Jak zklidnit dvouleté dítě při hře a kontaktu?
Dobrý den maminky, jdu si ke zkušenějším pro radu.
Syn bude mít 2 roky, je to taková střela 😀 ale posledních pár dní se nám stává to, že sedíme s manželem na gauči a syn po něm kolem nás neustále litá. A teď začal dělat to, že běží kolem nás, zastaví se nám u zad ( když nejsme opření) a oběma rukama nás bouchne do těch zad. A takhle to udělá několikrát a má z toho hroznou srandu, jenže ono to docela štípe a někdy i bolí. Zkoušeli jsme domluvit - sranda. Manžel zkoušel placnout přes ruku, nohu - sranda. Co by na něj mohlo nejvíc platit? Asi má pocit, že je to pořád sranda a to i když zvýšíme hlas a to vydatně. Ještě podotýkám, že když se opřem, aby kolem nás teda nelítal a neměl takový přístup k těm zádům, tak nás někdy pro změnu mlaskne do ramene.
Budu ráda za vaše nějaké rada a zkušenosti
Děkuji
Neplácat pokud možno - to je vám ale jasné - pak dítě nechápe, proč dospělý může a on ne.
Mám mladšího syna v podobném věku a nejvíc asi platí omezit v pohybu (tzn. prostě ho chytit a držet a jasně říct “ne, bolí mě to” - bez křiku, klidně) a když by to opakoval stále a stále tak prostě to taky stále a stále opakovat - a zkusit se domluvit ve stylu pustím tě, ale nemůžeš mě bouchat.
Případně to odvedení pozornosti - on tím volá po vaši pozornosti, předpokládám, že si v tu chvíli třeba chcete odpočinout/popovídat si, tak si k němu jeden sednout, vytáhnout nějakou zábavu, jít do jiné místnosti… Je to někdy o nervy, ale vyroste z toho.
Dát mu slovně jasně najevo (důrazně, bez legrace), že pokud nepřestane, budete se bránit, protože tak to prostě chodí. A jednoduše vysvětlit, co znamená, že se člověk brání.
Nejsem pro fyzické tresty, ukazování, že dospělý může a dítě ne, ale i já svoje děti učím, že když je někdo opakovaně otravuje a napadá, tak se mají bránit, když není kam utéct.
Je to výzva ke hře... Jenže takhle žádat o hru nejde, že? (Ne jen s vámi, ale až to udělá podobně velkému dítěti, shodí ho.) Takže nehrát hru - nechytat, neohánět se, neplácat. Říct důrazné "ne", přerušit svou činnost, dítě zastavit a imobilizovat. A držet do doby, než vás začne vnímat - než si uvědomí, že vy se nesmějete, ale máte zcela vážný výraz. Teprve pak zopakovat "Nesmíš - bolí". ... a ideálně velmi rychle dodělat to, co jste mala rozdělané a jít se dítěti věnovat (klidně pět minut, ale pozornosti, kterou mu vy řízeně dáte - i kdyby to mělo být pět minut zápasu na koberci. A pak zase ukončit a jít ke své práci: ať si užije hru, ale umí ji i ukončit.).
Pokud nezabere tohle, tak logický důsledek: "když budeš šťouchat do lidí, nebudou chtít s tebou být" - a odeslat pryč z místnosti, nebo naopak sama odejít a zavřít se jinde (opět na pár minut maximálně - dítě nejpíš začne brečet a přestane být v situaci "hraj si se mnou", dostane se do "já se bojím"... a v té byste ho jako rodič opravdu neměla nechat samotného, že)
@jana5382 no především bych ho neplácala..2 leté dítě nepochopí že když ho vy placnete že ono nemůže a akorát Vás zrcadlí a ano je to pro něj sranda . Nejlepší je zamezit tomu ,aby to nedělal tzn prostě vstát na chvíli odejít ,odvézt pozornost jinam říct nene to boli . U nás to pomáhá malému je rok a půl.