo,ona přeci nemůže kojit!Jedna známá tvář a nekojí.I když nevím jestli je to pravda,ale v tu chvíli mi bylo nádherně(ne že bych jí to nepřála,právě naopak).
Snad je můj článeček srozumitelný,ale vypovídala jsem se a je mi hoooodně fajn.
Díky!
@tarra27 Ten převrženej stůl byl u nás také pravidelně.Nebo když se s náma máma zamčela doma,tak i okno nebo dveře vymlátil.Kolikrát se máma ptá,co bych dělala,kdyby se najednou objevil ve dveřích(tak 8 let jsem ho neviděla).Určitě bych ty dveře hned zavřela a použila bych větu z Kurvahošigutentag :"táhni odkud jsi přišel".Nevím,vůbec bych se nad ním nevzrušovala!!!Ale asi to tak mělo být,život tě nejvíc naučí a já se všeho teď tak nějak víc vážím.Vždycky jsem měla i jinej názor,něž měli mí vrstevníci.Ve 14ti jsem začla ke škole chodit po brigádách,abych si mohla koupit,co jsem chtěla,práce mě bavila a baví do dnes.A svejm dětem s přítel dopřáváme to,co uznáme za vhodné.Nemají každou blbost,na kterou si ukážou,nemáme prolezlí všechny zoo,kolotoče,parky a podobně a nedělají si,co chtějí,ale pořád se mají dobře a jsou to spokojení kluci.Mrzelo by mě,kdyby potom v dospělosti řekli,že si z dětsví vzpomínají jen na to špatný,jako to mám já!
@mafeska to jsi mela báječný....já chtela jít domu 3.den meli jsme to domluvený, na gynde by me pustili ale detský ne a ne a pustili mě až 6.den, já byla nestastná....dokonce mi na odpoledne vzaly malou a dali do inkubátoru pod svetýlko kvůli hemoglobinu, přitom byla ještě v hranici normy....opruz jak nevím co...a doktorka delala naschvály....fakt....byl to mazec....ráno se na me ani nepodívala a ani nepozdravilůa....
a co jsem nesnášela bylo, že malá se mela najít presne v osm a vizita byla 8,30-9h a ona samo po jidle usnula,...a říkám, nešlo by to, že bych ji dala jídlo po vizite?? když musí být na vizitu svlečená, uplně nahatá...a ona mi po jídle usne...holky, to by teda nešlo.....tak jsem ji musela budit....já tam byla na prášky....trolcha rozumu by jim neuškodila.....a pak doktorka říká sestře - prosím vás uklidnete to díte, - no bodejt by neplakala, když jsem ji musela po jídle probudit a svléknout a ona ji vyšetřovala....nemohla spinkat chudínek malá....a detská lekařka co po 40ti nemá sama deti, no co bych čekala, že.
@vikirobi ona v jádru není zlá.....já ji mám ráda,....ale proste jak jsem psala, chráním sebe a svoji rodinu....a nejvíc na tom je bita bohužel ona, že nemůže přijet a videt a být s náma často, když je taková....já se kolikrát snažila....ale když se pak dozvídáš z druhé strany veci, které řekne a nejsou pravda a nebo mrzí...a nebo i vidíš její reakci, proste se chráníš
@janickabez Přesně chápu, každej chytrej, že odsávat a zároveň pro dostatek mlíka odpočívat a spát..a přitom se věnovat dítěti... To je tak pro ty, co nakojí a mimčo šoupnou někomu jinému, mezi tím můžou odsávat a spát. Já měla i suplementor, myšlenka dobrá, ale pro nás hrůza...
Já osobně věřím, že hodně holek, co myslí, že kojit nemůže, tak by mohly, kdyby měly patřičnou podporu, možnost odborné, ale skutečně znalé a individuální konzultace.. ale když to nejde, tak to prostě nejde a ty řeči okolí jsou ještě víc na mašli, jako by člověk sám nebyl dost hotovej z toho, že to nejde.
Nám to nakonec nějak jde, ale pořád si sama sebou jista nejsem a divím se, z čeho ten Ondráš profituje🙂. Děsím se dne, že bych měla třeba ostříkat do zásoby, to mám teda pocit, že by nebylo co.
@salomee napasala jsi to moc hezky,,,,a podle mě by mělo okolí nechat tu maminku v klidu, i říct, když to nejde nebo nepůjde, vždyt to nevadí....uvidíme časem, netrapte se....tak bude částečně na příkrmech a nebo uplně, vždyt to není katastrofa....a ne je nutit nutit nutit....
některý lidi jsou fakt jak blázni ohledne kojení....jako kdyby to byla tragedie a vy jste tomu dítěti záměrně ubližovaly ne li týraly....fakt na hlavu
Tak u nás - mně po cs zkusili malou poprvé přiložit až pátý den. Na minutu, víc to nebylo. Druhý den to samé a že to asi nepůjde, že je malá. Pak jsem oba dostala na pokoj a prostě to mám někdy zkoušet - takhle se se mnou bavili.. Po týdnu a něco, když jsem byla schopná na jedno přiložení ze sebe dostat max 30ml sám primář řekl, že maminka nemá mlíko-tady je lednice s nutrilony... a bylo.
Doma se budily na jídlo po dvou hodinách, byly maličcí, hodinu mi trvalo, než jsem oba nakrmila - někdy zkoušela kojit, ale pak stejně musel nastoupit Nutrilon, aby se vůbec najedly, přebalit atd.. Pak jsem si sedla s odsávačkou a půl hodiny se snažila něco odsát - vždy tak 25ml, když to dobře šlo. A to nemluvím o tom, když blinkaly..takže převlíkání, no znáte to samy 🙂 Pak jsem s dětmi ještě s každým 15 min. cvičila vojtovku...a těch zbývajících 15 min. jsem si mohla vybrat, jeslti si dojdu na wc, nebo si vezmu rohlík, o nějakém spánku ani nemluvě. Absolutně vyřízená.
A segra i ostatní (naštěstí krom mm) pořád, to musíš pořád přikládát, pořád odsávat, ... musíš je kojit atd atd. Mm chodil z práce před osmou, babičky daleko.
No po necelých třech měsících jsem odsávačku uklidila a ulevilo se mi, i když si to pořád někdy vyčítám. Asi to u mně bylo fakt jen o "pohodlnosti" ? 🤐 jak si mnozí myslí.
A stále i teď-skoro po roce, se najdou i cizí lidé, kteří se z nevysvětlitelného důvodu ptají, jestli kojím/kojila jsem. Nechápu.
@jarkalada já i otázky tohoto typu nemám ráda a vážně uvažuji o tom, že se jich zeptám, proč je to zajíma??? podle ěm je to tak intimní a soukromíá věc, že po tom nikomu nic není....já bych neměla odvahu ptát se, zda někdo kojí nebo ne.-...podle mě je to drzost....
a vůbec výčitky neměj!!! naopak...jsi dobrá, že jsi to vůbec tak dlouho vydržela...
@tarra27 Tak, přsně. Ale zas ty řeči, že se svět nezboří atp mě štvaly, když to bylo od někoho, komu to bylo úplně jedno a jen se chtěl zbavit mých neustálých stesků na téma kojení (jednu dobu jsem to řešila skoro s každým, kdo si naběhl tím, že se zeptal, jak se nám f¨daří🙂 ). Záleží. Je super mít kolem sebe někoho, kdo dá tu pravou míru podpory, ale nehrotí to za každou cenu.
@jarkalada To muselo být hodně těžký, mě stačí ten můj jeden zbojník🙂. Chtělo se mi brečet při těch řečech...je to škoda, že to někdy nejde proto, že maminka prostě nemá čas, ale je to jeden z důvodů, proč to prostě nejde. Rozkrájet se? Všichni jsou hrozně chytří, ale pak se se slovy "tak se mějte" vzdálí a je jim to jedno, jen ty sama to musíš všechno vydržet a ustát.
Já se rozkojila, jestli se to tak dá říct, na návštěvě u rodiny, kdy jsem mohla jen s malým ležet a házet ho z prsu na prs celej den, nemusela jsem vařit, uklízet, starat se o další děti (mám jenom jedno)-... to mi hodně pomohlo, viděla jsem, že to nějak jde a nechtěla jsem to vzdát. To je strašně individuální a křehká věc.
@jarkalada @tarra27 ahoj holky, taky bojuju s kojením, náš malinký se narodil 34+1tt, byli jsme 14 dní v porodnici, nechtěl vůbec sát z prsou, nanejvýš 2x potáhnul a konec, byl převážně na nutrilonu, já jsem odsávala, ale mlíka bylo málo, jak se narodil dřív tak pořád spal a neměl ani hlad, byl boj do něj vůbec nacpat to UM, ani to nevypil, sestry na JIP mě taky pořád strašili, že takhle mi ho nedají na pokoj natož domů, tak jsem ho už pak ani nepřikládala aby se tak neunavil, byla jsem ráda, že jakžtakž vypil z láhve (navrhly sami sestry aby pil z láhve, nejprve pil ze stříkačky) .... no děs, pak nás pustili domů a celkem mu začalo chutnat, ale já měla mléka pořád málo ne-li ještě míň než v nemocnici, ale už se fakt nedalo odsávat každé 3h jako když jsem malého neměla u sebe, já se trápila s odsávačkou 45 min a vysála mi trošku, to nestačilo ani na jednu dávku, tak jsem odsávačku uklidila do šuplíku a zkoušela radši místo toho párkrát malého přiložit, jak povyrostl, tak už dokonce i začal tahat, ale jen přes kloboučky, což je taky naprd, ale bez toho si cucne 2x a začne se rozčilovat. Když pije tak to trvá kolem 30 min, ale mysím, že toho mlíka tam moc nemám, vždycky hned si začne cucat ruce nebo brečet, je vidět, že má hlad, pak většinou vypije svojí obvyklou dávku UM, takže kdoví kolik vypil MM, flašku pije taky tak 30 min, pak než si odříhne....je to zdlouhavý proces, dělat to i v noci takhle asi by mě trefil šlak z toho. Nesnáším, jak se všichni ptají jestli kojím, že si mám pozvat laktační poradkyni.... nejlepší moje máma furt KOJ, KOJ, pak se dozvím, že ona kojila bráchy 3 měsíce a po 6 nedělí přikrmovala. Jak už tady bylo řečeno, člověk se nemůže rozkrájet, únava je hrozná....
holky nestresujte se , nestojí to za to.... zlatá slova výborné pediatričky, kojení nenahradí mateřskou lásku a raději dítě na UM s klidnou a pohodovou maminkou, než mat.mléko a vystresovaná matka , co to přenáší na dítě....
Nechápu, kde někdo bere tu drzost, ptát se na tak intimní věci, jako je kojení? co je každému do toho?
vždyť je to totéž, jako by se jich někdo ptal : ,, a co sex máš, a kolikrát?,, 😠
@radunda Na okolí kašli, nebo se z toho zblázníš (vím o čem mluvím...). Prvního syna jsem "kojila" týden, pak mi doktorka řekla že jestli nezačne nabírat na váze, tak nás bude muset poslat do nemocnice, cesta z poradny vedla do lékárny pro nutrilon a ty řeči lidí okolo, no asi si domyslíš i sama, ne jednou jsem to obrečela a byla jsem z toho vyřízená. U druhého syna poučena jsem si připravila strategii, původně jsem si říkala, že na dotaz zda kojím se budu ptát zda tazatel onanuje ( @mersy pojala jsem to v tom smyslu tvého závěrečného souvětí 😀 ), jenže pak jsem si říkala, že tam co jsme bydleli by nemusel každý vědět co to je onanie 😀 😀 Tudíž první dotaz "a co mlíčko, máte?" jsem odbyla tím že jsem s klidem angličana odpověděla "ano, plnou lednici" no a druhý dotaz byl "kojíte" a opět s chladnou hlavou jsem kontrovala otázkou "chcete odstříkat do kafe, nebo přispět na sunar?" výhoda vesnice, rozkřiklo se to velmi rychle a nikdo další nenašel odvahu se zeptat 😀 😀 Teď čekám třetí, samozřejmě udělám co půjde, abych mohla kojit, ale nebudu si z toho rvát vlasy a rozhodně není pozemská síla, která by mě donutila k slzám, v případě že to nepůjde 😉
Má rada, hoď se do klidu, lidi ignoruj, klidně buď i hrubá/důrazná a neodpovídej, to zda kojíš je tvá věc a lidem je do toho tak akorát velké kulové, sama udělej co uznáš za vhodné a nikomu se nesvěřuj, nebo si najdi někoho cizího a s tím to prober, někoho kdo tě nebude soudit a tak. Držím palce a jak bylo řečeno, raději umělé mléko a šťastná máma i dítě, než rozedřené prsa, máma na pokraji zhroucení a deprimované, ubrečené miminko 😉
Ja mam dva kluky a u obou jsem odchazela z porodnice s Nutrilonem. Proste kde nic neni, ...🙂 Musim rict, ze me to nejak netraumatizovalo, proste jsem to brala jako fakt a byla jsem vdecna za zdrave deti. Naopak jsem na tom nasla spoustu vyhod, jako ze kluci spali od narozeni celou noc.
Reakce okoli byly ruzne, profi matky se usmivaly a myslely si buhvi co, ale me nic rict neodvazily, protoze me znaji 🙂 A dobrym kamoskam a vetsine ostatnich lidi to bylo sumak, protoze na tom svet proste nestoji. Naopak me spousta lidi zavidelo, ze jsem tak brzo po porodu usmevava a v pohode, proste zadny stres. Na otazku "kojis?" jsem odpovidala "ne" a kdo mel drzost se ptat dal "proc" odpoved "proto". Dal uz se nikdo neptal 🙂
Jinak dodam, ze klukum je ted 2.5 a 1.5 a krome rymy jsou zdravi, zadne alergie, nic.
Takze holky, hlavne se tim nestresujte, jsou mnohem horsi veci na svete!
Jeste bych dodala, ze mam celkem vyhodu, ze je mi vcelku ukradene, co si o me kdo mysli 🙂 Nemyslim sve nejblizsi kamarady a rodinu, na jejich nazoru mi zalezi moc, ale ti by tohle nikdy neresili.
A nejake sousedky, pani z piskoviste a podobne jsou mi uplne ukradene.
@radunda ahojky, narovinu, máš můj obdiv, že se snažíš tak dlouho o kojení...já být na tvém místě, vzdám to už ve nemocnici....a to ti říkám narovinu...oznámila jsme to i partnerovi, ten je taky že je to to nejlepší a bla bla bla.....řekla jsme mu jasně, že když to nepůjde, tak UM a hotovo, bez debat...a on že jasně....ale tak nějak v sobě cítím, že by mě tlačil at to zkouším....imunita a podobně...ale narovinu jsem toho názoru, že dítě potřebuje na prvním místě matku, která je v pohodě....kdyby byly děti v kojenáku a cpali by do nich MM, budou stejně neštatsný.....jo je t extrem tento příklad, ale je to tak....navíc imunitní látky nefungují na 100% a za další c jsem četla, tak prý jen pár týdnů....podle mě není nad to když se díte nají a pak spí....
takže já bych ho krmila jen UM, naplní si bříško, bude líp spát a ty si taky odpočineš....a na mamku i na všechny rady a lidi, co ti předhazují kojení kojení kojení - bud jim nic neříkej, není to tvoje povinnost, tohle je tak soukromá věc, jako kdyby ses měla svěřovat třeba se sexem....tohle je záležitost pouze mezi tebou a dítětem a já jsem alergická na otázky Kojíš?? neodpovídám, přestože ted kojím....nic jim po tom není....at jdou s prominutím do pr....
drž se. A nemysli si, že přestat kojit je špatné....navíc tohle zkoušení trápí nejen tebe, ale v závěru i dítě...a za další jen t prodlužuje dobu, než si zvyknete na UM (tím myslím ve smylu, že se s tím psychicky srovnáš)
a jinak, já teda první dceru kojila do 8.měs, pak že jsem byla znovu těhotná, jsme přestala a i tak jsem i u své dokorky slyšela no jo no, dyt Vy ani nemůžete že....i kdybych mohla kojila bych max rok...ted máme druhou dceru a je ji 12.týdnů asi,,,,a zatím kojím,ale jen by byl náznak, klidně přejdu na UM....Nutrilon je super....já kojím hlavně z pohodlnosti, že nemusím vyvářet lahvičky apod...když to jde, proč ne, ale když to nejde, nebudu si trhat vlasy....
Tak se drž a kdykoliv napiš!! 🙂
a ještě holky, ono to MM chrání jen krátce pár týdnů po porodu, pak už stejně ne...a ne 100%.....a podle mě jsou děti nemocný hlavně proto, že přijdou do styku s ostatníma lidma a hlavně dalšíma dětma....
k....
my jsme obě holky od začátku izolovali, taky nám to vyčítali, že jsme blázni a kdesi cosi - jejich děti jsou nemocný pořád a naše až ted, kdy jsme byli na vánoce u příbuzných, kde bylo dětí víc....ale jinak byl klid....a taky pdle mě nesmí být ted v zimě přetopeno...to jsou důvody nemocnění....a ne to, jestli kojíte nebo ne.....
nejdůležitější je, aby jsme jako matky byly v klidu, pohodě a hlavně jim dávaly lásku, to je na prvním místě....pak budou spokojené i děti....a nějaký kojení....dítě se chce najíst a je mu jedno co hamá....
@radunda Taky patřím mezi ty, co měly problém a začátek s miminkem si vůbec neužily kvůli stresu. V porodnici se mi mlíko neudělalo vůbec, až doma. Syn sál od začátku moc pěkně, sál třeba i 45 min, ale byl hladovej, protože se mi mlíko špatně uvolňovalo. Takže jsem nastoupila s odsávačkou a mlíko vyloženě vydlachňovala. Na podporu jsem brala homeopatika, masírovala prsa olejem, pila čaj a žádné zlepšení. Odsávala jsem mezi každým krmením, akorát v noci jsem to nedávala, i když jsem věděla, že by to bylo nejefektivnější. Ale potřebovala jsem i spát. Aby toho nebylo málo, tak syn první týdny jen řval a řval, a pomáhal jen šátek, kdy ale nešlo odsávat, takže jsem ještě řešila dilema odsávat nebo nechat plakat. Na návštěvy jsme pořádně nemohli, protože jsem pořád přemýšlela, že musím odsávat. Mezi tím jsem zkoušela i přikládat..ale nic...Postupně mléka ubývalo, kdy ke konci jsem třeba za celý den odsála jen jdnu dávku. Po 2 měsích jsem to vzdala. Ale najednou jsem byla spokojenější, klidnější, měla víc času a i čisté svědomí, že jsem pro to udělala maximum...A lidi? Ptali se snad všichni, oplzlí chlapi měli řeči, že mám pořádnou mlíkárnu (mám velká prsa), i dnes (syn 10 měsíců) se mě pořád někteří ptají, jestli pořád kojím. Už jsem se nad tím povznesla a jednou větou řeknu, že ne, že jsem ani nekojila a dají mi pokoj.
@radunda Ahoj, úplně mi tvůj příspěvek připomně mě, když jsem se snažila rozkojit. Každý se mě ptal, jestli kojím, když jsem řekla, že ne, tak následovala otázka proč. Co je komu do toho? Že se zeptá pediatr a nejlepší kámoška nebo máma, tak to beru, ale snad se mě nemusí ptát i ostatní, ne? Já se jich taky neptám, co jedí jejich děti a proč jim kupují brambůrky 😠 A s mámou to bylo taky podobné. Když viděla, jak se s tím trápím, tak mi pořád dokola vyprávěla, jak brácha taky pořád nechtěl pít, jak měla krvavé bradavky 😝 a já jak pila pěkně... hrozně mě to rozčilovalo a ještě víc nervovalo... když pak nechápavě kroutila hlavou, jak to, že dítě nepije, když má hlad... to přece MUSÍ pít 😝 A
Když pak někdo začal dělat chytrého a hrozně se divil, proč nekojím, když je to tak jednoduché, krásné a přirozené, tak jsem se ho zeptala, jestli už měl taky zhnisané bradavky, jestli si propichoval ucpané mlékovody jehlou atd. a jestli ne, ať mi přestane o kráse kojení vykládat, když vůbec netuší, co to znamená, když někomu kojení nejde 😝
@ivaanka Já jsem si taky myslela že mi názory primitivů nedokážou pokazit náladu, ale když se mě každý ptal a já v naivní blbosti a slušnosti odpovídala, no a pak si vyslechla takových řečí, že až, tak jsem zjistila že krátce po porodu nejsem tak imunní jako jindy 😅 Ale byla to škola do dalších let, podruhé jsem to řešila jináč a teď to budu dělat stejně, nebo spíš budu zase o něco útočnější 😎 Ale myslím že v Praze se nesetkám s tak masovým "zájmem", jako tomu bylo na vesnici, takže jsem v klidu 🙂
A paradoxně jsem s oběma odcházela z porodnice v domnění že plně kojím a po dvou poradnách se zjistilo že je spíš plně týrám hlady, začali ubývat na váze a tak, no ale v porodnici byla čárka že se mi jednou podařilo dítě nakojit a jim to pomůže ve statistice 😅
@mataharyy Jasně, já vím, že po porodu je člověk celý na měkko z každé hlouposti 🙂 Ale je potřeba si prostě racionálně říct, že jsou na světě mnohem horší věci a že ti všichni můžou....
