• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

24. února 2016 
@reruna tyjo....tak to spaní musíme nějak pořešit, ikdyž zatím nám to v rámci možností vyhovuje,ale aby jsme holky neměly do puberty v ložnici :sweat_smile: .
S tou školkou uvidíme....hold něco za něco... :astonished: . Jinak mi jedna mamina také říkala, že jí mladší vždycky někdo pohlídá..., to musí být fajn....

Jinak mám takový pocit, že se Luci trochu zlepšila k NElince, manžel teda řve pořád dost, ale celkově to je trochu klidnější...., zas mám obavy, aby v sobě žárlivost nějak netutlala..., hned mi to je podezřelé, když je u nás něco dobře :sweat_smile: .
27. lis 2011 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, už nějakou dobu tady nakukuju, na základě téhle diskuze jsem si koupila rabr a ted jdu pro radu.
dítě má hračku, někdo mu ji chce vzít, ono se brání a kousne ho.
to je špatně, tak ted zkouším, že jí řeknu, že vím, že si brání hračku, ale že nemůže kousat. .... no a dál mám problém, co vlastně může udělat? jak se může bránit? ješte nemluví, aby řekla, že je to její. když ji bude jenom pevně držet, tak nemá sílu ji ubránít.
dík za tipy
27. lis 2011 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@geliva - dokážou říct NE!!!! - to stačí pokud neumí mluvit...a netlačit na to..to jsou věci, které příjdou samy s vývojem dítěte - přídje období, kdy nebude chtít půjčit, nepůjčím, nedám (u nás 2,5 roku) a pak zase dá v klidu...
28. lis 2011 ve 12:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik díky, to mi vůbec nedošlo, že by to mohlo stačit. já věřím, že to přejde, ale přece jenom kousat nemůžou.
29. lis 2011 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina ahoj, nevím, jestli je to smysluplná rada, ale napadla mě hned jak jsem si přečetla o tom horku v šatně - zažívám to podobně s Kubou v krámech a pod, a prostě ho nosím v šátku s tím, že máme společnou bundu, kterou z nás obou svleču a horko nám není...
29. lis 2011 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina s tou školkou, to já tě zas potěším, protože mám to samý :grinning: :grinning:
Máme to teda naštěstí blízko, tak 5 minut rychlé chůze, pak v chodbě u botníčků zuju sebe i mladší dceru, sundám nám bundu a čepici, pak jdeme pro dceru, oblíknu ji v šatničce, u toho naháním mladší, která mi zdrhá, pak zase na chodbě obuju všechny tři plus tři bundy, čepice, rukavice, naháním mezitím mladší, aby nezvonila na zvonek a nevytahovala cizí bačkůrky z botníku a pak zpocená až kdovíkde odcházíme :grinning: A ráno to samý, někdy teda vozí manžel, ale většinou ráno pospíchá do práce, takže to v 70% je na mě. Akorát teda ráno většinou jezdím autem, právě abych nás nemusela tolik nabalovat, ten kousek přeběhneme v nějakým lehčím oblečení.
30. lis 2011 v 08:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky

@ofelieee nejsem zrovna příznivce šátkování, byť to může být praktické....., nějak jsem tomu nepřišla na chuť.

@petka80 jj až bude mladší chodit, snad to bude o chlup lepší...., hlavně aby nám počasí přálo :slight_smile:
30. lis 2011 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, neco malo jsem precetla, ale je toho moc. Potrebovala bych od Vas poradit.
Mam 3leteho syna, ktery zacal chodit do skolky v zari. 3roky ma ted v sobotu. Jsem s nim neustale sama doma, protoze manzel pracuje od rana do vecera, chodi kolem 8hodiny vecer domu. Takze cele odpoledne s nim sama.
Uz pred tim nez nastoupil do skolky tak kdyz si hral a delal neco co nechci, rekla jsem mu Matyasi to nedelej protoze a on na me zarve NE, k tomu vyplazne jazyk a nebo me jeste prijde bouchnout. Manzel toto resi razne, hned mu da pres prdel, odvede do pokoje, Maty se vyrve a prijde a jeste jde k tatinkovi a chce si hrat. ja kdyz mu dam pres prdel za biti a za ten jazyk atd tak zacne jecet jeste vic, zacne me bit jeste vic, a kricet po me, kdyz ho odvedu do pokojicku, tak jde hned ven, neuklidni se, kope do vseho, do hracek, dveri a je na me zly. Pokud jsem zkousela metodu chytit mu ruku jak jste tady psali, a rict mu to se nedela to maminku boli, tak to nepomohlo a zase -- NE! a plac me znova.
Od te doby co zacal chodit do skolky, tak kdyz mu neco nedovolim, nebo zakazu tak mi rekne ze jsem baba nebo blba a tak to na me krikne ajde pryc. Ve me ty nervy pracujou, mam je na pochodu, protoze vim ze neco delam spatne ale nevim co. Jak pisu jsem na Matyase stale sama a kdyz mi manzel o vikendu rekne ze vubec neposloucha, ze je rozmazleny atd tak me to jeste dobije.
Zajimave ze od nej to placnuti na zadek plati a to mu nedava kolikrat malo, a ode me ne :frowning2: Vzdy rika ze to z nej ten vztek vymlati. Ale podle me toto neni reseni.
Prosim poradite mi?
1. pro 2011 v 10:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslím, že v tomto případě je rada jasná - zkusit přečíst tuhle nebo RABR diskuzi a zkusit pochopit, co RABR je a jak funguje. s příkazy, zákazy a tresty se moc daleko nedojde. je třeba si to nejprve přenastavit v hlavě, až potom je možné něco měnit nebo něco radit.....
pokud dítěti člověk něco zakazuje nebo přikazuje, je to mnohdy jako červený hadr na býka - dítě udělá pravý opak.
nediv se, že tě malý bije - vy ho bijete taky, naučil se to od vás. považuje to za normální řešení situace, kdy se mu něco nelíbí. tobě se nelíbí, co dělá - dáš mu na zadek. mu se nelíbí, co děláš - např. to, že mu něco zakážeš - tak tě majzne taky. jiný způsob řešení nezná, neviděl ho doma, neměl se ho kde naučit.
1. pro 2011 ve 12:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@welinka - na rabr se můžeš podívat na www.ulozto.cz - pokud si chceš udělat názor a nekupovat rovnou zajíce v pytli...Přesně jak píše @fender, bojujete mezi sebou a malý prostě jen kopíráje vaše chování, navíc jeho potřeby lásky ani vývojové potřeby (př. skákat, křičet, bouchat, mazat, otírat...atd). nejsou naplněny, protože z pohledu dospělého bývají často interpretovány jako zlobení - to se snažíte zakazovat, namísto toho, aby došlo k vysvětlení, že tohle může poškodit něco a místo toho může dělat to a to (tedy ne zákazy, ale rovnou nabídka alternativní činnosti stejného druhu je řešením). Potřeba lásky je pro malé děti primární, tedy je ješět před jídlem a vyměšováním...takže děti udělají cokoliv aby si zajistily pozornost rodiče, stojí tedy i o negativní pozornost...
vaše dítě kopíruje přesně chování vaše, vaše přístupy a taky reprodukuje slova, která kolem sebe slyší...samozřejmě, že teď k těm faktorům přibyla i školka...
1. pro 2011 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, přicházím za Váma zase s dotazem. Jak podle RaBRU řešíte jídlo. Jiřík teď poslední dobou moc nejí. Což bych ještě chápala, děti mají taková období a já to toleruju. Jenže mi vadí že více u něj převažuje mlsání. Scházíme se skoro denně s kamarádkama s dětma ve stejném věku jako Jiřík, které až tak tohle neřeší a na stole mají naservírované brambůrky, tyčinky, sušenky atd. A děti to baští. Což mi dcela vadí, ale co můžu dělat. zakazuju mu akorát ty brambůrky. To je na mě moc. Dříve alespoň převažovalo to zdravější, ale teď... Myslíte že mu to můžu nějak vysvětlit. To že ho bude bolet bříško nebo jiné podobné následky ještě nechápe.
Taky bych chtěla poradit, co mu mám říct když má teď oblibu shazovat hračky na zem. V e stěně kde bývali skleničky jsem mu teď dala hračky . Má tam vláčky složené z kostiček i obyčejné vláčky a hraci telefon. První co udělá když přijde do obýváku jde a všechno to prudce shrne na zem. Nepomohlo ani náhrada míčkem a ani když jsem mu vysvětlila, že si ty hračky rozbije a ukázala mu jak se pokládají. Už to takhle trvá asi dva měsíce, možná víc. Vím že RaBR nefunguje hned, ale tohle už je podle mě moc. A přiznám se že někdy jsem už na něj i vylítla.
A ještě jsem se chtěla zeptat co vaši manželé a partneři a RaBR. Dodržujou ho s vámi. Jde jim to. Ten můj s tím souhlasil, čte ho, ale moc to nedodržuje a asi ani moc nechápe. Nemůže se pořád odpoutat od té původní výchovi a srovnává to.
Dík moc předem za odpovědi.
7. pro 2011 ve 21:35  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 Ahoj, s jídlem neporadím, náš Jojo naštěstí ještě nemlsá, ale jsem ráda, když jí aspoň jakž takž.
Ale - to s těma hračkama a shazováním, tak to máme asi od té doby, co se Jojo začal trochu hýbat:slight_smile: Mám taky v kuchyni poličky, kde jsou místo kuchařek jeho hračky a já to shazování řeším tak, že to prostě neřeším:slight_smile:. Nevadí mi, že je shazuje (nemá teda žádné hračky, které by se mohly rozbít). Většinou to dopadne tak, že je všechny vyhází na zem a pak je buď vrací zpět, nebo si s nimi hraje.
Já totiž myslím, že vysvětlování, že se hračky můžou rozbít, když se za ty dva měsíce (co píšeš, že to dělá) ještě žádná nerozbila asi nemůže moc pochopit nebo si nedovede představit, jak taková rozbitá hračka vypadá. Já bych ho teda nechala klidně hračky shazovat, to přeci ničemu nevadí, a když se u toho nějaká rozbije, tak aspoň bude příležitost to pěkně vysvětlit.
8. pro 2011 v 00:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@lusy82 - s tím jídlem - řekla bych, že to je na vás kamarádkách, aby jste si vyjasnily, jestli chipsy a tyčinky patří na stůl každý den, když tam jsou děti - navíc, pokud to vy samotné jíte, tak těžko yvsvětlovat dítěti, že ono nemá...(a k tomu to jí ještě i ostatní děti)...Třeba u nás říkáme, že pivo a víno je jen pro dospělé, ale všechno ostatní už je pro všechny..takže pokud nechci, aby dítě pilo kofolu, tak ji nemůžu pít sama...Rabr to nejsou jen hranice pro děti, to jsou především hranice pro nás dospělé a následně pro děti.
8. pro 2011 v 11:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hamma Dík za odpověď, On si ty hračky právě dost často rozbíjí a asi jsme udělali chybu že jsme mu to sice ukázali a vysvětlili, ale pak jsme hned vzali lepidlo a zpravili mu je. A když mu teď ukážu že po tom házení něco rozbil tak řekne jen "hobitý? Táta?" a jde pro lepidlo. No já doufám že ho to opravdu jednou přejde. Jeho totiž baví i vysypávat hračky z krabic a pytlů. Dělal to i jeho 3letý bratránek. Je pravda ale že když mu pak řeknu, že teď je musí uklidit když si s nima nehraje, tak je uklidí. I když poslední dobou už taky ne. Asi se dostává do vzdoru, nebo dělám já něco špatně.
@blandik My to tak doma děláme jíme před ním to co může i on, ale s kamarádkma je to horší, oni tohle právě moc bohužel neřeší. Kromě jedný ale ta rezignovla a už to taky tolik neřeší. Prostě je do toho nemůžu nutit když jsem sama a vyhýbyt se jim taky nechci, malej je mezi dětma svýho věku a bude s nima chodit i do školky, což si myslím, že je taky důležité. No a mě by asi hráblo kdybych byla zavřená doma sama jen s malým celý 4 roky :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Takže spíš mě zajímalo jestli se to dá aspoň trochu vysvětlit, ale asi ne. Poslední dobou dělá u toho hrozný divadlo. Jsem ráda že ho alesoň trochu dokážu usměrit, že si toho nebere po hrstech. Pak to je všude roztroušený a každou sušenku nebo tyčinku nakousne a buď vrátí nebo ji nechá někde válet, protože natrefí na nějakou zajímavo hračku :grinning: . Jinak se mi začíná výchova podla RaBRU pomaličku krásně vracet. Nejkrásnější je když třeba něco rozlije, nebo se někde počůrá, tak kolikrát ještě dřív než na to třeba přijdu už běží pro utěrku a jde to po sobě utřít. Nebo včera na návštěvě plakala jedna holčička a on jako jediný k ní přišel a začal jí hladit po tvářičce.Pak je člověk na sebe i na toho prcka hrdý.
No a taky mě zajímalo to s těma vašema chlapama, jak se k tomu staví?
8. pro 2011 ve 13:47  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@lusy82 - víš, pak je těžko dítěti říkat, že to nemá jíst..zejména i proto, že ostatní děti to jí normálně bez omezení, tady neexistuje rada....Myslím, že je správné, pokud dítě rozbije hračku, mu ukázat, že to jde spravit..že máme péči o věci a snažíme se je opravit, pokud to jde...víš ta zkušenost z thoh, že se mu rozbije hračka není okamžitá, že už pak nikdy žádnou nerozbije...ale je to proaktivní - že dá se něco dělat, pokud se něco udělá špatně...a někdy už to nejde spravit - důsledek jednání..
8. pro 2011 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 určitě není řešení, abys přestala k těm kamarádkám chodit, ale zase proč mlčet? ... a proč by nemohly kvůli tobě, i když jsi jediná, které to vadí, tam prostě ty brambůrky na ten stůl nedávat... aspoň ne každý den. Prostě bys měla nadhodit téma - holky, mě vadí, že tady je každý den na stole tolik nezdravých pochutinek, které naše děti lákají, o tom, že pro takto malé děti, ale ani pro nás, nejsou takové věci zdravé se snad nemá cenu hádat, že? Máme docela problém, že mi malý pak nechce normální jídlo, protože ví, že se tady nají brambůrků. Já k vám chodím ráda, ale tohle mi fakt vadí, co navrhujete? Mohli bychom zkusit vymyslet zdravé svačiny pro nás i pro děti, rozdělit si třeba dny - nevím, kolik vás je a jestli se nějak střídáte, ,nebo chodíte pořád jen k jedné? - každá, u které ten den budete bude mít za úkol vymysle nějakou dobrou, přitom zdravou svačinu - např. nakrájet zeleninu, ovoce a udělat k tomu nějaký dip z tvarohu, zak. smetany atd. atd., upéct nějaké muffinky, udělat pudink s ovocem, tvarohový dezert, slané tyčinky z bramborového těsta,domácí hranolky, možností je spousta, chce to pohledat recepty na netu. Jasně že jednodušší je koupit brambůrky, ale zdravé to rozhodně není. Třeba se z toho nakonec stane možnost, jak se každá můžete vytáhnout, co dokážete vymyslet, jak to bude dětem i vám chutnat atd. Prostě otevři diskuzi a jestli jste fakt kamarádky, tak tě nemůžou jen tak odbýt... a o zdravé stravě se dneska mluví snad všude, tak nevěřím, že by jim bylo tak úplně jedno, co jejich děti jí...
8. pro 2011 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@lusy82 taky máme takový kamarádky, co dávají dítěti vše, na co mají chuť - chipsy, pizza, tyčinky - klidně v půl roce :unamused: naštěstí s nimi netrávíme čas moc často, ale řeším to tak, že sebou vezmu to, co má malá ráda - kukuřičné křupky, nebo pohankové s vanilkou atd, je toho hodně, nevím, co letí u vás - a prostě jí to v její krabičce dám na stůl i na návštěvě. Někdy chce ochutnat i to jiné, co tam vidí, ale častěji to dopadne tak, že i ostatní děti jedí to naše :grinning: Minimálně tím omezíš množství toho, co nechceš aby jedla :wink:
8. pro 2011 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 a jak píše @reruna, taky jsem jim řekla svůj názor - že malé to a to ještě nedávám, tak jsem jí donesla něco jiného.....a řekla bych, že to možná trochu omezily, a občas se objeví i něco jiného než chipsy :wink:
8. pro 2011 ve 14:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna No je pravda, to bych jim křivdila, že kolikrát mě nechají ty brambůrky dát pryč, když už je nejhůř. Už jsem se s nima o tom bavila a nějak to nepomohlo. Spíš mi řekli, že to řeším že jsem prvorodička, nemaj na to takovou vůli. Ostatní mají děti 2. Ale s tím že bych dělala něco domácího, není špatný. Možná je k tomu nenápadně nasměruju, že se inspirují. Dětem je to docela fuk co tam maj, hlavně že tam něco je. Pak bych možná i oželila i ty večeře. Stejně je to hlavně tím, že má období, kdy moc nejí. Když má dny kdy pěkně papá tak mi i ty večeře zblajzne. Jenže on teď na jídlo prostě nemá čas :slight_smile: :grinning: A právě proto u něj převládají ty nezdraví věci, Protože se můžou jíst za chodu.
@blandik Právě, že ostatní děti to jíst můžou, proto je to špatný. Naštěstí to není denně a jde jen o tu zimu. Na jaře zas budeme venku a tam to takový není. Tam jen řeknu aby to malýmu nedávali, jelikož to maj všechno v taškách a je to. Asi to chce hlavně klid, i když to mrzí.
8. pro 2011 ve 14:24  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 a jak ses ptala na naše polovičky - tak manžel to nějak neřeší :wink: RABR nečetl, knížky nejsou jeho favorité, zvládne tak časopis. Jediný co ví je to, že nechce malou vychovávat tak, jak byl vychováván on(často "schytal" výprask, ale efekt to nesplňovalo, prostě autoritativní výchova), často s ním mluvím o tom, jak to vidím já a souhlasí s tím a zjišťuju, že něco už okoukal a snaží se mě napodobovat a dělat to podobně. Má výhodu, že je trpělivější než já, máloco ho rozhodí, takže přestože čtu RABR, vybuchnu častěji(ale taky jsem s malou častěji) a on na mě hned: kliiiid mámo, je to přece malý dítě, nechápe co po ní chceš, jde to říct v klidu :grinning:
8. pro 2011 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky všem :slight_smile: ,

vidím, že je tady toho dost na dočítání...nějak nestíhám v tom předvánočním shonu :grinning: .
jdu se vám ale ''pochlubit'' teda spíš pochválit malého :dizzy_face: .
řešila jsem to spaní dětí....a den či dva na to mě popadla odvaha :sweat_smile: , tak jsem čapla katunčinu postýlku, přestěhovala do pokojíku, večer uspala první ji...teda ona usnula dá se říct sama :dizzy_face: , malému dala ''privilegium'' že jako starší může být vzhůru déle a může se mezitím koukat na krtečka :wink: .pak jsme se ještě chvilinku koukali spolu a šlo se spinkat.samozřejmě jsem vytuhla s ním :grinning: ....ale pak další večer to bylo podobně, akorát jsem se nestihla najíst a už v postýlce malému povídám..matýnku, nestihla jsem povečeřet, půjdu, nechám ti pootevřeno, kdyby něco jsem v obýváku a potom za tebou hned přijdu.k mému překvapení souhlasil! :confused: :dizzy_face: a co víc...usnul sám :slight_smile: .včera se to celé opakovalo.akorát si myslím, že když bude doma i MM, že to ještě nepůjde, ale třeba se to časem zase ''zlomí''samo :wink: .
co se týče matýnkova chování....přijde mi, že je z té školky takový....jak to říct...bujařejší? :sweat_smile: ale to je asi normální.chvilkama bohužel je potřeba zvýšit hlas, ale to je asi také normální :slight_smile: .
8. pro 2011 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@anehap No já když malýmu vezmu něco jeho ( křupky, hroznový víno, jeho večeři ) tak to nechce protože tam je něco jinýho, lepšího. A taky naopak to Jiříkovo, včetně tý večeře, sní ostatní děti. Jak jsem říkala, chce to asi prostě přečkat tu zimu.
No a s těma partnerama, já myslím, že můžeš být ráda. Já právě zase musím krotit jeho. On sice knížku čte, ale tam to končí. Ne že by neměl snahu, ale moc to nechápe. Většinou na něj sice mluví mile a pomalu, ale řáká mu zákazy a co nesmí, ale už mu neřekne, co může a nevysvětlí mu proč se to nedělá. Tak si právě myslím, jestli to nevadí. Né že bych já tohle zvládala bravurně, ale přeci jen dělám míň chyb. A když ujedu tak se mu omluvím, a vysvětlím mu proč jsem křičela a že mě to mrzí.
8. pro 2011 ve 14:45  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, právě jsem si knihu objednala a chci se zeptat- myslíte, že už to můžu pak zkoušet praktikovat u 16m syna- neni na to ještě malej? Díky. Vždy se snažím po dobrým, ale když po několikáté neposlechne, tak pak křičím :cry:
8. pro 2011 ve 14:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 :slight_smile: ...s tím jídlem jsme chtěla napsat něco podobného jako @reruna :wink: .
je to hlavně o komunikaci a pokud by to kamarádky nějak nehodlaly respektovat či akceptovat, pak bych si nosila svoje škatulky s mlsáním...jablíčka, křupky, sušené ovoce :wink: .
co se týče shazování a rozbíjení hraček...to prostě patří k věku, i náš matýnek to dělal, někdy to chce dělat i dnes, ale už mu jde leccos vysvětlit.měli jsme (máme) byt uzpůsobený tak, že neměl téměř nic v dosahu co by mohl nějak poničit, hračky nejlépe tzn. nerozbitné :grinning: .jen tv a pc jsem musela hlídat, ale to docela pěkně pořešila stará klávesnice a myš a byl klid :slight_smile: .

můj muž a RABR....když si o tom povídáme, tak bych řekla, že ten přístup i chápe, ale i já jsem v začátcích, takže ne vždy se nám povede zachovat se RABRovsky :sweat_smile: .nutno zase ale říct, že on je doma opravdu málo....je živnostník, pracuje od rána do noci, takže největší podíl výchovy je na mně.on nesnáší matýskovi výbuchy emocí...vztekání, to ho dokáže vytočit během chviličky....ale nechá se zklidnit.matýsek řeší své ''kolapsy'' raději se mnou, ví, že s e v něm snažím nalézt pochopení, ale přiznávám, že i na mě je toho kolikrát příliš a vidím rudě :stuck_out_tongue_closed_eyes: .on je malý hodně temperamentní, neposedí, pusenku nezavře, navíc je hodně citlivý, vše nesmírně prožívá, z toho asi i ta labilita....dokáže přejít ze smíchu do záchvatu vzteku :confused: .ale není to žádný ''darebáček'', dokáže projevit city, řekne, že má někoho rád, přitulí se, pohladí, i děti ve školce, řekla bych, že je hodně oblíbený, všichni se s ním ve školce pěkně loučí, se všemi je kamarád.ale je toho na něj ještě moc a musí se naučit ty emoce zvládat :slight_smile: ...tak se mu snažím v tom pomáhat :wink: .
8. pro 2011 ve 14:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@petra49 určitě můžeš, malá má taky 16 měsíců a pokouším se :wink: ALe taky zvedám často hlas :frowning2: A zbytečně....
8. pro 2011 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petra49 já to zkouším v Kubových 8 měsících :slight_smile: vlastně to nevnímám jako něco zkoušet nebo nezkoušet, ale jako pojetí vztahů, a ten máme ať mu je kolikkoliv...
8. pro 2011 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@lusy82 - upřímně napíšu, že bych z toho měla problém stejně jako ty, tohle by mi vadilo...prvorodička nebo ne..dítě je takový přerod, kdy máme šanci začít dělat to, co považujeme za správné - př. nejíst chipsy...ale věřím, že se nějak dohodnete...pokud dáš malému jasná pravidla - př. dá si na talířek pár chipsů a více ne - tak by to mělo být více v klidu...a přesně jak píšeš, on zase začne jíst normální jídlo, až bude mít "papací" období..jde jen o to, aby nepovažoval chipsy za plnohodnotnou náhradu jídla ... u nás může sladkosti na svačinku, tedy v určitou dobu dopol a odpol..není to průběžné mlsání mezi jídly...
9. pro 2011 v 08:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@petra49 - já jsem v tom věku do roka a půl taky začala a dneska bych aplikovala od malinka...
9. pro 2011 v 08:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ined77 My máme taky byt přezpůsobený malýmu. V obývací stěně hračky, se kterýma si dřív právě normálně hrál a teď až ho to chytlo.Nejhorší je když mi to začal dělat u doktorky v čekárně. Shazuje hračky a pastelky ze stolu. Jednomu chlapečkovi dokonce dost drsným způsobem zboural komín, kostky se rozlítli po celé čekárně. To se člověk potí až kdesi a najednou nevím co bych měla říct správnýho :grinning: Obzvlášť když na vás visí oči všech maminek, polovina i lidí kteří tě znají z dětství.

@blandik Teď při poslední návštěvě jsem použila tvojí větu a řekla, že brambůrky jsou pro tety ( tyčinky ještě docela toleruju ) a kupodivu to zabralo a to i když přišlo jiný dítě a ined po mé větě si vzalo jeden. Jinak si taky myslím, že to není, tím že jsem prvorodička. Sice mi každá máma potvrdí, že to druhý už se tolik neprožívá ale já si myslím, že starat se o něj budu stejně a v něčem i líp, jelikož už vím co jsem třeba udělala u Jiříka špatně. Spíš si myslím, že už se u toho druhého tolik neprožívá to těhotenství ( ani to nejde si ho moc užít ), prý mají i méně fotek, prostě už to není taková ta euforie jako u toho prvního. U tý péče je to spíš taková výmluva maminek bez vůle, si myslím já.
9. pro 2011 ve 21:18  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 Ještě k tomu shazování hraček - já mám tedy zkušenost (a nejenom se svým synem), že když děti popadne nějaká taková "touha", tak je nejlepší je nechat, moc si toho nevšímat - oni si to vyzkoušejí, že hračky padají na zem, zjistí, že s rodičema to nic nedělá a za chvíli je to omrzí (a přijdou zase na něco jinýho :wink: ).
V situaci v čekárně bych řekla asi něco jako: "Jé, podívej, chlapeček si stavěl komín a teď je na zemi. Pomůžeme mu ho postavit znovu?"
10. pro 2011 v 01:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek