• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

24. února 2016 
@fim ahoj,ses hodna,ale vim,ze by to bylo jeste horsi.jednou by to zkusil a bylo by vymalovano :pensive: zacinam si s nim o tom vice povidat. ale je problem,ze tomas ma hodne omezenou slovni zasobu (sme dvojazycna rodina) takze tomas rika jednoduche vety typu (chci tam haci) jeste poradne nedokaze popsat sve emoce,coz bude asi nejvetsi problem.


Mockrat dekuji za rady
21. srp 2011 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte dievčatá , rada by som sa k vám pripojila.
Ja teraz zápasím s dcérou , bolo to také usmievavé slniečko, ale čo sa teraz deje je hotová katastrofa. Mám dojem že všade je počuť len Romanu, ako vrieska, vzpína sa a hádže o zem .
Aj syn bol taký a ešte horší keď bol malý , vyrástol z toho ale bol to des.
Do toho mi stále svokra mele, že jí deti poslouchali, byli hodní a nechápavo krúti hlavou, vraj u nej je dobrá .Ale teraz sme boli na výlete - Macecha - a tá čo tam dorábala aj priamo v jaskyni kde sa to ozývalo , neprajem nikomu , až tam svokra videla čoho je fakt schpná a skoro ju a márach odniesli :slight_smile:.
Ja neviem ale moje deti su uvrieskané , ukričané, hádžu sa o zem (teda keď boli malé ), niekedy si pripadám totálne neschopne ked vidím ako ostatné kľudne sedia, alebo kráčaju s rodičmi, Romanka zásadne iným smerom , kamene a ostatné veci su to najzaujíavejšie :unamused:.
Včera sme boli v ZOO v Prahe, krásna ale tak nám to dokázala s znepríjemniť, som sa strašne držala ale ku koncu som to nevydržala a bohužiaľ je nacápala, ale nič to nevyriešilo :frowning2:.
Na ňu platí asi to že vypustiť na trávnik , ohradiť a nechat ju na pokoji .
22. srp 2011 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maminuska máme to samé :slight_smile: :confounded: Klárka byla celkem v pohodě, ale úderem druhého je to hotová malá saň :grinning: teď mi to je k smíchu, ale včerejší výlet na Ještěd nám taky pěkně osladila. Všechno ale úplně všechno jí hrozně moc zajímá, večer před spaní musí xkrát vylézt z postele, aby dala dobrou noc měsíčku, pavoučkovi.... vůbec z té její pavoukománie se mi asi hne v hlavě :slight_smile: musím to v sobě nějak překousnout, protože jsem se poslední dobou přistihla, že se hned vytočím i u věci, která mě dřív nechávala chladnou.... hodně se snažím dát informace, co budeme kde dělat, ale zatím to nezabírá.... včera jsem byli právě v restauraci, kde byl dětský koutek a odcházeli jsme se strašný vztekem a křikem. Před tím jsem jí oznámila, že se najíme, pohrajeme a půjdeme zase ven na procházku. Všechno odsouhlasí, ale když dojde na lámání chleba, tak je vše zapomenuto. Tak jí vždycky popadnu, odejdeme a pak vysvětlím. Nevím, jestli to dělám dobře..... doufám, že ty naše odsouhlasné dohody bude jednou dodržovat.
22. srp 2011 v 11:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@misule82 tak mi s manželom sa spoločne v reštike nenajeme, pokiaľ tam máme čerticu , pretože ona zásadne za stolom nesedí , stále behá po restike , vybehuje von , teraz v lete su otvorené dvere no tak jeden je a jeden behá , ked je tam syn tak aj toho zapriahneme. Keď odchádzame, samozrejme odchádzame s veľkým revom a plačom . Dnes ráno keď som ju obliekala ma prvýkrát capla do tváre a dosť silno, lebo chcela byt nahá a behať, manžela už pohrýzla.My ešte síce nemáme dva roky až v 11/2011 ale mám z toho normálne des , čo bude robiť potom .
Napriek tomu že vyrastá v dvojjazyčnej rodine ( jazyky ale málo odlišné ) jej slovná zásoba je dobrá, takže vykrikuje na mna .... zlá , kakaná no už mi chýba len to ako u syna ty p.ča .
Syn mi dal do troch rokoch teda zabrať, hádam väčšieho spratka vtedy ani nebolo , som sa niekedy hanbila ako pes, boli sme všade vyvrheli lebo on len bil, ničil , kopal a ostatné mamičky ked nás len videli už zbierali hračky z pieskoviska a boli na odchode. Ja sa im ani nečudujem. Teraz je syn síce v puberte ale je inak z neho skvelý chlapec, nevravím že ma občas nevytočí ale stále je to v norme oproti tomu čo počúvam , my sme si to asi už odbili do tých troch rokov :slight_smile:
22. srp 2011 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fim no já mám pocit, že můj sen a "rabr" výchově se mě sakra vzdaluje. Možná to je i věkem....ikdyž kolem třetího roku už bývají děti rozumnější, né?! Nevím jak moc řveš ty :slight_smile:, ale já tím dávám nejspíš najevo, že něco u nás není v pořádku, že už tímhle stylem, tempem prostě dál nemůžeme. Zrovna včera mě manža řekl, že ho začínám čímdál více překvapovat....no jsem totálně KO, vyšťavená, unavená....snadno vyjedu...on to asi moc nechápe nebo nevím. Docela začínám uvažovat o nějakých uklidňujcích prášcích, ale nemám žádnou zkušenost... :unamused:

@blandik u nás teda "táta" pořád vede a asi dlouho bude. Všechno prostě táta. Mám asi takovou rannou průpravu až mi jednou odejde z hnízda, bo mě jakoby ani nepotřebovala. Nikdy teda nebyla extra mazlící a jestli bude mít maminkovské období, tak dám na modlení.
24. srp 2011 ve 04:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina No o frekvenci řvaní asi raději pomlčím - bývá to dost často, bohužel. Tonda je šílenej paličák a naschválník a já to teda nedávám. Ale zrovna včera jsem byla na návštěvě a když jsem slyšela asi 10x za sebou "Nech toho, nech toho ti říkám...", tak jsem se teda rozhodně cejtila "dál", že takhle bych ani já dítěti nic nezakazovala. V tu chvíli jsem cítila, že tohle je přesně ten okamžik, kdy dítě vlastně ani netuší, co má teda dělat a co ne, páč to je tak abstraktní popis požadavku.....
No možná plkam, zatím jsem se k té efektivní komunikaci nedostala, ale říkám - cítím to tak.
A když jsem teda viděla holčičku, jak šíleně se předvádí a provokuje, tak jsem přestala litovat, že mám dva kluky. Páč "tohle" bych fakt nezvládla. Byl to nápor i na moje, zcela cizí nervy. To mi teda cukala i ruka. :sweat_smile:
24. srp 2011 v 08:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, mohu se pridat? Ja jsem sice ted chytrejsi po precteni knihy Jak mluvit, aby deti poslouchaly, ale nejak nevim, jak to provadet v praxi. Muj syn je dost velky palicak a zachvaty ma opravdu extremni. Uz nevim, co s nim. Neplati na nej nic, jak je v amoku a kolikrat ani nevim proc, je totalne mimo a je schopen si ubliczit. Ted posledni tyden to zase zaclo ve velke mire. Tak snad bude lepe. A teda nejake vysvetlovani mu je opravdu jedno, proste si jde tvrde za svym. Uz jsem zkusila jendou psycholozku a rikala, ze je dost velka osobnost uz v jeho veku.