Mě v tomhle hodně pomohla kámoška, která v té době měla dva kluky a ani jednoho nekojila. Byli nebo spíš pořád jsou, kluci jako buci, silní, pěkní a dokonale! zdraví. Nezdálo se mi, že by tím nekojením nějak trpěli a kámoška byla od začátku taky v klidu, vyspaná, odpočinutá a mohla je dát kdykoli na hlídání. Měla jsem v ní dobrý vzor, že když se nekojí, svět nekončí.
Svědomí sem měla čisté, snažila jsem se opravdu upřímně a sestřičky v nemocnici taky (někdy až moc), ale nevytlačili jsme ani kapku a pátý den trápení mi taková starší, zkušená sestřička, přinesla odsávačku, zkoušeli jsme to nevím, jak dlouho, ani kapka. Tak mi donesla nutrilon a tím moje trápení zkončilo. Dítě se poprvé napilo v klidu, poprvé mi usnul v náručí bez řevu a poprvé jsem si ho vlastně mohla v klidu prohlídnout, jak je krásný 🙂 A už to tak zůstalo a výčitky teda nemám.
@ivaanka Tak já v okolí měla všechny co kojí, ale o to by ani tak nešlo, spíš mě nikdy nenapadlo že by to někdo mohl takhle řešit a tím stylem kterým to řešili. Proto mě to u prvního syna dost bralo, navíc on byl malinký drobný červík a skoro každý mi vykládal jak jsem špatná matka atp. No a já to nějak nezvládala, zato u druhého jsem již byla připravena a taky mě to nijak netankuje. U třetího to bude stejné udělám co půjde a když to nepůjde, vlasy si nevyrvu a na okolí z vysoka kašlu 😉
Ono jde opravdu o to že tě to zaskočí a tím odzbrojí a pak jsi jak Alenka v říši divů, protože odevšad se sype jak máš kojit, jináč jsi zlá a pokud si nemáš s kým o tom rozumně a racionálně hodit řeč, jsi v háji 😒 Ale ano člověk se nesmí dát lehko 😀
ahojky, já jsem bohužel taky přestala kojit, malýmu přestalo stačit MM a tak jsem začala dokrmovat sunarem, pak přišla chřipka a pár dní jsem neměla mlíko skoro vůbec, takže si párkrát cucnul a řev..nakonec se odstavil, teď už dva dny nekojím vůbec, protože se u prsu vztekal až nakonec nevzal prso vůbec.. jenže mně se pořád nějaké mlíčko tvoří, sice minimum, ale hromadí se a už to za ty dva dny začíná být nepříjemný. neměla jste tu některá takový problém?? poradíte?? díky..
první dítě jsem nekojila, nešlo to u druhého jsem udělala maximum - 12 dní v porodnici, non stop kojení doma, bělající bradavky, křeče v prsou, prd mlíko, které se navíc blokovalo a neteklo...a nejhorší byly stavy úzkosti a strachu...a nenávidím všechno to- kojení je nejlepší, co můžete dítěti dát...to fakt pomůže přecitlivělám šestinedělkám...to mě točilo více než dotayzy okolí...dneska sice kojím s malinkýým občasným dokrmem, ale nevrátila bych jediný den z uplynulých 3 měsíců - ty stavy úzkosti byly hrozné..
@tarra27 Jedna doktorka mi dost jedovatě řekla proč mi na tom odchodu domů tak strašně záleží že ještě nikam nepůjdu at s tim nepočítám. Pustili mě 4. den po porodu takže běžná doba, nevim o co jí šlo. Na odchod domů jsem se těšila jak malý dítě na Vánoce, v den propuštění přišla do pokoje sestřička a řekla mi že za chvíli přijde vizita a jestli chci jít domů tak mám malou co nejvíc nakrmit, letěla jsem na sesternu kde mi jedna sympatická sestřička (jedna jediná výjimka, bohužel tam byla během mého pobytu jen 2x) dala ještě zvýšenou dávku mléka. Zabralo to a šly jsme domů. Doma jsem vytáhla dudlíka, najela si na svůj vlastní režim a jsme obě v klidu.