Jsem na dně. Skoro 3letý syn je nezvladatelný
Už si fakt nevím rady.Malému budou za pár dnů 3 roky a má nastoupit do školky jenže on je nezvladatelný. Když něco nechce tak to dělat nebude, nechce se nic učit jak vytáhnu knížku zavírá jí a říká mě ticho,říkám mu venku třeba to je auto on dělá že neslyší a neodpoví, nebo naschvál řekne něco jiného. Prostě nespolupracuje. Od mala ho učíme říkanky a jako menší v pohodě opakoval ted nic. Dnes jsme byly u doktorky v čekárně se chytl lavice a nešlo sním hnout tak že tříletá prohlídka nic máme přijít jindy. Už jsem na dně nevím jak na něj. Bojim se že ho ze školky vrátí pač nebude spolupracovat. Venku zlobí a neposlouchá,utíká,vzteká se. Zkouším na něj po dobrém i občas dostane na zadek ale tomu se směje. Omlouvám se vim nejsem dokonalá máma ale co mám dělat když on prostě nechce spolupracovat ☹
@teriszek a preco ho nutite ucit sa take blbosti jednoduche akoze to je pes...ved ked uz to davno vie, tak naco mu to nutite?
vyhrazate sa mu certami a uplacate ho sladkostami a divite sa ze vzdoruje? no aj aj by som vzdorovala keby sa mi niekto vyhrazal, strasil, ucil ma blbiny a uplacal sladkostami aby som nieco urobila....
Neřekla bych, že je nezvladatelný. Jen prostě vzdoruje. Dokonce je i v letech, kdy období vzdoru bývá. Mám dva kousky, takže už vím 🙂
První (6,5) byla svéhlavá už od miminka. Tvrdá hlava je doteď. Mívala svoje hysterické období - zakázalo se cokoli, mělo se cokoli dělat, ... = řev. Klidně i dvě tři hodinky v kuse. Mně za zadkem. Nepomáhalo nic
- ignorovat (řvoucí za zadkem se ignoruje blbě),
- obejmout (no obvykle jsem jednu chytla, protože nechtěla - je taková spíš bez-dotyková, kontaktní jen když chce sama),
- odvést pozornost (řvoucí dítě je ve své emoci, neposlouchá - alespoň ty naše)
- trest (dítě je v emoci, pracuje s ní, je pro něj nová - proč ho za to trestat?)
Bývaly okamžiky, kdy jsem se se řvoucím dítětem na sáňkách vracela domů, protože měla sníh na rukavičkách (i takový důvod, bohužel).
Na druhou stranu musím říct, že je hodná, nikdy nikam neutíkala, víceméně poslouchala.
Teď aktuálně máme období jiné. Je drzá, odmlouvá, nafukuje se, ječí na nás. Za každou blbost fňuká. No podle kamarádek starších dětí taky běžné.
Druhá byla od miminka miliónová. Hodná, spala, ... až právě tím vzdorem přišlo něco jiného. Z hodné holčičky malá vzteklina, co s sebou umí prásknout na zem, zdrhá, neposlouchala.
Ve školce je nejhodnější, poslouchá, nevzteká se, paní učitelku poslouchá. Ve spratečka se mění až v šatně, když přijde maminka nebo tatínek.
Na ni zase funguje objetí, pomazlení. Dá se přesvědčit, že to takhle být nemusí.
Buďte důsledná ve svých přáních a požadavcích, trvejte na nich. Ano, lze nechat dítě nahaté, když se nechce obléci. Ano, lze jej nechat bez jídla. Pro koho je to ale trest?
Pokud vidíte, že nespolupracuje, nechat ho být. Číst, když ho to nebaví, nečtěte. Chce ticho, má ho mít.
Důležité je i to, aby byli oba rodiče nastejno.
ps. čerty a čímkoli jiným bych dítě nestrašila, udělá si svůj strach. Pak bude mít besídku a bude zle. Moje tchýně nabulíkovala starší, že když bude zlobit, přijde pro ni čert. Jak dlouho trvalo, než jsme ji přesvědčili, že to tak není ...
@teriszek zrovna vcera jsem poslouchala workshop pani Kralove. Zminovala tam podobne pribehy lidi, kteri jsou, po absolvovani jejiho kurzu nevychovy, spokojeni a stastni. Zkus si na facebooku najit Nevychova. Ta pani vi, o cem mluvi, zda se mi.. Treba by vam to pomohlo.