Kamarádka hrozně křičí na své dítě. Poradíte, jak reagovat?
Hezký den holky.. 🙂 Všimla jsem si u kamarádky, co jsem s ní delší dobu nebyla, že často a hlavně velmi hlasitě po své dceři (2,5) křičí. Kecat někomu do výchovy je cesta do pekel, snaha uklidňovat nepomohlo, naznačit nepomohlo... a tak bych vás ráda požádala o radu nebo nápad, jak situaci řešit. Přestat se kamarádit se mi moc nepozdává, je to má jediná kamarádka už od malička... Každý má samozřejmě právo se chovat jak uzná za vhodné, ale malé je mi líto... no a když jsem viděla vyděšený výraz i svého syna (5), jelikož na takové jednání zvyklý, tak mi bylo líto i jeho. Každému někdy ujedou nervy a na dítě zvedne hlas, ale toto se bohužel nedá nazvat jen zvednutím hlasu.. Prosím o radu nebo nápad, jak naznačit kamarádce, že to není zcela vhodné, ať to nezní tak, že jí chci kecat do výchovy. Jsem z toho celkem nešťastná. Moc děkuji za jakoukoli radu, poznámku, nápad. P.
@gramar patent na rozum? Kdybych ho měla, tak se tady přece neprosím o radu...
Nečetla jsem všechny komentáře, píšu jen svůj názor a zkušenost.
Možná je kamarádka ve stresu, unavená, vyčerpána z nonstop péče o dceru, stres z Covid situace a nemožnosti kamkoliv uniknout. Tak to řeší křikem no a kdo je zrovna po ruce a snadný terč?
Bohužel jsem byla v podobné situaci po narození dcerky. Starší syn odnesl všechny moje frustrace a únavu :( nejsem na toto období pyšná a dost mě to zpětně mrzí. Hlavně reakce okolí. Místo pomocné ruky jsem dostal studenou sprchu. Kdyby kdokoliv z rodiny mě zarazil, nechal mě vyspat, nebo mi jakkoliv ulehčil situaci...bohužel nic takového se nestalo.
Jestli jsi její kamarádka, zeptej se co by jí pomohlo. Třeba ji na dvě hodiny dceru prohlídej, dá si v klidu sprchu, zkoukne film a uklidí se ;)
@alexovka To je super nápad... něco na tom nejspíš bude a vůbec mě to doteď nenapadlo... Moc děkuji za reakci. 🙂
@alexovka Není to ale blbý dítě použít jako snadný terč pro vybití vzteku?
@klokanka31 blbý? No to je slabý slovo. Je to naprosto příšerný. Psala jsem, že na toto období nejsem pyšná. Milionkrát jsem se již synovi v duchu omluvila. Holt vše bylo proti mě a pak stačila maličkost, např. skočil mi do právě ustlané postele a já hned začala ječet. Stydím se za svou reakci, samozřejmě byla naprosto mimo a dalo se to řešit mnohem lépe. Bohužel ale únava, nevyspání, hormony, vše bylo v té době proti mě.
Jen chci poukázat, že třeba si i kamarádka zakladatelky prochází těžkým obdobím a proto reaguje přehnaně.
@alexovka Já když už mám mega krizi tak radši zdupu manžela, než abych si vybila vztek na malé, která je nevinná a bezbranná...
@klokanka31 tvoje malá je ale ještě vážně malá. Klukovi bylo 3,5 když se to dělo, takže to že mi nemá sahat no zrovna složené prádlo, které tím úplně zpřeházel, už by opravdu vědět měl. Mým cílem nebylo si vybít vztek, jen jsem v danou chvíli reagovala dost neadekvátně, přehnaně.
Jinak už nejsem takový magor a na děti křičím jen naprosto výjimečně 🤪
Já ale taky nereagovala na tebe...
@gramar Tak to se omlouvám.. Prostě mi to tak vyznělo.. Nevýhoda psaných textů..
@alexovka Tohle je bohužel dost časté, starší dítě jako hromosvod při vyčerpání z rozrůstající se rodiny. Je super si to uvědomit a bojovat s tím. Myslím, že to tak má dost maminek a jen opravdu silný člověk je schopný si svoje selhání přiznat 👍
A můžeš mít pravdu, ona frustrace dělá z občas z člověka pračlověka, třeba by ona kamarádka potřebovala jen pomocnou ruku.