@dagina Ja byt tebou, tak zkusim neco prirodniho. Jedna holka u nas na diskuzi si chvali Bachovy krizove kapky. Taky mama 2 deti, rikala, ze byla total vystavena, podrazdena, vybuchovala a tohle zklidni ji a i dite. Taky o tom uvazuju a je to na prirodni bazi. http://www.bachovaterapie.cz/krizova.php
24. srp 2011 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fim to máš pravdu, také se cítím o mnoho dál než maminy, které jen něco přikazují a zakazují...... . Ani nevím proč se nechám tak vytočit....., naše Luci je jinak v pohodě, jako dělaná na Rabr, není to žádná loutka, která papouškuje máminy požadavky, ale já to prostě někdy nezvládám..... . Dnes se jdu poradit k mudrovi skrz ty prášky...

@zmuzle bachovky krizovky beru a výsledek nic moc. Asi nejde čekat zázraky hned..... :astonished:
26. srp 2011 v 05:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fim Jenom jsi mi pripomnela, jak pises o tom abstraktnim pozadavku, co si pamatuju z detstvi - Nech toho! A prooooc? Protoze jsem rekl! :grinning: :rolling_eyes: :astonished: Pripadne Protoze proto! A kdyz se neposlechlo (bez udani duvodu, proste jen proto, ze poslouchat se bude a basta), tak nasledoval sekec a priste uz jsme teda delali ty veci radeji natajnacku, pac jsme meli bobky z trestu...

A presne, kolikrat si rikam, jestli to tak ma cenu se s prckem "babrat", ze kolikrat by i na moje nervy bylo jednodussi a rychlejsi to vyresit zakazem nebo zajecenim a ulevit si tak... ale pak vidim prave tenhle zpusob jednani nazivo u pribuznych nebo nekde venku a to me znovu nakopne a ujisti, ze takhle to delat nechci :zipper_mouth:
26. srp 2011 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@majdula jj, to je přesný :grinning: , stejně mi přijde tento způsob dost stupidní a na velmi nízké úrovni..., ikdyž pravda, je pro mě (a asi nejen pro mě) těžké vychovávat dle Rabr, člověk musí být asi rád za každý krok vpřed. Co jsem zjistila, že když je člověk v pohodě (což já teď moc nejsem) jde "vychovávat" hned lépe, i jsem zjistila, když mám dobrý den, že mě to strašně baví. TAkže momentálně musím dost pracovat na sobě, abych byla víc v poho, byť na to nejsou moc dobré rodinné podmínky :unamused: . Dost mě ubíjí, že jsem na holky pořád sama, nemám je komu na chvíli dát, prostě skoro tři roky jen a jen s nima...ale tahle situace bohužel u nás neřešitelná. :astonished:
28. srp 2011 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono je asi fakt těžký překonat ten "zvyk", který máme od dětství zažitý jako standart. Já jsem na sebe pyšná při každé správné větě. Zatím se mi ale dost stává, že něco řeknu, i když umírněným tónem, a teprve potom si promítám, jestli to bylo tak správně.
@dagina Tak to jsme na tom stejně. S hlídáním je to bída, manžel taky často pryč nebo je na ovládání, takže je to dost únavný. Děti samozřejmě miluju, ale je hodně pravdy na tom, že když jsou děti pryč, tak pak se na ně dá krásně těšit. COž vpodstatě neznám, jen hooooodně málokdy s větším. A ono pak někde mít trpělivost, když už mi tečou nervy, prostě nejde. :sweat_smile:
A jak jsi dopadla u Mudra? Já teda zobu dražé z třezalky a možná malinko klidnější jsem - ale spíš jde asi o placeboefekt. :wink:
A co mě hodně pomáhá, tak čaj Babička Růženka sedmero bylin pro celodenní pohodu. Bylinky normálně nemusím, ale tenhle je dobrej a já mám za a) dobrej pocit, že piju něco zdravýho, pak za b) přispívá ten klid, který si u pití dopřeju a tímpádem se dostavuje c) že mám opravdu pocit uvolnění a pohody. Aspoň malinko. A to je zrnko k zrnku a je to trochu lepší. :slight_smile:
28. srp 2011 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, mě by zajímalo, jak řeší RABR situace, kdy mladej dělá naschvály - budí mladšího, matlá a chodí se přiznávat, že má něco špinavýho atd. Neříkejte mi, že mu mám s klidem oznamovat, co vidím a slyším. To přece nejde!!!!!!!
29. srp 2011 v 10:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fim na doktora jsem se nakonec vybodla, jsem ztratila odvahu, zvýšila jsem dávku bachovek krizovek a ještě si pořídím nějaký čajík :wink: .
Naše také budí naschvál mladší, ji řeknu jéééje, vzbudila jsi Nelinku?! Co teď s tím? Na to se mi vysmívá, bo asi ví, jak mě tím naštvala. Nebo má radost, když Neli spadne a řve. A když mám špatnou náladu, tak jí řeknu, že když vzbudila Nelinku, nemůže dodělat to a to (co jsme zrovna dělaly) a musíme si najít jinou společnou hru.
Někdy bych fakt střílela. A jak to tedy řešíš ty?? Se ráda přiučím, často teču.
29. srp 2011 ve 22:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina Není se co učit - dostane világoš. A v těch 10, co jsem psala příspěvek, jsem byla vzteky bez sebe. :grinning: :zipper_mouth:
29. srp 2011 ve 23:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zmuzle precetla jsem si ty bachovi kapky a musela bych brat vse:slight_smile:.Kdyz vas tady tak ctu, tak jsem rada,ze jsem diky male, ktera byla silene narocne uplakane miminko, ustoupila od toho mit deti brzo po sobe. I kdyz nekdy mi je to naopak lito, ze nam v tom trochu pomohla i priroda:slight_smile:.
2. zář 2011 v 07:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@brisalek pokud jsou babičky či někdo aspoň trochu na výpomoc, je to asi dobré mít děti po sobě, jinak to je dobrý úlet a magořina.... :pensive: . Pokud to někdo sám s manželem zvládá + domácnost bez psychické ujmy své i dětí, musí mít nad hlavou svatozář. U nás doma to i s manžou často vře :unamused:.
Jj, bych také musela brát bachovky na vše, nicméně mě ty krizovky moc nepomáhají a beru je o 106.
@fim přidala jsem k nim i uklidňující čajíček :grinning:, zatím teda moc klidná nejsem :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
2. zář 2011 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
No zrovna dnes bych musela Bachovky hltat po litrech... :frowning2: , kdy bude lépe teda netuším, ale dost slyším názory, že lépe rozhodně nebude :confused:
2. zář 2011 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky, můžu se přidat :slight_smile: Máme dvojčata a dneska taky perlili. Taky neposlouchají a dělají že mě vůbec neslyší a nevnímají, co říkám. Vysvětluji, ale nakonec to stejně dopadne (pokud neposlechnou) na zadek (není to vždy). A jak jste psali, že křičíte, tak to dělám taky, což i mě dost překvapilo. Měla jsem jinou představu o výchově, ale už toho mám taky dost. Spíš se bojím, aby si neublížili. Osvědčilo se mi, když se vztekají nebo křičí a vůbec mě nevnímají, co říkám. Tak je zavřu do pokojíčku a řeknu jim, až se uklidním, tak ať přijdou. Nebo počítám do 3 před nimi a pak říkám, že bude na zadek. Na to slyší dobře. Ale takhle jsem si to fakt nepředstavovala :frowning2: A ty kapky bych brala i pro děti, pokud by zabírali :slight_smile:
2. zář 2011 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@renata0028 no oni ty krizovky bachovky jsou určeny hlavně pro děti
2. zář 2011 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
To by nevadilo. Adámek totiž má živé sny a někdy brečí se spaní nebo si povídá. Minule mu i Evička odpovídala, tak to jsem se nasmála. Akorát, že potom jsem pořád vzhůru. Ale Adík za to nemůže. Tak by třeba kapky ho zklidnili. Kde se dají koupit? Jenom přes internet. Děkuji za odpověď.
2. zář 2011 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina Neříkej, že už teď není lépe! Já teda rozhodně oceňuji to, že malej už není tak zranitelnej, mohu je nechat momentík bez dozoru, dokážou si chviličku hrát v pokojíčku..... než když byl čerstvoušek, kterýho velkej zalehával, plácal atd. A lépe bude, na řeči nedej!!! Jen to bude jiné. Oni asi myslí, že až budeme chodit do práce, že to bude pěknej frkot, což nepopírám. Teď se prostě těšíme, až i ti malí budou jistě chodit, aby je ti velcí nepodráželi, neřešily jsme tak neustálé pády a zbytečné úrazy navíc, až se i ti malí budou umět sami najíst, trochu obléct a hlavně si říct, co potřebují a po čem touží. A to přijde určitě! To přece nikdo nemůže popřít.

@renata0028 Rodiče dvojčátek strašně obdivuju. Chce to asi pěknej nadhled. Občas si teda říkám, že lepší 2 draky se stejnými potřebami než to, co mám doma já, ale pak jsou věci, kdy si nedovedu představit, že to mám stereo. Wau, radši ani nepředstavovat. Výchovu jsem si taky představovala úplně jinak, jsem dokonce učitelka :sweat_smile: takže občas si říkám, že vidět mě rodiče žáků, tak je přesunou do jiné školy. :grinning: Ale co jsem se naučila rozlišovat podstatné od nepodstatného, sama sebe pochválit za věci, co jsem s dětma zvládla a ne nezvládla udělat, je mi lépe a odráží se to i na té výchově. :wink:
3. zář 2011 v 09:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fim V něčem je to dobré, že jsou dva se stejnými potřebami, ale někdy je to za trest. Máme páreček - hračky potřebují stejné jinak jsou dohady, ale fakt to nejde kupovat vše 2x :unamused: Sice si hrají, ale taky dělají wresling (doufám, že to píšu dobře). Kousají se, když jeden druhému chce vzít hračku. Už s tím bojujeme asi rok. Vysvětluji, že se to nesmí. Dávali jsme i přes pusu nebo přes zadek. Stejně se kousají. Nevíte, jak na to?
Je pravda, že jste si zase užila víc klidu a tulení při prvním mimi, ne? A asi i u druhého? Naši když vidí, že se mazlím s jedním, tak ho hned ode mě odstrkuje nebo začne naschvál brečet a další blbiny. Máte to težší asi i se spaním, s jídlem, s hraním atd., že? Opravdu nevím, jaká varianta je lepší :slight_smile: Těším se, až budou větší a snad i rozumnější :grinning: :grinning: :grinning:
3. zář 2011 ve 12:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@renata0028 Já si říkala ohledně toho, co je "lepší" že dvojčata jsou fajn, ale bylo by dobrý mít už ty zkušenosti s dětma. Ale odkud? Dokud to člověk nezažije, tak nepochopí a nepozná. Leda mít k nim chůvu tak o 10 let starší, to pak joooo. Ale prvorozená dvojčátka - občas slušnej masakr. :wink:
A tulení - u prvního celkem joooo, ale nebyla jsem nosící maminka, navíc jsem nekojila - to bohužel. A u druhého jsem sotva postřehla, že jsem těhotná a najednou mu je 10 měsíců. :astonished: :grinning:

Hele, s kousáním - já zas mám potíž s věčným zaleháváním a strkáním, podrážením ručiček atd. mladšímu starším - už jsem občas přešla k tomu (když 20x řečeno nezabírá a mě dojde trpělivost), že jdu a udělám mu totéž. A teda snažím se dosáhnout co největšího efektu - na hranici se skutečným ublížením. Aby to nebyla legrace a snad konečně pochopil, jak je to nepříjemné a bolí to, ale abych mu samozřejmě neublížila moc. Na chvíli to zabere. Ale slyšela jsem o pořádném hryzanci od tety, co kousalku navždy "vyléčil". Ale vím, že 100% z toho vyrostou. Možná už brzy. :wink:
3. zář 2011 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je pravda, že na to nás nikdo nepřipravuje, jak se chovat k dětem, jak řešit problémy atd. Masakr to byl první rok, a abych řekla pravdu ani mi nepomohli v porodnici, jak na to. To si dělejte, jak chcete, ale musíte děti nakrmit obě na čas do 20 minut, což je docela nereálné, takže opět byli nervy. Takže už nemám ani chuť nikoho prosit o pomoc :frowning2: Taky jsem jim udělala kousanec. Brečeli moc, ale nepomohlo to. Tak nevím, jestli mám udělat zase? Aby jim to nepřišlo normální jednání :unamused:
Tak tomu věřím, že jste to moc nezaregistrovala, že jste těhotná :slight_smile: Protože jste se učili chodit a další jiné věci, že? A co nočník? A dělaní bobků do něho? Jak Vám to jde? To Vám taky nezávídím, že starší ubližuje mladšímu. Bohužel to vidím i u nás, že když jim říkám nesmí se to dělat, může upadnout atd. Stejně nic nepomáhá a dělají to pořád jako Váš syn, že? Je dobré, že to aspoň na chvíli zabere (oplata). Zkouším i zakazovat bonbóny, pohádky, když něco provedou a taky to docela pomáhá :slight_smile:
3. zář 2011 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fim tobě se to zdá lepší a leší :confused: ?! U nás teda zatím čímdál více naročnější, ale jsem optimista, ten příští rok čekám trochu zlepšení.
5. zář 2011 v 15:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@renata0028 Je to těžký, ono se asi ani připravit moc nedá. Každé dítě jak je jiné, tak na to ani žádný návod být nemůže. S tou porodnicí je to škoda, tam by teda nějaká vstřícnost ny místě ale byla.
I když - to je všude keců, že nemocnice s vlídnou tváří, podpora kojení atd. a pak skutek utek. Znám od prvního syna. Druhýho jsem kojila díky svojí paličatosti a otravování tady na Koni aspoň chvíli. :unamused: :grinning:
S tím kousnutím těžko radit - je to totéž co s bitím - Toník býval jako žito a marně a ještě pak plácal ostatní děti. Přesně jak píšeš - bral to jako normální a já nevěděla, jak ze začarovaného kruhu. :pensive: Mám pocit, že čím víc ho překvapím, zaskočím, tím lépe. Takže neustále vymýšlím nové taktiky. :sweat_smile:
A prosim tě, nevykej mi!!! Jsme stejně staré (tuším dle nicku) a na stejné lodi. :wink: :slight_smile:

@dagina Jak kdy, ale už častěji jo. Ale když jsou dny jako dneska (sluníčko od rána pomalu nevidíš, do toho nějaká komplikace), tak skučím jak "zastara". :grinning:
S tím, abych si někomu řekla o pomoc jsem bývala paličák - že když jsou babičky na baterky, tak ať si trhnou nohou a že tam nejedu dokud se aspoň samy neozvou..... ale byla bych sama proti sobě. Prostě když je nouze a já potřebuju pomoct, zavolám, řeknu je to tak a tak a zeptám se Chceš, můžeš? Nechceš, nemůžeš? Většinou to výjde. Na paličatost není místo. Ale jinak je to s pomocí bída. :rolling_eyes:
5. zář 2011 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fim no máš recht, už dlouho si dělám zálusk na dvě sousedky důchodkyně, ale nějak nemám v tomto směru odvahu. Navíc ta jedna už hlídá a druhá je dost akční....,jinak hlídání v rodině opravdu nehrozí.
6. zář 2011 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina Tak jdi do toho!!!!!! Nemáš co ztratit krom únavy a stresu. :dizzy_face: Já si říkám, jak by mi stačilo, kdyby se ty dvě babičky střídaly obtýden, třeba každý čtvrtek by vozila jedna nebo druhá 2 hodinky a já bych s tím mohla pravidelně počítat. Teď už je velkej ve školce na každé dopoledne, tak je to zlatý. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
6. zář 2011 ve 20:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, také přispěju svojí troškou do mlýna, já mám kluky od sebe 2 a čtvrt roku a do Davídkova prvního roku to byl fakt mazec, to pravé Filipovo žárlení, kdy byl na Davídka opravdu zlý a věčně ho bouchal, trvalo asi 2 měsíce, ale stálo to zato, potom se David naučil bránit a klidně Filipa kousne a Filip teď už ví, že ho nemá zbytečně provokovat, jj, silnější vyhrává
a už se začalo blýskat na lepší časy, kluci si už na sebe zvykli a docela se spolu vyblbnou a mají se rádi, F dost často objímá Davídka a říká mu, že ho má rád a Davča ho hladí po hlavě :slight_smile:
s výchovou to je trošku problém, snažím se o Rabr, ale někdy mi to fakt nejde, hlavně když má Fído odmlouvací den, to nevím jak řešit, nejde mi ta empatie, dnes odpoledne si nechtěl vzít mikinu, když venku foukalo, trpělivě jsem mu vysvětlovala, že sice chápu, že mikinu nechce, ale že je venku zima a že je potřeba aby ji měl na sobě, jinak by mohl být nemocný, nakonec si ji vzal, ale fakt to trvalo dost dlouho...
nejhorší na tom je, že jsem strašně ovlivněná svým dětstvím, kdy diskuze nepřicházela v úvahu a odmlouvat rodičům jsme si nedovolili...
6. zář 2011 ve 23:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky,

@janula28 takže po tom roce můžu čekat zlepšení :astonished: ?????

Ale jsem tady proto..., přišla jsem totálně vyřízená - sešly jsme se 4 mamči, každá má děti kolem 3 let. Naše si vzala kočárek s miminkem. Hrozná tragedie, když si chtěl někdo kočárek půjčit. Pravda, že chlapeček si ho vzal násilím, pak začal naši i štípat, kousat, když nechtěla kočárek dát. To už pak zasáhla jeho mamča - skrz to kousání. Naše se pak rozeřvala, tak jsem zkoušela empatii - jak moc jí vadí kočárek půjčovat, že ho tedy příště radši nevezveme... připadala jsem si jak blbec. Kluk se pak odtrhle celý rozzuřený. Nenapadlo mě v té chvíli něco rozumnějšího, nebylo to ono. Naše je teda na půjčování hrozná..., nikoho takového neznám :unamused: . Předtím si od toho klučiny půjčila sekačku, tak jsem jí to připomněla, že je třeba si hračky půjčovat...také asi nic moc reakce, fakt jsme byla vyřízená. Ostatní se bavily.
Ještě než byl tento incident, chtěla zase jiný chlapeček půjčit kočárek, Luci nechtěla...ale nijak se nepral, tak jeho mamča řekla, že až půjde k Verunce, že ta mu určitě kočárek půjčí...., fakt jsem si připadala jak magor, přiznám se, že mě bylo dost trapně.

Už jí budou tři, už by pomalu mohla půjčovat hračky, nebo jak jí mám k tomu přimět??????????? Asi to je moje chyba, ale jak to napravit. V říjnu jde do školky, jak si s tím poradí, to teda nevím :astonished:.
Omlouvám se za chaotický příspěvek, chtěla jsem to rychle všechno popsat :sunglasses: .
7. zář 2011 ve 12:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek