• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

15. dubna 2017 
@berenika39 nádherně rozebráno :dizzy_face: Taky děkuji :dizzy_face:
12. led 2012 v 11:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 dobrá, díky ještě jednou...a co kdybych tam s ním stála tak dlouho, dokud by ho to přestalo bavit? - byla by to taky možnost? :wink:
12. led 2012 v 11:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@laola praxe...mám fakt zlatýho prcka, ale nemysli si, že neproběhly tyhle scény. a nebyla jedna:slight_smile:. docela dlouho jsme se zabývali tím "chci jabko, chci pomeranč, na tady máš, nechci jabko, chci šunku - na, tady je - nechciiiiii, nebudu..... :grinning: :grinning: :grinning: ), takže vím, o čem píšete.
ono je to celé provázané, když se tyhle situace podaří řešit v klidu, tak pak nenastávají další a celé se to posune do takové pohodové roviny. Ty jsi klidnější, nejsi pořád ve stresu, kdy zase přijde scéna...dítě z tebe cítí klid, nemá důvod se stavět proti.
12. led 2012 v 11:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@dedulka jasně že jo, ono to trvat dlouho nebude, když nebudeš bojovat proti němu:slight_smile:
12. led 2012 v 11:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@berenika39 díky za odpovědˇ,no musím se snažit hodit víc do klidu,ale k večeru po několikáté scéně jsem jak papiňák :grinning: některý dny jsou úlně v klidu ,ale někdy to zase jede.Zrovna tedˇráno udělala úplně ukázkovou scénu v obchodě,tušila jsem to ,bylo to kvůli pitíčku. Takže jsem už doma hlásila ,jako Natálko musím ti ještě udělat to dobré pití s sebou, abychom nemuseli kupovat.Budeš mít mrkvičkovou šťávu co máš ráda.Celou cestu jsme nesli flašku v ruce ,každou chvilku se zastavila a pila a přijdeme do obchodu no a co udělá.Mamí pití pití ,já jí řekla vždytˇho máme přece s sebou z domů, tak nové nepotřebujeme, pojdˇmi pomoct vybrat jogurty.No a samozřejmě se sekla a začala vyvádět :wink: a to jsem si myslela jak jsem jí na to pěkně připravila.Takže řev ještě dobu, když jsme tam odsud odešli.Ach jo,ale jak píšeš fakt si to asi ty prckové musejí projít ,tak snad bude líp :slight_smile: ale nervy tečou.....jinak je fakt zlatá,je to klidné dítě ,ale tohle je jak když jí v tý hlavince přeskočí.
12. led 2012 ve 12:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 a to je přesně ono jak píšeš.Chci tohle,na tady máš ne chci něco jiného ,tak na.Néééééé nechcííí :stuck_out_tongue_closed_eyes:
12. led 2012 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
ony ty nervy tečou hlavně tehdy, když člověk to jejich chování bere apriori tak nějak vnitřně jako "špatné", jako že dělají scény, vztekají se, štvou nás, rozčilují nás....
když to člověk vezme tak, že ti prcci kolikrát neví co se sebou tak sebou prostě prásknou o zem nebo se rozječí, protože prostě neumí jinak ventilovat svoji frustraci..... tak se hodí víc do klidu a je toho pak opravdu málo, co by ho nějak mimořádně zaskočilo :slight_smile:
mimochodem, jak by bylo super, kdybychom sebou ve vzteku taky mohli prásknout o zem a ječet? hned by se nám žilo líp, než když to v sobě kolikrát dusíme a trápíme se..... holt to ty děti mají víc zmakaný :grinning:
12. led 2012 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
holky, ja bych sebou dneska taaaak mlatila o zem a jecela :grinning: :grinning: :grinning: T. ma dnes "bezva" den...tesim se na vecer :grinning: :grinning:
12. led 2012 ve 14:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
ahoj holky, tohle téma je úžasné a ráda bych se s vámi poradila s konkrétní věcí. můj syn je ještě malý, ale když jsem tuhle diskuzi objevila, zkusila jsem se zamyslet, jak bych s ním v konkrétních situacích mluvila a dobře jsem udělala :slight_smile: protože mi to nešlo, teda ne bez "zákazů" a příkazů. M. mi například při přabalování nebo i při mazlení/kojeíní bere brýle. moje automatická rekace je: NE, brýle NE. a pak třeba brýle stojí korunky, když mi je rozbiješ, tak nic neuvidím a nebudeme moct jít na procházku. to je asi totálně "špatně", že? mohly byste mi navrhnout nějaké jiné řešení takové situace? synovi je sice teprve šest měsíců, ale chtěla bych si zažít jinou formu komunikace s ním už teď, aby mi to pak naskakovalo bez váhání
12. led 2012 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@majatob mam pocit,ze se neco deje,u nas od pondelka taky des a hruza :grinning: snad byl uplnek
12. led 2012 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
ano, úplněk byl :wink:
12. led 2012 ve 14:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender :slight_smile: ...obávám se, že jsou dny, kdy bych víc ležela než stála :pensive: :sunglasses: :grinning: .
ale máš pravdu, děti mají svobodu projevu :grinning: .

