icon

17měsíční syn nerespektuje zákazy

avatar
geilinka
6. pro 2017

ahoj, předem říkám, že vím že jsem někde selhala. Ale já už fakt nevím co dělat.
Máme 17m syna a absolutně nerespektuje jakýkoli zákaz ne, nedělej to přestože ví co to znamená.
Zkoušeli jsme plácnutí přes ručičku - bez úspěchu. zkoušeli jsme na zadek - bez úspěchu a to dnes už dostal opravdu si myslím dost (lezl na židli a pak stůl). Nejsem pro až takovéto mlácení. Říkala jsem si dostane jednou dvakrát na zadek a pochopí, ale on ne zakřičí, něčím hodí a vzápětí tam leze znovu. Ve vzteku i ubližuje - hlavně kouše. Já už vážně netuším, je to moje první dítě a i manžel pro kterého je to třetí dítě je bezradný, tchýně i moje máma jsou proti bití (i plácnutí po ručičce), ale jiný postup mi neporadí. Už takhle si vyčítám, že jsem špatná matka (v čemž ěm utvrzuje moje vlastní máma neustálými pochybnostmi), ale tohle bití tomu nepřidává. Někdo nějaký typ?

Strana
z8
avatar
kajalka
12. pro 2017

@pabka Jenomže to není jen o vysvětlování, ale o dopadu důsledků na dítě. Rozbil jsi vázu, i když jsem tě upozornila? Nepořádek uklidíš a budeš se finančně podílet (u starších dětí) na koupi nové. Atd, atd.

avatar
odula
12. pro 2017

@pabka jsem si představila jak to dělá manžel 😀 stejně si myslím že řešení není mu jednu flaknout(to by mohlo bejt kontraproduktivni) alebrz dorucit konsekvence. Pokud teda nema příkladně diagnózu adhd nebo tak něco. Kamaradky dcera se chovala dost podobněa zjistili poruchu autistickyho spektra. Teď ty konsekvence. Vyhazujes veci ž regalu? Nehnem se odtud dokud je neuklidis. Jejda škoda že to trvá tak dlouho. Nestihneš už pohadku. Skoda. Zničil jsi něco? Ty jo,pešek, musím to zaplatit a tak nebudu mít dva tejdny pro tebe na sladkosti... atd. Aby pochopil ze ta akce ma negativni nasledky hlavne pro něj. A ze kamaradku zdravím,pac tahle rada je draze vykoupena osobní zkušeností😀

avatar
odula
12. pro 2017

@kajalka twe... Teď to píšu 😀👍

avatar
kajalka
12. pro 2017

@odula Sranda 🙂 Škoda, že lidé, kteří obhajují fyzické tresty vidí pouze onen protipól, který je ovšem taky celej špatně.

avatar
gnozka
12. pro 2017

@sunnurse asi tak .

avatar
elwe
12. pro 2017

@bayt ale manžela nevychováváš. Podle mě záleží na konkrétním dítěti, ale myslím si, že u některých je sem tam plácnutí jediné co funguje. Ve smyslu - děláš něco špatně - po dobrém to nejde - varovala jsem tě - plácnutí je reakce na tvou akci, to, jak se chováš, má své důsledky. U manžela je to v podstatě taky tak, ale u něj je ten následek naštvaná manželka, a není to součást výchovy, ale přirozený sled události, zákon akce a reakce v opravdovém světě.

avatar
marion2017
12. pro 2017

@pabka tady jde logicky o umarnost věku, jestli jste to nepochopila. Male Dítě není dospělý a nemělo by se tak chovat, spousta lidi to ale očekává. Mam kamarádku, která si s dcerou neporadí, ale není to tim, že není bita,ale nejsou ji stanovování hranice a předkládan dialog. Má dcera bita není, je to živel a "samorost". Ale má hranice a když se od kamarádky chvilkove nakazí, je ji Všechno vysvětleno a tímto to konci. Její kamarád je bit a má striktní pravidla na vše, snad i jak se má vykakat. A když je u dosahu či se mi uvolní oprat, je jak vypuštěny z klece. A to byste teprve mela vidět, u nás vždy něco rozbije!

avatar
bayt
12. pro 2017

@elwe Pořád nějak nechápu, proč by u manžela ten přirozený sled událostí, zákon akce a reakce v opravdovém světě atd. nemělo být to, že mu jednu střihnu? Taky ho občas trestám, taky občas udělá něco blbě, taky občas něco opakovaně nechápe, tak proč mu nevrazit ne? Protože je silnější jak já a netroufnu si na něj?

Už se opakuju, ale jednoduše bych se i sama cítila lépe s vědomím, že ostatní lidi (natož vlastní pidilidi) nebiju. Zatím mi připadá, že z dlouhodobého hlediska se všechny zkratky ve výchově vymstí. Fyzický trest je krátkodobě hodně rychlý a účinný, ale dlouhodobě? To, o čem píše Odula, dá větší námahu, ale podle mě se to spíš vyplatí. A že to není názor úplně mimo, o tom svědčí i to, že jakékoliv fyzické tresty jsou zakázané zákonem v 53 zemích světa (seznam: http://www.endcorporalpunishment.org/progress/p...). Stejně tak jako řada výzkumů a názorů odborníků.

avatar
kajalka
12. pro 2017

@elwe A můžeš zkusit být konkrétní? V jaký situaci to má být efektivní?

avatar
babanci
13. pro 2017

@marion2017 Taky jsem měl jednu kamarádku a její syn nám vždy zdevastoval obydlí. Úplně jsem se děsila jejich návštěv. Nedávno jsem jí po letech potkala, šla jsem s vnučkou na procházku /1,5 roku/. Malá kolem mě pobíhala a kamarádka říká, sedni si na lavičku, popovídáme. Říkám, můžeme, ale musím sledovat, hlídat, aby mi neutíkala do silnice. Prý, to jí teda nemáš vůbec vychovanou!😀

avatar
kika266
13. pro 2017

@kajalka To jiste ano ja jsem to spise myslela jinak, ze dnesni kluci jsou trasoritky. Ze nosi leginy, ofinu jako jednu velkou vlnu nebo patku, proste mi to chlapy nepripomina. Vychova je jednoznacne na rodicich na nikom jinem, jake si to udelaji takove to maji a deti jsou jejich vyzitka.

avatar
kika266
13. pro 2017

@odula No tak to jiste, uz jsem jednou psala ze vychova je jen na rodicich a je to jejich povinnost a nikoho jineho, ani nejake instituce, za to jake dite je jsou odpovedni rodice a je to jejich vizitka.

avatar
kajalka
13. pro 2017

@kika266 Ale to je hlavně tím, že nemají hmatatelné mužské vzory. Ještě za mýho dětství to byli třebas kluci z Foglarovek, mnozí tatínci, atd. A teď? Jako X men nikdo nebude, tatínci často neplní svojí tradiční roli v rodině, supermatky všechno zvládaj samy.. bodejť by měli kluci mužské vzory, když jsou pořádní chlapi plemeno na vymření..

avatar
jancip
13. pro 2017

@kika266 Ano, kluci nemají vzor. Hodně zaznívají názory, že dnešní doba je krizí mužů. S čímž souhlasím. Ženy se emancipovaly a muži se v tom nyní hledají a tápou. Ale není to věcí jen rodičů ale celé společnosti.

avatar
msimankova
13. pro 2017

@babanci pripomnela jste mi moji tetu - dcerka 20m u ni zlobi, protoze na prostoru 3 x 3 metry nesmi na nic sahnout (na rozdil od jejiho stejne stareho vnuka) a nechce sedet v klidu a poslpuchat jeji dvouhodinový monolog. Jeji deti totiz v roce a pul zrejme cetli knihy a navsteve hrali sachy a jedli priborem s ubrouskem na kolenou 😄

avatar
kajalka
13. pro 2017

@jancip A myslíš, že to má řešení? Chlapi se podle mě už víc nepochlapí, mnohdy vzhledem k výchově (opečovávaní mamánci), ženské těžko zabrzdí..

avatar
geilinka
autor
13. pro 2017

Jeej nečekala jsem, že se tu sjede takový diskuze. Ptala jsem se na to jak vysvětlit 17m dítěti co dělat nesmí když mě má na háku. A řeší se tu vojna a důchoďáky.
Nejsem zastánce střískat dítě do modrofialova, ale já už nevím co s ním.
** Dvacetkrát ho sundám ze stolu odendám židli, aby teda neměl motivaci tam lést, u toho říkám tam se neleze a zkouším ho zabavit kostkama nebo něčím, ne ječí, něčím hodí a židli nebo konferenční stolek si přisune a jede se na novo a když nemůžu odejít vařit nebo uklízet je to stresující a o 21 dostal na zadek a taky to nepomohlo.
** Venku utíká do silnice volám na něj Honzo stůj, pojď sem apod. Nic ještě přidá a má hroznou srandu, že se za ním rozběhnu, abych mu s pupkem stačila. Tím ho vlastně podpořím po páté kdy mi takhle uteče při venčení psa a já za nim letím a pes nechápavě za mnou dostane na zadek, zakřičí na mě případně se začne válet po zemi když nemá čim hodit.
** Když tahá psa za čumu, řeknu to se nedělá budeme dělat malá, malá ne zakřičí na mě a stejně jí za ten pysk tahá. Když se to opakuje po nevím kolikáté plácnu ho po ručičce, situace stejná křik takový vzteklý a něčím případně hodí)
** Když nechce jít za ruku a já ho stejně chytim (třeba přes silnici) zahryzne se mi do ruky a vyvěsí se urostřed silnice (a když nesu nákup tak ho prostě už neunesu)
** V kočáře jezdit odmítá, popruhy si sundá/rozepne a vyklání se, vystupuje....když ho přpoutám ječí případně zahodí boty.
** Vajgly sbírá stále, nevim jak to dělá ale než se otočim má vajgl v puse, vezmu mu ho zahodim a řeknu to se nepapá, následuje křik a válení po zemi, když to opakuje po několikáté dostane na zadek

Takových situací je spousta a pokud se snažím vysvětlovat má mě totálně u zadnice a jede si po svém, je cílevědomý až to bolí. Rozhodně z něj nechci mít robota a co se týká bordelu, přestala jsem ho řešit, když spí nahážu hračky do beden zametu toaletní papír. Venku neřeším, když se vyválí v hlíně, nemyslím si, že bych ho omezovala víc než je zdrávo. Týká se to fakt nebezpečných věcí (lezení do výšky,nože,ubližování at už lidem nebo psovi, pojídání odpadků a vajdlů venku) fakt mu nemůžu cestou k doktorovi dvě hodiny opakovaně vysvětlovat, že vajgli se nejedí nebo ho opakovaně poutat a chytat vyhozené boty a čepice. Já jen chci, aby začal znovu respektovat slovíčko NE což dělal kolem desátého měsíce stačilo dvakrát ne případně plácnutí po ručičce a bylo vymalováno a pak najednou jako by mi někdo vyměnil dítě na NE rostě nereaguje, na hlas taky ne.....Co se týká uklizení třeba rozbité vázy jak někdo psal, jak to mám vysvětlit a donutit udělat 17m dítě, jak dítě v tomhle věku pochopí, že nebude mít sladkosti protože musim zaplatit něco co ve vzteku rozbilo, když ty sladkosti ještě ani nedostává (na mlsání má nakrájené jablko nebo jiné ovoce případně okurku nebo dostane nasypané piškoty,brumíka apod) v rozvoji mu taky nebráním učí se jíst sám je od toho sice zasviněný od hlavy až k patě, ale nebiju ho za to, když to začne házet na zem vezmu mu to a umeju ho a tim to končí, pokud ho tim naštvu křičí na mě......

Když křičí ve vzteku má ručičky na urovni hlavy a celej zčervená a má vyloženě takovej ten ,,naštvanej" výraz.....nechci ho bít, ale já už fakt nevim netušim......
Proto jsem se tu ptala jak to řešíte u takových dětí a připadám si naopak ještě hůř, nejen, že jsem totálně nezvládla výchovu (jak mě ubezpečují všichni okolo, protože jsem syna rozmazlila, tím že jsem ho nenechala vyřvat apod) ale teď ještě taky v tom, že jsem despotická matka ...

A není to ani tím, že bych se mu nevěnovala stavíme kostky, hrajeme si s kuchňkou, ale občas musim uvařit, zamést, vytřít a všechno nestihnu když spí, navíc přibude miminko, jak ho budu kojit když mi syn zatim zboří barák protože nerespektuje nic z toho co mu říkám. Já nevim, co mám dělat, začínám si říkat, že by mu snad bylo líp beze mě když nezvládnu ani něco tak základního jako je výchova jednoho dítěte natož dvou. V poslední době jsem selhala uplně ve všem od péče,přes domácnost a ted i výchovu.

avatar
msimankova
13. pro 2017

@geilinka hele a nemuze z tebe citit, ze je neco jinak? Nekdy je muze rozhodit, ze je mama na dne a jedou dal...

avatar
jancip
13. pro 2017

@kajalka Noo, tak to nevím a obávám se, že to neví nikdo, že je to prostě problém eurozápadní společnosti. Jako matky ale můžeme minimálně udělat to, že nebudeme své syny obskakovat, opečovávat do nekonečna, že se budeme umět od nich zdravě odpojit. A pak taky můžeme třeba podporovat aktivity pro syny a tatínky – např. různé tábory pro tatínky a syny. Já jim třeba oběma nadělila pod stromeček luky a šípy, měly bysme tatínkům dávat větší důvěru (no a co, když přijdou špinaví nebo lehce zranění po jejich bláznivých nápadech) apod...ale to jsme asi mimo téma🙂

avatar
mary.jane
13. pro 2017

@geilinka hele, jsem na tom stejne jako ty - osmnactimesicni cacora a ja v sestem mesici. To, co popisujes, ze ti maly dela, to navlas dela i ta nase. Jedine, co mi oproti tobe nevadi, je to lezeni do vysek. Nase je vyslovene gymnastka krizena s opici. Leze naprosto vsude, dokonce se z operadla hause snazi splhat po stoupackach topeni 😂. U toho leteni ji spis obdivuju, jak je fyzicky zdatna a rikam si, ze to dite neni debil - kdyz nekam vyleze, tak si i sleze. Tam bych rekla, ze respekt z vysek mame v sobe zakodovany a dite si poradi, takze to neresim. To vyskakovani z kocaru resim tak, ze si prochazky planuju tesne pred tim, nez jde spat. To mi pak v nem vydrzi a usne. Bohuzel sbirani vajglu, utikani a to vybesovani se na ruce ji ted clovek proste nezakaze. Bych rekla, ze to je tim, ze tak male dite to riziko ve sve detske logice nechape - nejake milroby nebo to, ze po tomhle sedem (chodniku) se chodit muze a po jinem sedem (silnice) ne. Proste na to musi dozrat vekem. A vztekani? Harvey Karp hezky pise, ze batolata jsou ze sve podstaty straslivi sobci - proste neco chteji a chteji to ted, a kdyz to nedostanou, vztekaji se. Na jeho radu u nas docela pomaha velice jednoduse tomu diteti dat najevo, ze chapes, proc se vzeka "ty chces telefon, mama ti nechce dat telefon, ja vim". A fakt to na zklidneni pomaha - dite se totiz casto vzteka z toho duvodu, ze ma pocit, ze mu okoli nerozumi.

avatar
pajounek
13. pro 2017

@geilinka musim rict, ze ti vuuubec nezavidim. Mame doma taky obcas malou vzteklinku. Kdyz se vzteka kvuli necemu doma, necham ji valet po zemi a odejdu, nevsimam si. Sama prestane a prijde se pomazlit a dobry. Venku to samy, proste stojim nad rvoucim ditetem a cekam. Kousek poponesu, kdyz porad jeci, zas polozim a cekam. Vajgly teda nezvejkala, ale kaminky, pisek, hruza. Vzdycky to "omlela" z toho nejhorsiho a pak teda laskave vyplivla. Uz to udela jen obcas :D (2roky). Ven jsem s ni chodila vicemene jen v kocarku, kdyz mela spinkat a projit bez kocaru max nekam na hriste nebo v blizkym okoli "do poli", kde nemusi za ruku. Jinak si jde taky kam chce. Na stul leze, tak ji tam chvili necham, pak sundam. Jednou malem spadla a nejspis pochopila, ze to neni nejlepsi misto.
Trochu se obavam, aby si pak zlost nevybijel na miminku :-/ starsiho syna jsem pak zapojovala - podat plinku, ubrousky, kdyz jsem mela malou v satku, chodil taky s uvazanym medvidkem...
Asi poradim "jen" hodne hodne trpelivosti a pevne nervy, snad ho to brzy pusti

avatar
jancip
13. pro 2017

@geilinka Toto všechno znám velmi dobře. Do 3 let to bylo se synem jeden velký masakr. Mohla jsem vysvětlovat do zblbnutí a nic. Občas taky dostal, ale nemyslím si, že je to správné řešení. Jak po něm mohu chtít, aby někoho neuhodil, když já sama ho uhodím? Pak samozřejmě nepřidá, když ho srovnáváš s jinými dětmi. Taky jsem si toho vyslechla dost…toto bysme nikdy nedovolili, jaktože ti pořád utíká, apod. Satisfakcí za to nyní je, že té sobě, která mi to říkala, to nyní dělá její dítě. Ale podle mě je toto období strašně důležité a je důležité, jakou si získáš důvěru, jak budeš umět nastavovat hranice..a s tím Ti nikdo neporadí, protože každé dítě je jiné…Nicméně za sebe musím říci, že po 3. roce se to začalo zlepšovat, a že jsem vděčná, že jsem poslouchala svůj instinkt a nedala na řeči okolo….a že to byl fakt masakr, mnohdy jsem i jiným maminkám záviděla, že si mohly i někdy sednout, a že jim dítě nezdrhlo, že mu něco 3x řekly a ono si dalo říci, že mohly slušně přejít silnici, těžko si to představí někdo, kdo nemá velmi živé, akční a tvrdohlavé dítě…takže přeji pevné nervy a vytrvalost. Ono se to zúročí.

avatar
geilinka
autor
13. pro 2017

@msimankova já netušim vůbec nevim co se mu v makovici děje, nevim ani co se děje ve mě, připadám si dutá ... nějak ho vychovat musim rozhodně nechci z něj mít spratka co je třeba s bráchy, kterej pokud nedostane do pěti vteřin co chce klidně rozmlátí dveře

avatar
kajalka
13. pro 2017

@geilinka Ale on si nechce hrát s kostkama, když chce lézt do výšky. Najdi mu jiné lezení, kde můžeš být s ním a kde ti to nevadí. Nechce vyndat vajgla z pusy, chce tam něco mít, tak mu dej křupku. Atd, atd. Doporučuju knížku Zkoušeli jsme všechno! nebo Cesta ke šťastnému dětství, tam najdeš o tom, co se děje v makovičkách těhlech prcků.

avatar
geilinka
autor
13. pro 2017

@mary.jane mě to lezení vadí protože on nerozlišuje po který straně přebalováku (na kterej taky leze) slejzá vyleze přes postel z boku, ale slejzá ze předu kde žádná postel židle nic neni, ze stolu taky slejzá z jiné strany než z jaké si přistavil židli, o škříních ani nemluvim, když mu nedám telefon a on na mě zařve tak se ho zeptám jestli si pomohl a dál to nekomentuju (neni to nic čim by si měl ublížit narozdíl od lezení do výšek,dožadování se nožů nebo běhání do silnice)...nechci aby chápal, že se neběhá do silnice, ale aby respektoval NE dřív to fungovalo řekla jsem ne a on přestal dělat činnost kterou dělal at už to bylo, že po něčem šahal nebo někam lezl a ted je to prostě jiné dítě nebo já nevim

avatar
geilinka
autor
13. pro 2017

@pajounek jenže on to nevyplivne on zatne zuby a je schopnej ten vajgl spolknout (už mi spolknul kamínnek...má hroznou srandu z toho že se mu povedlo něco ukrást a do tý pusy dát a je jedno jestli mu to páčim nebo vysvětluju at to vylivne culí se jak měsíček na hnoji a má mě na háku...v kočárku se snažim ho vozit ale odepíná se skáče tam ikdyž je sebeospalejší prostě najednou usne tak jak je třeb ve stoje opřenej o boudičku nebo přehnutej přes kočárek neni to tak že když je unavenej tak je mín akční

avatar
mary.jane
13. pro 2017

@geilinka aby dite slepe poslechlo NE, kdyz v tom nevidi logiku, bych rekla, ze je trochu sci-fi. Si predstav, ze by ti nekdo neco zakazal, v cem logiku nevidis - ja nevim, treba si davat nohu pres nohu. Taky bys to delala dal. Chapu, ze by bylo super mit na dite kouzelnou formulku, kterou kdyz vyslovim tak vzdy a ihned prestane delat, co dela, ale to by nebylo dite, ale maly robot. Mluvim tu porad o batoleti, u starsich deti je to samozrejme neco jineho.

avatar
geilinka
autor
13. pro 2017

@jancip to si neumim představit sedět někde dýl než dvě vteřiny od tchýně a manžela poslouchám, že je hyperaktivní od mojí matky, že je podvyživenej a zaostalej ve vývovji protože nepoužívá slova natož věty je špatně že vstává v pět hodin ráno měl by spát aspon do šesti je šatně že na noc nemá kaši....stran rodiny manžela je rozmazlenej, je špatně že neměl dudlík (kterej sám odmítal ikdyž manžel na radu tchýně zkusil lák od okurek nebo med) je špatně, že ho nechávám pít jak si řekne a následně nadměrné pití (2,5l denně) řešim s doktorama podle všech včetně mojí matky mu tu flašku dát prostě nemám a když nezvládám nic z tohohle neumim si představit jak ho zvládnu třeba při venčení s kočárem a psem

avatar
pajounek
13. pro 2017

Taky jsem pacila z pusinky. Proste silou, dostat to ven, nabidnout treba krupku. Nechces? Tak si ji neber, ale zvejkat nic ze zeme nebudes. Taky mi spolkla kaminek :-/ ale prosel, nastesti. Jestli nepomaha ani ospalost, tak bud pockat, az usne, obliknout a jit nebo proste jit jen kousek, kde to neni nebezpecny. Nakoupi tatinek nebo nekdo hodku pohlida a pujdes v klidu.
A k tem vyskam..asi bych jen koukala a jistila, jak tou druhou stranou sesplha dolu. U nas deti treba porad chteli sahat na troubu. Zakaz nezakaz, pomohlo, az kdyz se opravdu spalila (samozrejme ne nijak hrozne).
Asi zjistuje, jestli to NE porad jeste plati, i kdyz uz zvladne vic veci

avatar
geilinka
autor
13. pro 2017

@kajalka já ho nemám kam nechat lést všude je riziko že spadne a blbě se pomlátí nepomohlo ani to že spadnul z konferenčního stolku kam jsem ho nechala lést protože je to malá výška, ani nezabrečel, horká trouba mu taky nic neříká ikdyž se spálí dá tam i tu druhou ruku a furt znova a dokola

Strana
z8