Jak Zvládnout Výchovu Divokého Batolete: Rady pro Matky

Ahoj holky, jdu se trochu vypsat. Syn má rok a půl, ještě párkrát za den kojený, jinak krásně jí, když pominu borůvky, rajčata a mrkve. Stále se směje, běhá vypadá jako veselá kopa, problém však nastává tehdy, když mu seberu nějakou věc. Snažím se s ním domluvit, dát mu jinou věc, jinou hračku, odvést pozornost, ale ne, vždy následuje děsná scéna., když není po jeho. Bohužel se takto chová i v kolektivu mezi svými vrstevníky. Chápu, že tam vidí nové hračky, které doma nemá a je do nich zapálený, ale když ho poprosím, aby třeba s tou danou věcí nejezdil tam kde chce, scéna jak hrom. Nebo když náhodou tu jeho hračku chce někdo jiný.. Neumí se o tu hračku ani podělit. Bavíme se a já mu řeknu, že bych chtěla, aby hračku v klidu půjčil, nebo aby si vzal jinou, že tuto odložime na chvíli, ale ne, vždy se strhne děsná scéna a já pak mezi všemi vypadám jak matka, co nezvládá své dítě, když vidí jak se hrozně vzteká. maminky v okolí totiž většinou co dětem řeknou, to děti udělají a ano, už v takovém útlém věku.. Jak vymezit nějaké hranice? Milionkrát mohu říkat, vysvětlovat ale ne, v kolektivu mezi dětmi je to děsný. On je hravý, hrozně se vždy na děti těší, ale oproti ostatním mi přijde hrozně divoký.. přijde k ditku a chce ho pohladit, ale udělá to ne násilím, ale hrubě.. doma se snažíme vysvětlovat ukazovat jak by měl udělat malá, ale on se tomu vždy jen směje. je rozmszleny? Co s tím? začínám být zoufalá. Nejsem zastánce mlácení děti za vše, co udělá nebo neudělá, ale sem tam přes ručičku dostane, když opakovaně udělá něco, co opravdu nemá