holky...dnes jsem 3x očekávala scénu...ve známých situacích a dočkala jsem se po vysvětlování jen...tak jo :confused: :slight_smile: a klid! :astonished: :grinning: .
že by nějaké erupce? :grinning:
12. led 2012 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@moudivlacek no tak uplnek byl v noci na utery myslim, to jsme skoro nespali... :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: dneska mel jit T. do skolky, ale zacina mu zase ryma a ja ho tam davam jen kdyz je 100% fit, takze zustal doma a teda si rikam, ze ve skolce by z neho dneska pani ucitelka zesedivela :grinning: takhle ufnukanyho a protivnyho jsem ho uz dlouho nezazila :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale zatim to docela zvladam :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
12. led 2012 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@salsiccia myslím, že malé prtě až tak vysvětlování nepobere, ale i tak je dobře, s ním takhle mluvit, až bude větší, budete to mít zažité a půjde to pak snáze.... jestli jde o odbourání toho "NE", tak spíš možná říct něco jako to jsou brýle, ty necháme mamince na očích, aby dobře viděla.... a případně odtáhnout ručičky, když po nich sahá.... spíš dát jenom pozitivní informace......

myslím, že takové ty "výhružky" (nevím jak to lépe nazvat) - když to rozbiješ, nebudeme moct jít na procházku - jsou i pro větší děti moc abstraktní - tj. muselo by dojít k tomu že když po nich sáhne, musí se rozbít, když se nerozbijí, tak na to dítě kašle (nedávno tu bylo něco podobného s dítětem houpajícím se na dvířkách od skříňky).
12. led 2012 v 15:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender díky, jj, výhružka, klidně to tak nazvi, taky to tak vnímám. strašně bych chtěla se svým synem mluvit jinak, než jak se mnou mluvili, když jsem byla malá, ale je to fakt dřina. trochu jsem diskuzi pročetla, ale ještě ne celou. a já potřebuju ty konkrétní příklady, protože strašně špatně abstrahuju, například ta tvoje rada je super. mám taky knížku RABR, tak se jí chci postupně prokousat. strašně bych chtěla být uvědomělá matka :sweat_smile:
12. led 2012 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@salsiccia já taky strašně chci být uvědomělá matka a pak je mi strašně smutno z každýho Kubova brečení, kdeže jsem jako selhala :slight_smile: strašně bych chtěla chtít o něco míň...
12. led 2012 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj baby, moje sladká holčička mi začíná dělat naschvály. Třeba házela na zem jednu těstovinu po druhé (normálně jídlem nehází, naučila se, že co nechce, dává na stranu nebo na můj talíř), já tak pomalu hezky vysvětlovala, proč to není dobrý a ona, mrška, vyčůraně koukala, co udělám... Skončilo to klasicky :frowning2: "Jestli to uděláš ještě jednou, plesknu tě přes prsty". A ona to udělala, já ji pleskla, pak obrátila pusinku do rohlíčku a konečně vypadala, že vnímá, co jí vysvětluju. :unamused: Jak kdyby to bez trochy násilí prostě nešlo :angry:
Vlastně to vypadá, že hledá, kde mám hranice (obvykle dobře spolupracuje na rabr principech). Jenže jak jí sakra ukázat hranice a nepleskat jí přes prsty? To jí mám dát do kouta, nebo co?
12. led 2012 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila to je jak u nas, ja se potacim nekde na hrane "dvou vychov" a taky proste nekdy neni uniku, nez pres ty prsty placnout, tento tyden je obzvlast vydareny :unamused: mam to presne jak ty, taky jsem mela pocit, ze maly docela spolupracuje a jde nam to (pravda musim vynalozit hodne usili, abych nerikala a nedelala ty veci co se nemaj :grinning: :wink: ) a pak je obdobi, kdy mam pocit totalniho selhani a nevim jak jinak...
zas me "tesi" ze na tom nejsem tak sama a doufam, ze se to casem bude zlepsovat a vse nam pujde tak nejak automaticteji :dizzy_face:
12. led 2012 ve 21:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@moudivlacek je to její druhý pokus, co vydržím. Samozřejmě občas nespolupracuje, ale tyhle schválnosti :angry: bych čekala tak někdy v pubertě (jsem naivka)
12. led 2012 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila Můj syn je o něco mladší než tvoje holčička, ale taky občas dělá takový "naschvály" - kdy nasadí šibalský pohled a kouká, co to se mnou udělá. Ale já to vlastně neberu ani jako naschvály, pokud to není něco nebezpečnýho, tak řeknu, proč se to nedělá, ale pak už to nijak nekomentuju a nechám ho, ať si dělá co chce, moc si toho nevšímám (čím větší reakci předvedeš, tím víc to děti baví - musím přiznat, že i já mám občas podobný chutě - když vidím někoho, kdo se snadno vytočí, tak se musím dost držet, abych ho nevytáčela a nezkoušela, co to s ním udělá :wink:) a pak spolu jenom zlikvidujeme následky.
Nevěřím tomu, že když ti dítě jednou, dvakrát (nebo i desetkrát) vyhází jídlo z talířku na zem, že už mu "to zůstane" :slight_smile:.
12. led 2012 ve 22:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@salsiccia Já jsem to s naším synem taky zkoušela od malička a musím říct, že mi to asi docela pomohlo, protože už mi (většinou) naskakují samy od sebe ty "správný" repliky. Ze začátku mi to taky nešlo do pusy, ale jednak jsem si na to zvykla a jednak jsem se opravdu začala na dítě koukat jeho očima - třeba ty brýle (manžel je taky nosí) - nebere je proto, že by chtěl zničit brýle, ale proto, že to je něco nesmírně zajímavýho a lesklýho a navíc se to dá z obličeje sundat. Tak si to vyzkoušel se starýma slunečníma brýlema, jaký to je a když chtěl sahat na ty tatínkovy, tak jsme mu jenom řekli "nech brýle tatínkovi" a dali pryč ručičky (ale to spíš nějakým legračním způsobem - jakože ho táta třeba jakoby kousnul, nebo dal pusu na ruku, prostě aby se odvedla pozornost a nebylo to moc násilný). A dneska už si těch brýlí ani nevšimne, asi si zvykl, že je táta má a už ho to nijak nevzrušuje.
12. led 2012 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@hamma jj, to je mi jasný, že on to nedělá, že by byl potvora a chtěl mi je rozbít :slight_smile: jen vím, že nechci, aby na ně sahal, ale zejména proto, aby je pak nevzal někomu jinému, aby věděl, že brýle se ani mamince, ale ani nějakému strejdovi neberou, prostě ho to naučit. byl to příklad, takových bude jistě přibývat a jsem ráda, že je kde načerpat inspiraci, jak s dítětem zacházet. moc bych si přála s ním jednat jako s partnerem a ne jako s někým méněcenným, z pozice toho, kdo jen rozkazuje (jak to vidím ve spoustě případů okolo sebe :unamused: i v rodině)
12. led 2012 ve 23:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@salsiccia Já si myslím, že takhle malinký dítě se ještě asi nemůže něco úplně naučit - obzvlášť, když je to něco tak lákavýho, jako brýle nebo sahání do očička. Podle mě je nejlepší prostě tisíckrát za den tou hlavou uhnout nebo odvést tu šmátravou ručku někam jinam:slight_smile:. A až bude mít rozum, tak s ním už zas bude jiná řeč.
A taky je mi vždycky nepříjemně, když vidím, že se lidi ke svým dětem kolikrát chovají hůř než k domácím zvířatům :confounded:. Věčný okřikování a plácání mě mrzí i za ty děti.
My se snažíme jednat s naším synem jako s jakýmkoli jiným člověkem, vždycky se snažím pochopit, o co mu jde a pak to v rámci možností nějak uskutečnit. Samozřejmě jsou věci, které prostě nejdou - buďto, že to ještě nedokáže, nebo něco fakt nemůže a tak se vzteká (a to náš je teda docela vztekloun a myslím, že to pravý vztekací období ještě nenastalo) ale nikdo ho neokřikuje "nevztekej se!" (když to někdo zkouší, tak mu vždycky řeknu, co by asi udělal člověku, který by mu v záchvatu vzteku radil, ať se nevzteká a udělá to v klidu - docela to na takové "vychovatele" zabírá :wink:), ale snažíme se mu dát pochopení a nějakým způsobem ho utěšit.
Zatím se na věcech ještě moc nedomlouváme (ještě moc nemluví), ale stejně mu vždycky říkám, co teď děláme a co budeme dělat potom, když vidím, že je do něčeho zabraný, tak ho nevyrušuju a naopak, když vidím, že už neví co by, tak ho v tom nenechám a jdeme něco dělat spolu. Když ho třeba chci přebalit, tak mu to řeknu předem a ne že ho čapnu a mrsknu s ním na přebalovací pult (jak jsem to leckde viděla). Prostě se ho snažím respektovat :wink:
12. led 2012 ve 23:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@hamma jj, to je trefné. já jsem se na brýle ptala zejména pro situaci, kdy už nestihnu uhnout a pro ty jiné lidi. mám pocit, že se pár slov naučil (rozumět, tedy slovo + akce), napřklad při oblékání vždycky říkám ruku-ruku a mám pocit, že spolupracuje. Tak jsem chtěla naučit slovo pusť, ale to asi nezní dost zvučně :slight_smile: a jinak se snažím praktikovat jak ty s tím, že ho neruším od činnosti (mám dost vyzkoušené, že si nenechá nic vnutit a že je nutno naslouchat tomu, co chce on). a na plínku taky vždycky upozorňuju. to učení se komunikace je hodně pro mě, protože vím, co nechci, ale dělat věci jinak je nesmírně složité, je to ve mně tak zažrané :unamused: pamatuju si ještě "nebreč nebo dostaneš na zadek, abys měla proč brečet" chápu to zoufalství, které se za touhle větou skrývalo, ale to dítě z toho prostě nemá ani trochu rozum a neví, co se sebou a co s okolím. moc bych se tomuhle a podobným chtěla vyhnout.
13. led 2012 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nas dneska velka novina, M dneska ke me prisel a poprve rekl mamiiiiiiii :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
na to jak nebyl furt zadnej pokrok,tak ted se to snad rozjizdiiiiiiii
13. led 2012 ve 12:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@salsiccia Jo, "nebreč, nebo dostaneš" taky znám z vlastní zkušenosti. A myslím, že právě díky tomu, že jsem zkoušela mluvit "rabrovsky" už když byl Jojo maličkej, tak mi teď naskakujou automaticky lepší větičky, i v docela vypjatých situacích.
A asi jsem si na to nějak zvykla, když byl teď Jojo na schodech (jeho oblíbená zábava) a v klidu si tam lezl a v tom vyšla babička a říká "Pozor! Spadneš!", tak já jsem už měla pocit, že padám i já :slight_smile:.
Ale nejvíc nesnáším, když dítě spadne a začne plakat a všichni se kolem seběhnou a říkají "nebreč, to nic není..." to vždycky pěním. Já chápu, že chtějí to dítě utešit, ale co je to za útěchu - kdyby to nic nebylo, tak by asi nebrečelo. Vždycky se snažím si představit, jak by bylo mě.
13. led 2012 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hamma á si myslím, že jim to ani nedochází....to je tak zažité, že člověk vlastně ani neuvažuje, co to kecá...
:wink:
13. led 2012 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
já mám třeba problém, když oblíkáme atd., mluvit bez těch povelů...
přeštelovat se z- sedni si, dej nohu, natáhni si, postav se, ............jen na ty "hesla"....nohu,ruku, slipy...
Vlastně mám zažité, že když to neřeknu vůbec, neudělá to...

Vím, že to pochází z výchovy, to byla naše matka...........neustáá kontrola všeho, co jsme dělaly, jeslti správně...

a pak taky nárok na ryhclost...sama jsem "úderník", jak mi říkali doma...všecko zvládnu strašně rychle a nevědomky to požaduju i po synovi...Uklízíme...a jak se nic neděje, pěním...Přitom dát mu ten čas, aby se k tomu rozhodl sám...
13. led 2012 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hamma můj děda říká výhružně "Nespadni!" - jako kdyby nějaké dítě chtělo naschvál spadnout...
A ten jeho autoritativní hlas je naprosto účinný. Tuhle jsem dostala přednášku "Nesmíš nosit nic těžkého, netahej Leu, nezakopni, dávej na sebe pozor" a já tam jen stála a kývala jak malý dítě, konsternovaná, že nevím, co odpovědět. Dědo, jsem dospělá a podruhé těhotná, tohle mi říkat nemusíš?
13. led 2012 ve 21:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila když ale on to myslel všechno tak dobře! :slight_smile: to je na tom kolikrát nejhorší :sweat_smile:
13. led 2012 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek