• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

15. dubna 2017 
@lolelole Tak jestli máte schody, zajistěte lépe ty dolní dvířka. vyměnit za ty horní, nebo přidat nějakou pojistku, ať to neotevře.
28. led 2013 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Prosiiiiiiiiiim,rada bych radu,jak na to,aby se dcerka prestala pocuravat,je od 16 mesicu bez plen a zvladala to na jednicku,vzdy si rekla a postupem casu i sama na nocnik chodila...ale ted,bud se pricurne a pak teprve jde na nocnik a vola mami sahni si,jsem mokra a nebo se to ted zacalo stupnovat a krici curam a jeste se u toho smeje,do doby nez zacnu hudrovat a vysvetlovat,ze se zlobim..trva to vse uz pres dva mesice..zadne zmeny,ani male u nas nejsou,nehadame se,jsme vsichni v pohode,opravdu nevim cim to je a hlavne jak na ni..V noci plinu davame,pije hodne mleka,takze by do rana nevydrzela..Jsem uz zoufala,prevlekam ji snad desetkrat denne :/ a do toho v posledni dobe na ni i kvuli tomu obcas poradne zakricim,efekt to nema zadnej,jen se rozbreci a nebo rozevztekli a sama si pak ani to pocurane pradlo nesudna a krici na mne sundej to! Placat za to ji odmitam,ale chlap by chtel,pry by si to dle nej zapamatovala a dala s tim pokoj,ja vim ze by to tak nebylo,nikdy jsem ji neplacala,jen vyjimecne ale od doby,co ctu Rabr jsem zmenila pristup a funguje to skvele,jen ted si nevim rady.. :zipper_mouth:
2. únor 2013 ve 20:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monapink A kdybys nasadila zpět plínky? Prostě udělat krok zpět a nechat ji chvíli být? To mě jen tak napadá, prostě na ni netlačit, Tobě by to ulehčilo práci a jí by třeba časem začalo vadit, že ještě není "velká holka" a má plíny... My máme zase problém, že náš prďoch nechce chodit kakat na nočník, prostě jen do plíny. Vůbec nevím, co s tím, čekám, jestli si to nějak nesrovná a nezačne nočníkovat. Jsou to lumpíci :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: .
2. únor 2013 ve 23:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monapink a není jí zima? nebo je jí oblíkání složitý?
hele, v 26m je dítě ještě relativně malý, spousta dětí má plínky běžně, jestli si cvrkne a řekne, tak je to o dost víc než spousta dětí zvládá. vím, že je to frustrující, ale určitě to přejde. nejpozději jakmile se oteplí.
3. únor 2013 v 07:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@monapink ahoj, my jsme prošli tím samým. taky jsem usnula na vavřínech, že už si to krásně ohlídá a pak skok zpátky a čur do trenek :slight_smile: ...já myslím, že si to prostě chtějí vyzkoušet zda-li to nepůjde vrátit a čurat do kalhot. Nebo taky vidět jak reaguje maminka, zjistit kolik trpělivosti má.
no chápu, že je to k naštvání, trvá to pro tebe už dlouho. Jenomže žádný trik na děti není. Když začneme chtít po nich , aby dělaly to co chceme my, tak pokud ony nechtějí , nezmění se. Je to i škola pro nás, učit se vypořádat s tím co je.
Jsem si jistá, že to počurávání dlouho trvat nebude. Zkus se zaměřit na pozitivní stránku věci - tvoje dítě je štastné i když se počurá. Má z toho hru. Směje se. Můžeš si hrát s ní , smát se s ní. Odložit myšlenku, že "by měla chodit zas na nočník", být ten pozorovatel a průvodce..ty začurané kalhoty přece pračka vypere. Snažím se vrátit do tý doby, vím, že mě to taky hodně štvalo a nezřídka jsem vybouchla. Teď zpětně vidím, jak jsem mrhala svojí energií. Učíme se s dětmi a rosteme s nimi : ne z nich :slight_smile:))
3. únor 2013 v 08:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@monapink dva měsíce je už dlouho, tak to nejspíš nebude, ale nám tohle jednu dobu taky jedna dělala, že pořád učurávala, a pak jsme zjistili, že má nějaký zánět (nevím jestli to byl močák nebo jinde) dostal atb a byl klid. tak možná může být třeba trochu prochlazená,zkuste jestli není problém někde tady,
a určitě souhlasím, že bít a nadávat nemá smysl, určitě to nedělá schválně :wink:
3. únor 2013 v 08:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@papuchalk Ahojky,koukám na tvůj příspěvek.....máme s klukama totéž.Nechtějí kakat na nočník,jen do plínky.Mají delší dobu problém s kakáním,jdeme skrz to i na vyšetření :frowning2: .Na malou chodí normálně na záchod,ale jak přijde kakání křičí plínku,plínku.Necháváme je,prostě jim ji nasadíme.Ono se to srovná :slight_smile: .
3. únor 2013 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lynks to je moc pekne napsane- rosteme s nimi : ne z nich :grinning:
Dekuji vsem,moc se mi nechce delat krok zpet a dat plenku..i kdyz uz mne to napadlo :wink: Zkusim jeste vydrzet..prave ze se na to otepleni tesim,bude ji zase bavit stahnout gate a curat sama na travicku,na kaminky,ne jako ted v zime,kdy ji ja doluju z kombinezy,ale proc to dela i doma,nechapu..
3. únor 2013 v 18:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marton No, já taky dávám plínku a doufám, že na to časem přijde sám. Když jsem naléhala, ať jde na nočník, akorát se sekl, nešel a to třeba i tři dny. Takže "na sílu" si to už netroufnu, to kakání je ošidný, může s tím být problém. Co mají kluci za problém s kakáním? Zácpu?
3. únor 2013 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@papuchalk jo,jo.Starší dvojče pořád tlačí a je z toho většinou jen trochu špinavá plena a výsledek tak za 3 dny.Nucením člověk nic nezmůže.Naopak se pak bojí víc a jak píšeš seknou se.Nebojím se,že by jim zůstala plínka,ale dělá mi starost co je příčinou té zácpy.Snad nám pomůže ta proktologie :frowning2: .
4. únor 2013 v 07:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
babulky, slubujem ze celych 99 stran skusim precitat ale ak by niekto mal skusenost hned tak dakujem :slight_smile: maly ma posledny tyzden obdobie vzdoru ako vysite..vacsinu veci zvladame, aj zachvaty hnevu sa daju ale najnovsi vymysel je uplny odpor ku chodeniu von..proste doma doma a nikam inak..aby som ho dostala von to je skor zazrak, nepomahaju ani veci co pred tym zaberali ako elektricka, autobus, lizatko ;)..v piatok sa mi ho dokonca podarilo obliect a ist von (mali sme s rodicmi naplanovane muzeum) no aj tak sme sa po 30min za ktore sme presli asi tak 50m vratili..pocas toho krik, zurenie, 4x hodenie o zem.. co s tym? nelamat to ale pockat kym zacne chciet von sam?
dakujem :slight_smile:
19. únor 2013 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marton - Tak my tohle máme uplně stejně, malý si na čurání zavolá, i večer před spaním, na spaní má ještě plenku, přesto si zavolá, že se chce vyčurat, ale kakat nebude ani do záchodu a ani do nočníku, nekaká mi třeba 3 dny , pokaká se až večer do plenky, nebo o víkendu mi to hodil rovnou do trenýrek, nemůžu mu vysvětlit proč kakat do záchodu, zkoušela jsem uplácení :slight_smile: , neprošlo, plácnutí po zadku , nepomohlo, tak už nevímjak nato, budu doufat, že se to přes léto naučí :unamused:
20. únor 2013 v 15:05  •  2 děti - čeká miminko, termín má v květnu 2014  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vbrnka Tak si vezmi, co se teď dá dělat venku? Stavět sněhuláka, na to není každý den ten správný sníh, bobovat, jestli máte kde... Zima je příšerné roční období. Už samotné oblíkání, kdy je dětem horko, nepohodlné tlusté oblečení, rukavice, ve kterých nemůže používat jemnou motoriku, problém s čůráním venku, štípavý vítr do tváří... Případně komentáře dospělých "neválej se v té břečce, nejez sníh, neklouzej se, ať neupadneš"... Je toho hodně, co se dá na zimě ve městě nesnášet. Já mám třeba zimu ztíženou i o chladovou alergii (udělají se mi červené a velice svědivé fleky na stehnech).
Normálně bych řekla, POČKEJ NA JARO, změní se jako mávnutím kouzelného proutku.
Je malý nošenec? U nás i v tomhle velkém věku pomáhá, když tu dlouhánku navážu přes bundu na záda a někam ji přenesu, protože se hřejeme navzájem a nemusí chodit. Chůze v zimě ji obzvlášť nebaví, takže když jdu s oběma, vleču se s dvojkočárem. Nedojde sama ani pár metrů k řece, což v létě nebyl problém. A teď na konci zimy se nám ještě pořád vrací rýma, že jsou ty děti oslabené, už se nedá vůbec nic podnikat. Vyhlížím jaro, mám pocit, že jsme pořád zavření doma, ale dětem to nevadí. Malou vyšoupnu spát v kočárku před dům a velká maluje, stříhá, "myje" nádobí, vaří se mnou, tráví dopoledne ve vaně a denní dávku čerstvého vzduchu si odbývá při krmení ptáčků.
20. únor 2013 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@cervena_vila jeej dakujem za reakciu..a ked si to tak citam druhy krat tak mas asi pravdu..ja som len asi nejak nadobudla pocit ze nieco nie je ok, ked sa moj vsemudry mm spyta ked pride z prace a to ste nikde neboli??? :slight_smile:
je fakt ze obliekanie a vsetko toto ho asi fakt nebavi, a zistila som ze ked je motivacia ako navsteva kamosky alebo nieco podobne tak sa necha aj obliect aj ide von :slight_smile:
dakujem este raz
a dufam ze ta jar uz bude coskoro inak bude zo mna doma velryba :D
20. únor 2013 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vbrnka Kdyžtak je vyšli ven spolu na "pánskou jízdu", mm pak pochopí, že to není taková idylka :stuck_out_tongue_closed_eyes:
My taky někdy chodíme ven, ale musí být slunečný den, nebo krásný sníh nebo jasný cíl - když byl na rybníku led a deset labutí, to byla snadná motivace na výlet. Ale když je tak průměrně šedý den, tak ji nedostanu ani křupání zamrzlé louže...
20. únor 2013 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@cervena_vila to on zas problem nema ho zobrat, mne len pride nezmysel ho lamat kym nikam nemusim ist..ak mam nieco na vybavenie tak ho supnem do kocika ked uz ma spanie na krajicku a je to..spi kym prejdeme na druhu stranu ulice :slight_smile:
trening trpezlivosti teda :slight_smile:
20. únor 2013 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lolelole Ahoj, my jsme najeli na trochu "brutální" metodu, a to, že když Sofinka začne šílet a křikem si vynucovat pozornost, třeba když pracovně telefonuju nebo musím něco přečíst a nenechá si to po dobrém rozmluvit, vezmu ji a zavřu v pokojíčku. Řeknu jí, že zlobí a až bude zase hodná, ať na mě zavolá a já pro ni přijdu. Zezačátku byl řev samozřejmě ještě větší, ale pak pravidelně nastalo ticho a po chvilce slabé ťukání na dveře a "Maminko, odná". :slight_smile: časem jsme to vypilovali tak, že když teď zlobí, stačí "izolací" pohrozit a hned se zklidní a začne si sama hrát nebo číst. Na zadek jsem jí nikdy dávat nechtěla (i když třepnutí párkrát do roka se nevyhnu) a tohle pro nás všechny byla docela schůdná metoda.
4. bře 2013 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,prosím, poraďte. Můj skoro 2,5 letý syn je tedy pěkný divoch. Doma nebo venku v pohodě. Když dělá něco, co nemá a nereaguje, tak stačí pohrozit, že dostane na zadek a dá si říct. Chodíme jednou v týdnu na cvičení a zpívání do herny a jednou na cvičení do Sokola. Ale poslední dobou je naprosto nezvladatelný a vůbec nespolupracuje. V herně si samozřejmě hraje s tím co mu přijde pod ruku (dnes to byla klouzačka) a když ho chci zapojit, tak začne řvát a kroutí se po zemi a zdrhá mi. Na cvičení v Sokole zase jen utíká po sále pořád dokola nebo si zaleze na žíněnku a poskakuje, ale cvičení s ostatními prostě ne. A nic nezabírá. Ani vyhrožování, že dostane na zadek ani skutečné plácnutí. Jen chvíli řve a pak pokračuje, kde přestal. Vůbec nevím, co mám dělat. Jestli ho nechat, ať si dělá co chce nebo fakt nevím :frowning2:
11. bře 2013 ve 14:32  •  1 dítě - snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trupinka a jaká je tvoje/vaše motivace na cvičení a hraní chodit?
11. bře 2013 v 19:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ofeliee No hlavně aby byl mezi dalšími podobně starými dětmi a získává při tom různé dovednosti - plnění úkolů apod.(něco ho baví, tak je to o.k.). Teď je ve věku, kdy si děti a jména pamatuje, tak si získává kamarády. Ale možná to je prostě to období (vzdoru), tak to asi musíme vydržet.
11. bře 2013 v 19:37  •  1 dítě - snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trupinka Třeba prostě potřebuje takhle hodně řádit - tělocvična je na běhání bezpečná, to je výhoda. A když se vyběhá, zajímá ho, co dělají ostatní? Třeba se zapojí později - po více prolítaných hodinách. Pokud to nevadí lektorce, neviděla bych v tom problém.
Vem si, že dva a půl roku je dost nízký věk na nějakou kooperaci mezi dětmi, říká se, že spolu si hrají děti až tak od tří let, do té doby si hrají spíš vedle sebe a interakce jsou spíš náhodné, když si vyjdou vstříc stejným úmyslem.
Možná začne napodobovat, co dělají ostatní, když uvidí, že sami mají ze hry radost. Ale rozhodně ho nenuť - vyhrožování, plácání ani bonbón za odměnu nejsou cesta. Choďte tam, jen pokud z toho nebudeš viditelně otrávená. Když to nebude bavit tebe, jeho to bavit taky nebude.
Tři aktivity za týden se mi zdá docela hodně - není to pro tebe moc náročné?
11. bře 2013 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trupinka úplně upřímně - nikdo jiný než on ti neodpoví. a myslím, že on mluví :wink: :wink: :wink: dost jasně. opravdu mě nenapadá jediný důvod, proč by měl dělat, co nechce. první větou tvého příspěvku bych skončila: doma nebo venku v pohodě. Tak ho jen poslouchej, ušetříš si nervy, jemu zbytečný stres z toho, že ho naháníš a snažíš se přesvědčit k něčemu, co neche dělat. V tomhle věku je to opravdu moc moc důležité, abyste oba byli co nejvíc v klidu, protože jak všechny víme, k výbuchu je pořád blízko :wink: :wink: :wink:. Dopřejte si pohodu doma a venku, i tam může mít děti....za pár měsíců zkusíte znovu, a když ne, věř, že z něj bude úplně pohodový kluk - i s nesplněnýma máminýma ambicema. nemyslím to špatně - ale prostě to, co chceš ty, neznamená, že chce on. tak pevné nervy a at najdete cestu.
p.s. je to moc poučné, poslouchat vlastní dítě, na to narazíš ještě x krát do puberty:slight_smile:
11. bře 2013 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Já si sem jen postěžuju, jak je to náročné s nemocným dítětem: nechce pít, nechce chodit čůrat (ani po noci), nechce sirup, jen ten růžový (ibalgin - to se přeci nerozdává na požádání), nechce si nechat obvázat krk, nechce změřit teplotu (to já už nedělám, ale manžel se snaží - já srážím teplotu práškem jen, když je jim do pláče). Nechce být oblečená, překrytá, nechce odpočívat, i když má oči oteklé únavou... Nakonec pak stejně dojdu k nějakému nátlaku a klišé "maminka to ví líp".
11. bře 2013 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila No on se třeba v tom Sokole dost vyběhá, to venku sám nee. Takže se mu tam líbí, ale tak nějak po svém :grinning: . Takže ho asi nechám ať si tam lítá, nutit ho k něčemu fakt nemá cenu. Minule před cvičením jsem se mu snažila vysvětlit, že tak půl hoďky cvičení a pak hraní a trochu to zabralo, ale dneska byl teda jak utržený ze řetězu :grinning:
11. bře 2013 ve 21:12  •  1 dítě - snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila U nás při nemoci zabrala televize. On je teda blázen do Aut, ale zafungovalo cokoli a docela dlouho byl v posteli a díval se.
11. bře 2013 ve 21:14  •  1 dítě - snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@trupinka Ahoj, my tenhle problém měli na plavání. Taky se nezapojoval adělal si co chtěl. No ajá ho nechávala, dokud nepřišla nová instruktorka, která byla méně tolerantní a docela nám to tam zvošklivila. Takže jestli vaše cvičitelka je chápavá, tak bych to neřešila a nechala ho být ať se vyřádí po svém. :slight_smile:
11. bře 2013 ve 22:34  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
je hodně těžké se možná povznést nad takový ten "nátlak" okolí... i v tom smyslu, když třeba jen vidíš, že ostatní děti "poslouchají" a "plní úkoly" a "dělají, co mají (tj. dělají, co chtějí rodiče :wink: )", že jsi prostě matka, co nedokáže (nebo nechce? :slight_smile: ) své dítě zpracovat... já takový pocit zažila taky, matěj měl kolem dvou let, chodili jsme na cvičení a on jako jediný nebyl vycvičený, lítal po herně, vše zkoušel (mj. i trpělivost lektorky), absolutně nespolupracoval... zezačátku jsem to nesla asi blbě, měla jsem pocit, že ho musím zpracovat, aby dělal co ostatní, pak mi konečně svitlo a začala jsem ho poslouchat já, začala jsem vnímat jeho potřebu lítat, hrabat se ve všem možnym... dělal to, protože to potřeboval dělat - ne proto, aby vytáčel mne nebo lektorku (ale pod pocitem tlaku možná později taky :wink: )... vyřešili jsme to tak, že jsme tam přestali chodit a jsem za to ráda... až bude připravený na organizované záležitosti, sám si řekne, ví, že je to v nabídce, stejně jako s chozením do školky apod.... většinová představa je ta, že dítě poslouchá a rodič učí, vede... ale velmi často by to mělo být naopak... máme se od dětí hodně co učit :wink: někdy mám pocit, že rodiče chtějí, aby se děti chovaly jako malí dospělí... vždy disciplinovaní, ochotni spolupracovat, rozdělit se, půjčovat, zdravit, děkovat... prostě být takoví, jací ani dospělí často nejsou... nechme jim jejich dětství, vnímejme je, budme dobrým vzorem, učme se od nich... držím palce :slight_smile:
12. bře 2013 v 07:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
12. bře 2013 v 07:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petruskaz Naprosto souhlasím :slight_smile: Taky si myslím, že to může být tím, že přes zimu moc ven nechodíme, tak má nashromážděnou energii a potřebuje se prostě "vyblbnout".
12. bře 2013 v 08:13  •  1 dítě - snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cervena_vila jen drobna anekdota v reakci na tve postesknuti - jak tvoje holcicka chce jenom ruzovy sirup, tak ja kdybych se na hlavu postavila, ruzovy sirup do Tonika nedostanu :grinning: Kdyz byl posledne nemocny, davala jsem ho poprve uprostred noci, potme - v pohode. Kdyz ale rano potreboval druhou davku, jen se podival na lzicku a bylo zle - ne, nevezme si ho, protoze je ruzovy! :grinning: Muj muz musel vecer do lekarny se specifickym pozadavkem na neruzovy sirup :grinning: Nakonec prinesl pomerancovy :sweat_smile: Tonik neji nic, co je ruzovy - sunku, fazole, jednou odmitnul maso, protoze ho videl pred uvarenim a bylo ruzovy :sweat_smile: Tak to jen tak na okraj... jinak chapu, jak je frustrujici, kdyz se snazis ditko lecit a vylecit a mas pocit, ze si to svoji nespolupraci jeste zhorsuje...ja jsem mela vzdycky utkvelou predstavu, ze nemocne dite patri do postele. Od te doby, co jsem pochopila, ze je nekdy lepsi to nechat na nem, kdyz je mu fakt ouvej, do postele zaleze sam...:slight_smile: Ale jak podat leky, sirupy apod, to taky resim...
12. bře 2013 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek