Dcera absolutně neposlouchá pouze a jen mě

@terlis já většinou také zvyšuji hlas az po nějaké chvíli diskutování - jen u nás to holt neprobiha tak idylicky, ono asi fakt těžko popisovat. A děkuji za podporu

@betelgeuzz Myslím si, že nemám, jen se ty situace těžko popisují, jak to u nás probiha,jaka jsem ja (moc sebevedoma, malo sebevedoma atd.) .Nacteno mám spoustu, to mi můžete věřit, ale taky mi bylo darovano svérázný ditko.

@saoirse no zatím mi z tvýho popisu nepřišlo, že by tvé dítě bylo nějak vyjímečné. Tak popiš nějakou konkrétní situaci. Jakou knížku jsi teda četla?

Celkově děkuji za příspěvky, měla jsem možnost se nad nimi i nad sebou zamyslet a da se říct, že tu sebejistotu, co mi dcerino chování v posledních dnech vzalo, jsem vlastně díky ní znovu nalezla, neshledala jsem ve svem jednani žádnou výchovnou patologii, jen asi velkou únavu. Měla bych tedy odpočívat, aby bylo dost sily na to byt dusledna, trpělivá a abychom toto období ve zdravi preklenuly

@betelgeuzz chcete vypsat jen vychovne brožurky, nebo i psychologii, sociologii, filosofii? A sem, nebo do IP? Vždyť tohle je blbost 🙂

@saoirse Určitě to dobře dopadne. 😉

@marie_anna díky, dnes se to vcelku začalo lámat, včera mela dceru na skoro celý den babička a dnes to byla paráda! Asi to chtělo oraz pro mě a "atrakci" pro dceru 🙂)

@saoirse chtěla jsem jen vědět, v jakém stylu výchovy ty knížky byly. Znám spoustu matek, které když přešly k respektovat a být respektován, nebo nevýchově, zjistily, že s dítětem se dá velmi dobře domluvit a předejít spoustě scén. Někdy stačí jen změnit větu, jak dítěti řekneme svůj požadavek a reakce je úplně jiná.

@saoirse Před pár lety jsem pracovala jako chůva,dítko 1,5-2,5roku. Pro mě to bylo celkem hodné,dobře ovlivnitelné dítě,na svůj věk umělo poslouchat,poslouchalo mě,maminku,babičku...ale,zásadně neposlouchalo tatínka,sotva tatínek vstoupil do dveří,to normální dítko se změnilo v rozjívené,neposlušné,bezmyšlenkovitě chovající smrádě. Tatínek byl velice důsledný,spíš přísnější a mě připadolo,že čím je přísnější tím víc ho má to děcko na háku,naopak se snaží dělat naschvály 😀 Těžko říct,co se odehrává v hlavičkách takových prcků 🙂

No uprimne me zarazi,kolik z vas bije svoje batolata. Je mi z toho smutno. Zakladatelko,pokud vydavas povelu prilis a je i z tebe citit touha po ziskani respektu,nedivim se,ze ti detatko nevyhovi.Se svagrovou je to hra,s tebou souboj- nebo to vidis jinak? Urcite nedej na chytre rady,ze mas dite bit. Tim si respekt neziskas,telesne tresty nenaj ve vychove co delat.

@izz76 byl to rebel! 😀

@panickatlamicka jasně, řežu ji jak žito, už k snídani.... a pak nebohé pachole tejram celej den, jen abych si něco dokázala! Převahu nad nebohym dítětem! Nemá to cenu, končím tu.

@saoirse proc utocis a hazes to do sarkazmu? Spatne sis to vylozila,tezko radit,kdyz nemas zadnou sebereexi. Pokud dite sem tam placnes,dobre. Sice to v poradku neni,ale da se na tom zapracovat. Pokud chces.Chces,? To si odpovez sama.

@betelgeuzz z toho co jste vypsala jsem četla tedy jen to batole. Víte, ona ta situace vypadá tak, že se pokakanýho ditete zeptám, zda je pokakane a jestli se půjdeme přebalit - tak ne.Vysvětluji mu, že bude prijemne, až se prebali a bude mít čistou plinku, jdu za nim na druhý konec patra domu, kam uteklo. Otázka Přebalit? Odpověď Ne! Ok, říkám, že nebudeme moci jít ven, že vse má svou posloupnost. Beru si na prebaleni panenku. Jde se podivat, pak uteče. Ne. Říkám, že tedy odcházím sama. Odcházím do patra.Řev. Scházím dolů a ptám se. Nejdřív Jo, v pulce cesty k prebalovaku Ne. Ok, jdu si dělat vlastni věci -stoupne si ke mně a zurive demonstrativne přede mnou brečí. Končím -chytnu zvednu a přes nelibost k prebalovaku donesu. - Tohle je jen jedna příhoda, za den jich je opravdu hodně moc -přebalování, jídlo, chůze za ruku... Placnuti přes zadek nevnímám jako mlácení ditete ale jako mimoslovnej pokyn, když už jsem vykecana při třeba desátý takovýhle situaci za den a nikam to nevede(a nevnimam to jako nasili, vzdy se to deje minimalne a tam, kde slova uz nestaci).Takže tak.

@betelgeuzz Netrenuji ji, jen ji potrebuji nakrmit, přebalit, vyčistit zoubky, dat spat atd. Ta uvodni příhoda s těmi věcmi na nošení- zmiňovala jsemv úvodu proto, že jsem ji vnímala dovedenou ad absurdum. Já asi jen pak naivne čekala, že když něco napíšu jako základní fakt, tak ze to bude přijato a staveno na tom, ne že tyhle informace, které mohu poskytnout jen ja (nikdo jiný tady mou situaci nezná) budou zpochybnovana.

@panickatlamicka ta předchozí message byla i pro vás, ať si z toho vezmete co si vezmete. ..

A fakt muj problém nespočívá v tom, že mě trápí, že mi dite nechce nosit předměty. Me by ani nenapadlo, že to takhle muže byt pochopeno

@saoirse Já jsem pochopila, jak jsi to myslela. Hledalas odpověď na otázku, proč dítě nemá problém spolupracovat s jinými, ale s tebou spolupracovat odmítá. Nic dalšího jsem v tom textu neviděla. Tak jen ať vidíš, že to lze pochopit i jinak. 🙂 Ono v přívalu dalších a dalších komentů často dochází k úplnému zkreslení původního dotazu zakladatele otázky ve fóru, to je bohužel prokletí internetu.

@saoirse Nenechte se rozhodit nějakými odsudky...některé uživatelky, zřejmě pod vlivem různých trendy alternativních proudů a kurzů, si tady pletou výchovné plácnutí se surovým bitím...Jistěže násilí není řešení a rodiče by neměli používat bití jako argument... ale někdy je malé a přiměřené plácnutí účinnější než sáhodlouhé vysvětlování...někteří rodiče kladou na děti větší břemeno, než mohou unést...obávám se, že roční nebo dvouleté dítě nepochopí, že se o rozžhavená kamna spálí na základě rozhovoru vedeného podle příručky. Děti se nemají bít pro to, že má rodič vztek, nebo že si chce na dítěti kompenzovat nějaké své frustrace - to je samozřejmě selhání na celé čáře a takovému rodiči se to pak vrátí...Ale to, že dostane prcek malé plácnutí na zadek tady nazývat bitím, mlácením, týráním...trochu méně hysterie a trochu více selského rozumu, dámy... 😎

@saoirse to vis,je to na palici,urcite v tom nejsi sama. Placnuti pres zadek nejspis nasili neni a nebo mozna je ( jak to zmeris???) ,ale urcite se jedna o vynuceni si poslusnosti silou,rozumej z pozice moci. Zkus se ptat jinak,davat na vyber jinak,u nas to pomohlo. Na vyber davam ze dvou moznosti,kdyz nechci resit situaci s moznym dohadovanim,na vyber nedam: Jsi pocurana,prebalim te . Chces kalhotky s opickou nebo s ptackem?
Takto to vypada happy,ale uklidnim te,i ja musim makat na tom,aby to u nas fungovalo. Vim jedno: chyba neni na strane ditete. 🙂

@carmilla uz zde bylo receno: jestli je to surovost,nevim,nejsem schopna to zmerit. Je to vsak zduraznovani sve prevahy . On i krik bez uziti placnuti je vlastne " nasili",co si budem vykladat.

@carmilla A co plácání dospělých? To taky považuješ za lepší, než něco druhému vysvětlit? Proč je plácnutí dítěte tolerované a plácnutí dospělého ne? A pak - plácne-li tě dítě nazpět, jak mu pak vysvětlíš, že ty jeho plácnout smíš a ono tebe ne?

@panickatlamicka Nevím, jestli je malinkaté dítko natolik vyspělé a vyzrálé, aby se s ním dalo diskutovat jako s rovnocenným partnerem...podle mě to určitě není pro každé dítě...mnoho dětí si mantinely hledá, chce najít nějaké hranice, řád, ve kterém se bude cítit v bezpečí...tím, že bude neustále vystaveno nutnosti volby, polemiky, diskusím, se na dítě kladou obrovské nároky, na které mnoho dětí prostě v určitém věku ještě nemá...a pak to zkouší dál a dál...znám případ jednoho drogové závislého mladíka (skončil opravdu velmi smutně), který měl maminku, co neustále vedla hlubokomyslné diskuse, jednala s ním od mala jako s dospělým (byla na něj sama, možná si v synovi kompenzovala chybějícího partnera, nevím), dávala mu volnost ve všem mu důvěřovala...no a jak to dopadlo jsem psala...a tenhle mladík řekl, a to jsou opravdu jeho slova: "Já jsem prostě strašně hledal tu mámu, kamarádku jsem nepotřeboval...já si kolikrát tak přál, aby mi konečně něco zakázala, aby mi ten pohlavek dala, když jsem si to zasloužil..." Možná je to klasický nářek feťáka, který chce házet vinu na druhé, ale já myslím, že na tom něco je...mamka na něj prostě nakladla víc odpovědnosti za rozhodnutí, než unesl...a zákaz z pozice moci by pro něj byl v určitém věku přijatelnější a srozumitelnější...

@kajalka Vysvětleno výše - ne dítě, není rovnocenné s dospělým - co se týče rozumových schopností a schopností správně vyhodnotit různé situace...plácnutí dítěte by nemělo plynout z agresivity, bezmoci, frustrace...je to prostředek, jak dítěti vštípit - to ano, to ne, jak ho chránit...Podle mě slova dokáží napáchat milionkrát větší škody než nějaké plácnutí, když už jsme u toho...já například měla babičku, která nás sice nikdy netloukla, ale měla, řekněme, velmi složitou povahu a občas říkala věci, které prostě bolely...to, že jsem v dětství párkrát dostala naplácáno, vím, ale vlastně si na konkrétní situaci ani nevzpomínám...zato na některá slova si pamatuju dodnes a nesu si je v sobě...nějaká facka by pro mě asi byla daleko přijatelnější...

@carmilla kdyz myslis....

@carmilla Samozřejmě, že mu není rovnocené, proto ho máme provázet dětstvím. Ano, plácnutí utne danou, snad nevhodnou činnost, ale dítěti nedá žádné ponaučení, jak se se situací vypořádat příště, nic si z toho neodnese, maximálně to, že se pro příště bude snažit trestu vyhnout, později i za cenu lhaní. A nyní s tím, že použití síly je v pořádku vůči slabšímu. Trest v podobě bití či slovního útoku je vždy špatný a selháním rodiče.

@saoirse já ty situace nijak nezpochybňuju, jen tvrdím, že jde o běžné chování 18 měsíčního dítěte. Já bych třeba o tom, zda se přebalí plenka, nediskutovala. Dítěti bych oznámila, že teď se jde přebalit, vzala ho a i přes protesty bych to rychle udělala. Jsou věci, o kterých se diskutovat nedá, jako třeba zda bude čekat před silnicí, že bude nosit helmu na kole, že dostane léky apod. Na názor se ptám, jestli si dá k jídlu rohlík, nebo chleba, jestli si vezme červené, nebo modré tričko. A máš pocit, že tomu plácnutí dítě rozumí?
@carmilla jenže mezi plácnutím a sáhodlouhým vysvětlováním jsou i jiné možnosti 😉 Třeba u trouby jsem holky nechala sáhnout, když byla trouba ještě hodně teplá, ale ne tak, aby si ublížily. Pak chápaly, co znamená pálí. Což by po plácnutí stejně nechápaly, maximálně by si dávaly pozor přede mnou, když jsem je viděla, ale v nestřeženém okamžiku by to vyzkoušely.

Kdybych měla ukecávat jak píšeš děti k tomu, aby něco udělaly, tak se zjevím 😀 . Tjoo, s dětmi prostě nevyjednávám asi proto, že to v našem cirkuse moc nejde. Od mala vysvětlím, proč to musí udělat a na tom trvám. Nikdy neslevím. Máme striktní mantinely, ve kterých se všichni pohubujeme. A funguje to. Jak si to od začátku s dětmi nastavíme a pokud pak nejsme důslední - tak pak je problém. A věř, že s puberťáky je to pak mazec o to větší...Děti se k nám chovají tak jak jim dovolíme, aby se chovali.

@betelgeuzz A já si myslím, že tak dochází vlastně vinou rodičů ke spoustě úrazů, místo, aby vysvětlili, ukázali a popř. dokonce naučili, dítě radši plácnou, protože je to rychlejší a snažší.